Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví nárok
Jakubův 4 : 1 – 12
1 Odkud jsou boje a hádky [t1] mezi [t2] vámi? Zdali ne odtud — z vašich rozkoší, [t3] které bojují ve vašich údech? [a]
2 Dychtíte, ale nemáte. Zabijíte [t4] a žárlíte, ale nemůžete ničeho dosáhnout. Hádáte se a bojujete, a nic nemáte, protože nežádáte.
3 Žádáte, [a] a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili [b] na své rozkoše.
4 [Cizoložníci a] cizoložnice! [a] Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s [c]Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, [b] stává se nepřítelem [c]Božím. [c]
5 Či myslíte, že nadarmo praví Písmo: [v5] ‚Žárlivě [t6] touží (Duch, který v nás přebývá) [t7]‘?
6 Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: ‚Bůh se staví proti pyšným, [a] ale pokorným dává milost.‘ [b]
7 Poddejte [t8] se tedy Bohu. Postavte [a] se proti Ďáblu, [b] a uteče od vás.
8 Přibližte [a] se k [c]Bohu, a přiblíží [b] se k vám. Očisťte [c] ruce, hříšníci, a očisťte srdce, [d] lidé (dvojí mysli). [e]
9 Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte. [a] Váš smích ať se obrátí v nářek [b] a vaše radost v sklíčenost.
10 Pokořte se před Pánem, a povýší [a] vás.
11 Bratři, nemluvte jeden proti druhému. [a] Kdo mluví proti bratru nebo soudí [b] svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem [c] Zákona, nýbrž soudcem.
12 Jeden je zákonodárce [a] a soudce, [b] ten, který může zachránit i zahubit. [c] Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního?
Jakubův 4 : 6
6 Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: ‚Bůh se staví proti pyšným, [a] ale pokorným dává milost.‘ [b]
2. Tessalonicenským 3 : 10
10 Neboť když jsme u vás byli, přikazovali jsme vám toto: Jestliže někdo nechce pracovat, [a] ať také nejí.
2. Tessalonicenským 3 : 12
12 Takovým přikazujeme a vyzýváme [a] je (v Pánu Ježíši Kristu), [t10] aby s tichostí [v11] pracovali a jedli vlastní chléb.
Efezským 4 : 1 – 32
1 Prosím [t1] vás tedy já, vězeň [a] v Pánu, abyste vedli život [t2] hodný [b] toho povolání, [c] (které jste obdrželi), [t3]
2 s veškerou pokorou [a] a mírností, [b] s trpělivostí [c] se navzájem snášeli [d] v lásce [e]
3 a usilovali zachovávat jednotu [a] Ducha ve svazku [t4] pokoje. [b]
4 Je jedno tělo [a] a jeden Duch, jakož jste byli i povoláni [b] v jedné naději svého povolání;
5 jeden Pán, [a] jedna víra, jeden křest;
6 jeden Bůh [a] a Otec všech, ten (nade všemi, skrze všechny a ve všech [nás]). [t5]
7 Ale každému z nás byla dána [a] milost [b] podle míry Kristova obdarování.
8 Proto praví: ‚Vystoupil do výše, (odvedl s sebou zajatce) [t6] [a] dal dary lidem.‘ [a]
9 Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že [nejprve] i sestoupil (do nejnižších částí země)? [t7]
10 Ten, jenž sestoupil, je také ten, jenž vystoupil vysoko nad všechna nebesa, [a] aby naplnil všechno.
11 A on dal jedny apoštoly, [a] jiné proroky, [b] některé evangelisty, [c] jiné pastýře [d] a učitele,
12 aby připravili [t8] svaté [a] k dílu služby, k vybudování [b] těla Kristova,
13 dokud nedospějeme všichni k jednotě [a] víry a plného poznání [b] Syna [c]Božího, v dospělého [t9] muže, v míru postavy [t10] Kristovy plnosti, [c]
14 abychom již více nebyli jako děti, [a] zmítáni vlnami a hnáni každým větrem [b] učení v lidské nestálosti, [t11] v chytráctví [c] k (nastražené cestě) [t12] bludu, [d]
15 nýbrž abychom (byli pravdiví v lásce a rostli) [t13] všemi způsoby v toho, který je hlavou, [a] v Krista.
16 Z něho celé tělo, [a] spojované a držené pohromadě (pomocí každého kloubu podpory), [t14] která je podle činnosti (a míry) [t15] jedné každé části, (bere výživu pro svůj růst) [t16] ke svému vybudování v lásce.
17 Toto tedy pravím a dosvědčuji v Pánu, abyste již nežili [t17] tak, jako žijí [t18] pohané, [t19] v marnosti [a] své mysli.
18 Mají zatemněné [a] myšlení a jsou odcizeni [b] od [c]Božího života pro nevědomost, [c] která je v nich kvůli zatvrzelosti [d] jejich srdce.
19 Otupěli a oddali se bezuzdnosti, [t20] aby s nenasytností páchali každý druh nečistoty. [a]
20 Vy však jste se (o Kristu takto neučili), [t21]
21 pokud jste jej vskutku slyšeli [a] a byli v něm vyučeni [b] tak, jak je pravda v Ježíši,
22 že totiž máte odložit [a] toho starého člověka, [b] který žije podle dřívějšího způsobu života [c] a hyne [t22] v [t23] klamných [d] žádostech,
23 obnovovat se [t24] duchem své mysli [a]
24 a obléknout [a] toho nového člověka, který byl stvořen [b] podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy. [t25]
25 Proto odložte [a] lež [b] a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním,‘ [c] neboť jsme údy (téhož těla). [t26]
26 ‚Hněvejte se, [a] a nehřešte;‘ [b] slunce ať nezapadá [c] nad vaším hněvem.
27 Nedávejte místo [t27] Ďáblu. [a]
28 Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje [a] a dělá [vlastníma] rukama [b] něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek. [t28]
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
30 A nezarmucujte [c]Ducha Svatého [a] [c]Božího, jímž [t31] jste byli zapečetěni [b] ke dni vykoupení. [c]
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
Přísloví 13 : 1 – 25
1 Moudrý syn přijímá [t1] otcovo naučení, [t2] ale posměvač [a] neposlouchá napomenutí. [b]
2 Z ovoce svých úst bude každý jíst dobro, [a] avšak touhou [b] nevěrných je násilí. [t3]
3 Kdo střeží [a] svá ústa, chrání svou duši; [t4] kdo příliš otvírá své rty, [t5] na toho přijde zkáza. [b]
4 Lenoch [a] dychtí [b] a nic [t6] nemá, ale (touha pilných se naplní.) [t7]
5 Spravedlivý nenávidí [a] klam, [t8] ale ničema (jedná odporně a je pro ostudu.) [t9]
6 Spravedlnost bude střežit toho, (kdo žije bezúhonně,) [t10] avšak hříšníka [t11] zničí [a] ničemnost. [b]
7 Někdo předstírá, že je bohatý, a nic nemá, jiný předstírá, že je chudý, a má mnoho majetku.
8 Výkupné [a] za život člověka je jeho bohatství, ale chudý neslyší hrozbu. [v12]
9 Světlo spravedlivých bude jasně zářit, [t13] avšak lampa [a] ničemů zhasne.
10 Jen domýšlivost [a] vypůsobí [t14] hádku, [b] ale s těmi, kdo se radí, [t15] je moudrost.
11 Snadno [t16] získaný majetek [a] se [b] bude zmenšovat, kdežto ten, kdo pracně [t17] shromažduje, rozmnoží ho.
12 Prodlužované očekávání [a] působí srdci bolest, [t18] ale naplněná [b] touha [c] je stromem [d] života.
13 Tomu, kdo pohrdá [a] slovem, se povede špatně, [t19] avšak kdo se [t20] bojí příkazu, [b] tomu bude odplaceno. [c]
14 Poučení [t21] moudrého je pramenem [a] života, aby se člověk vyhnul léčkám [t22] smrti.
15 Rozumnost [t23] působí [t24] milost, ale cesta nevěrných [t25] je jejich záhubou. [t26]
16 Každý chytrý člověk bude jednat podle poznání, [t27] avšak hlupák bude šířit [t28] svoji hloupost. [a]
17 Ničemný posel padne do zla, [t29] ale spolehlivý [a] vyslanec [t30] přinese uzdravení.
18 Chudoba a hanba přijde na toho, kdo si [t31] nevšímá naučení, [t32] ale kdo zachovává pokárání, bude vážený. [a]
19 Naplněná [t33] touha potěší [t34] duši, avšak pro hlupáky je ohavností se odvrátit [a] od zla.
20 Kdo chodí [t35] s moudrými, zmoudří, ale kdo se stýká [a] s hlupáky, tomu se bude dařit zle. [b]
21 Hříšníky bude pronásledovat zlo, avšak spravedlivým bude odplaceno [t36] dobrem.
22 Dobrý člověk dá dědictví synům synů, ale hříšníkův majetek [a] bude uschován pro spravedlivého. [b]
23 Mnoho jídla vydá úhor chudých, (ale je to smeteno bezprávím.) [t37]
24 Kdo zadržuje [t38] svou hůl, [a] nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně [t39] ho kázní.
25 Spravedlivý jí do sytosti své duše, [a] ale břicho ničemů bude mít nedostatek. [b]
Matouš 25 : 1 – 46
1 „Tehdy bude království Nebes podobné [t1] deseti pannám, které vzaly své lampy [t2] a vyšly naproti ženichovi. [t3]
2 Pět z nich bylo pošetilých [t4] a pět rozumných. [a]
3 Pošetilé vzaly [své] lampy, ale nevzaly s sebou olej.
4 Rozumné však se svými lampami vzaly i olej v nádobkách.
5 Když ženich dlouho nepřicházel, [a] začaly všechny podřimovat a usnuly. [b]
6 Uprostřed noci se však ozval [t5] křik: ‚Hle, ženich! Vyjděte mu vstříc!‘
7 Tehdy všechny panny vstaly [t6] a daly své lampy do pořádku.
8 Pošetilé řekly rozumným: ‚Dejte nám ze svého oleje, neboť naše lampy dohasínají!‘
9 Ale rozumné odpověděly: ‚Ne, nemuselo by vystačit pro nás i pro vás. Jděte raději k prodavačům a kupte si!‘
10 Zatímco odcházely, aby nakoupily olej, přišel ženich, a ty, které byly připravené, [a] s ním vešly na svatební hostinu; a dveře byly zavřeny. [b]
11 Později přišly i ostatní panny a říkaly: ‚Pane, pane, [a] otevři nám!‘
12 Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘ [a]
13 Bděte [a] tedy, protože neznáte den ani hodinu. [t7]“
14 „Je [a] to totiž jako s člověkem, který se chystal odcestovat: [b] zavolal své otroky a svěřil jim svůj majetek.
15 Jednomu dal pět talentů, druhému [t8] dva, třetímu jeden, [v9] každému podle jeho schopností, a ihned [t10] odcestoval.
16 Ten, který přijal pět talentů, šel a vložil je do obchodu, a získal jiných pět.
17 Stejně i ten, který dostal dva, získal jiné dva.
18 Ale ten, který dostal jeden, odešel, vykopal (v zemi jámu) [t11] a ukryl peníze [t12] svého pána.
19 Po dlouhé době pak přišel pán oněch otroků a začal s nimi účtovat.
20 Přistoupil ten, který dostal pět talentů, přinesl jiných pět talentů a řekl: ‚Pane, pět talentů jsi mi svěřil; hle, jiných pět talentů jsem jimi získal.‘
21 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý [a] a věrný, [b] byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost [c] svého pána.‘
22 Přistoupil také ten, který dostal dva talenty a řekl: ‚Pane, dva talenty jsi mi svěřil; hle, jiné dva talenty jsem získal.‘
23 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý a věrný, byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.‘
24 Přistoupil pak i ten, který dostal jeden talent, a řekl: ‚Pane, poznal jsem, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi nerozsypal.
25 Dostal jsem strach, [a] odešel jsem a ukryl tvůj talent v zemi. Hle, zde máš, co je tvoje.‘
26 Jeho pán mu odpověděl: ‚Zlý [a] a lenivý [b] otroku, věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a shromažďuji, kde jsem nerozsypal?
27 Měl jsi tedy mé peníze dát směnárníkům, [v13] a já bych si (po návratu) [t14] vzal, co je moje, i s úrokem.
28 Vezměte tedy od něho ten talent a dejte tomu, který má deset talentů!
29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít hojnost. Tomu, kdo nemá, však bude odňato i to, co má. [a]
30 A toho neužitečného [t15] otroka vyhoďte do nejzazší temnoty. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘“ [a]
31 „Až přijde Syn člověka ve své slávě [a] a všichni svatí [b] andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy; [c]
32 a budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje [a] ovce od kozlů. [b]
33 Ovce postaví po své pravici, [a] kozly po levici.
34 Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví [a] království, [b] které je pro vás připraveno od založení světa. [c]
35 Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem [t16] a ujali jste se mě,
36 byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘ [a]
37 Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy [a] jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít?
38 Kdy jsme tě spatřili jako cizince [t16] a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě?
39 Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘
40 Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších [a] bratří, [b] mně jste učinili.‘“
41 „Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, [a] který je připraven pro Ďábla [b] a jeho anděly! [c]
42 Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít,
43 byl jsem cizincem, [t16] a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘
44 Tu mu odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, [t16] nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
45 Pak jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.‘
46 A tito půjdou do věčného trápení, [t17] ale spravedliví do věčného života. [a]“
Jakubův 5 : 11
11 Hle, blahoslavíme [a] ty, kteří vytrvali. Slyšeli jste o Jobově [b] vytrvalosti a viděli jste, (jaký konec [c] mu Pán připravil). [t5] Neboť Pán je velmi soucitný [d] a milostivý. [e]
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Leave a Reply