Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví krást peníze
1. Timoteovi 6 : 10
10 Neboť kořenem všeho zlého je láska k penězům; [t6] a někteří, kdo se po nich pachtili, zbloudili od víry a (způsobili si) [t7] mnoho bolestí.
Jakubův 5 : 1 – 20
1 Nuže nyní, boháči, plačte [a] a naříkejte [b] nad svými trápeními, která na vás přicházejí.
2 Vaše bohatství je shnilé a vaše šatstvo je rozežráno moly. [a]
3 Vaše zlato a stříbro zrezavělo a jejich rez bude na svědectví [a] proti vám a stráví vaše těla jako oheň. Nashromáždili jste si v posledních dnech. [b]
4 Hle, mzda, [a] kterou jste zadrželi dělníkům, kteří požali vaše pole, hlasitě křičí, a volání [b] ženců pronikla k sluchu Pána Sabaoth. [t1]
5 Hýřili [a] jste na zemi a oddávali se rozkoším. [b] Vykrmili jste svá srdce [t2] v den porážky. [t3]
6 Odsoudili a zavraždili jste spravedlivého; on vám neodporuje.
7 Buďte tedy trpěliví, [a] bratři, až do Pánova příchodu. [b] Hle, rolník očekává vzácný plod země, trpělivě na něj čeká, až se mu dostane (podzimního a jarního) [t4] [deště]. [c]
8 Buďte i vy trpěliví [a] a upevněte svá srdce, [b] protože Pánův příchod se přiblížil. [c]
9 Nenaříkejte, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzeni. Hle, soudce [a] stojí přede dveřmi! [b]
10 Za vzor [a] ve snášení zlého [b] a v trpělivosti si, bratři, vezměte proroky, [c] kteří mluvili v Pánově jménu. [d]
11 Hle, blahoslavíme [a] ty, kteří vytrvali. Slyšeli jste o Jobově [b] vytrvalosti a viděli jste, (jaký konec [c] mu Pán připravil). [t5] Neboť Pán je velmi soucitný [d] a milostivý. [e]
12 Především nepřísahejte, [a]moji bratři, ani při nebi ani při zemi, ani žádnou jinou přísahou. Vaše ‚ano‘ ať je ‚ano‘ a ‚ne‘ ať je ‚ne‘, abyste nepropadli soudu.
13 Vede se někomu z [t6] vás zle? Ať se modlí! [a] Je někdo dobré mysli? [b] Ať zpívá Bohu chvály! [c]
14 Je někdo mezi vámi nemocen? [t7] Ať zavolá starší [a] sboru a ti ať se nad ním pomodlí a pomažou ho olejem [b] v Pánově jménu.
15 A modlitba [t8] víry zachrání nemocného a Pán ho pozdvihne; a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.
16 Vyznávejte hříchy [a] jeden druhému a modlete [b] se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho zmůže (účinná modlitba spravedlivého). [t9]
17 Eliáš byl člověk stejně podrobený utrpení [a] jako my; (pomodlil se opravdově), [t10] aby nepršelo, [b]a vskutku nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců. [c]
18 A znovu se pomodlil, [a] a nebe dalo déšť a země vydala svou úrodu.
19 Moji bratři, zbloudí-li [a] někdo mezi vámi od pravdy [b] a někdo ho obrátí zpět,
20 (ať ví), [t11] že kdo obrátí hříšníka od jeho bludné cesty, zachrání [a] jeho [t12] duši od [t13] smrti a přikryje [b] množství hříchů. [c]
Marek 14 : 1 – 72
1 Byly [a] dva dny před (Hodem beránka) [t1] a svátky nekvašených chlebů. Velekněží a učitelé Zákona hledali, [b] jak by se ho lstí zmocnili, aby ho zabili.
2 Říkali totiž: „Ne ve svátek, aby snad nebylo pobouření lidu.“
3 Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a byl u stolu, [a] vešla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého, velmi drahého [b] nardového [c] oleje; rozbila tu nádobku a olej vylila na jeho hlavu.
4 Někteří se mezi sebou rozhořčovali: „K čemu je ta ztráta oleje?
5 Vždyť se ten olej mohl prodat za víc než tři sta denárů [t2] a ty dát chudým!“ A hněvali se na ni.
6 Ježíš řekl: „Nechte ji. Proč jí působíte těžkosti? Vykonala na [t3] mně dobrý skutek.
7 Vždyť chudé máte stále s sebou, a kdykoli chcete, můžete jim učinit dobře; mne však nemáte stále.
8 Učinila, co mohla; předem pomazala mé tělo olejem k pohřbu.
9 Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě [a] bude hlásáno toto evangelium, bude se na její památku mluvit také o tom, co ona učinila.“
10 A Juda Iškariotský, [a] jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho vydal. [b]
11 Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili mu dát peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
12 Prvního [a] dne nekvašených chlebů, když obětovali [t4] (velikonočního beránka), [t1] mu řekli jeho učedníci: „Kam chceš, abychom odešli a připravili ti k jídlu (velikonočního beránka)? [t1]“
13 I poslal dva ze svých učedníků [v5] a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který ponese džbán vody. [v6] Jděte za ním
14 a tam, kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Učitel říká: Kde je moje místnost, kde bych se svými učedníky pojedl (velikonočního beránka)? [t1]‘
15 A on vám ukáže velkou horní místnost, [a] již prostřenou a připravenou, a tam nám připravte jídlo.“
16 Učedníci vyšli, přišli do města a nalezli vše, jak jim řekl, i připravili (velikonočního beránka). [t1]
17 Když nastal večer, přišel s Dvanácti.
18 A když byli u stolu [a] a jedli, Ježíš řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí, [b] ten, který jí se mnou.“
19 Začali se rmoutit a jeden po druhém mu říkali: „Snad ne já?“
20 On jim řekl: „Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí v míse.
21 Syn člověka opravdu odchází, jak je o něm napsáno, [a] běda však onomu člověku, skrze kterého je Syn člověka zrazován. (Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl) [b] nenarodil.“
22 A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal a rozlomil, dal jim a řekl: „Vezměte, [t7] toto je mé tělo.“
23 Pak vzal kalich, vzdal díky a dal jim; a napili se z něj všichni.
24 A řekl jim: „Toto je má krev nové smlouvy, která se vylévá za mnohé. [t8]
25 Amen, pravím vám, že se [již více] nenapiji z plodu vinné révy až do onoho dne, kdy jej budu pít nový v Božím království.“
26 A zazpívali chvalozpěv [t9] a vyšli na Olivovou horu. [a]
27 A Ježíš jim řekl: „Všichni ode mne této noci odpadnete, [a] neboť je napsáno: ‚Budu bít pastýře a ovce stáda se rozptýlí.‘ [b]
28 Ale po svém vzkříšení [a] vás předejdu do Galileje.“
29 Petr mu říkal: „I kdyby všichni odpadli, [a] já však ne!“
30 A Ježíš mu řekl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dříve než kohout [dvakrát] zakokrhá, [a] právě ty mne třikrát zapřeš.“
31 On však tím více říkal: „I kdybych s tebou musel zemřít, určitě tě nezapřu.“ Stejně mluvili i ostatní.
32 I [a] přicházejí k místu jménem Getsemane. [b] Říká svým učedníkům: „Posaďte se zde, než se pomodlím.“
33 A vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a začal se děsit a znepokojovat.
34 Říká jim: „Má duše je smutná [a] až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“
35 Trochu poodešel, padal na zem a modlil se, aby ho, je-li to možné, tato hodina minula.
36 Říkal: „Abba, [a] Otče, tobě je všechno možné, přenes tento kalich ode mne, ale ne, co chci já, ale co ty.“
37 A přišel a nalezl je spící. Říká Petrovi: „Šimone, [a] spíš? Nemohl jsi jedinou hodinu bdít?
38 Bděte [a] a modlete se, abyste nevešli [t10] do pokušení. [b] [c]Duch je sice ochotný, [c] ale tělo slabé.“
39 A opět odešel a pomodlil se, říkaje stejnou prosbu. [a]
40 A opět, když přišel, nalezl je spící; měli velmi těžká víčka [t11] a nevěděli, co by mu odpověděli.
41 A přichází po třetí a říká jim: „Ještě spíte a odpočíváte? To stačí. Přišla ta hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
42 Vstávejte, pojďme! Hle, (přiblížil se ten, který mne zrazuje.) [t12]“
43 A [a] hned, když ještě mluvil, přichází Juda, jeden z Dvanácti, a s ním zástup od velekněží, učitelů Zákona a starších, s meči a holemi.
44 Ten, který ho zrazoval, (měl s nimi domluvené znamení): [t13] „Koho políbím, ten to je. Zmocněte se ho a bezpečně [t14] odveďte!“
45 Když přišel, hned k němu přistoupil a řekl: „Rabbi!“ [a] A vroucně ho políbil.
46 Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
47 Jeden z okolostojících tasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho.
48 Ježíš jim na to [t15] řekl: „Vyšli jste s meči a holemi jako na lupiče, abyste mne zatkli. [t16]
49 Den co den jsem vyučoval u vás v chrámě, a nezmocnili jste se mne. Ale (musí se naplnit) [t17] Písma. [t18]“
50 A všichni ho opustili a utekli.
51 Šel s ním nějaký [v19] mladík, který měl přes nahé tělo přehozený lněný [v20] šat, i zmocnili se ho.
52 On tam však zanechal lněný šat a utekl od nich nahý.
53 Ježíše [a] odvedli k veleknězi [v21] a shromáždili se k němu všichni velekněží, starší a učitelé Zákona.
54 Petr došel zpovzdálí za ním až dovnitř do veleknězova dvora, seděl pak se služebníky a ohříval se u ohně. [t22]
55 Velekněží a celá velerada [a] hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho odsoudili k smrti, ale nenalézali.
56 Neboť mnozí proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví nebyla stejná.
57 Někteří povstali a křivě proti němu svědčili:
58 „My jsme ho uslyšeli, jak říká: Já zbořím tuto svatyni udělanou rukama a ve třech dnech vybuduji jinou, ne rukama udělanou.“ [a]
59 A ani tak jejich svědectví nebylo shodné.
60 I povstal uprostřed velekněz a zeptal se Ježíše: „Nic neodpovídáš? Co tito lidé proti tobě svědčí?“
61 On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: „Jsi ty Mesiáš, [a] Syn Požehnaného?“
62 Ježíš řekl: „Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci [v23] a přicházejícího s [t24] nebeskými oblaky. [a]“
63 Velekněz roztrhl svá roucha a říká: „Nač ještě potřebujeme svědky?
64 Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?“ Všichni ho odsoudili, že je hoden [t25] smrti.
65 A někteří na něho začali plivat, zahalovat mu tvář, bít ho pěstmi a říkat mu: „Zaprorokuj!“ A biřici ho zasypali [t26] ranami.
66 A [a] zatímco byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek.
67 Když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: „I ty jsi byl s Nazaretským, tím Ježíšem.“
68 On však zapřel: „Nevím ani nerozumím, co říkáš.“ A vyšel ven do předního dvora [a kohout zakokrhal].
69 A když ho ta služka uviděla, začala opět říkat těm, kteří stáli poblíž: „Tento je z nich.“
70 On však opět zapíral. A za malou chvíli znovu ti, co stáli poblíž, říkali Petrovi: „Skutečně jsi jeden z nich, vždyť jsi také Galilejec.“ [a]
71 On se pak začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka, o kterém mluvíte.“
72 A [hned] kohout [podruhé] zakokrhal. [a] Tu si Petr rozpomněl [b] na výrok, jak mu Ježíš řekl: „Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mne zapřeš,“ a (začal plakat). [t27]
Leave a Reply