Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví muži spí s muži
1. Korintským 6 : 9
9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví [a] Boží království? Nemylte se! [b] Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci [t6] ani lidé praktikující homosexualitu, [c]
Leviticus 20 : 13
13 Kdyby muž souložil s mužem jako se souloží s ženou, [a] oba spáchali ohavnost; jistě budou usmrceni, jejich krev je na nich.
Římanům 1 : 26 – 27
26 Proto je Bůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnily přirozený styk za nepřirozený [t23]
27 a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému, muži s muži [a] páchají hanebnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouzení.
1. Korintským 4 : 5
5 Proto nic nesuďte [a] předčasně, dokud nepřijde [b] Pán, který osvítí i věci skryté ve tmě a zjeví [c] úmysly srdcí. A tehdy se každému dostane [d]pochvaly od [c]Boha.
1. Královská 1 : 1 – 53
1 Král David zestárl, (dosáhl pokročilého věku.) [t1] Přikryli ho rouchy, ale nemohl se zahřát.
2 Jeho otroci mu řekli: Ať vyhledají mému [t2] pánu a králi dívku, pannu; (ať slouží králi) [t3] a je jeho opatrovnicí. Ať leží ve tvém [t4] klíně [a] a můj pán a král se zahřeje.
3 Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku. Nalezli Abíšagu Šúnemitskou a přivedli ji ke králi.
4 Ta dívka byla převelice krásná. [a] Stala se královou opatrovnicí, sloužila [t5] mu, ale král (ji nepoznal.) [t6]
5 Adónijáš, [a] syn Chagítin, se vynášel [t7] slovy: Já budu kralovat. Pořídil si vozy, [t8] jezdce [t9] a padesát mužů, [b] kteří běhali před ním.
6 Jeho otec ho (v životě) [t10] nepokáral slovy: Proč jsi tohle provedl? [a] Navíc byl velmi hezkého vzezření. [b] Narodil [t11] se po Abšalómovi. [v12]
7 Domluvil [t13] se s Jóabem, [a] synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem, [b] a ti Adónijášovi napomáhali.
8 Ale kněz Sádok, Benajáš, [a] syn Jójadův, prorok [b] Nátan, [c] Šimeí [d] a Reí i Davidovi hrdinové [e] nebyli s Adónijášem.
9 Adónijáš obětoval brav, skot a vykrmené dobytče u Eben-zócheletu, [a] který je blízko Én-rogelu, [b] a pozval [c] všechny své bratry, královské syny, i všechny judské muže, královské otroky.
10 Ale proroka Nátana, Benajáše, hrdiny ani svého bratra Šalomouna nepozval.
11 Nátan řekl Bat-šebě, [a] matce Šalomounově: Slyšelas, že Adónijáš, syn Chagítin, se stal králem? A náš pán David o tom neví!
12 (Nuže, dobře ti radím,) [t14] zachraň život svůj i život svého syna Šalomouna.
13 Jdi, (a až přijdeš) [t15] ke králi Davidovi, řekni mu: Ty jsi přece, můj pane a králi, přísahal své otrokyni slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. Proč se stal králem Adónijáš?
14 A když tam ještě budeš mluvit s králem, přijdu za tebou a potvrdím [t16] tvá slova.
15 Bat-šeba tedy vešla ke králi do pokoje. [t17] (Král velice zestárl a Abíšag Šúnemitská sloužila [a] králi.)
16 Bat-šeba poklekla a klaněla [a] se králi. Král se zeptal: Co (je s tebou?) [t18]
17 Odpověděla mu: Můj pane! Ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn.
18 Ale nyní, pohleď, Adónijáš se stal králem a ty, [t19] můj pane a králi, o tom nevíš!
19 Obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, pozval všechny královské syny, kněze Ebjátara a velitele armády Jóaba, ale tvého otroka Šalomouna nepozval.
20 A nyní, můj pane a králi, oči všech Izraelců jsou upřeny na tebe, abys jim oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm. [t20]
21 Jinak se stane, až můj pán a král ulehne (se svými) [t21] otci, že já a můj syn Šalomoun budeme považováni za hříšníky.
22 Ještě když mluvila s králem, přišel prorok Nátan.
23 Oznámili králi: Je zde prorok Nátan. Přišel před krále a poklonil [a] se před králem tváří k zemi.
24 Nátan se zeptal: Můj pane a králi, ty jsi řekl: Adónijáš bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn?
25 Neboť dnes sestoupil, aby obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královské syny, velitele armády a kněze Ebjátara. A teď jedí a pijí před ním a volají: Ať žije [t22] král Adónijáš!
26 Ale mě, tvého otroka, kněze Sádoka, Benajáše, syna Jójadova, ani tvého otroka Šalomouna nepozval.
27 Stala se tato věc od mého pána a krále, aniž bys (svým otrokům) [t23] oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm?
28 Král David odpověděl: Zavolejte mi Bat-šebu! Přišla před krále a stála před králem.
29 Potom král přísahal: Jakože živ [a] je Hospodin, který vykoupil [b] mou duši z každého soužení,
30 tak jako jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn místo mě, tak dnes učiním.
31 Bat-šeba poklekla s tváří k zemi, klaněla se králi a řekla: Ať žije můj pán a král David navěky.
32 Nato král David řekl: Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova. I přišli před krále.
33 Král jim řekl: Vezměte s sebou otroky svého pána, [t24] mého syna Šalomouna posaďte [t25] na mou mezkyni a přiveďte ho dolů ke Gichónu.
34 Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem. Nato zatrubte na beraní roh a volejte: Ať žije král Šalomoun!
35 Pak vystupte za ním a on ať jde a usedne na můj trůn, on bude kralovat místo mě. Jej jsem ustanovil, aby byl vévodou [a] nad Izraelem a Judou.
36 Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: Amen. [a] Tak ať promluví [t26] Hospodin, Bůh mého pána a krále.
37 Jako [a] byl Hospodin s mým pánem a králem, tak ať je s Šalomounem a ať vyvýší jeho trůn nad trůn mého pána a krále Davida.
38 Kněz Sádok, prorok Nátan, Benajáš, syn Jójadův, a Keretejci i Peletejci sestoupili, posadili Šalomouna na mezkyni krále Davida a přivedli ho ke Gichónu.
39 Kněz Sádok vzal ze stanu [a] roh s olejem a Šalomouna pomazal. [b] Nato zatroubili na beraní roh a všechen lid volal: Ať žije král Šalomoun!
40 Všechen lid šel vzhůru za ním, lid hrál [t27] na flétny a převelice se radoval, [a] až země jejich halasem pukala. [v28]
41 Uslyšel to Adónijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním a už dojedli. Když Jóab uslyšel zvuk beraního rohu, zeptal se: Proč je (ve městě takový velký halas?) [t29]
42 Ještě když mluvil, přišel Jónatan, [a] syn kněze Ebjátara. Adónijáš řekl: Pojď, vždyť jsi oddaný [t30] muž, jistě přinášíš dobrou zprávu.
43 Ale Jónatan Adónijášovi odpověděl: Kdepak, [t31] náš pán [t19] a král David ustanovil králem Šalomouna.
44 Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana, Benajáše, syna Jójadova, a Keretejce i Peletejce, posadili ho na královu mezkyni
45 a kněz Sádok a prorok Nátan ho pomazali v Gichónu za krále. Pak odtamtud šli radostně [a] vzhůru a celé město se shluklo. [t32] To je ten halas, který jste slyšeli.
46 Šalomoun již usedl na královský trůn.
47 A královi otroci již přišli poblahopřát [t33] našemu pánu [a] a králi Davidovi slovy: Ať Bůh [t34] učiní jméno [t35] Šalomounovo větším nad tvé jméno a vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn. A král se poklonil na své posteli.
48 Král také promluvil takto: (Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele,) [a] že dal dnes (toho, kdo usedl) [t36] na můj trůn, a mé oči to vidí.
49 Nato všichni pozvaní, kteří byli s Adónijášem, vyděšeně [a] vstali a šli každý svou cestou.
50 Adónijáš se bál Šalomouna, vstal, šel a chytil se rohů [v37] oltáře.
51 Šalomounovi bylo oznámeno: Hle, Adónijáš se bojí krále Šalomouna a chytil se rohů oltáře se slovy: Ať mi nejprve [t38] král Šalomoun odpřisáhne, [a] že neusmrtí svého otroka mečem.
52 Šalomoun řekl: Jestliže bude oddaný, [t39] nespadne mu ani vlas [a] na zem. Ale jestliže (při něm bude něco zlého,) [t40] zemře.
53 Král Šalomoun poslal, aby ho odvedli od oltáře. Když přišel a poklonil se před králem, Šalomoun mu řekl: Jdi domů.
Leave a Reply