O čem Bible říká láska – Všechny biblické verše láska o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví láska

1. Korintským 13 : 4 – 8
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.

1. Korintským 16 : 14
14 Všechno ať se (mezi vámi) [t8] děje v lásce. [a]

Jan 13 : 34 – 35
34 Dávám vám nové přikázání, [a] abyste se navzájem milovali; jako já miluji [t16] vás, abyste se i vy navzájem milovali.
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ [a]

Kolossenským 3 : 14
14 A nad to všechno mějte lásku, [a] která je poutem dokonalosti. [b]

1. Janův 4 : 8
8 Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh [a] je láska.

Jan 15 : 13
13 Nikdo nemá větší lásku než tu, (že položí svou duši) [t4] za své přátele.

1. Janův 4 : 7
7 Milovaní, milujme se navzájem, [a] neboť láska je z [c]Boha, a každý, kdo miluje, se z [c]Boha narodil [b] a [c]Boha zná. [c]

1. Janův 4 : 19
19 My milujeme, neboť on první miloval nás. [a]

1. Petrův 4 : 8
8 Především k sobě mějte vroucí [t8] lásku, [a] neboť láska přikrývá množství hříchů. [b]

Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.

Marek 12 : 31
31 Druhé je toto: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [a] Není jiné přikázání větší než tato.“

1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]

Efezským 5 : 25
25 Muži, [a] milujte své ženy, jako i Kristus miloval [b] církev a sám sebe za ni vydal, [c]

Přísloví 10 : 12
12 Nenávist podněcuje sváry, ale láska přikrývá [t15] všechna přestoupení.

Lukáš 6 : 35
35 Ale milujte své nepřátele [a] a čiňte dobře, půjčujte a (neočekávejte něco na oplátku). [t12] A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, [b] protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.

1. Korintským 13 : 13
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]

1. Janův 4 : 18
18 V lásce není strach, [a] ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach (působí muka), [t11] a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.

Efezským 4 : 2
2 s veškerou pokorou [a] a mírností, [b] s trpělivostí [c] se navzájem snášeli [d] v lásce [e]

Římanům 12 : 9
9 Láska [a] ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, [b] lněte k dobrému. [c]

1. Janův 3 : 1 – 232

1 Pohleďte, jakou lásku nám Otec dal, abychom byli nazváni Božími dětmi; [a] a také jimi jsme. Proto nás svět nezná, neboť nepoznal [b] jeho.
2 Milovaní, [a] nyní jsme děti Boží; a ještě se neukázalo, [b] co budeme. Víme [c] však, že až se zjeví, [d] budeme mu podobni, [e] protože ho uvidíme takového, jaký je. [f]
3 A každý, kdo v něm má tuto naději, [a] očišťuje [b] se, tak jako on je čistý.
4 Každý, kdo činí hřích, činí také svévoli. [t1] Hřích [a] je svévole. [t1]
5 A víte, že on se zjevil, [a] aby odstranil [naše] hříchy, [b] a hříchu v něm není. [c]
6 Žádný, kdo v něm zůstává, [a] nehřeší. [b] Žádný, kdo hřeší, ho neviděl [c] ani nepoznal. [d]
7 Dítky, [a] ať vás nikdo nesvádí. [b] Kdo činí spravedlnost, [c] je spravedlivý, tak jako on je spravedlivý.
8 Kdo činí hřích, je z Ďábla, [a] neboť Ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil [t2] skutky Ďáblovy.
9 Žádný, kdo je narozen [a] z Boha, nečiní hřích, [b] protože v něm zůstává Boží [t3] símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.
10 Podle toho (se poznají) [t4] děti Boží a děti Ďáblovy: žádný, kdo nečiní spravedlnost a kdo nemiluje [a] svého bratra, není z Boha.
11 Neboť to je ta zvěst, [a] kterou jste slyšeli od počátku: [b] abychom se navzájem milovali. [c]
12 Ne jako Kain, [a] který byl ze Zlého [b] a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé, [c] kdežto skutky jeho bratra byly spravedlivé.
13 Nedivte [a] se, bratři, když vás svět nenávidí. [b]
14 My víme, že jsme přešli ze smrti do života, [a] neboť milujeme bratry; [b] kdo nemiluje [bratra], zůstává ve smrti.
15 Každý, kdo nenávidí [a] svého bratra, je vrah; a víte, že žádný vrah nemá věčný život, [b] který by v něm zůstával.
16 (Podle toho) [t5] jsme poznali lásku, [a] že on za nás položil svou duši. [b] I my jsme povinni položit své duše [c] za bratry.
17 Má-li však někdo dostatek [t6] v tomto světě a vidí, že jeho bratr má nouzi, a zavře před ním své srdce, [t7] jak v něm může zůstávat Boží láska? [a]
18 Dítky, nemilujme slovem [a] ani jazykem, ale v skutku [b] a v pravdě.
19 (Podle toho) [t5] poznáme, že jsme z pravdy, [a] a tak před ním upokojíme své srdce,
20 i když by nás naše srdce odsuzovalo; [a] neboť [c]Bůh je větší [b] než naše srdce a zná všechno. [c]
21 Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme (radostnou důvěru [a] k Bohu) [t8]
22 a oč bychom žádali, [a] dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání [b] a činíme to, co se jemu líbí. [c]
23 A toto je jeho přikázání, abychom uvěřili [a] jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, [b] jak nám přikázal.
24 Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává (v Bohu [a] a Bůh) [t9] v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, [b] kterého nám dal.

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *