Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví lámání kleteb
Deuteronomium 28 : 1 – 68
1 I stane se, jestliže opravdu uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a plnit všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvýší [a] nad všechny národy země. [t1]
2 (Přijdou na tebe) [t2] všechna tato požehnání, dostihnou tě, jestliže uposlechneš Hospodina, svého Boha.
3 Požehnaný budeš ve městě, požehnaný budeš na poli. [a]
4 Požehnaný bude plod tvého lůna, plod tvé země, plod tvé zvěře, vrh [a] tvého dobytka i přírůstek [b] tvého stáda.
5 Požehnaný bude tvůj koš i tvá díže. [a]
6 Požehnaný budeš, když budeš (vcházet a požehnaný budeš, když budeš vycházet.) [t3]
7 Hospodin dá, že tvoji nepřátelé, kteří povstanou proti tobě, budou od [t4] tebe poraženi. Jednou cestou proti tobě vytáhnou, ale sedmi [t5] cestami budou před tebou utíkat. [a]
8 Hospodin přikáže, aby s tebou bylo požehnání ve tvých sýpkách [a] a při všem podnikání [b] tvých rukou. Požehná ti v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.
9 Hospodin si tě ustanoví za svatý [a] lid, jak ti přísahal, když budeš zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách. [b]
10 Všechny národy země uvidí, žes (byl nazván Hospodinovým jménem) [t6] a budou se tě bát.
11 Hospodin ti daruje hojnost [a] dobrého v plodu tvého lůna, v plodu tvé zvěře i v plodu tvé země v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, že ti ji dá.
12 Hospodin ti otevře svou hojnou pokladnici, [a] nebesa, aby dal tvé zemi ve svůj čas déšť [b] a požehnal každé dílo tvých rukou. Budeš půjčovat [c] mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat.
13 Hospodin tě učiní (hlavou, a ne ocasem.) [a] Budeš pouze nahoře a nebudeš dole, jestliže budeš poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které ti dnes přikazuji, abys je zachovával a plnil.
14 Neodvracej se od žádného ze slov, která vám dnes přikazuji, napravo [a] ani nalevo, abys šel za jinými bohy a sloužil [b] jim.
15 I [a] stane se, jestliže neuposlechneš Hospodina, svého Boha, abys zachovával a plnil všechny jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes přikazuji, že na tebe přijdou všechny tyto kletby [b] a dostihnou tě.
16 Prokletý budeš ve městě, prokletý budeš na poli.
17 Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.
18 Prokletý bude plod tvého lůna, plod tvé země, vrh tvého dobytka i přírůstek tvého stáda.
19 Prokletý budeš, když budeš vcházet, a prokletý budeš, když budeš vycházet.
20 Hospodin na tebe pošle kletbu, [a] zmatek [b] a nezdar [t7] při všem podnikání [c] tvé ruky, které budeš konat, dokud nebudeš vyhlazen, [d] dokud nevyhyneš rychle kvůli svým zvráceným [e] činům, kterými [t8] jsi mě [t9] opustil.
21 Hospodin tě bude stíhat morem, [a] dokud (tě nevyhubí) [t10] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
22 Hospodin tě bude bít (úbytěmi, horečkou,) [a] zápalem, horkostí, mečem, [t11] (obilnou rzí a snětí;) [b] budou tě pronásledovat, dokud nevyhyneš. [t12]
23 Nebe, které je nad tvou hlavou, (bude jako z mědi) [t13] a země, která je pod tebou, jako ze železa.
24 Hospodin promění déšť pro tvou zemi v prach [a] a z nebe [b] bude na tebe padat hlína, [t14] dokud nebudeš vyhlazen.
25 Hospodin dá, že budeš od svých nepřátel poražen. [a] Jednou cestou proti nim vytáhneš, sedmi cestami budeš před nimi utíkat. I staneš se úděsem [b] pro všechna království země.
26 Tvoje mrtvola se stane potravou všeho nebeského ptactva a zemské zvěře a nebude, kdo by je vyplašil. [a]
27 Hospodin tě bude bít egyptskými vředy [a] a nádory, [t15] hnisavými ranami [b] a svrabem, ze kterých se nebudeš moci uzdravit.
28 Hospodin tě bude bít šílenstvím, (slepotou a pomateností) [a] mysli.
29 Budeš tápat za poledne jako tápe slepý za tmy, [a] a (nebudeš moci najít cestu.) [t16] Budeš stále utlačován [b] a okrádán po všechny dny, a nebude, kdo by ti pomohl.
30 Zasnoubíš se s ženou, [a] a někdo jiný s (ní bude) [t17] spát. Postavíš dům, [b] a nebudeš v něm sídlit. Vysadíš vinici, [c] a nebudeš ji užívat. [d]
31 Tvůj býk bude poražen před tvýma očima, a nebudeš ho [t18] jíst. Bude ti [t19] ukraden tvůj osel, a nevrátí se ti. Tvé stádo bude dáno tvým nepřátelům, a nebude, kdo by ti pomohl.
32 Tvoji synové a tvé dcery budou dány cizímu [t20] lidu, tvé oči se budou na dívat to a celou dobu po nich toužit, a nebude to (ve tvé moci.) [t21]
33 Plod tvé země a všechen tvůj výtěžek [t22] pohltí [a] lid, který neznáš, a po všechny dny budeš jenom utlačován a vydírán.
34 Budeš třeštit [a] z (toho, co tvé oči uvidí.) [t23]
35 Hospodin tě bude bít na kolenou a na stehnech zlými vředy, ze kterých se nebudeš moci uzdravit, od (paty až k hlavě.) [t24]
36 Hospodin přivede tebe i krále, jehož nad sebou ustanovíš, k národu, který jsi neznal ty ani tvoji otcové, a budeš tam sloužit [a] jiným bohům, dřevu [b] a kameni.
37 Staneš se hrůzou, pořekadlem [a] a posměškem mezi všemi národy, kam tě Hospodin zažene. [b]
38 Přineseš [t25] na pole mnoho semene, ale sklidíš málo, [a] protože to sežerou kobylky. [b]
39 Vysadíš vinice a budeš je obdělávat, ale víno pít nebudeš [a] a hrozny nesklidíš, [t26] protože to sežerou červi. [b]
40 Budeš mít olivové háje na celém svém území, ale olejem se nepomažeš, [a] protože olivy opadají. [v27]
41 Zplodíš syny a dcery, ale nebudou tvoji, protože půjdou do zajetí. [a]
42 Všechny tvé stromy a plody tvé země si podrobí brouci.
43 Příchozí, který je ve tvém středu, bude nad tebe stoupat výš a výš, ale ty budeš klesat níž a níž.
44 Bude ti půjčovat, ale ty mu půjčovat nebudeš. On bude hlavou a ty budeš ocasem.
45 Přijdou na tebe všechny tyto kletby, budou tě pronásledovat a dostihnou tě, dokud nebudeš vyhlazen, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha, abys zachovával jeho příkazy a ustanovení, která jsem ti dal. [t28]
46 Budou při tobě a tvém potomstvu navěky jako znamení a div. [a]
47 Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí [a] a vděčným [t29] srdcem v hojnosti všeho,
48 budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, [a] nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, [b] dokud tě nevyhladí.
49 Hospodin proti tobě přivede národ zdaleka, z konce [a] země, který poletí jako orel, [b] národ, jehož jazyku nerozumíš, [t30]
50 národ surový, [t31] který nebere ohled [a] na starce [b] a nad chlapci se neslitovává.
51 Bude jíst plody tvé zvěře a plody tvé země, dokud nebudeš vyhlazen. Neponechá ti obilí, nové víno ani olej, [a] vrh tvého dobytka ani přírůstek tvého stáda, dokud tě nevyhubí. [b]
52 Způsobí ti soužení [a] ve všech tvých branách, [b] dokud nepadnou tvé vysoké a pevné hradby, na které spoléháš [c] v celé své zemi. Způsobí ti soužení ve všech tvých branách, v celé tvé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
53 V obležení a v úzkosti, kterou ti tvůj nepřítel přivodí, budeš jíst [a] plody svého lůna, maso svých synů a dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
54 Nejvlídnější [t32] a nejzhýčkanější [t33] muž (u tebe) [t34] (bude příliš lakomý) [t35] vůči svému bratru i ženě svého klína [a] a zbytku svých synů, které ponechá,
55 aby dal někomu z nich z masa svých synů, které bude jíst. Nic jiného mu totiž nezůstalo, kvůli obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve všech tvých branách.
56 Nejvlídnější [t36] a nejzhýčkanější žena u tebe, která (není zvyklá) [t37] kvůli zhýčkanosti a vlídnosti ani dát (svou nohu) [t38] na zem, (bude lakomá) [t39] vůči muži svého klína, vůči svému synu a své dceři,
57 vůči svému plodovému koláči, který vyšel mezi jejíma nohama a vůči svým synům, které porodí, protože je tajně sní kvůli nedostatku všeho v obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve tvých branách.
58 Jestliže nebudeš zachovávat a plnit všechna slova tohoto zákona zapsaná v této knize a bát se tohoto váženého a hrozného [a] jména, bát se Hospodina, svého Boha,
59 Hospodin způsobí podivuhodné rány tobě i [t40] tvému potomstvu, velké a trvalé rány, zlé a trvalé nemoci.
60 Přivede na tebe všechny egyptské choroby, [a] kterých se lekáš [b] a dolehnou [t41] na tebe.
61 Také všechny nemoci a všechny rány, které nejsou zapsány v knize tohoto zákona [a] na tebe Hospodin přivede, dokud nebudeš vyhlazen.
62 Zůstane [a] vás malá hrstka, [t42] místo aby vás bylo tolik, jako hvězd [b] na nebi, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha.
63 I stane se, že tak jako nad vámi Hospodin jásal, [a] když vám prokazoval dobro [b] a rozmnožoval vás, tak bude nad vámi Hospodin jásat, když vás bude hubit [c] a když vás bude vyhlazovat a budete vyrváni [d] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
64 Hospodin tě rozptýlí [a] mezi všechny národy z jednoho konce země až na druhý [t43] a budeš tam sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu [b] a kameni.
65 Mezi těmi národy se neusadíš a nebude tam místo odpočinku [a] pro tvou nohu, ale Hospodin ti tam dá třesoucí [b] se srdce, hasnoucí oči a zoufalou [t44] duši.
66 Tvůj život bude držet na vlásku. [t45] Budeš se lekat [a] (v noci i ve dne) [t46] a (nebudeš si jistý vlastním životem.) [t47]
67 Ráno řekneš: (Kéž by tak byl) [t48] večer: A večer řekneš: Kéž by tak bylo ráno — pro strach svého srdce, kterým se budeš bát, a kvůli tomu, co tvé oko uvidí. [t49]
68 Hospodin tě přivede na lodích zpět do Egypta, cestou, o které jsem ti řekl, že ji již nikdy [a] neuvidíš. Tam se budete nabízet svým nepřátelům na prodej za otroky a otrokyně a nebude, kdo by vás koupil.
Leviticus 26 : 1 – 46
1 Nedělejte si nicotnosti [t1] ani tesané modly, [a] nestavte si posvátné sloupy [b] ani si nepokládejte ve své zemi (kamenné obrazy,) [v2] abyste se jim [t3] klaněli. [c] Neboť já Hospodin jsem váš Bůh.
2 Zachovávejte mé soboty a mějte v úctě mou svatyni. [a] Já jsem Hospodin.
3 Jestliže budete žít podle mých ustanovení, zachovávat mé příkazy a plnit je, [a]
4 dám vám deště [a] v jejich čas, země vydá svou úrodu [b] a polní stromy [c] vydají své ovoce,
5 výmlat u vás dosáhne [t4] až k vinobraní a vinobraní dosáhne [t4] až k setbě. [a] Budete jíst chléb svůj do sytosti a budete bydlet ve své zemi v bezpečí. [b]
6 Dám v zemi pokoj, [a] ulehnete a nikdo vás nevyděsí. [b] Způsobím, že ze země zmizí divá [t5] zvěř [c] a meč [d] nebude procházet vaší zemí.
7 Budete pronásledovat své nepřátele a padnou před vámi mečem.
8 Pět z vás bude pronásledovat sto a sto z vás bude pronásledovat deset tisíc. [a] Vaši nepřátelé padnou před vámi mečem.
9 Obrátím [a] se k vám, rozplodím [b] vás a rozmnožím [c] a ustanovím [d] s vámi svou smlouvu.
10 Budete jíst staré, dlouho uložené zrno a staré budete vyklízet před novým.
11 Učiním si mezi vámi příbytek [a] a má duše si vás nezoškliví. [b]
12 Budu se mezi [a] vámi procházet, budu vaším Bohem a vy budete mým lidem. [b]
13 Já Hospodin jsem váš Bůh, který jsem vás vyvedl z egyptské země, abyste již nebyli jejich otroky. Zlomil jsem kolíky [a] vašeho jha a dal jsem vám chodit zpříma.
14 Jestliže mě však nebudete poslouchat [a] a nebudete plnit všechny tyto příkazy,
15 jestliže zavrhnete má ustanovení a vaše duše si zoškliví má nařízení, takže nebudete plnit všechny mé příkazy a porušíte mou smlouvu,
16 tak já naložím s vámi takto: Ustanovím nad vámi děs, [a] úbytě [b] a horečku, která hubí oči [t6] a stravuje život. Zasejete své semeno zbytečně — pohltí to vaši nepřátelé. [c]
17 Obrátím svou tvář [a] proti vám, budete poraženi [t7] od svých nepřátel; ti, kdo vás nenávidí, [b] budou nad vámi panovat [c] a budete utíkat, i když vás nikdo nebude honit. [d]
18 Jestliže mě ani potom nebudete poslouchat, budu vás dále káznit sedminásobně za vaše hříchy.
19 Zlomím vaši silnou pýchu [t8] a učiním vaše nebe jako ze železa [v9] a vaši zemi jako z bronzu,
20 takže vaše síla vyjde naprázdno. [a] Vaše země nevydá svou úrodu a stromy země nevydají své ovoce.
21 Jestliže (se budete vůči mně stavět nepřátelsky) [t10] a nebudete mě chtít poslouchat, přidám vám sedminásobně ran [a] podle vašich hříchů.
22 Pošlu na vás polní zvěř [a] a ta vás učiní bezdětnými, [b] vyhladí váš dobytek a bude vás umenšovat, takže vaše cesty budou zpustošeny. [c]
23 Jestliže se ani tím [t11] nedáte ode mě pokárat a budete se vůči mně stavět nepřátelsky,
24 také já se budu vůči vám stavět nepřátelsky, ano, zasáhnu [t12] vás sedminásobně za vaše hříchy.
25 Přivedu na vás meč pomsty, [a] který pomstí smlouvu. Shromáždíte-li se do svých měst, pošlu do vašeho středu mor [b] a budete vydáni do ruky nepřítele.
26 Když vám zlomím hůl [a] chleba, deset žen vám bude péct chléb v jedné peci a přinesou vám zpět chléb na váhu, takže budete jíst, ale nenasytíte se.
27 Jestliže mě ani potom nebudete poslouchat a budete se vůči mně stavět nepřátelsky,
28 budu se i já vůči vám stavět nepřátelsky a s hněvem, ano, budu vás kárat [a] sedminásobně za vaše hříchy.
29 Budete jíst maso svých synů a budete jíst maso svých dcer. [a]
30 Zničím vaše návrší, [a] vyhladím vaše kadidlové oltáře, [b] na mrtvoly vašich bůžků [c] položím vaše mrtvoly a má duše si vás zoškliví. [d]
31 Vaše města proměním v trosky, [a] zpustoším vaše svatyně [b] a (nebudu moci cítit vaši příjemnou vůni.) [t13]
32 Zpustoším zemi, takže se jí budou hrozit [a] vaši nepřátelé, kteří v ní budou bydlet.
33 Rozptýlím [a] vás mezi národy, vytasím [b] za vámi meč, vaše země se stane pustinou a vaše města se stanou troskami.
34 Tehdy si země vynahradí svůj odpočinek [t14] po celou dobu svého zpustošení, kdy vy budete v zemi svých nepřátel. Tehdy země odpočine a vynahradí si svůj odpočinek [t14]
35 po celou dobu svého zpustošení bude odpočívat tak, jak neodpočívala o vašich sobotách, když jste v ní sídlili.
36 (Co se týče) [t15] těch, kdo z vás zůstanou, přivedu [t16] v zemích jejich nepřátel malomyslnost do jejich srdcí, takže je zažene zvuk odvátého [a] listí; budou utíkat jako se utíká před mečem, padnou, i když je nikdo nebude honit.
37 Budou klopýtat [a] jeden přes druhého, jako se klopýtá před mečem, i když je nikdo nebude honit. Nebudete mít sílu obstát před svými nepřáteli.
38 Zahynete mezi národy, země vašich nepřátel vás pohltí.
39 A ti, kdo z vás zůstanou, budou chřadnout [a] pro své provinění v zemích svých nepřátel a také pro provinění svých otců budou chřadnout spolu s nimi.
40 Jestliže však vyznají [a] vinu [b] svou a vinu svých otců, svou věrolomnost, [c] kterou se zpronevěřili vůči mně, takže se vůči mně stavěli nepřátelsky, [d]
41 (také já jsem se stavěl vůči nim nepřátelsky [a] a přivedl jsem je do země jejich nepřátel), tehdy se jejich neobřezané srdce [b] pokoří [c] a tehdy vynahradí své provinění,
42 a já budu pamatovat na svou smlouvu s Jákobem. [a] I na svou smlouvu s Izákem [b] i na svou smlouvu s Abrahamem [c] budu pamatovat a na zemi [d] budu pamatovat.
43 Země bude jimi opuštěna, [a] vynahradí si svůj odpočinek, když bude zpustošena, bez nich, a oni si vynahradí své provinění právě proto, že zavrhli má nařízení a jejich duše si zošklivila má ustanovení.
44 Ale i přesto, že budou v zemi svých nepřátel, nezavrhnu je a nezošklivím [a] si je zcela, takže bych porušil svou smlouvu s nimi, neboť já Hospodin jsem jejich Bůh.
45 Budu kvůli nim pamatovat na smlouvu s jejich předky, [t17] které jsem vyvedl [a] z egyptské země před zraky [b] národů, abych byl jejich Bohem. Já jsem Hospodin.
46 Toto jsou ustanovení, nařízení a zákony, které ustanovil Hospodin mezi sebou a syny Izraele na hoře Sínaj [a] prostřednictvím Mojžíše. [b]
Exodus 20 : 1 – 26
1 Potom Bůh vyhlásil (všechna tato slova.) [a] Řekl:
2 Já [t1] (Hospodin jsem tvůj Bůh,) [t2] který jsem tě vyvedl [a] z egyptské země, z domu otroctví. [b]
3 Nebudeš mít jiné bohy vedle [t3] mne.
4 Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.
5 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i [t4] na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
6 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.
7 Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.
8 Pamatuj [t5] na sobotní den, abys ho posvětil.
9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
10 ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,
11 protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho. [a]
12 Cti [a] svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny [t6] na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
13 Nebudeš vraždit! [a]
14 Nebudeš cizoložit! [a]
15 Nebudeš krást! [a]
16 Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví! [a]
17 Nebudeš dychtit [a] po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě [b] svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
18 Všechen lid [a] sledoval hřmění a blýskání, zvuk beraního rohu a horu zahalenou kouřem. Když to lid sledoval, roztřásli se a zůstali stát opodál.
19 Řekli Mojžíšovi: Mluv s námi ty a budeme naslouchat. Ať s námi nemluví Bůh, abychom nezemřeli. [a]
20 Mojžíš lidu odpověděl: Nebojte [a] se, protože Bůh přišel, aby vás vyzkoušel [b] a aby na vás byla bázeň [c] před ním, abyste nehřešili. [d]
21 Lid zůstal stát opodál a Mojžíš přistoupil k (husté temnotě,) [a] kde byl Bůh.
22 Hospodin řekl Mojžíšovi: Toto řekneš synům Izraele: Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebe. [a]
23 Neuděláte si vedle [t7] mne bohy stříbrné, neuděláte si ani bohy zlaté. [a]
24 Uděláš mi oltář [a] z hlíny a budeš na něm obětovat své zápaly [t8] a své pokojné oběti, svůj brav a svůj skot. Na každém místě, kde nechám připomínat své jméno, [b] přijdu k tobě a požehnám ti.
25 Jestliže mi uděláš oltář z kamenů, [a] nesmíš používat kameny tesané, [b] protože když se nad ním [t9] rozeženeš svým dlátem, znesvětíš ho.
26 A nebudeš vystupovat na můj oltář po stupních, aby se na něm neodhalovala tvá nahota. [a]
Matouš 5 : 1 – 48
1 Když spatřil zástupy, vystoupil na horu. [t1] A když se posadil, [v2] přistoupili k němu jeho učedníci.
2 Otevřel ústa [a] a učil [v3] je:
3 „Blahoslavení [t4] chudí [a] duchem, [t5] neboť jejich je království Nebes. [b]
4 Blahoslavení plačící, [a] neboť oni budou potěšeni. [b]
5 Blahoslavení tiší, [t6] neboť oni dostanou zemi do dědictví. [a]
6 Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní [a] po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. [b]
7 Blahoslavení milosrdní, [a] neboť oni dojdou milosrdenství.
8 Blahoslavení čistého [a] srdce, [b] neboť oni uvidí [c]Boha. [c]
9 Blahoslavení ti, kdo působí pokoj, [a] neboť oni budou nazváni Božími syny. [b]
10 Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni [a] pro spravedlnost, [b] neboť jejich je království Nebes. [c]
11 Když vás budou tupit [a] a pronásledovat a mluvit proti vám lživě všecko zlé kvůli mně, jste blahoslavení.
12 Radujte [a] se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata [t7] v nebesích; vždyť takto pronásledovali proroky, [b] kteří byli před vámi. [c]“
13 „Vy jste sůl [a] země. Jestliže sůl ztratí chuť, čím bude osolena? [b] Nehodí se již k ničemu, než aby ji vyhodili a lidé po ní šlapali.
14 Vy jste světlo světa. [a] Nemůže být ukryto město ležící na hoře. [t8]
15 A když rozsvítí lampu, [a] nekladou ji pod nádobu, ale na stojan; a svítí všem, kteří jsou v domě.
16 Tak ať vaše světlo září [t9] před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky [a] a vzdali slávu [b] vašemu Otci, který je v nebesích.“
17 „Nedomnívejte se, že jsem přišel [a] zrušit Zákon [b] nebo Proroky; [c] nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. [d]
18 Neboť (amen, pravím vám:) [v10] Dokud nepomine nebe a země, [a] nepomine jediné (nejmenší písmenko) [t11] ani jedna čárka [t12] ze Zákona, dokud se všechno nestane.
19 Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil [t13] lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. [a] Kdo by je však (činil a učil), [t14] ten bude v království Nebes nazván velkým. [b]
20 Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, [a] do království Nebes určitě nevstoupíte.“ [b]
21 „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: [t15] ‚Nezavraždíš.‘ [a] Kdo by zavraždil, propadne soudu.
22 Já vám však pravím, že soudu propadne každý, kdo se [bez příčiny] hněvá [a] na svého bratra. [b] Kdo by svému bratru řekl: ‚Raka [v16]‘, propadne veleradě. [v17] Kdo by mu řekl: ‚Blázne‘, [c] propadne ohnivé Gehenně. [v18]
23 Jestliže tedy přinášíš svůj dar [t19] na oltář a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě,
24 zanech tam před oltářem svůj dar a odejdi; nejprve se usmiř se svým bratrem, a pak přijď a obětuj [t20] svůj dar. [a]
25 (Dohodni se) [t21] se svým odpůrcem rychle, dokud jsi s ním na cestě, [a] aby tě snad odpůrce nevydal soudci a soudce strážci, a byl bys uvržen do vězení.
26 (Amen, pravím) [v22] tobě: Jistě odtamtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš poslední haléř. [t23]“
27 „Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‚Nezcizoložíš.‘ [a]
28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí [a] na ženu tak, (že po ní zatouží), [t24] již s ní zcizoložil ve svém srdci.
29 Jestliže tě tvé pravé oko svádí, [t25] vyjmi je a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo vrženo do Gehenny.
30 A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo odešlo [t26] do Gehenny.“
31 „Také bylo řečeno: ‚Kdo propustí [t27] svou ženu, ať jí dá rozlukový list.‘ [a]
32 Ale já vám pravím, že každý, kdo propouští svou ženu, kromě případu smilstva, [a] uvádí [t28] ji do cizoložství, a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“ [b]
33 „Dále jste slyšeli, že bylo řečeno předkům: [a] ‚(Nebudeš křivě přísahat), [t29] ale splníš Pánu své přísahy.‘ [b]
34 Já však vám pravím, abyste nepřísahali [a] vůbec; ani při nebi, protože je to trůn [b] Boží;
35 ani při zemi, protože je to podnož [a] jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého Krále. [b]
36 Nepřísahej ani při své hlavě, protože ani jediný vlas nemůžeš učinit bílým nebo černým. [a]
37 Ať je tedy vaše slovo ‚ano, ano‘ — ‚ne, ne‘; [a] co je nad to, je ze Zlého. [t30]“
38 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ [a]
39 Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří [t31] do [tvé] pravé tváře, nastav mu i druhou tvář.
40 A tomu, kdo se s tebou chce soudit a vzít ti košili, [v32] nech i plášť. [v33]
41 A když tě někdo bude nutit k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
42 Tomu, kdo tě žádá, dej a od toho, kdo si od tebe chce vypůjčit, se neodvrať.“
43 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního [t34]‘ [a] a nenávidět svého nepřítele.
44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, [a] [žehnejte [b] těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte [c] těm, kdo vás nenávidí,] a modlete [d] se za ty, kteří vás [urážejí a] pronásledují,
45 abyste byli syny [a] svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť [b] posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
46 Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? [a] Což i celníci [v35] nečiní totéž?
47 A pozdravíte-li jen své bratry, [t36] co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané? [t37]
48 Buďte tedy dokonalí, [t38] jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Jan 14 : 26
26 Ale Zastánce, [a] Duch Svatý, kterého Otec pošle [t9] v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
Leave a Reply