Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví mít dítě
Žalmy 127 : 3 – 5
3 Hle, synové [a] jsou dědictví od Hospodina, plod lůna [b] je mzda. [c]
4 Jako šípy [a] v ruce hrdiny [b] jsou synové zrození v mládí. [t7]
5 Blahoslavený je muž, [a] který jimi naplnil svůj toulec! [t8] Nebudou zahanbeni, až budou v bráně [v9] mluvit [v10] s nepřáteli.
Žalmy 127 : 3
3 Hle, synové [a] jsou dědictví od Hospodina, plod lůna [b] je mzda. [c]
Genesis 1 : 28
28 Bůh je požehnal a řekl jim: [t26] Ploďte a množte se [a] a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.
Jeremiáš 1 : 5
5 Dříve, nežli jsem tě [a] utvořil v nitru, [t8] znal [t9] jsem tě a dříve, nežli jsi vyšel z lůna [b] matky, posvětil jsem tě a dal [t10] jsem tě za proroka národům. [c]
Žalmy 128 : 3 – 5
3 Tvá žena bude jako úrodná réva [a] uvnitř tvého domu, [t3] tví synové jako výhonky [b] oliv [c] kolem tvého stolu.
4 Hle, takto bude požehnáno [a] muži, který se bojí [b] Hospodina.
5 Kéž ti požehná Hospodin ze Sijónu [a] — pak budeš hledět na dobro Jeruzaléma po všechny dny svého života
Žalmy 139 : 13 – 16
13 Vždyť tys utvořil [a] mé ledví, [t13] utkal [b] jsi mě v lůně [c] mé matky.
14 Vzdávám [a] ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen — vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné — má duše to velmi dobře ví.
15 Před tebou nebyla skryta má kostra, [a] když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách [b] země.
16 Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy [a] se zapisovaly všechny dny — utvářely se, nebyl ani jeden z nich.
Přísloví 22 : 6
6 Vyuč chlapce na počátku [v9] jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.
Genesis 25 : 21 – 22
21 Izák (naléhavě prosil) [a] Hospodina za svou ženu, protože byla neplodná. [b] Hospodin se dal pohnout jeho prosbami [c] a jeho žena Rebeka otěhotněla.
22 Ale děti se v jejím nitru kopaly. [t8] Řekla si tedy: Je-li tomu tak, [v9] k čemu (mi to je?) [t10] A šla se dotázat [v11] Hospodina.
1. Samuelova 1 : 19 – 20
19 Časně ráno vstali, [a] poklonili [b] se před Hospodinem a vraceli se zpět, až přišli do svého domu v Rámě. [c] Elkána poznal [t31] svou ženu Chanu a Hospodin si na ni vzpomněl. [t32]
20 Stalo se (na konci roku,) [t33] že Chana otěhotněla a porodila syna. Pojmenovala [t34] ho Samuel, [v35] neboť řekla: Vyžádala jsem si ho od Hospodina.
Lukáš 1 : 13
13 Anděl mu řekl: „Neboj se, [a] Zachariáši, neboť tvá prosba [b] byla vyslyšena, [c] a tvá žena Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno [d] Jan. [t17]
1. Samuelova 1 : 10 – 11
10 V duši měla hořkost, [a] modlila [b] se k Hospodinu a velmi [v16] plakala.
11 Učinila slib. [a] Řekla: Hospodine zástupů, jestliže opravdu pohlédneš na soužení [b] své otrokyně a vzpomeneš [c] na mě, nezapomeneš na svou otrokyni a dáš své otrokyni (mužského potomka,) [t17] dám ho Hospodinu pro všechny [v18] dny jeho života a břitva [d] nepřijde na jeho hlavu.
Genesis 25 : 21
21 Izák (naléhavě prosil) [a] Hospodina za svou ženu, protože byla neplodná. [b] Hospodin se dal pohnout jeho prosbami [c] a jeho žena Rebeka otěhotněla.
Titovi 2 : 4
4 a vedou je k tomu, aby měly rády své muže a děti,
Lukáš 1 : 36
36 Hle, tvá příbuzná Alžběta — také ona počala ve svém stáří syna a toto je šestý měsíc té, která je nazývána neplodnou.
Lukáš 1 : 31
31 A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. [a]
Efezským 6 : 4
4 A vy, otcové, (nedrážděte své děti k hněvu), [t3] ale vychovávejte [t4] je v Pánově kázni [t5] a napomenutí. [a]
1. Timoteovi 2 : 11 – 15
11 Žena (ať se učí) [t9] v tichosti [t10] a (s veškerou podřízeností). [t11]
12 Nedovoluji, aby žena učila [a] nebo měla moc nad mužem, nýbrž má být v tichosti.
13 Neboť první byl utvořen [t12] Adam, potom Eva. [a]
14 A nebyl sveden Adam; žena [t13] byla zcela svedena [a] a upadla do přestoupení.
15 Bude však zachráněna skrze rození; [t14] ženy jsou zachráněny, setrvají-li ve víře, lásce [a] a v posvěcení spolu se střízlivostí. [t15]
Jan 15 : 7 – 8
7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li mé výroky ve vás, požádejte, [a] oč chcete, a stane se vám.
8 Tím [t2] bude oslaven můj Otec, [a] když [t3] ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky. [b]
Matouš 18 : 1 – 35
1 V [a] tu hodinu přistoupili učedníci k Ježíšovi a říkali: „Kdo je tedy v království Nebes největší?“ [b]
2 Ježíš přivolal dítě, postavil je doprostřed nich
3 a řekl: „Amen, pravím vám: [a] Neobrátíte-li se a nebudete-li [t1] jako děti, [b] jistě nevejdete [c] do království Nebes.
4 Kdo se tedy pokoří [t2] jako toto dítě, ten bude [t3] největší v království Nebes.
5 A kdo přijme jedno takové dítě na základě mého jména, mne přijímá.“ [a]
6 „Kdo [a] by však (svedl k hříchu) [t4] jednoho z těchto maličkých, [b] kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu na krk pověsili velký [t5] mlýnský kámen [c] a potopili ho do mořské hlubiny. [t6]
7 Běda světu pro svody! [t7] Svody sice musí přijít, [a] avšak běda tomu člověku, skrze kterého svod přichází!
8 Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha (svádí k hříchu), [t8] utni ji a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý, než abys měl obě ruce nebo obě nohy, a byl uvržen do věčného ohně.
9 A jestliže tě svádí [t8] tvé oko, vyjmi je a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života jednooký, než abys měl obě oči, a byl uvržen do ohnivé Gehenny.“ [a]
10 „Dávejte si pozor, [t9] abyste nepohrdli [a] ani jedním z těchto maličkých. Neboť vám pravím, že jejich andělé [b] v nebesích stále [t10] hledí na tvář [c] mého Otce, který je v nebesích.
11 Vždyť Syn člověka přišel zachránit, co zahynulo. [a]
12 Co myslíte? [a] Kdyby [b] nějaký člověk měl sto ovcí [c] a jedna z nich by zabloudila, [d] nenechá těch devadesát devět na horách [e] a nevydá se hledat tu, která bloudí?
13 A stane-li se, že ji nalezne, amen, pravím vám, že se z ní raduje [a] víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.
14 Právě tak není vůle [a] (vašeho Otce), [t11] který je v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.“
15 „Jestliže tvůj bratr [proti tobě] zhřeší, [a] jdi a pokárej [b] ho (mezi čtyřma očima). [t12] Poslechne-li tě, získal jsi svého bratra. [c]
16 Jestliže by však neposlechl, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byl potvrzen každý výrok‘. [a]
17 Jestliže by je neposlechl, pověz to shromáždění, [t13] a jestliže by neposlechl ani shromáždění, [t13] ať je ti jako pohan a celník.“ [v14]
18 „Amen, pravím vám, cokoli svážete na zemi, bude již svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude již rozvázáno v nebi. [a]
19 [Amen,] opět vám pravím: Shodnou-li [a]se dva z vás na zemi v jakékoli věci, o niž požádají, [b] stane se jim od mého Otce, který je v nebesích.
20 Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni [a] (v mé jméno), [t15] tam jsem já uprostřed nich. [t16]“
21 Tehdy přistoupil (Petr a řekl mu): [t17] „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?“
22 Ježíš mu řekl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. [t18]“
23 „Proto je království Nebes podobné [t19] králi, [t20] který chtěl provést vyúčtování [a] se svými otroky.
24 Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc talentů. [v21]
25 Protože však neměl čím zaplatit, rozkázal ho jeho pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh. [a]
26 Onen otrok padl na zem, klaněl [a] se mu a říkal: ‚Měj se mnou trpělivost, [b] [pane,] a všechno ti vrátím!‘
27 I slitoval se pán onoho otroka, propustil ho a dluh mu odpustil.
28 Ale když onen otrok vyšel, nalezl jednoho ze svých spoluotroků, [a] který mu byl dlužen sto denárů; [v22] popadl ho a začal ho škrtit, říkaje: ‚Zaplať, co mi dlužíš!‘
29 Jeho spoluotrok padl k jeho nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou trpělivost, a zaplatím ti.‘ [a]
30 On však nechtěl, ale šel a uvrhl ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
31 Když jeho spoluotroci uviděli, co se přihodilo, velmi se zarmoutili; [a] šli a oznámili svému pánu všechno, co se stalo.
32 Tehdy si ho jeho pán zavolal a řekl mu: ‚Otroku zlý, celý ten dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě poprosil.
33 Neměl ses také ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?‘ [a]
34 A jeho pán se rozhněval a předal ho mučitelům, [t23] dokud mu nezaplatí celý dluh. [a]
35 Tak i můj nebeský Otec [a] učiní vám, [b] jestliže ze srdce [t24] neodpustíte každý svému bratru jeho přestoupení. [c]“
Leave a Reply