Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví nevěřící
2. Janův 1 : 9 – 11
9 Každý, kdo (zachází dále) [t6] a nezůstává v učení [a] Kristově, [v7] nemá Boha; kdo zůstává v učení [Kristově], má i Otce [b] i Syna.
10 Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, [a] nepřijímejte [b] ho do domu [v8] (ani ho nezdravte); [t9]
11 kdo ho zdraví, [a] má účast [b] na jeho zlých skutcích.
2. Korintským 6 : 14
14 Nebuďte zapřaženi do cizího jha [a] s nevěřícími. [b] Neboť co má společného [c] spravedlnost s nepravostí? [t6] A jaké je společenství světla s tmou?
1. Korintským 15 : 33
33 Neklamte se: ‚Špatné řeči [t24] ničí dobré mravy.‘ [v25]
1. Korintským 7 : 13 – 14
13 A má-li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, [t5] ať svého muže neopouští.
14 Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena (ve svém muži). [t6] Vždyť jinak by vaše děti byly [t7] nečisté, avšak nyní jsou svaté.
1. Korintským 5 : 9 – 13
9 Napsal [a] jsem vám v dopise, abyste se nesměšovali se smilníky; [b]
10 nemíním však všeobecně se smilníky tohoto světa nebo s chamtivci, [a] lupiči a modláři, neboť to byste museli z tohoto světa vyjít. [b]
11 Napsal jsem vám však, [t7] abyste se nesměšovali [a] s tím, kdo si říká bratr, [b] a přitom je smilník nebo chamtivec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.
12 Proč bych měl soudit [i] ty, kdo jsou mimo nás? Nesoudíte snad vy ty, kdo jsou uvnitř?
13 Ty, kdo jsou mimo, (bude soudit) [t8] Bůh. [a] Odstraňte toho zlého ze svého středu! [t9]
2. Paralipomenon 15 : 12 – 13
12 Vstoupili do smlouvy, [a] že budou hledat Hospodina, Boha svých otců, celým svým srdcem a celou svou duší.
13 A každý, kdo by nehledal Hospodina, Boha Izraele, ať je usmrcen, (malý i velký, [t5] muž i žena.) [t6]
Matouš 7 : 21 – 23
21 „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, [a] vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí [b] vůli [c] mého Otce, který je v nebesích.
22 Mnozí mi v onen den [a] řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali [b] a tvým jménem nevyháněli démony [c] a tvým jménem neučinili mnoho (mocných činů)? [t6]‘
23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. [a] Odejděte ode mne, [b] činitelé nepravosti. [t7]‘“
2. Korintským 4 : 4
4 Jim, nevěřícím, [a] [c]bůh [b] tohoto věku [c] oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo [d] (evangelia slávy) [e] Krista, jenž je obrazem [f] [c]Božím.
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
1. Korintským 7 : 12 – 24
12 Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr [a] nevěřící [b] ženu a ona je ochotna s ním žít, [t5] ať ji neopouští.
13 A má-li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, [t5] ať svého muže neopouští.
14 Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena (ve svém muži). [t6] Vždyť jinak by vaše děti byly [t7] nečisté, avšak nyní jsou svaté.
15 Jestliže se však nevěřící (chce rozvést), [t8] ať se rozvede. [t8] Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. [a]
16 Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? [a] Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?
17 Jenom ať každý žije [t9] tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho [c]Bůh povolal. [a] Tak to také přikazuji [b] ve všech sborech. [c]
18 Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať to nezakrývá. Byl někdo povolán jako neobřezaný? [a] Ať se nedává obřezat.
19 Obřízka nic neznamená [a] ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání. [b]
20 Každý ať zůstává v tom postavení, [t10] ve kterém byl povolán.
21 Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. [a] (Jestliže se však můžeš stát svobodným, raději toho využij). [t11]
22 Neboť kdo byl v Pánu povolán jako otrok, [a] je Pánův propuštěnec; podobně kdo byl povolán jako svobodný, je otrok Kristův. [b]
23 Byli jste koupeni za velikou cenu. [a] Nebuďte [t12] otroky lidí. [b]
24 Bratři, [a] každý ať zůstává před Bohem v tom postavení, v jakém byl povolán.
1. Korintským 7 : 12
12 Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr [a] nevěřící [b] ženu a ona je ochotna s ním žít, [t5] ať ji neopouští.
Jan 9 : 30 – 33
30 Ten člověk jim řekl: „To je právě divné, že vy nevíte, odkud je — a otevřel mi oči.
31 Víme, že hříšníky Bůh neslyší; [a] kdo je však zbožný [t8] a činí jeho vůli, toho slyší. [b]
32 Od pradávna [t9] nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči člověka slepého od narození.
33 Kdyby tento člověk nebyl od Boha, [a] nemohl by dělat nic.“
Jakubův 1 : 22 – 25
22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, [a] nebuďte pouze posluchači, [b] kteří klamou sami sebe. [c]
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle [a] pozoruje svou přirozenou tvář;
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody [a] a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený [b] ve svém jednání.
2. Tessalonicenským 3 : 6
6 Přikazujeme vám, bratři, ve jménu [našeho] Pána Ježíše Krista, [a] abyste se stranili [b] každého bratra, (který žije) [t5] neukázněně, [c] a ne podle (toho, co) [t6] jste od nás převzali.
Jan 1 : 1 – 51
1 Na počátku [a] bylo [c]Slovo [b] a to Slovo bylo u [t1] [c]Boha a to Slovo bylo Bůh. [c]
2 To [t2] bylo na počátku u [t1] Boha.
3 Všechno [a] vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo (vůbec nic) [t3] (, co je.
4 V něm byl život) [t4] a ten život byl světlo [a] lidí.
5 A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. [t5]
6 Objevil se [t6] člověk poslaný od Boha, jehož jméno bylo Jan. [a]
7 Ten přišel (jako svědek), [t7] aby o tom světle vydal svědectví, [a] aby skrze něho všichni uvěřili. [b]
8 On sám nebyl [a] to světlo, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví.
9 Bylo tu pravé [a] světlo, [b] které osvěcuje každého člověka, (to přicházelo) [t8] na svět.
10 Na světě byl, svět skrze něj vznikl, [a] a svět ho nepoznal. [b]
11 Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali.
12 Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc [t9] stát se Božími dětmi, [a] těm, kteří věří [b] v jeho jméno.
13 Ti se nenarodili [a] z krve [t10] ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha.
14 A [c]Slovo se stalo tělem [a] a přebývalo [t11] mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, [b] slávu(, jakou má od Otce jediný Syn, plný) [t12] milosti a pravdy. [c]
15 Jan o něm vydával svědectví. [a] Volal: „To je ten, o němž jsem řekl: ‚Ten, který přichází za mnou, [b] je přede mnou, neboť byl dříve než já.‘“ —
16 Z jeho plnosti jsme my všichni vzali, milost za [t13] milostí.
17 Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, [a] milost a pravda [b] se stala skrze Ježíše Krista.
18 Boha nikdo nikdy neviděl; [a] jedinečný [t14] Bůh, [t15] který je v lůnu [b] Otcově, ten nám o něm pověděl.
19 Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé [a] z Jeruzaléma poslali kněze a Levity, aby se ho zeptali: „Kdo jsi ty?“
20 I vyznal a nezapřel; vyznal: „Já nejsem Mesiáš. [t16]“
21 Zeptali se ho: „Co tedy? Jsi Eliáš?“ [a] Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ [b] Odpověděl: „Ne.“
22 Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co říkáš sám o sobě?“
23 Řekl: „Já jsem hlas volajícího v pustině: ‚Vyrovnejte Pánovu cestu‘, [a] jak řekl prorok Izaiáš.“
24 [Ti] poslaní byli z farizeů. [a]
25 I zeptali se ho: [t17] „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš [t16] ani Eliáš ani ten Prorok?“
26 Jan jim odpověděl: „Já křtím ve vodě, [ale] uprostřed vás stojí ten, koho vy neznáte:
27 [To je] ten, který přichází za mnou, [a] který byl přede mnou; jemu nejsem hoden rozvázat řemínek [b] jeho sandálu.“ [c]
28 Tyto věci se udály v Betanii [t18] za Jordánem, [a] kde Jan křtil.
29 Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Hle, Beránek [a] Boží, který snímá hřích [b] světa.
30 Toto je ten, o němž jsem řekl: ‚Za mnou přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.‘ [a]
31 Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel a křtil ve vodě, aby byl zjeven Izraeli.“
32 A Jan vydal svědectví: [a] „Viděl jsem, jak Duch sestupoval jako holubice [b] z nebe a zůstal na něm.
33 Ani já jsem ho neznal, ale ten, kdo mne poslal křtít ve vodě, mi řekl: ‚Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí v Duchu Svatém.‘ [a]
34 A já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Boží Syn.“ [a]
35 Druhého dne tam Jan opět stál se dvěma ze svých učedníků. [a]
36 Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, Beránek [a] Boží!“
37 Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem.
38 Ježíš se otočil, a když uviděl, že jdou za ním, řekl jim: „Co hledáte?“ [t19] A oni mu řekli: „Rabbi“, [t20] což se překládá ‚Učiteli‘, [a] „kde bydlíš? [t21]“
39 Řekl jim: „Pojďte a uvidíte.“ [t22] Šli tedy, viděli, kde bydlí, [a] a zůstali ten den u něho. Bylo kolem (čtvrté hodiny odpoledne). [t23]
40 Jeden z těch dvou, kteří to uslyšeli od Jana a připojili se k němu, byl Ondřej, [a] bratr Šimona Petra.
41 Ten nalezl nejprve [t24] svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše“ [a] (což je v překladu: Kristus [t25]).
42 Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něho pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Jonášův; [t26] budeš se jmenovat Kéfas“ [a] (což se překládá Petr [b]).
43 Druhého dne se Ježíš rozhodl odejít do Galileje. [a] Nalezl Filipa [b] a řekl mu: „Následuj [c] mne.“
44 Filip byl z Betsaidy, [a] města Ondřejova a Petrova.
45 Filip nalezl Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“
46 Natanael mu řekl: „Může být z Nazareta něco dobrého?“ Filip mu řekl: „Pojď a podívej se.“
47 Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, to je opravdu Izraelita, ve kterém není lsti.“ [a]
48 Natanael mu řekl: „Odkud mne znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod tím fíkovníkem.“
49 Natanael mu odpověděl: „Rabbi, [a] ty jsi Syn [c]Boží, [b] ty jsi král [c] Izraele.“
50 Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: ‚Viděl jsem tě pod fíkovníkem‘? Uvidíš větší věci než toto.“
51 A řekl mu: „(Amen, amen, pravím) [v27] vám, [od nynějška] uvidíte nebe otevřené [a] a Boží anděly vystupovat a sestupovat [b]na Syna člověka.“ [t28]
Jan 14 : 12
12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší [a] skutky než tyto, neboť já jdu [b] k Otci.
2. Timoteovi 3 : 16 – 17
16 Veškeré Písmo [a] je (vdechnuté Bohem) [t16] a je užitečné [b] k učení, k usvědčování, [c] k napravování, k výchově ve spravedlnosti,
17 aby Boží člověk [a] byl (takový, jaký má být), [t17] důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku. [b]
Žalmy 14 : 1
1 Pro vedoucího chval. Davidův žalm. [t1] Blázen [a] si v srdci [b] říká: Bůh není. [c] Lidé jednají [d] zvráceně, páchají [e] ohavné činy. Není, kdo by činil dobro.
Deuteronomium 7 : 3 – 4
3 Nespřízňuj [a] se s nimi, (nedávej svou dceru jeho synu) [t9] a neber jeho dceru pro svého syna.
4 Jinak odvrátí tvého syna (ode mě,) [t10] budou [t11] sloužit [a] jiným bohům, Hospodinův hněv [b] vzplane proti vám a rychle tě vyhladí.
Leave a Reply