Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví lhář
Přísloví 19 : 9
9 Falešný svědek nezůstane bez trestu, kdo šíří [a] lži, zahyne. [b]
Zjevení 21 : 8
8 Avšak bázliví, [t4] nevěřící, [t5] ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, [a] vrahové, smilníci, [b] kouzelníci, [c] modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, [d] které hoří ohněm a sírou, [e] což je smrt druhá.“ [f]
Přísloví 14 : 5
5 Spolehlivý [t7] svědek nelže, avšak falešný svědek šíří [a] lži.
Jan 8 : 44
44 Vy jste z otce Ďábla [a] a chcete činit žádosti svého otce. On byl vrah [b] od počátku a nestál v [c]pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví [c] ze svého vlastního, protože je lhář [d] a otec lži. [t18]
Přísloví 26 : 23 – 28
23 Jako stříbrná glazura [t22] potažená na hliněnou nádobu jsou horoucí rty a zlé srdce.
24 Ten, kdo nenávidí, [a] (to svými rty zastírá,) [t23] ale ve svém nitru (připravuje podvod.) [t24]
25 I když bude (jeho hlas vlídný, [t25] nevěř mu, protože v jeho srdci je sedm [t26] ohavností.
26 Jeho nenávist může být zakryta [t27] lstivostí, ale jeho zlo se zjeví ve shromáždění.
27 Kdo kope jámu, [a] spadne do ní, kdo valí kámen, na něj se obrátí.
28 Lživý [a] jazyk nenávidí ty, které utlačuje, lichotivá [t28] ústa působí zkázu.
Exodus 23 : 1
1 Nebudeš šířit [t1] klamnou [a] zprávu. (Nepřipojíš se k ničemovi,) [t2] abys byl zlovolným [b] svědkem.
Římanům 12 : 19
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
Přísloví 13 : 5
5 Spravedlivý nenávidí [a] klam, [t8] ale ničema (jedná odporně a je pro ostudu.) [t9]
Římanům 3 : 13
13 Jejich hrdlo je otevřený hrob, [a] svými jazyky mluví [t6] lest, [b] pod jejich rty je hadí jed. [c]
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
Zjevení 22 : 15
15 Venku zůstanou psi, [a] kouzelníci, [v7] smilníci, [b] vrahové a modloslužebníci i každý, kdo miluje a činí lež.“ [c]
Jakubův 3 : 14
14 Máte-li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete [a] proti pravdě. [b]
Matouš 7 : 21 – 23
21 „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, [a] vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí [b] vůli [c] mého Otce, který je v nebesích.
22 Mnozí mi v onen den [a] řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali [b] a tvým jménem nevyháněli démony [c] a tvým jménem neučinili mnoho (mocných činů)? [t6]‘
23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. [a] Odejděte ode mne, [b] činitelé nepravosti. [t7]‘“
Přísloví 6 : 17
17 Povýšené [a] oči, lživý [b] jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, [c]
Lukáš 12 : 1 – 59
1 Tehdy se shromáždil zástup desítek tisíc lidí, takže šlapali jeden po druhém; (začal říkat nejprve svým učedníkům: „Mějte [a] se na pozoru) [t1] před kvasem farizeů, [b] to jest před pokrytectvím.
2 Není [a] nic zahaleného, co nebude zjeveno, a nic skrytého, co nebude poznáno.
3 Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, a co jste pověděli do ucha v pokojích, bude vyhlášeno ze střech.
4 Pravím vám, svým přátelům: [a] Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, a potom [b] již [t2] nemají, co by učinili.
5 Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má pravomoc vás po zabití uvrhnout do Gehenny. [a] Ano, pravím vám, toho se bojte.
6 Což se neprodává pět vrabců za dva haléře? [t3] A ani jeden z nich není zapomenut před Bohem.
7 Vždyť i všechny vlasy na vaší hlavě jsou spočteny. [a] Nebojte [b] se! Jste cennější než mnoho vrabců.
8 Pravím vám: Ke každému, kdo by se ke mně přiznal před lidmi, se i Syn člověka přizná před Božími anděly.
9 Kdo mne však před lidmi zapře, ten bude zapřen před Božími anděly.
10 A každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Tomu [a]však, kdo by se rouhal Svatému Duchu, odpuštěno nebude.
11 Když [a] by vás vedli do synagog a před vlády [t4] a vrchnosti, [b] nestarejte se, jak [a čím] byste se obhájili [c] nebo co byste řekli.
12 Neboť Svatý Duch vás v té hodině naučí, co je třeba říci.“
13 Někdo ze zástupu mu řekl: „Učiteli, [a] řekni mému bratru, ať se se mnou rozdělí o dědictví.“
14 On mu řekl: „Člověče, [a] kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“
15 Řekl jim: „Mějte se na pozoru a střezte se před každou chamtivostí, [t5] neboť (i když má někdo nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co vlastní). [t6]“
16 Řekl jim podobenství: „Jednomu bohatému člověku přinesla země hojnou úrodu.
17 A on v sobě o tom rozvažoval a říkal: ‚Co budu dělat? Vždyť nemám, kam bych svou úrodu shromáždil.‘
18 Pak řekl: ‚Udělám toto: Zbořím své stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí a zásoby.
19 A řeknu své duši: Duše, máš hodně zásob [a] na mnoho let; odpočívej, jez, pij, [b] raduj se.‘
20 Bůh mu však řekl: ‚Blázne! [a] Ještě této noci si od tebe vyžádají [t7] tvou duši, a čí bude to, co jsi připravil?‘
21 Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady, [a] a není bohatý v Bohu.“
22 Řekl [svým] učedníkům: „Proto [a] vám pravím: Nepečujte úzkostlivě o svůj život, [t8] co byste jedli, ani o tělo, co byste si oblékli.
23 Neboť život [t8] je víc než pokrm a tělo víc než oděv.
24 Pozorně si všimněte havranů, [a] že nesejí ani nežnou, nemají komory ani stodoly, [b] a Bůh je živí. Oč jste vy cennější než ptáci!
25 Kdo z vás dokáže úzkostlivou péčí přidat k délce svého věku [a] jediný loket?
26 Nemůžete-li tedy ani to nejmenší, proč se úzkostlivě staráte o to ostatní?
27 Pozorně si všimněte [a] lilií, jak rostou; (nepracují ani nepředou). [t9] Avšak pravím vám, ani Šalomoun v celé své slávě nebyl tak oblečen jako jedna z nich.
28 Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra se hodí do pece, čím spíše obleče vás, malověrní. [a]
29 Ani vy nehledejte, [t10] co byste jedli a co byste pili, a nezneklidňujte se [t11] tím.
30 Toto všechno horlivě hledají národy [t12] tohoto světa. Váš Otec ví, že to potřebujete.
31 Hledejte [t13] však jeho [t14] království, a toto vám bude přidáno.
32 Neboj se, [a] malé stádečko, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.
33 Prodejte [a] svůj majetek [t15] a dejte almužnu. Udělejte si měšce, které nevetšejí, nevyčerpatelný poklad [b] v nebesích, kde nepřichází [t16] zloděj ani neničí mol.
34 Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“ [a]
35 „Ať jsou vaše bedra přepásána [t17] a vaše lampy hořící. [a]
36 Buďte podobni lidem, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatební hostiny, aby mu, jakmile přijde a zatluče, hned otevřeli.
37 Blahoslavení [a] ti otroci, které pán, až přijde, [b] nalezne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, [c] uloží je u stolu, přistoupí a bude je obsluhovat.
38 A přijde-li o druhé nebo třetí noční hlídce [v18] a nalezne je tak, blahoslavení jsou ti otroci.
39 To [a] vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu.
40 Také vy buďte připraveni, protože neznáte hodinu, [a] v níž Syn člověka přijde.“
41 Petr řekl: „Pane, [a] říkáš toto podobenství jen nám, nebo také všem?“
42 A Pán [a] řekl: „Kdo tedy je věrný, rozumný správce, [t19] jehož pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim v pravý čas dával příděl potravin?
43 Blahoslavený ten otrok, kterého jeho pán po svém příchodu nalezne, že tak činí.
44 Vpravdě vám pravím, že ho ustanoví nade vším svým majetkem. [a]
45 Kdyby si však onen otrok řekl ve svém srdci: ‚Můj pán dlouho nepřichází‘, a začal by bít sluhy i služky, jíst a pít a opíjet se, [a]
46 přijde pán onoho otroka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná, oddělí [a] ho a určí mu díl s nevěrnými.
47 Ten otrok, který znal vůli svého Pána, a přece všechno nepřipravil a neudělal podle jeho vůle, bude velmi zbit. [a]
48 Kdo ji však neznal a učinil něco, co si zaslouží rány, bude zbit méně. Od každého, komu bylo hodně dáno, bude také hodně vyžádáno, a komu svěřili hodně, od toho budou žádat více.“
49 „Oheň [a] jsem přišel [b] uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!
50 Křtem mám být pokřtěn, [a] a jak jsem svírán, dokud se nedokoná! [b]
51 Myslíte, [a] že jsem přišel dát na zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení.
52 Neboť od této chvíle bude v jednom domě pět lidí rozděleno: tři proti dvěma a dva proti třem;
53 budou rozděleni [a] otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti své snaše a snacha proti tchyni. [b]“
54 Říkal také zástupům: „Když uvidíte na západě [v20] vznikat oblak, hned říkáte: ‚Přijde prudký déšť.‘ A bývá to tak.
55 A když vane jižní vítr, [a] říkáte: ‚Bude horko.‘ A bývá.
56 Pokrytci! [a] Vzhled [b] země a nebe umíte rozpoznávat; jak to, že tento čas [c] rozpoznávat neumíte?“
57 „Proč i sami od sebe nerozsuzujete, co je správné?
58 Když [a] jdeš se svým protivníkem k vládci, usiluj o vyrovnání s ním už cestou, aby tě nevlekl k soudci a soudce tě nepředal biřici a biřic tě neuvrhl do vězení.
59 Pravím ti, že odtamtud jistě nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř. [v21]“
Přísloví 25 : 18
18 Kyj, [t15] meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný [a] svědek.
Zjevení 22 : 18 – 19
18 Já dosvědčuji [a] každému, kdo slyší [c]slova proroctví [b] tohoto svitku: kdo by k nim něco přidal, [c] tomu [c]Bůh přidá ran [d] zapsaných v tomto svitku;
19 a kdo by ze slov svitku tohoto proroctví něco odejmul, tomu Bůh odejme jeho díl ze stromu života a ze svatého města, [a] které byly popsány v tomto svitku.
Římanům 3 : 4
4 Naprosto ne! [a] Ale ať je [c]Bůh pravdivý [b]a každý člověk lhář, [c] jak je napsáno: ‚Abys byl shledán spravedlivým ve svých [c]slovech a zvítězil, když tě soudí.‘ [d]
Exodus 23 : 2
2 (Nepůjdeš s davem za špatnostmi.) [t3] Nebudeš svědčit při sporu tak, že se nakloníš k většině [t4] a převrátíš právo,
1. Petrův 2 : 1 – 296
1 Odložte [a] tedy každou špatnost [b] a každou lest, [c] pokrytectví, [d] závist [e] a každou pomluvu [f]
2 a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném [t1] (mléku [a] Božího slova), [t2] abyste jím [t3] vyrostli [b] [k záchraně],
3 jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý. [a]
4 (Když přicházíte) [t4] k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, [a] vzácný,
5 i vy sami jako živé kameny jste budováni [t5] jako duchovní dům [a] ve svaté kněžstvo, [b] abyste přinášeli [t6] duchovní oběti, [c] příjemné [c]Bohu skrze Ježíše Krista.
6 Proto stojí v Písmu: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.‘ [a]
7 Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, [t7] ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal (kamenem úhelným) [t8]‘
8 a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘. [a] Ti (narážejí, protože jsou neposlušni [b]slova; k tomu také byli určeni). [t9]
9 Vy však jste ‚rod vyvolený, [a] královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, [b] abyste rozhlásili [c] (mocné skutky) [t10]‘ [d] toho, jenž vás povolal [e] ze tmy do svého podivuhodného světla. [f]
10 Vy, kdysi [a] ‚Ne-lid‘, [b] jste nyní lid Boží; vy, kdysi ‚Ne-slitovaní‘, jste však nyní došli slitování.
11 Milovaní, [a] prosím [t11] vás jako cizince [b] a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí, [c] které vedou boj [d] proti duši;
12 veďte [t12] dobrý způsob života [a] mezi pohany, [t13] aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, (uviděli vaše dobré skutky [b] a oslavili [c]Boha) [t14] v den navštívení. [c]
13 Kvůli Pánu se podřiďte [a] každému lidskému zřízení: [t15] ať králi [b] jako svrchovanému vládci,
14 ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali [a] zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;
15 neboť taková [t16] je vůle [c]Boží, [a] abyste dobrým jednáním [b] umlčovali neznalost nerozumných [c] lidí;
16 jako svobodní, [a] a ne jako ti, kteří mají svobodu [b] za plášť špatnosti, [c] nýbrž jako otroci [d] Boží.
17 Všechny ctěte, [a] bratrstvo [b] milujte, [c] [c]Boha se bojte, [d] krále [t17] mějte v úctě. [e]
18 Sluhové, [t18] podřizujte se ve vší bázni [a] pánům, [b] nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým. [t19]
19 Je to totiž milost, snáší-li někdo bolesti kvůli svědomí [a] před Bohem [t20] a trpí [b] nespravedlivě. [c]
20 Neboť jaká to bude sláva, [t21] budete-li snášet rány [a] za to, že hřešíte? Ale budete-li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost [t22] před Bohem.
21 K tomu jste přece byli povoláni, [a] neboť i Kristus trpěl [b] za vás [t23] a zanechal vám příklad, [c] abyste šli [t24] v jeho šlépějích. [d]
22 On ‚se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech‘. [a]
23 Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.
24 On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo [a] kříže, abychom zemřeli hříchům [b] a byli živi spravedlnosti. [c] Jeho zraněním [t25] jste byli uzdraveni. [d]
25 Neboť jste bloudili jako ovce, [a] ale nyní (jste se obrátili) [t26] k pastýři a strážci [t27] svých duší.
Leave a Reply