Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví nevěra
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Lukáš 21 : 2 – 7
2 Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dvě (drobné mince), [t1]
3 a řekl: „Vpravdě [a] vám pravím, že tato chudá vdova hodila více než všichni ostatní.
4 Neboť ti všichni vhodili k Božím darům ze svého přebytku, tato však vhodila ze svého nedostatku celé (svoje živobytí). [t2]“
5 Když [a] někteří mluvili o chrámu, že je vyzdoben krásnými kameny a obětními dary, řekl:
6 „Přijdou dny, ve kterých z toho, co vidíte, zde nezůstane kámen na kameni, [a] který nebude stržen.“
7 Otázali se ho: „Učiteli, kdy to bude? A jaké bude znamení, až se to začne [t3] dít?“
2. Timoteovi 3 : 5
5 Budou mít vnější formu zbožnosti, [a] ale její moc (jim bude cizí). [t7] Od takových se odvracej. [b]
Efezským 2 : 8
8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; [a] a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; [b]
1. Janův 5 : 19 – 21
19 Víme, že jsme z Boha [a] a celý svět [b] leží v tom Zlém.
20 Víme, že Syn [c]Boží přišel [a] a dal nám schopnost poznávat [b] toho pravého, a jsme v tom pravém, [c] v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život. [d]
21 Dítky, [a]uchraňte se model! [t10] [Amen.]
1. Timoteovi 6 : 3 – 5
3 Jestliže někdo učí jinak [a] a (nedrží se) [t2] zdravých [b] slov, těch, které jsou našeho Pána Ježíše Krista, a učení, které je v souladu se zbožností, [c]
4 je zaslepený, ničemu nerozumí, ale má chorobný zájem o sporné otázky a slovní potyčky. [a] Z toho vzniká závist, [b] svár, [c] urážky, zlá podezření, [t3]
5 ustavičné třenice mezi lidmi, kteří mají porušenou mysl [a] a jsou zbaveni [c]pravdy a kteří se domnívají, že zbožnost [b]je pramenem zisku. [c] [Takovým se vyhni.] [d]
Lukáš 18 : 8
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane. [t2] Jen až přijde [a] Syn člověka, zdali nalezne víru [t3] na zemi?“ [b]
Genesis 1 : 1
1 Na počátku [v1] stvořil [v2] Bůh [v3] nebesa [a] a zemi. [b]
1. Janův 4 : 1
1 Milovaní, [a] nevěřte každému duchu, ale zkoumejte [b] [c]duchy, [c] jsou-li z [c]Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků. [d]
Zjevení 3 : 11
11 (Přijdu brzy). [t13] Drž pevně, [a] co máš, aby ti nikdo nevzal věnec [b] vítěze.
Genesis 1 : 1 – 31
1 Na počátku [v1] stvořil [v2] Bůh [v3] nebesa [a] a zemi. [b]
2 Země [t4] byla (pustá a prázdná,) [a] temnota [b] byla nad hlubinou [c] a (Duch [d] Boží) [e] se vznášel [f] nad vodami.
3 I řekl [a] Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo.
4 Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil [v5] Bůh světlo od tmy. [t6]
5 Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí; a byl večer a bylo ráno, [v7] jeden [t8] den.
6 I řekl Bůh: Budiž klenba [a] uprostřed vod a nechť odděluje vody od vod.
7 Bůh tedy udělal klenbu a oddělil vody, které byly pod klenbou, od vod, [a] které byly nad klenbou. A stalo se tak.
8 Bůh nazval klenbu nebesy; [a] a byl večer a bylo ráno, den druhý.
9 I řekl Bůh: Ať se vody pod nebesy shromáždí [a] na jedno místo a ukáže se souš. [b] A stalo se tak.
10 Bůh nazval souš zemí a nahromaděné [a] vody nazval moři. Bůh viděl, že to bylo dobré.
11 I řekl Bůh: Ať země dá vyrašit trávě, [a] zeleni vysévající semeno, ovocnému stromoví nesoucímu na zemi ovoce podle svého druhu, ve kterém je jeho semeno. A stalo se tak.
12 Země vydala trávu, zeleň vysévající semeno podle svého druhu a stromoví nesoucí ovoce, ve kterém je jeho semeno podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
13 A byl večer a bylo ráno, den třetí.
14 I řekl Bůh: Ať jsou světla [t9] na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci a byla na znamení, [a] k určování časů, [b] dnů a let.
15 A ať jsou světly na nebeské klenbě, aby svítila na zemi. A stalo se tak.
16 Bůh udělal dvě veliká světla: [v10] Větší světlo, (aby vládlo ve dne,) [t11] a menší světlo, (aby vládlo v noci,) [t11] a hvězdy. [v12]
17 Bůh je dal na nebeskou klenbu, aby svítila na zemi,
18 a aby (ovládala den a noc) [t13] a oddělovala světlo od tmy. Bůh viděl, že to bylo dobré.
19 A byl večer a bylo ráno, den čtvrtý.
20 I řekl Bůh: Ať se vody hemží (živou havětí) [t14] a ať létavci [t15] létají nad zemí pod [t16] nebeskou klenbou.
21 Bůh stvořil [a] veliké draky [b] a všechny pohyblivé formy života, jimiž se začaly hemžit vody, podle jejich druhů, také každého okřídleného létavce podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
22 A Bůh je požehnal [v17] slovy: Ploďte a množte se [v18] a naplňte vody v mořích; a létavci ať se rozmnoží na zemi.
23 A byl večer a bylo ráno, den pátý.
24 I řekl Bůh: Ať země vydá formy života podle jeho druhu: Dobytek, plazy [t19] a zemskou zvěř podle svého druhu. [a] A stalo se tak.
25 Bůh učinil zemskou zvěř podle jejího druhu, dobytek podle jeho druhu a každého zemského plaza podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
26 I řekl Bůh: Učiňme [v20] člověka [v21] (k [t22] našemu obrazu, [t23] jako naši podobu, [a]) [t24] aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi.
27 Bůh stvořil [a] člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je (muže a ženu.) [t25]
28 Bůh je požehnal a řekl jim: [t26] Ploďte a množte se [a] a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.
29 A Bůh řekl: Hle, dal jsem vám každou rostlinu mající semena na povrchu celé země a každý strom, na němž je ovoce mající semena. To budete mít za pokrm. [a]
30 Veškeré zemské zvěři, všemu nebeskému ptactvu a všemu pohybujícímu se na zemi, v čem je živá duše, jsem dal za pokrm [a] každou zelenou rostlinu. A stalo se tak.
31 Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré. A byl večer a bylo ráno, den šestý.
1. Janův 2 : 15 – 17
15 Nemilujte [a] svět [b] ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm (Otcova láska). [t8]
16 Neboť všechno, co je ve světě — žádost [a] těla, žádost očí [b] a (prázdná chlouba života) [t9] — není z Otce, ale ze světa. [c]
17 A svět pomíjí [a] i jeho žádost; kdo však činí vůli [c]Boží, [b] zůstává (na věčnost). [c]
Leave a Reply