Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví nečistí duchové
Zjevení 18 : 2
2 Zvolal mocným hlasem: „Padl, padl [a] veliký Babylon a stal se příbytkem démonů, vězením všech nečistých duchů [b] a vězením každého nečistého (a nenáviděného ptáka); [t2]
1. Timoteovi 4 : 1 – 16
1 [c]Duch [a] výslovně praví, že v posledních [t1] dobách [b] někteří odstoupí od víry, přidržujíce se bludných duchů [c] a učení démonů, [d]
2 těch, [v2] kteří v pokrytectví [a] mluví lež a mají vypálené znamení na vlastním svědomí. [b]
3 Zabraňují lidem ženit [t3] se a nařizují jim zdržovat se pokrmů, [a] které [c]Bůh stvořil, [b] aby je s děkováním [c] požívali ti, kdo věří [t4] a poznali [c]pravdu. [d]
4 Neboť (všechno, co Bůh stvořil), [t5] je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s děkováním:
5 posvěcuje se to skrze slovo Boží a přímluvu. [a]
6 Když budeš toto [t6] předkládat bratřím, budeš dobrým [a] služebníkem [b] Krista Ježíše, živeným [c]slovy víry a dobrého učení, [c] které sis osvojil. [t7]
7 Světské [a] a babské báje [b] odmítej. Cvič [c] se pro zbožnost. [d]
8 Tělesné cvičení je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná [a] ke všemu, neboť má zaslíbení nynějšího i budoucího života. [b]
9 Věrohodné je to slovo [a] a (zaslouží si plného souhlasu). [t8]
10 Proto se namáháme [a] a zápasíme, [t9] že máme naději [t10] v živém [b] Bohu, který je Zachráncem [c] všech lidí, zvláště věřících. [d] [e]
11 To [t6] nařizuj [a] a tomu uč. [b]
12 Nikdo (ať tebou nepohrdá [a] pro tvé mládí), [t11] ale těm, kdo věří, [t4] buď vzorem [b] v řeči, [c] v chování, [t12] v lásce, v Duchu, ve víře, v čistotě. [d]
13 Než přijdu, [a]věnuj se předčítání, [b] napomínání, [t13] vyučování. [t14]
14 Nezanedbávej v sobě dar milosti, který ti byl dán skrze proroctví [a] se vzkládáním [b] rukou staršovstva. [c]
15 O to se starej, v tom buď, aby tvůj pokrok [a] byl všem [t15] zřejmý.
16 Dávej si pozor sám na sebe [a] a na učení. [b] V tom setrvávej. [t16] Neboť budeš-li to činit, zachráníš [c] jak sám sebe, [d] tak ty, kdo tě poslouchají. [e]
Galatským 5 : 19 – 21
19 Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] [a] smilstvo, [b] nečistota, [c] bezuzdnost, [d]
20 modloslužba, [a] čarování, [b] nepřátelství, (svár, [c] žárlivost), [t12] hněvy, soupeření, [t13] rozdělení, sekty, [t14]
21 závisti, [vraždy,] opilství, [a] hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně [b] Boží království.
Marek 5 : 1 – 43
1 Přišli [a] na druhou stranu moře do krajiny Gerasenů. [t1]
2 A jak vystoupil z lodi, hned proti němu z hrobů vyšel člověk (s nečistým duchem), [a]
3 který měl v hrobech [a] obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat,
4 neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit. [a]
5 A stále dnem i nocí [a] mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny. [b]
6 Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil [a] se mu
7 a silným hlasem zařval: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? [a] Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!“
8 Ježíš mu totiž říkal: „Duchu nečistý, vyjdi [a] z toho člověka!“
9 A tázal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Řekl mu: „Mé jméno je Legie, [v2] protože je nás mnoho.“
10 A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje.
11 Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů.
12 Všichni ti démoni ho poprosili: „Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili.“
13 On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři.
14 Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo.
15 Přišli k Ježíši a pozorovali toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl — toho, který měl Legii — a ulekli se.
16 A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích.
17 Začali ho prosit, aby odešel z jejich území. [a]
18 Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním. [a]
19 Nedovolil mu to, ale řekl mu: „Jdi domů [t3] ke svým a oznam jim, jak veliké věci [a] ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval.“
20 On odešel a začal v Dekapoli [a] hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili. [b]
21 Když [a] se Ježíš přeplavil [v lodi] opět na druhou stranu, shromáždil se k němu velký zástup; [b] a byl u moře.
22 A hle, přišel jeden z představených synagogy, [a] jménem Jairos. Když Ježíše [t4] spatřil, padl [b] k jeho nohám
23 a velmi ho prosil: „Má dceruška umírá! Pojď a vlož [a] na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.“
24 Ježíš odešel s ním. Následoval ho velký zástup a tlačili [a] se na něho.
25 A byla tam žena, která měla dvanáct [a] let krvotok. [b]
26 Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře.
27 Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla [a] se jeho šatu.
28 Neboť si říkala: „Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.“
29 A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení. [a]
30 Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, [a] která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se dotkl mých šatů?“
31 Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?“
32 Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila.
33 Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu.
34 A on jí řekl: „Dcero, [a] tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji [b] a buď uzdravená ze svého trápení.“
35 Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?“ [a]
36 Ale Ježíš neposlechl (to, co říkali), [t5] a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“ [a]
37 A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana. [a]
38 Přišli do domu představeného synagogy a Ježíš viděl rozruch a ty, kteří velice plakali a hlučně naříkali. [a]
39 Vešel a řekl jim: „Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí.“
40 I posmívali se mu. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě.
41 Uchopil ruku [a] dítěte a řekl mu: „Talitha kúm“, což přeloženo znamená: ‚Děvče, říkám [b] ti, vstaň!‘ [t6]
42 A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich [ihned] veliký úžas. [a]
43 Ježíš jim důrazně nařídil, [a] aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.
Matouš 12 : 43
43 „Když [a] pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
Matouš 10 : 8
8 Uzdravujte nemocné, [a] probouzejte mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte [b] démony — zadarmo [c] jste přijali, zadarmo dejte.
Ezechiel 44 : 23
23 Můj lid budou vyučovat rozdílu mezi svatým a obyčejným a budou jim oznamovat rozdíl mezi nečistým a čistým. [a]
Římanům 3 : 31
31 Rušíme [a] tedy vírou Zákon? Naprosto ne! [b] Naopak, Zákon potvrzujeme.
Leave a Reply