Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví nenávidět lidi
Římanům 12 : 19
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
1. Janův 2 : 9
9 Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí [a] svého bratra, [b] je dosud ve tmě.
Matouš 5 : 38 – 39
38 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ [a]
39 Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří [t31] do [tvé] pravé tváře, nastav mu i druhou tvář.
Jakubův 4 : 17
17 Kdo tedy umí činit dobré, ale nečiní, má hřích. [a]
Matouš 26 : 52 – 54
52 Tehdy mu Ježíš řekl: „Vrať svůj meč na místo. Neboť všichni, kdo se chápou meče, mečem zahynou. [a]
53 Či myslíš, že nemohu poprosit svého Otce, a on mi hned pošle víc než dvanáct legií [a] andělů? [b]
54 Jak by se však naplnila [a] Písma, že se tak musí stát?“
Lukáš 10 : 27
27 On odpověděl: „Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou [a] a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého. [b]“
Žalmy 11 : 5
5 Hospodin zkoumá (spravedlivého i ničemu. Jeho duše nenávidí [a] lidi milující násilí.) [t7]
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Jan 14 : 15
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte [t5] má přikázání.
2. Paralipomenon 17 : 1 – 19
1 Po [a] něm se stal králem jeho syn Jóšafat. Počínal si v Izraeli zmužile. [b]
2 Do všech opevněných judských měst umístil vojsko a umístil posádky [a] na judském území i v efrajimských městech, která dobyl jeho otec Ása. [b]
3 Hospodin byl [a] s Jóšafatem, protože (chodil po prvních [t1] cestách svého otce [v2] Davida) [t3] a nedotazoval se baalů, [b]
4 ale dotazoval [a] se Boha svých otců a žil [b] podle jeho příkazů, a ne podle skutků Izraele.
5 Hospodin upevnil [a] království v jeho ruce a všichni Judejci dávali Jóšafatovi dary, takže měl mnoho bohatství a slávy. [b]
6 Když (získal na Hospodinových cestách [a] více odvahy,) [t4] ještě odstranil návrší a posvátné kůly [b] z Judska.
7 Ve třetím roce svého kralování poslal svá knížata Ben-chajila, Obadjáše, Zekarjáše, Netanela a Míkajáše, aby učili v judských městech.
8 S nimi byli lévijci Šemajáš, Netanjáš, Zebadjáš, Asáel, Šemiramót, Jónatan, Adónijáš, Tobijáš a Tób-adónijáš, lévijci, a s nimi kněží Elíšama a Jóram.
9 Učili v Judsku a měli s sebou knihu Hospodinova zákona. Obcházeli všechna judská města a učili mezi lidem.
10 Strach [a] z Hospodina padl na všechna království zemí, které byly okolo Judska, a nebojovala [t5] s Jóšafatem.
11 Někteří z Pelištejců přinášeli Jóšafatovi dávky [t6] a náklad stříbra. Také Arabové mu přiváděli brav: sedm tisíc sedm set beranů a sedm tisíc sedm set kozlů.
12 Jóšafat (stále velmi bohatl,) [t7] takže postavil v Judsku pevnosti [a] a města pro sklady. [b]
13 V judských městech měl mnoho zásob [t8] a v Jeruzalémě bojovníky, [t9] (udatné hrdiny.) [a]
14 Toto byly jejich počty podle domu jejich otců: z Judska, velitelé nad tisíci: velitel Adna a s ním tři sta tisíc udatných hrdinů;
15 vedle něj velitel Jóchanan a s ním sto osmdesát tisíc;
16 vedle něj Amasjáš, syn Zikrího, Hospodinův dobrovolník, [a] a s ním dvě stě tisíc udatných hrdinů;
17 z Benjamína udatný hrdina Eljáda a s ním dvě stě tisíc ozbrojených lukem a štítem;
18 vedle něj Józabad a s ním sto osmdesát tisíc vojenských [a] ozbrojenců.
19 Tito sloužili králi kromě těch, které král umístil do opevněných měst po celém Judsku.
Leave a Reply