Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Občané
Exodus 22 : 28
28 Neopozdíš se s obětí ze svého plného výnosu [a] a své šťávy. [t23] Svého prvorozeného [b] syna dáš mně.
Skutky 23 : 5
5 Pavel řekl: „Nevěděl jsem, bratři, že je veleknězem. Vždyť je napsáno: ‚Vládci svého lidu nebudeš zlořečit.‘ [a]“
Numeri 27 : 20
20 Vlož na něj ze své důstojnosti, [a] aby ho poslouchala [b] celá pospolitost synů Izraele.
Ezdráš 6 : 10
10 aby přinášeli [t17] Bohu nebes (příjemné oběti) [t18] a modlili se za život krále a jeho synů. [t19]
Ezdráš 7 : 26
26 Kdokoliv zákon tvého Boha ani zákon královský plnit nebude, nad tím se bude bez okolků [t40] konat soud, ať smrtí, ať vyhnanstvím, [t41] ať exekucí majetku nebo vězením. [t42]
Ezdráš 10 : 8
8 a že každému, kdo by nepřišel do tří dnů, podle rozhodnutí předáků a starších bude zkáze zasvěcen všechen jeho majetek a on bude oddělen od shromáždění vyhnanců.
Přísloví 16 : 15
15 V jasu královy tváře je život, jeho obliba [a] je jako oblak jarního deště.
Přísloví 24 : 21
21 Můj synu, boj se Hospodina [a] a krále, [b] nezaplétej [c] se (s těmi, kdo si jinak počínají.) [t20]
Přísloví 25 : 7
7 Protože je lepší, když ti řekne: Postup sem, nežli být sesazen [t6] před šlechticem. [a] Co viděly tvé oči, [t7]
Přísloví 25 : 15
15 Vůdce [a] se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, [t12] vlídný [b] jazyk zlomí kosti. [c]
Kazatel 8 : 4
4 na to má královské slovo pravomoc. (Kdo mu může říct: Co to děláš?) [a]
Kazatel 10 : 4
4 Pokud proti tobě vzplane hněv vládce, (neopouštěj své místo.) [t6] Vždyť mírnost [a] zastaví velké hříchy. [b]
Kazatel 10 : 20
20 Krále neproklínej [a] ani ve své mysli a ani ve svých ložnicích neproklínej bohatého. Nebeské ptactvo totiž donese tu zprávu [t14] a okřídlenec [t15] vyzradí [b] řeč.
Jeremiáš 29 : 7
7 (Hledejte pokoj) [v4] města, do kterého jsem vás odvedl a modlete se za něj k Hospodinu, protože v jeho pokoji budete mít pokoj.
Matouš 17 : 27
27 Abychom je však nepohoršili, [a] jdi k moři, hoď udici a vytáhni první rybu, která se vynoří. Až otevřeš její ústa, nalezneš statér; [v17] ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“
Matouš 22 : 21
21 Odpověděli [t17] mu: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Co je tedy císařovo, odevzdejte císaři, [a] a co je Boží, Bohu.“ [v18]
Marek 12 : 17
17 Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ Velice se nad ním [t3] divili. [a]
Lukáš 20 : 25
25 On jim řekl: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“
Skutky 19 : 41
Římanům 13 : 3
3 Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, [a] a budeš mít od ní chválu.
Římanům 13 : 7
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
1. Timoteovi 2 : 2
2 za krále [a]a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný [b] život ve vší zbožnosti [t4] a důstojnosti. [t5]
Titovi 3 : 1
1 Připomínej [a] jim, ať se podřizují vládcům [a] vrchnostem, [b] ať je poslouchají a jsou připraveni ke každému dobrému skutku. [c]
1. Petrův 2 : 16
16 jako svobodní, [a] a ne jako ti, kteří mají svobodu [b] za plášť špatnosti, [c] nýbrž jako otroci [d] Boží.
Job 34 : 18
18 Cožpak se sluší králi říkat: Ničemníku a šlechticům: Ničemo?
Přísloví 14 : 28
28 Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře. [a]
Přísloví 14 : 1 – 360
1 (Moudrá žena) [t1] svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří. [a]
2 Ten, kdo žije ve své přímosti, [t2] bojí se Hospodina, ale (kdo bloudí [a] po svých cestách,) [t3] opovrhuje jím.
3 V ústech [t4] hlupáka [a] je hůl [b] na hrdost, [t5] avšak moudré budou chránit [c] jejich rty. [d]
4 Kde není dobytek, je žlab čistý, ale síla býka dává [t6] hojnou úrodu.
5 Spolehlivý [t7] svědek nelže, avšak falešný svědek šíří [a] lži.
6 Posměvač [a] hledá moudrost, ale nenajde; [t8] pro rozumného však je poznání snadné. [t9]
7 Odejdi od [t10] hloupého muže, tam se nedozvíš rozumná slova. [t11]
8 Moudrost chytrého člověka je rozumět své cestě, ale hloupost hlupáků je podvod.
9 Hlupáci se budou posmívat oběti [a] za vinu, [t12] avšak mezi přímými je v oblibě. [t13]
10 Jen srdce zná hořkost [a] své duše, ani (do jeho radosti se cizí člověk nevmísí.) [t14]
11 Dům ničemů bude zničen, ale stan přímých bude vzkvétat.
12 Některá cesta připadá člověku správná, [t15] avšak nakonec je cestou [t16] smrti. [a]
13 I při smíchu může bolet srdce, na konci radosti je žal.
14 Kdo má odpadlé [t17] srdce, nasytí [t18] se svými cestami, i dobrý člověk svými skutky. [t19]
15 Prostoduchý [a] věří všemu, [t20] ale chytrý zvažuje [t21] své kroky. [b]
16 Moudrý se bojí a odvrací [t22] se od zla, kdežto hlupák [a] jedná (nadřazeně [t23] a sebejistě.) [t24]
17 Popudlivý člověk [t25] dělá hlouposti, [t26] pletichář [a] bude nenáviděn.
18 Prostoduší [a] zdědí [b] hloupost, ale chytří lidé budou korunováni poznáním.
19 Zlí se sklánějí [t27] před dobrými a ničemové v branách spravedlivého.
20 Chudý bude nenáviděn [a] i svým bližním, ale bohatý má mnoho přátel.
21 Kdo pohrdá svým bližním, [a] hřeší, avšak kdo se slitovává [b] nad ubohými, [t28] je blahoslavený. [c]
22 Cožpak nezabloudí ti, kdo kují [t29] zlo? Milosrdenství a věrnost [a] je však s těmi, kdo zamýšlejí dobro.
23 (Každá námaha [a] přinese) [t30] prospěch, ale prázdné mluvení [t31] je jenom k nouzi.
24 Korunou [a] moudrých je jejich bohatství, hloupostí [b] hlupáků je hloupost.
25 Spolehlivý svědek [a] vysvobozuje duše, kdežto falešný [b] šíří [c] lži.
26 V bázni před Hospodinem má člověk pevnou [a] naději, bude útočištěm [b] pro jeho syny.
27 Bázeň před Hospodinem je pramenem [a] života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.
28 Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře. [a]
29 Kdo je pomalý k hněvu, [t32] je velice rozumný, [t33] kdo však je vznětlivý, [t34] (vystavuje na odiv) [t35] hloupost.
30 Uzdravené srdce [t36] je životem [t37] tělu, kdežto závist [t38] je hnilobou [a] kostí.
31 Kdo utlačuje chudého, [a] tupí jeho Tvůrce; [t39] kdo [b] se však smilovává nad nuzným, [c] ten ho ctí. [d]
32 Ničema bude [a] sražen, když se mu bude dařit zle, [t40] ale spravedlivý má útočiště [b] i při své smrti.
33 V srdci rozumného moudrost odpočívá, avšak v nitru hlupáků bude [t41] odhalena.
34 Spravedlnost vyvýší [t42] národ, ale hřích je hanbou [v43] národů.
35 Rozumný [t44] otrok je králi milý, [a] jeho hněv však přijde na toho, kdo jedná hanebně.
Leave a Reply