Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví násilní manželé
Přísloví 20 : 30
30 Jizvy [a] a modřiny vyčistí [b] zlo, rány také nejhlubší [c] nitro.
Efezským 5 : 25 – 29
25 Muži, [a] milujte své ženy, jako i Kristus miloval [b] církev a sám sebe za ni vydal, [c]
26 aby ji posvětil, [a] když ji očistil (vodní koupelí) [t21] v slovu, [b]
27 aby sám sobě postavil [a] slavnou [t22] církev, která by neměla poskvrny [b] ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá [c] a bezúhonná.
28 Takto jsou povinni [i] muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí [t23] je a pečuje [t24] o ně, jako i Kristus o církev.
Kolossenským 3 : 19
19 Muži, [a] milujte své ženy a (nebuďte k nim příkří). [t20]
1. Petrův 3 : 7
7 Stejně muži: [a] žijte se svými ženami podle poznání jako se slabší ženskou nádobou [b]a prokazujte jim úctu jako spoludědičkám [t8] milosti [c] života, aby vaše modlitby neměly překážku. [d]
Přísloví 26 : 3
3 Na koně bič, na osla uzdu, a na záda hlupáků hůl. [a]
1. Korintským 7 : 12 – 16
12 Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr [a] nevěřící [b] ženu a ona je ochotna s ním žít, [t5] ať ji neopouští.
13 A má-li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, [t5] ať svého muže neopouští.
14 Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena (ve svém muži). [t6] Vždyť jinak by vaše děti byly [t7] nečisté, avšak nyní jsou svaté.
15 Jestliže se však nevěřící (chce rozvést), [t8] ať se rozvede. [t8] Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. [a]
16 Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? [a] Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?
1. Korintským 7 : 11
11 Když by však přece odešla, [a] ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
Marek 10 : 2 – 12
2 A přišli farizeové, aby ho pokoušeli. [a] Ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit svou ženu.
3 On jim odpověděl: „Co vám přikázal Mojžíš?“
4 Oni pak řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový list a propustit. [a]“
5 Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce [a] vám napsal toto přikázání.
6 Od počátku stvoření je Bůh učinil jako muže a ženu. [a]
7 Proto opustí člověk svého otce i matku [a přilne ke své ženě].
8 A budou ti dva jedno tělo, [a] takže již nejsou dva, ale jedno tělo.
9 Co tedy Bůh spojil, [a] ať člověk neodděluje.“
10 V domě se ho na to učedníci opět ptali.
11 Řekl jim: „Kdo by propustil svou ženu a oženil se s jinou, cizoloží vůči ní.
12 A jestliže by ona propustila svého muže a provdala se za jiného, cizoloží.“
1. Korintským 7 : 10
10 Manželům však nařizuji [a] — ne já, ale Pán — aby žena od muže neodcházela. [t4]
Lukáš 16 : 18
18 Každý, kdo propouští svou ženu a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s tou, kterou muž propustil, cizoloží.“ [a]
1. Petrův 3 : 1
1 Stejně [v1] se i vy, ženy, podřizujte [a] svým mužům, aby i (ti, kdo neposlouchají [b] [c]slovo), [t2] byli beze slova získáni [c] jednáním svých žen,
Židům 13 : 4
4 Manželství [a] ať je (u všech) [t4] ve vážnosti a manželské lože neposkvrněné, neboť smilníky [b] a cizoložníky bude soudit [c]Bůh. [c]
Římanům 7 : 2
2 Vdaná žena je zákonem vázána [a] k žijícímu muži; jestliže však její muž zemře, je tohoto [t1] zákona zproštěna.
Leave a Reply