Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví nesoucí špatné ovoce
Jan 15 : 1 – 27
1 „Já jsem [a] ta pravá [b] vinná réva [c] a můj Otec [d] je hospodář.
2 Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje, [a] a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.
3 Vy jste již čistí [a] pro slovo, [b] které jsem vám pověděl.
4 Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává-li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně.
5 Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo (zůstává ve mně) [a] a já v něm, ten nese [b] hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete [c] činit nic.
6 Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně, a hoří. [t1]
7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li mé výroky ve vás, požádejte, [a] oč chcete, a stane se vám.
8 Tím [t2] bude oslaven můj Otec, [a] když [t3] ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky. [b]
9 Jako Otec miluje [a] mne, tak i já miluji [a] vás. Zůstaňte v mé lásce.
10 Zachováte-li má přikázání, [a] zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval [b] přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“
11 „Toto jsem vám pověděl, [a] aby moje radost [b] byla ve vás a aby vaše radost byla naplněna.
12 To je mé přikázání, [a] abyste se navzájem milovali, jako já miluji [b] vás.
13 Nikdo nemá větší lásku než tu, (že položí svou duši) [t4] za své přátele.
14 Vy jste moji přátelé, [a] činíte-li, [b] co vám přikazuji.
15 Už vás nenazývám otroky, protože otrok neví, co činí jeho pán; nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem uslyšel [a] od svého Otce.
16 Ne vy jste si vybrali mne, ale já jsem si vybral [t5] vás a ustanovil jsem vás, abyste vyšli [t6] a nesli [a]ovoce a vaše ovoce aby zůstávalo; aby vám Otec dal, oč byste ho [t7] požádali [b] v mém jménu. [c]
17 To vám přikazuji, [a] abyste se navzájem milovali.“
18 „Jestliže vás svět nenávidí, [a] vězte, že mne nenáviděl dříve než vás.
19 Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral, [a] proto vás svět nenávidí.
20 Pamatujte [a] na [c]slovo, které jsem vám řekl: ‚Otrok není větší než jeho pán.‘ [b] Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat; [c] jestliže zachovali mé [c]slovo, [d] i vaše zachovají.
21 Ale to všechno vám učiní kvůli mému jménu, [a] protože neznají [b] toho, který mě poslal. [c]
22 Kdybych nepřišel a nepromluvil k nim, neměli by hřích; [a] nyní však pro svůj hřích nemají výmluvu. [b]
23 Kdo mne nenávidí, nenávidí i mého Otce.
24 Kdybych byl mezi nimi neučinil skutky, [a] které neučinil nikdo jiný, [b] neměli by hřích. Ale nyní viděli, a mají v nenávisti jak mne, tak mého Otce.
25 To proto, aby se naplnilo slovo, které je napsáno v jejich Zákoně: [a] ‚Nenáviděli mne bez příčiny.‘ [b]“
26 „Až přijde Zastánce, [a] kterého vám pošlu [b] od Otce, [c]Duch [c]Pravdy, [c] jenž vychází od Otce, ten [t8] o mně vydá svědectví. [d]
27 Ale i vy (budete svědčit), [t9] neboť jste se mnou od počátku.“ [a]
Galatským 5 : 19 – 21
19 Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] [a] smilstvo, [b] nečistota, [c] bezuzdnost, [d]
20 modloslužba, [a] čarování, [b] nepřátelství, (svár, [c] žárlivost), [t12] hněvy, soupeření, [t13] rozdělení, sekty, [t14]
21 závisti, [vraždy,] opilství, [a] hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně [b] Boží království.
Galatským 5 : 22 – 23
22 Ovocem [a] [c]Ducha je však láska, [b] radost, pokoj, [c] trpělivost, laskavost, [d] dobrota, [e] věrnost, [t15]
23 mírnost, [a] sebeovládání. [b] Proti takovým není žádný zákon.
Matouš 7 : 15 – 20
15 „Mějte se na pozoru před falešnými proroky, [a] kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. [b]
16 Po jejich ovoci [t4] je poznáte. [a] Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?
17 Tak každý dobrý strom nese dobré [t5] ovoce, [a] ale prohnilý strom nese špatné ovoce.
18 Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré [t5] ovoce.
19 Každý strom, který nenese dobré [t5] ovoce, bývá vyťat [a] a hozen do ohně.
20 Poznáte je tedy po jejich ovoci.“
Galatským 5 : 22
22 Ovocem [a] [c]Ducha je však láska, [b] radost, pokoj, [c] trpělivost, laskavost, [d] dobrota, [e] věrnost, [t15]
Matouš 7 : 16
16 Po jejich ovoci [t4] je poznáte. [a] Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?
Lukáš 6 : 43
43 „Přece není dobrý strom, který nese špatné [t16] ovoce, ani není špatný [t17] strom, který nese dobré ovoce. [a]
Lukáš 6 : 43 – 45
43 „Přece není dobrý strom, který nese špatné [t16] ovoce, ani není špatný [t17] strom, který nese dobré ovoce. [a]
44 Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesbírají fíky ani z trnitého keře nesklízejí hrozny.
45 Dobrý [a] člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce dobré a zlý člověk vynáší ze zlého pokladu svého srdce zlé; neboť jeho ústa mluví z přebytku srdce.“
1. Korintským 3 : 6
6 Já jsem zasadil, [a] Apollos zalil, [b] ale [c]Bůh dával růst. [c]
1. Petrův 2 : 1 – 25
1 Odložte [a] tedy každou špatnost [b] a každou lest, [c] pokrytectví, [d] závist [e] a každou pomluvu [f]
2 a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném [t1] (mléku [a] Božího slova), [t2] abyste jím [t3] vyrostli [b] [k záchraně],
3 jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý. [a]
4 (Když přicházíte) [t4] k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, [a] vzácný,
5 i vy sami jako živé kameny jste budováni [t5] jako duchovní dům [a] ve svaté kněžstvo, [b] abyste přinášeli [t6] duchovní oběti, [c] příjemné [c]Bohu skrze Ježíše Krista.
6 Proto stojí v Písmu: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.‘ [a]
7 Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, [t7] ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal (kamenem úhelným) [t8]‘
8 a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘. [a] Ti (narážejí, protože jsou neposlušni [b]slova; k tomu také byli určeni). [t9]
9 Vy však jste ‚rod vyvolený, [a] královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, [b] abyste rozhlásili [c] (mocné skutky) [t10]‘ [d] toho, jenž vás povolal [e] ze tmy do svého podivuhodného světla. [f]
10 Vy, kdysi [a] ‚Ne-lid‘, [b] jste nyní lid Boží; vy, kdysi ‚Ne-slitovaní‘, jste však nyní došli slitování.
11 Milovaní, [a] prosím [t11] vás jako cizince [b] a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí, [c] které vedou boj [d] proti duši;
12 veďte [t12] dobrý způsob života [a] mezi pohany, [t13] aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, (uviděli vaše dobré skutky [b] a oslavili [c]Boha) [t14] v den navštívení. [c]
13 Kvůli Pánu se podřiďte [a] každému lidskému zřízení: [t15] ať králi [b] jako svrchovanému vládci,
14 ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali [a] zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;
15 neboť taková [t16] je vůle [c]Boží, [a] abyste dobrým jednáním [b] umlčovali neznalost nerozumných [c] lidí;
16 jako svobodní, [a] a ne jako ti, kteří mají svobodu [b] za plášť špatnosti, [c] nýbrž jako otroci [d] Boží.
17 Všechny ctěte, [a] bratrstvo [b] milujte, [c] [c]Boha se bojte, [d] krále [t17] mějte v úctě. [e]
18 Sluhové, [t18] podřizujte se ve vší bázni [a] pánům, [b] nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým. [t19]
19 Je to totiž milost, snáší-li někdo bolesti kvůli svědomí [a] před Bohem [t20] a trpí [b] nespravedlivě. [c]
20 Neboť jaká to bude sláva, [t21] budete-li snášet rány [a] za to, že hřešíte? Ale budete-li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost [t22] před Bohem.
21 K tomu jste přece byli povoláni, [a] neboť i Kristus trpěl [b] za vás [t23] a zanechal vám příklad, [c] abyste šli [t24] v jeho šlépějích. [d]
22 On ‚se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech‘. [a]
23 Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.
24 On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo [a] kříže, abychom zemřeli hříchům [b] a byli živi spravedlnosti. [c] Jeho zraněním [t25] jste byli uzdraveni. [d]
25 Neboť jste bloudili jako ovce, [a] ale nyní (jste se obrátili) [t26] k pastýři a strážci [t27] svých duší.
1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]
1. Korintským 5 : 11
11 Napsal jsem vám však, [t7] abyste se nesměšovali [a] s tím, kdo si říká bratr, [b] a přitom je smilník nebo chamtivec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.
Leave a Reply