Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví milovat svého nepřítele
Lukáš 6 : 27
27 „Ale [a] vám, kteří slyšíte, [b] pravím: Milujte své nepřátele. [c] Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
Matouš 5 : 44
44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, [a] [žehnejte [b] těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte [c] těm, kdo vás nenávidí,] a modlete [d] se za ty, kteří vás [urážejí a] pronásledují,
Římanům 12 : 19 – 21
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
20 Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ [a]
21 Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Římanům 12 : 14
14 Dobrořečte těm, kteří vás pronásledují, [a] dobrořečte a nezlořečte.
Lukáš 6 : 27 – 36
27 „Ale [a] vám, kteří slyšíte, [b] pravím: Milujte své nepřátele. [c] Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
28 Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám činí příkoří.
29 Tomu, [a] kdo tě bije do tváře, nastav i druhou a tomu, kdo ti bere plášť, neodepři ani košili. [t10]
30 Každému, kdo tě žádá, dávej, a od toho, kdo ti bere, co je tvoje, nežádej nic nazpět.
31 Jak [a] chcete, aby lidé činili vám, i vy stejně čiňte jim.
32 A [a] jestliže milujete ty, kteří milují vás, jakou máte zásluhu? [t11] Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.
33 A jestliže činíte dobře těm, kteří činí dobře vám, jakou máte zásluhu? [t11] I hříšníci dělají totéž.
34 A [a] půjčíte-li těm, od kterých máte naději dostat to zpět, jakou máte zásluhu? [t11] I hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.
35 Ale milujte své nepřátele [a] a čiňte dobře, půjčujte a (neočekávejte něco na oplátku). [t12] A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, [b] protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.
36 Buďte milosrdní, jako je milosrdný [a] váš Otec.“ [b]
1. Korintským 13 : 4 – 8
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
Římanům 3 : 23
23 všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, [a]
Matouš 5 : 48
48 Buďte tedy dokonalí, [t38] jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
Židům 12 : 1
1 Proto i my, majíce (kolem sebe) [t1] tak veliký oblak svědků, odložme [a] veškerou zátěž a hřích snadno nás ovíjející [t2] a s vytrvalostí [b] běžme [c] závod, který je (před námi), [t3]
Nahum 1 : 2
2 Hospodin je Bůh žárlivý [a] a mstící se; Hospodin (se mstí a je plný hněvu.) [t1] Hospodin se mstí svým protivníkům, [b] drží hněv [c] proti svým nepřátelům.
Matouš 5 : 46
46 Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? [a] Což i celníci [v35] nečiní totéž?
Matouš 5 : 47
47 A pozdravíte-li jen své bratry, [t36] co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané? [t37]
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Římanům 8 : 18
18 Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, [a] která na nás má být zjevena. [b]
Zjevení 4 : 1
1 Potom [t1] jsem uviděl: Hle, otevřené [a] dveře v nebi, a ten první hlas, který jsem uslyšel jako zvuk polnice [b] mluvící se mnou, říkal: „Vystup [c] sem a ukážu [d] ti, co se má stát potom. [t1]“
Žalmy 27 : 1 – 14
1 Davidův žalm. Hospodin je mé světlo [a] i má spása, [b] koho bych se bál? [c] Hospodin je záštita [d] mého života, koho bych se lekal? [t1]
2 Když se ke mně přiblížili zlovolníci, [a] aby (pozřeli mé tělo,) [v2] moji protivníci [b] a nepřátelé, sami klopýtli [t3] a padli. [c]
3 Kdyby se proti mně položilo [t4] vojsko, [t5] mé srdce se nebude bát. Kdyby se proti mně zvedla bitva, i tehdy [t6] budu doufat. [a]
4 O jedno [a] jsem Hospodina žádal, to jedno jsem hledal: [t7] Abych přebýval v domě [b] Hospodinově po všechny dny svého života, abych mohl hledět na Hospodinovu nádheru [t8] a abych mohl přemítat [t9] v jeho chrámu. [c]
5 V den [a] zlý mě schová [b] ve své skrýši, [v10] skryje [c] mě v úkrytu [d] svého stanu, [e] na skálu [f] mě zdvihne.
6 A teď (zvedám [a] hlavu) [t11] nad své nepřátele [b] kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků, [t12] budu zpívat [c] a opěvovat [d] Hospodina. [e]
7 (Slyš, Hospodine, když hlasitě volám,) [t13] smiluj [a] se nade mnou a odpověz mi!
8 (Ohledně tebe svému srdci) [t14] připomínám slova: Hledejte [a] mou tvář! [t15] A já tvou tvář hledám, Hospodine!
9 Neskrývej [a] přede mnou svou tvář, neodvracej se hněvivě od svého otroka — býval jsi mou pomocí. [b] Nenech mě, neopouštěj [c] mě, Bože, má spáso!
10 I kdyby mě opustili [t16] můj otec a má matka, Hospodin mě k sobě přivine. [t17]
11 Vyuč [a] mě, Hospodine, své cestě, [b] veď [c] mě rovnou [v18] stezkou, vždyť na mě číhají! [t19]
12 Nevydávej mě choutkám [t20] mých protivníků, [a] neboť proti mě povstávají [b] lživí svědkové [c] a zlovolný [d] žalobce. [t21]
13 Jak bych nevěřil, [t22] že budu hledět na Hospodinovu dobrotu [a] v zemi živých! [b]
14 Očekávej [v23] na Hospodina! Buď pevný [a] a posilni své srdce! Očekávej na Hospodina!
1. Timoteovi 1 : 1 – 20
1 Pavel, apoštol [a] Krista Ježíše podle příkazu [b] Boha, našeho Zachránce, [c] a Krista Ježíše, naší naděje, [d]
2 Timoteovi, [a] (vlastnímu synu) [t1] ve víře: (Milost, milosrdenství a pokoj) [b] od (Boha Otce [našeho]) [c] a Krista Ježíše, Pána našeho.
3 Když jsem cestoval do Makedonie, [t2] vybídl jsem tě, abys zůstal v Efesu [a] a nařídil [t3] jistým lidem, aby neučili odchylným naukám [t4]
4 a nezabývali se bájemi [a] a nekonečnými rodokmeny, [b] které vedou spíše k hloubání [t5] než k Boží správě, [t6] která spočívá na víře.
5 Cílem [t7] tohoto nařízení [t8] je láska [a] z čistého srdce, [b] z dobrého svědomí [c] a z upřímné víry. [d]
6 Od toho se někteří odchýlili a obrátili se k prázdnému mluvení. [a]
7 Chtějí být (učiteli [a] Zákona), [b] a nechápou ani to, co říkají, ani to, o čem se tak jistě vyslovují. [c]
8 Víme, [a] že Zákon [b] je dobrý, když ho někdo užívá náležitě [t9]
9 a je si vědom toho, že Zákon není dán pro spravedlivého, [a] nýbrž pro lidi nespravedlivé [t10] a nepoddajné, [b] bezbožné [c] a hříšné, [d] pro lidi nesvaté [e] a světské, [f] pro otcovrahy a matkovrahy, pro vrahy vůbec, [t11]
10 smilníky, [a] lidi praktikující homosexualitu, [b] únosce, [t12] lháře, [c] křivopřísežníky, [t13] a co ještě jiného se příčí [t14] zdravému učení [d]
11 podle (evangelia slávy) [t15] blahoslaveného [a] Boha, které mi bylo svěřeno. [b]
12 Děkuji [a] tomu, který mne posilnil, [b] Kristu Ježíši, našemu Pánu, že mě uznal za spolehlivého [t16] a ustanovil [c] ke službě,
13 ačkoli jsem byl předtím rouhač, [a] pronásledovatel [b] a násilník. [t17] Došel jsem však milosrdenství, [c] protože jsem to činil z nevědomosti [d] v nevěře. [t18]
14 A tím hojněji se projevila milost [a] našeho Pána s vírou a láskou, [b] která je v Kristu Ježíši.
15 (Věrohodné je to slovo) [a] a zaslouží si plného přijetí: Kristus Ježíš přišel [b] na svět, aby zachránil [c] hříšníky. [d] Z nich jsem já první, [e]
16 avšak proto jsem došel milosrdenství, aby Kristus Ježíš na [t19] mně prvním ukázal veškerou svou trpělivost jako příklad [a] pro ty, kdo v něho budou věřit k životu věčnému. [b]
17 Králi [a] věků, nepomíjejícímu, [b] neviditelnému, [c] jedinému [d] [moudrému] Bohu čest a sláva [e] na věky věků. Amen. [f]
18 Toto nařízení [a] svěřuji [b] tobě, můj synu [c] Timoteji, na základě předešlých proroctví [d] o tobě, abys (s jejich posilou) [t20] bojoval dobrý boj, [e]
19 maje víru a dobré svědomí, [a] jímž někteří pohrdli, a proto ztroskotali [t21] ve víře.
20 Patří k nim Hymenaios [a] a Alexandr, [t22] které jsem vydal Satanu, [b] aby se naučili [t23] nerouhat.
Římanům 6 : 23
23 Mzdou [t18] hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný [a] v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Lukáš 18 : 8
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane. [t2] Jen až přijde [a] Syn člověka, zdali nalezne víru [t3] na zemi?“ [b]
Abakuk 1 : 1 – 232
1 Prorocký výnos, [a] který viděl prorok Abakuk. [t1]
2 (Jak dlouho) [a] mám, Hospodine, křičet [t2] o pomoc, a ty neslyšíš, [t3] volat k tobě: Násilí! [t4] a ty nepomůžeš? [b]
3 Proč mi ukazuješ [t5] zlo [t6] a hledíš [t7] na trápení? Zkáza a násilí je přede mnou, trvá spor a pozvedá se svár. [a]
4 Proto je zákon ochromen [t8] a právo nikdy nepronikne, [a] protože ničema obkličuje spravedlivého, proto pronikne právo pokřivené.
5 Dívejte [v9] se mezi [t10] národy, [t11] pohleďte, žasněte a buďte ohromeni, [a] protože ve vašich dnech vykonám takový skutek, že neuvěříte, i když vám to bude vyprávěno. [b]
6 Neboť hle, dám povstat Chaldejcům, [a] národu krutému a dravému, který půjde do širé země, aby obsadil příbytky, jež nejsou jeho.
7 Vzbuzuje strach, je obávaný; [a] (od něj samého pochází jeho právo a vznešenost.) [t12]
8 Jeho koně jsou rychlejší [a] než leopardi a hbitější nežli vlci (k večeru.) [t13] Jeho koně poskakují, [t14] jeho jezdci se přiženou zdaleka, přiletí jako orel nedočkavý se nažrat.
9 Všichni se (ženou [a] za násilím,) [t15] odhodlaně (postupují kupředu,) [t16] sbírají [t17] zajatce jako písek.
10 Králům se posmívají, [a] mocnáři [b] jsou jim k smíchu, všem pevnostem [t18] se vysmívají, [c] (navrší náspy) [t19] a dobudou je.
11 Potom přejdou jako vítr [a] a pominou. Ten, jenž má svou sílu [b] za boha, však ponese vinu.
12 Ty jsi přece odedávna, [a] Hospodine, můj Bože, můj Svatý, [b] (ty neumíráš.) [t20] Hospodine, ustanovil jsi ho [t21] k [t22] soudu, Skálo, [c] určil [t23] jsi ho [t21] ke kárání. [d]
13 (Tvoje oči [a] jsou příliš čisté, [b] než aby se dívaly na zlo,) [t24] nemohou hledět na trápení. Proč tedy hledíš na podvodníky [c] a mlčíš, [d] zatímco ničema pohlcuje [e] spravedlivějšího, [f] nežli je on?
14 Učinil jsi lidi jako mořské ryby, jako plazy, [t25] kteří nad sebou nemají vládce?
15 Všechny je může [v26] vytáhnout na udici, odvléct je [t27] ve své síti, sebrat je [t27] do svého nevodu; [v28] proto se raduje a jásá.
16 Proto obětuje [v29] své síti, pálí [v29] kadidlo svému nevodu, neboť díky nim (je jeho podíl úrodný) [t30] a jeho potrava tučná. [a]
17 Cožpak smí takto vyprazdňovat svou síť, stále bez soucitu [a] pobíjet národy?
Leave a Reply