Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví konec světa
Matouš 24 : 36
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
Lukáš 21 : 25 – 26
25 „A budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných před řevem [t14] a vlnobitím moře.
26 Lidé budou omdlévat [t15] strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět; neboť mocnosti nebes se zatřesou. [a]
Zjevení 1 : 3
3 Blahoslavený, [a] kdo předčítá, [t3] i ti, kdo slyší [c]slova tohoto proroctví a zachovávají, [b] co je v něm zapsáno, neboť ten čas je blízko. [c]
2. Petrův 3 : 10
10 Pánův den [a] [f]přijde jako zloděj [b] [v noci]. V něm nebesa [c] s rachotem [f]pominou, [d] prvky [e] se žárem [t6] uvolní a země [f] a její [t7] činy budou spáleny. [t8]
Zjevení 20 : 1 – 15
1 Uviděl jsem, jak z nebe sestupuje [a] anděl, který měl klíč [b] od bezedné propasti [c] a ve [t1] své ruce veliký řetěz.
2 Zmocnil se draka, [a] toho dávného hada, jenž jest Ďábel [b] a Satan, [c] na tisíc let jej spoutal [d]
3 a uvrhl do bezedné propasti. [a] A zamkl a zapečetil [b] ji nad ním, aby již nesváděl [c] národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom [d] musí být ještě na krátký čas rozvázán.
4 A spatřil jsem trůny [a] a ty, kteří se na ně posadili, [b] a byl jim svěřen [t2] soud; [c] uviděl jsem také duše [d] těch, kteří byli sťati pro Ježíšovo svědectví [e] a pro [c]Boží [c]slovo, i ty, kteří se nepoklonili [f] šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její cejch na čelo [g] ani na ruku. I ožili a kralovali [h] s Kristem tisíc let.
5 Ostatní mrtví neožili, dokud se těch tisíc let nedovršilo. To je první vzkříšení. [a]
6 Blahoslavený [a] a svatý, [b] kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt [c] nemá pravomoc, nýbrž budou kněžími [d] [c]Božími a Kristovými a budou s ním kralovat tisíc let.
7 Až se těch tisíc let dovrší, bude Satan propuštěn [a] ze svého vězení
8 a vyjde, aby svedl národy, které jsou ve všech čtyřech úhlech [a] země, Góga [b] i Magóga, a shromáždil [c] je k boji; a bude jich [t3] jako písku v moři. [d]
9 Vystoupili [a] na šíři země a obklíčili ležení svatých [b] a milované [c] město. Ale sestoupil oheň z nebe [d] a pohltil je.
10 A Ďábel, který je sváděl, [a] byl uvržen do jezera ohně a síry, [b] kde je šelma [c] a falešný prorok. A budou trýzněni [d] dnem i nocí [e] na věky věků.
11 A uviděl jsem veliký bílý trůn [a] a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela [t4] země i nebe [b] a jejich místo již více nebylo. [c]
12 A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, [a] jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. [t5] Byla otevřena i jiná kniha, [b] to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, [c] zapsaných v těch knihách. [d]
13 A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes [a] vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků.
14 A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero.
15 A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.
Lukáš 21 : 36
36 Bděte [a] a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit [b] se před Syna člověka.“
2. Korintským 4 : 4
4 Jim, nevěřícím, [a] [c]bůh [b] tohoto věku [c] oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo [d] (evangelia slávy) [e] Krista, jenž je obrazem [f] [c]Božím.
Matouš 24 : 5 – 28
5 Neboť mnozí přijdou (v mém jménu) [t4] a budou říkat: ‚Já jsem Kristus‘ [t5]a svedou mnohé. [a]
6 Budete slýchat o válkách [a] a uslyšíte válečné zvěsti. Dejte si pozor, neděste se. [b] To všechno musí nastat, [c] ale to ještě není konec.
7 Povstane totiž národ proti národu [a] a království proti království, [b] budou hladomory [c] a zemětřesení na různých místech.
8 Ale to všechno bude počátek porodních bolestí. [v6]
9 Pak vás budou vydávat do soužení [a] a budou vás zabíjet; [b] a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. [c]
10 A tehdy (mnohým to bude kamenem úrazu,) [t7] budou se navzájem zrazovat [t8] a jeden druhého nenávidět.
11 Také povstanou mnozí lživí proroci [a] a mnohé svedou.
12 A protože vzroste bezzákonnost, [t9] ochladne láska [a] mnohých.
13 Ten však, kdo vytrvá do konce, [a] bude zachráněn. [b]
14 Toto evangelium království [a] bude vyhlášeno po celém světě [b] na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.“
15 „Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘, [t10] o níž mluvil prorok Daniel, [a] jak stojí na svatém místě — kdo čte, [t11] ať rozumí —
16 tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utíkají [a] do hor. [b]
17 Kdo bude na střeše, [a] ať nesestupuje, aby si vzal věci ze svého domu.
18 A kdo bude na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť.
19 Běda [a] těhotným a kojícím v oněch dnech!
20 Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.
21 Neboť tehdy bude velké soužení, [a] jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.
22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, [t12] nebylo by zachráněno žádné tělo; [t13] ale kvůli vyvoleným [a] budou ony dny zkráceny. [t12]
23 Tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Je zde!‘, nevěřte.
24 Povstanou totiž falešní [a] kristové a falešní proroci a budou ukazovat [t14] veliká znamení [b] a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.
25 Hle, všechno jsem vám řekl předem.
26 Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech [t15]‘, nevěřte!
27 Neboť jako když blesk [a] vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka. [b]
28 Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“ [a]
Zachariáš 14 : 1 – 21
1 Hle, přichází den [a] Hospodinův, kdy ve tvém středu bude rozdělena [b] (tvá kořist.) [v1]
2 Shromáždím [a] všechny národy k Jeruzalému do boje. Město bude dobyto, domy budou vypleněny a ženy zneuctěny. [b] Polovina města odejde do vyhnanství, ale zbytek lidu z města vyhlazen [t2] nebude.
3 Hospodin vytáhne a bude bojovat proti těmto národům, jako když bojoval [v3] v den bitvy. [a]
4 V onen den se jeho nohy postaví na Olivové [a] hoře, která je východně naproti [b] Jeruzalému. Olivová hora se rozštěpí na poloviny od východu k západu a vznikne převeliké údolí. Polovina hory ustoupí na sever a polovina na jih.
5 Budete utíkat údolím mých hor, neboť horské údolí dosáhne k Ásalu. [v4] Budete utíkat, jako jste utíkali před zemětřesením [a] ve dnech judského krále Uzijáše. Tehdy přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni svatí [v5] s ním. [t6]
6 (I stane se v onen den,) [a] že nebude světlo, [b] (hvězdy pohasnou.) [t7]
7 Nastane jediný den, známý jen Hospodinu; nebude den a nebude noc, ale stane se, že ve večerním čase bude světlo.
8 I stane se v onen den, že z Jeruzaléma bude vyvěrat [a] živá [b] voda, polovina jí poteče do moře východního [v8] a polovina do moře západního. [v9] Tak to bude v létě i v zimě. [v10]
9 Hospodin bude králem [a] nad celou zemí. V onen den bude Hospodin jediný [b] a jeho jméno [c] bude jediné.
10 Celá země se promění a bude jako Araba, [t11] od Geby [v12] po Rimón [a] jižně od Jeruzaléma. Ale Jeruzalém bude vyvýšen [b] a zůstane na svém místě [c] od brány Benjamínovy [v13] až po místo brány První, až k bráně Rohové, [v14] věže Chananeel [d] až ke královským lisům. [v15]
11 Budou v něm pobývat a klatba již nebude, Jeruzalém bude bydlet v bezpečí. [a]
12 A toto bude rána, [a] kterou Hospodin postihne [b] všechny národy, jež vytáhly do boje proti Jeruzalému: Jejich [t16] tělo bude uhnívat, zatímco budou stát na nohou, jejich [t16] oči jim budou zahnívat v důlcích a jejich [t16] jazyk jim bude zahnívat v ústech.
13 I stane se v onen den, že bude mezi nimi velký zmatek [a] od Hospodina. Jeden uchopí ruku druhého a ruka jednoho bude vztažena proti ruce druhého. [b]
14 Také Juda bude bojovat v [t17] Jeruzalémě. Bude nashromážden majetek [a] všech okolních národů, (velké množství) [t18] zlata, stříbra a oděvů. [v19]
15 A stejná rána, jako je tato, [t20] dopadne na koně, mezky, velbloudy, osly a na všechna zvířata, která budou v oněch táborech. [t21]
16 I stane se, že všichni zbývající ze všech národů, jež vytáhly proti Jeruzalému, budou rok co rok přicházet, aby se klaněli [a] králi, [b] Hospodinu zástupů, a slavili svátek stánků. [c]
17 I stane se, když některá z čeledí země nepřijde do Jeruzaléma klanět se králi, Hospodinu zástupů, že nebude mít déšť. [a]
18 Jestliže egyptská čeleď nevystoupí a nepůjde, nedopadne na ně ta rána, [v22] kterou Hospodin postihne národy, jež nepřijdou slavit svátek stánků.
19 Toto bude trest za hřích Egypta a trest za hřích všech národů, které nepřijdou slavit svátek stánků.
20 V onen den bude na zvoncích koní [v23] napsáno: Svatý Hospodinu [t24] a hrnce v Hospodinově domě budou jako obětní misky před oltářem.
21 I stane se, že každý hrnec [a] v Jeruzalémě a v Judsku bude svatý Hospodinu zástupů; všichni ti, kdo obětují, přijdou, vezmou je a budou v nich vařit. [v25] A v domě Hospodina zástupů již v onen den nebude obchodník. [v26]
Zjevení 12 : 9
9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, [a] nazývaný Ďábel a Satan, [b] který svádí [c] celý obydlený svět. [d] Byl svržen [e] na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
Matouš 24 : 29
29 „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, [a] hvězdy budou padat z [t16] nebe a mocnosti nebes se zatřesou. [b]
Matouš 24 : 3
3 Když seděl na Olivové hoře, [a] v soukromí k němu přistoupili učedníci a říkali: „Řekni nám, kdy to bude [b] a jaké bude znamení tvého příchodu [t3] a skonání věku?“ [c]
1. Petrův 1 : 20
20 (On byl předem poznán) [t19] před založením světa [a] a byl na konci časů zjeven [b] pro vás,
Židům 1 : 1 – 2
1 Mnohokrát [t1] a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům [a] v prorocích; [b]
2 na konci [a] těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem [b] všeho a skrze něhož učinil i věky. [c]
Marek 13 : 32
32 „O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. [a]
1. Janův 5 : 19
19 Víme, že jsme z Boha [a] a celý svět [b] leží v tom Zlém.
Zjevení 13 : 1 – 18
1 Tu jsem uviděl, jak z moře vystupuje šelma, [a] která měla deset rohů a sedm hlav; na svých rozích měla deset diadémů [b] a na svých hlavách jména [t1] urážející Boha.
2 Ta šelma, kterou jsem uviděl, byla podobná levhartovi, [a] její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu, svůj trůn [b] a velikou pravomoc.
3 A jednu z jejích hlav jsem viděl jakoby raněnou k smrti, ale její smrtelná rána byla vyléčena. Celá země nad tou šelmou užasla; [a]
4 poklonili se drakovi, že dal té šelmě svou pravomoc, a poklonili se také šelmě se slovy: „Kdo [a] je podobný té šelmě a kdo s ní může bojovat? [t2]“
5 Byla jí dána ústa mluvící [a] veliké věci a rouhání [b] a byla jí dána moc, [t3] (aby činila, co chce) [t4] po čtyřicet dva měsíce. [c]
6 I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku, (to jest těm), [t5] kteří přebývají [a] v nebi.
7 [A bylo jí dáno, (aby rozpoutala válku proti) [a] svatým [b] a aby je přemohla,] [c] a byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem; [d]
8 budou se jí klanět všichni obyvatelé země, [a] jejichž jména nejsou (od založení světa [b] zapsána v knize [t6] života toho zabitého Beránka). [t7]
9 Má-li kdo (uši, slyš). [a]
10 (Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí; kdo má být zabit mečem), [t8] musí být mečem zabit. Zde jest vytrvalost [a] a víra [t9] svatých.
11 A uviděl jsem jinou šelmu vystupovat ze země; měla dva rohy jako beránek, [a] ale mluvila jako drak.
12 Vykonává všechnu pravomoc té první šelmy v její přítomnosti. Nutí zemi a její obyvatele, aby se klaněli [a] té první šelmě, jejíž smrtelná rána byla vyléčena. [b]
13 Činí veliká znamení, [a] takže nechá i oheň [b] z nebe před zraky lidí sestupovat na zem,
14 a svádí [a] obyvatele země znameními, která jí bylo dáno učinit před očima šelmy. Říká obyvatelům země, aby učinili obraz šelmě, která měla ránu od meče a ožila.
15 A bylo jí dáno, aby vložila [t10] ducha do obrazu té šelmy, takže obraz šelmy promluvil [t11] a způsobil, aby byli zabiti všichni, kteří se nepokloní obrazu šelmy. [a]
16 A působí, aby všem, malým i velkým, [a] bohatým i chudým, [b] svobodným i otrokům, [c] byl dán cejch [d] na pravou ruku nebo na čelo [e]
17 [a] aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, leda ten, kdo má cejch: jméno šelmy nebo číslo [t12] jejího jména.
18 Zde je moudrost. Kdo má rozum, ať spočte číslo té šelmy. Je to číslo člověka, a jeho číslo je šest set (šedesát šest). [t13]
Izaiáš 13 : 9
9 Hle, den Hospodinův [a] přichází, krutý, se zuřivostí a s planoucím hněvem, [b] aby učinil tuto zemi hroznou pustinou a vyhladil z ní hříšníky.
Matouš 12 : 32
32 A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu Svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, [a] ani v budoucím.“ [b]
Leave a Reply