Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Milost Boží
Genesis 15 : 6
6 I uvěřil Abram Hospodinu a on mu to počítal [t10] za spravedlnost. [a]
Genesis 20 : 6
6 A Bůh mu ve snu odpověděl: Já jsem také věděl, žes to udělal s bezúhonným srdcem, a já sám jsem tě zadržel, abys proti mně nezhřešil. Proto jsem tě nenechal se jí dotknout.
Deuteronomium 7 : 9
9 Věz, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, Bůh věrný, [a] který zachovává smlouvu a milosrdenství [t17] tisícům generací těch, kdo ho milují a zachovávají jeho příkazy,
Deuteronomium 9 : 6
6 Věz tedy, že ne pro tvou spravedlnost ti Hospodin, tvůj Bůh, dává tuto dobrou zemi, abys ji obsadil. Vždyť jsi lidem tvrdé šíje. [a]
Job 10 : 12
12 (Daroval jsi mi) [t4] život a prokázal milosrdenství a tvá starost [t5] zachovala mého ducha.
Job 22 : 3
3 Cožpak má Všemohoucí zalíbení v tom, že budeš v právu, anebo nekalý zisk z toho, že dovedeš své cesty k dokonalosti?
Žalmy 94 : 19
19 Když sám v sobě moc přemýšlím, [t16] tvé potěšování [t17] utěší [a] mou duši.
Žalmy 138 : 3
3 V den, kdy jsem volal, [a] jsi mi odpověděl, [b] (naplnil jsi mou duši silou.) [t4]
Žalmy 143 : 11
11 Pro své jméno, [a] Hospodine, mě zachovej při životě, [b] ve své spravedlnosti [c] vyveď mou duši z tísně!
Daniel 9 : 18
18 Nakloň, [a] Bože můj, své ucho a slyš! Otevři [b] své oči a viz, jak jsme zpustošeni — my i město, které se nazývá tvým jménem. [t35] Vždyť své úpěnlivé prosby [t36] před tebe přednášíme ne pro své spravedlivé činy, nýbrž pro tvé mnohé slitování. [c]
Daniel 10 : 19
19 Pravil: Neboj se, muži převzácný. [a] Pokoj tobě. [t36] Buď silný, [t37] jen buď silný. A když se mnou hovořil, posílil [t38] jsem se, takže jsem řekl: Nechť můj pán hovoří, neboť jsi mi dodal sílu. [t39]
Jan 6 : 45
45 V Prorocích [a] je napsáno: ‚A budou všichni vyučeni od Boha.‘ [b] Každý, kdo od Otce uslyšel a vyučil se, přichází ke mně.
Jan 17 : 12
12 Dokud jsem byl s nimi [ve světě], zachovával jsem je (a střežil ve tvém jménu, které jsi mi dal), [t2] a nikdo z nich nezahynul, [a] kromě syna záhuby, [b] aby se naplnilo Písmo. [c]
Jan 17 : 15
15 Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého. [t3]
Skutky 4 : 30
30 vztahuj [a] svou ruku k tomu, aby se dála uzdravení, znamení a divy [b] skrze jméno tvého svatého služebníka Ježíše.“
Skutky 26 : 22
22 ( [c]Bůh mi však až do dnešního dne pomáhal), [t17] takže tu stojím a svědčím [a] malému i velikému. [b] Neříkám nic mimo to, co Proroci [c] i Mojžíš pověděli, že se má dít:
Římanům 3 : 24
24 ale jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí [a] skrze vykoupení, [b] které je v Kristu Ježíši.
Římanům 4 : 4
4 Tomu, kdo pracuje, se mzda nedává [t5] z milosti, [a] nýbrž z povinnosti.
Římanům 4 : 16
16 Dědictví je proto z víry, aby bylo podle milosti a aby bylo toto zaslíbení platné pro veškeré potomstvo, [t12] nejen pro ty, kdo jsou ze Zákona, ale i pro ty, kdo jsou z víry Abrahama, jenž je otcem [a] nás všech,
Římanům 5 : 2
2 Skrze něho jsme [vírou] získali přístup [a] k [t2] této milosti, [b] v níž stojíme [c] a chlubíme se nadějí [t3] [c]Boží slávy. [d]
Římanům 5 : 8
8 Bůh však projevuje svou lásku [a] k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Římanům 5 : 21
21 aby tak, jako vládl hřích ve [t15] smrti, i milost vládla skrze spravedlnost k životu věčnému [a] skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Římanům 9 : 16
16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává.
Římanům 11 : 6
6 Jestliže však z milosti, pak již ne ze skutků, jinak by milost již nebyla milostí. [t8]
1. Korintským 1 : 8
8 On [t8] vás také bude utvrzovat až do konce, abyste byli bez úhony [a] v den [b] našeho Pána Ježíše [Krista].
1. Korintským 10 : 13
13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný [a] je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale (se zkouškou) [t9] dá i východisko, abyste ji mohli snést.
1. Korintským 15 : 10
10 Boží milostí [a] jsem to, co jsem. A jeho milost, kterou mi prokázal, nebyla marná, [b] vždyť jsem usilovně pracoval [c] více než všichni ostatní [t8] — nikoli já, nýbrž [c]Boží milost, [d] [která] byla se mnou. [e]
2. Korintským 1 : 12
12 Neboť toto je naše chlouba: svědectví našeho svědomí, [a] že jsme si na světě — a obzvláště mezi vámi — počínali v prostotě [t6] a [c]Boží upřímnosti, [b] ne v tělesné moudrosti, [c] nýbrž v Boží milosti.
Leave a Reply