Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví neochvějná láska
Žalmy 118 : 1 – 29
1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, [a] vždyť jeho milosrdenství je věčné! [t1]
2 Ať řekne Izrael: [t2] Jeho milosrdenství je věčné!
3 Ať řekne dům Áronův: [a] Jeho milosrdenství je věčné!
4 Ať řeknou ti, kdo se bojí [a] Hospodina: Jeho milosrdenství je věčné!
5 V tísni [a] jsem volal Hospodina. Hospodin mi odpověděl [b] a uvedl mě na prostranno. [c]
6 Hospodin je se [t3] mnou, nebojím se. [a] Co mi může udělat člověk? [b]
7 Hospodin je se mnou, jako můj pomocník. [t4] Podívám se na [t5] ty, kdo mě nenávidí.
8 Lépe je hledat útočiště [a] v Hospodinu než spoléhat na člověka. [b]
9 Lépe je hledat útočiště v Hospodinu než spoléhat na přední muže. [a]
10 Všechny národy mě obklíčily; ve jménu Hospodinově [a] jsem je však odrazil. [b]
11 Obklíčily mě, jak mě obklíčily! Ve jménu Hospodinově jsem je však odrazil.
12 Obklíčily mě jako včely, [a] zhasly [t6] jako oheň z trní! [b] Ve jménu Hospodinově jsem je odrazil.
13 Pořádně jsi do mě strčil, abych padl, ale Hospodin mi pomohl. [a]
14 Hospodin je má síla [a] i píseň; stal se mou spásou. [b]
15 (Hlasitý jásot) [t7] i vítězství [a] jsou ve stanech [t8] spravedlivých. [b] Hospodinova pravice vykonala [c] (mocné činy.) [t9]
16 Hospodinova pravice [a] se [t10] vyvýšila, Hospodinova pravice vykonala (udatné činy.) [t9]
17 Nezemřu, [a] budu žít a vypravovat o Hospodinových skutcích. [b]
18 Hospodin mě přísně káznil, [a] ale nevydal mě smrti. [b]
19 Otevřete mi brány [v11] spravedlnosti, vejdu jimi a budu vzdávat [a] chválu Hospodinu.
20 Toto je brána [a] pro Hospodina; [t12] touto branou vcházejí [b] spravedliví.
21 Tobě vzdávám chválu, žes mi [a] odpověděl a stal ses mi spásou. [b]
22 Kámen, který zavrhli [a] stavitelé, se stal (hlavou úhlu.) [v13]
23 Bylo to od [a] Hospodina. V našich očích je to podivuhodné. [b]
24 Tento den učinil [t14] Hospodin. Jásejme a radujme se v [t15] něm!
25 Ach, [a] prosím, Hospodine, pomoz! [v16] Ach, prosím, Hospodine, dopřej úspěch! [b]
26 Požehnaný, jenž přichází [v17] ve jménu Hospodinově! [a] Žehnáme vám z Hospodinova domu. [b]
27 Hospodin je Bůh [a] a svítí nám; [t18] važte sváteční oběti provazy k rohům [b] oltáře.
28 Ty jsi můj Bůh, [a] budu ti vzdávat chválu. Můj Bože, budu tě vyvyšovat. [b]
29 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!
1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]
Žalmy 117 : 1 – 2
1 Chvalte [a] Hospodina, všechny národy, oslavujte [b] ho, všichni lidé, [c]
2 neboť (je mocné) [t1] nad námi jeho milosrdenství. [a] Hospodinova věrnost [t2] trvá navěky. Haleluja!
1. Korintským 13 : 4 – 8
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
Žalmy 51 : 1 – 19
1 Pro vedoucího chval. Davidův žalm. [v1]
2 Když k němu přišel prorok Nátan [a] poté, co David vešel [b] k Bat-šebě. [c]
3 Smiluj [a] se nade mnou, Bože, podle svého milosrdenství! [t2] Podle svého hojného slitování [b] vymaž [c] má přestoupení! [d]
4 Dokonale [t3] mě umyj [t4] od mého provinění [a] a od mého hříchu [v5] mě očisti. [t6]
5 Já svá přestoupení [t7] uznávám, [a] svůj hřích mám před sebou ustavičně.
6 Proti tobě [a] samému jsem zhřešil, [b] udělal jsem to, co je zlé v tvých očích. [c] A tak jsi spravedlivý, když mluvíš, jsi dokonalý, když konáš soud. [t8]
7 Hle, byl jsem zplozen v nepravosti, [t9] matka mě počala v hříchu. [t10]
8 Hle, ty máš zalíbení v (niterné [a] opravdovosti [t11] a vskrytu mi dáváš poznat [b] moudrost.) [t12]
9 Očisti mě od hříchu yzopem, [a] a budu čistý, [b] umyj [c] mě, a budu nad sníh [d] bělejší. [e]
10 Dej, ať uslyším (veselí a radost,) [a] ať se zaradují kosti, [b] kterés zdeptal. [c]
11 (Skryj svou tvář) [v13] před mými hříchy a všechna má provinění vymaž. [a]
12 Stvoř [a] mi čisté srdce, [b] ó Bože! Obnov [c] v mém nitru pevného [d] ducha! [e]
13 Neodvrhuj [a] mě (od své tváře,) [t14] svého svatého Ducha [v15] mi [t16] neber!
14 Vrať mi veselí ze své spásy [a] a (upevni [t17] ve mně šlechetného [t18] ducha.) [v19]
15 Budu vyučovat vzpurníky [a] tvým cestám [t20] a hříšníci se navrátí [b] k tobě.
16 Uchraň [t21] mě před proléváním krve, [v22] Bože! Bože, má spáso, [a] můj jazyk jásá [b] nad tvou spravedlností. [c]
17 Panovníku, otevři [v23] mé rty, má ústa budou zvěstovat [t24] tvou chválu. [t25]
18 Neměl bys zalíbení v oběti, i kdybych ji předložil; [t26] po zápalné oběti netoužíš. [a]
19 Oběť Bohu [t27] je zkroušený [a] duch. Bože, ty nepohrdneš [t28] zkroušeným [t29] a pokořeným [t30] srdcem. [b]
Skutky 17 : 28
28 Neboť ‚v něm žijeme, pohybujeme se a jsme‘, [v37] jak to řekli i někteří z vašich básníků: ‚Vždyť jsme i jeho rod.‘ [v38]
Leave a Reply