Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví koně
Job 39 : 19 – 25
19 Dáš snad koni udatnost, oblékneš snad hřívou [t17] jeho šíji?
20 Naučíš ho snad skákat jako kobylku? [a] Z jeho majestátního frkání [b] jde hrůza. [t18]
21 V údolí hrabe nohama a raduje se ze své síly, vytáhne vstříc zbraním. [v19]
22 Vysmívá [a] se strachu, neděsí se a neustoupí [b] před mečem.
23 Toulec [v20] chřestí proti němu, [t21] kopí a srpáč [t22] se blyští. [v23]
24 S duněním a burácením dusá [t24] zemi, nedá se zadržet, [t25] když zazní zvuk beraního rohu. [a]
25 Kdykoli sytě zazní beraní roh, spokojeně zařehtá, [t26] zdálky větří boj, hromování velitelů a válečný pokřik.
Přísloví 21 : 31
31 Kůň se připravuje pro den boje, ale záchrana [t38] je od [t39] Hospodina.
Abakuk 1 : 8
8 Jeho koně jsou rychlejší [a] než leopardi a hbitější nežli vlci (k večeru.) [t13] Jeho koně poskakují, [t14] jeho jezdci se přiženou zdaleka, přiletí jako orel nedočkavý se nažrat.
Jakubův 3 : 3
3 (Dáváme-li koňům [a] do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím) [t3] celé jejich tělo.
Žalmy 20 : 6 – 7
6 Budeme jásat nad tvým vítězstvím [t7] a ve jménu svého Boha (vyzdvihneme korouhve.) [t8] Kéž Hospodin vyplní všechny tvé prosby! [a]
7 Nyní vím, že Hospodin zachrání [t9] svého pomazaného, [a] že mu odpoví ze svého svatého nebe mocnými spásnými činy své pravice! [t10]
Zachariáš 6 : 1 – 7
1 Znovu jsem pozvedl oči a vtom jsem uviděl čtyři vozy, jak vyjíždějí mezi dvěma horami. Ty hory byly bronzové. [t1]
2 V prvním voze byli zapřaženi koně rudí, [a] ve druhém voze koně černí, [b]
3 ve třetím voze koně bílí a ve čtvrtém voze koně strakatí, silní.
4 Promluvil [t2] jsem a zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil: Co mají tito znamenat, můj pane?
5 Anděl promluvil [t2] a řekl mi: To jsou čtyři [a] nebeské větry, [t3] které vycházejí poté, co stály [b] před (Pánem celé země.) [c]
6 Černí [t4] koně vyjíždějí do země severní, bílí vyjeli (na západ,) [v5] strakatí vyjeli do země jižní.
7 Silní vyjeli [t6] a chtěli jít a procházet zemí. A on řekl: Jděte a procházejte zemí. A procházeli zemí.
Zjevení 19 : 11 – 21
11 A uviděl jsem otevřené nebe, [a] a hle, bílý kůň, [b] a ten, kdo na něm seděl, [se jmenoval] Věrný a Pravý; [c] spravedlivě soudí [d] a bojuje.
12 Jeho oči byly [jako] plamen ohně [a] a na hlavě měl mnoho diadémů; [b] má napsané jméno, [c] které nezná nikdo než on sám.
13 Je oblečen do pláště zbroceného [t4] krví [a] a jeho jméno je [t5] Slovo [b] Boží.
14 A vojska, která jsou v nebi, jela za ním na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. [a]
15 Z jeho úst vychází veliký ostrý meč, [a] aby jím bil [b] národy; bude je pást železnou berlou. [c] On (bude šlapat) [t6] lis [d] vína planoucího hněvu [e] Všemohoucího [c]Boha.
16 Na plášti a na svém boku [t7] má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. [a]
17 A uviděl jsem jednoho anděla, jak stojí ve slunci. Mocným hlasem zvolal na všechny ptáky, [a] letící (prostředkem nebe): [b] „Pojďte, shromážděte se k veliké [c]Boží hostině, [c]
18 abyste jedli těla králů a těla vojevůdců [a] a těla silných, těla koní i těch, kdo na nich sedí, těla všech, svobodných i otroků, malých i velikých.“
19 A uviděl jsem šelmu [a] a krále země i jejich [t8] vojska shromážděná, (aby rozpoutali válku proti) [b] tomu, jenž seděl na koni, [c] a proti jeho vojsku.
20 Ale šelma byla zajata a s ní falešný prorok, [a] který před ní činil znamení, [b] jimiž svedl ty, kdo přijali cejch šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu; ti dva byli za živa uvrženi do ohnivého jezera, hořícího sírou. [c]
21 Ostatní byli zabiti velikým mečem, [a] který vyšel z úst toho, jenž seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich těly.
Přísloví 26 : 3
3 Na koně bič, na osla uzdu, a na záda hlupáků hůl. [a]
Job 39 : 19 – 24
19 Dáš snad koni udatnost, oblékneš snad hřívou [t17] jeho šíji?
20 Naučíš ho snad skákat jako kobylku? [a] Z jeho majestátního frkání [b] jde hrůza. [t18]
21 V údolí hrabe nohama a raduje se ze své síly, vytáhne vstříc zbraním. [v19]
22 Vysmívá [a] se strachu, neděsí se a neustoupí [b] před mečem.
23 Toulec [v20] chřestí proti němu, [t21] kopí a srpáč [t22] se blyští. [v23]
24 S duněním a burácením dusá [t24] zemi, nedá se zadržet, [t25] když zazní zvuk beraního rohu. [a]
Jeremiáš 46 : 4
4 Zapřáhněte koně a nasedněte, jezdci! [t7] Postavte [a] se v přilbách, [b] naleštěte [t8] oštěpy, oblečte si pancíře. [t9]
Izaiáš 63 : 13
13 Vodil [a] je hlubinami [b] jako koně v pustině, že neklopýtali, [c]
Job 39 : 21 – 24
21 V údolí hrabe nohama a raduje se ze své síly, vytáhne vstříc zbraním. [v19]
22 Vysmívá [a] se strachu, neděsí se a neustoupí [b] před mečem.
23 Toulec [v20] chřestí proti němu, [t21] kopí a srpáč [t22] se blyští. [v23]
24 S duněním a burácením dusá [t24] zemi, nedá se zadržet, [t25] když zazní zvuk beraního rohu. [a]
Žalmy 20 : 7
7 Nyní vím, že Hospodin zachrání [t9] svého pomazaného, [a] že mu odpoví ze svého svatého nebe mocnými spásnými činy své pravice! [t10]
Soudců 5 : 22
22 Tehdy se otloukla koňská kopyta od dusání, dusání jeho hřebců. [a]
Izaiáš 5 : 28
28 Jeho šípy [a] jsou ostré a všechny jeho luky jsou napnuty, kopyta [b] jeho koní jsou jako [t28] křemen a jeho kola jako vichřice. [c]
2. Královská 2 : 11
11 Šli stále spolu a hovořili, a tu se objevil ohnivý vůz a ohniví koně, oddělili je od sebe a Elijáš vystoupil ve vichřici do nebes. [a]
Píseň písní 1 : 9
9 Jako klisna [v37] mezi hřebci [v38] faraona (připadáš mi,) [t39] lásko [t40] má.
1. Královská 4 : 26
Zjevení 19 : 11 – 16
11 A uviděl jsem otevřené nebe, [a] a hle, bílý kůň, [b] a ten, kdo na něm seděl, [se jmenoval] Věrný a Pravý; [c] spravedlivě soudí [d] a bojuje.
12 Jeho oči byly [jako] plamen ohně [a] a na hlavě měl mnoho diadémů; [b] má napsané jméno, [c] které nezná nikdo než on sám.
13 Je oblečen do pláště zbroceného [t4] krví [a] a jeho jméno je [t5] Slovo [b] Boží.
14 A vojska, která jsou v nebi, jela za ním na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. [a]
15 Z jeho úst vychází veliký ostrý meč, [a] aby jím bil [b] národy; bude je pást železnou berlou. [c] On (bude šlapat) [t6] lis [d] vína planoucího hněvu [e] Všemohoucího [c]Boha.
16 Na plášti a na svém boku [t7] má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. [a]
Deuteronomium 20 : 1 – 232
1 Když vytáhneš do boje proti svému nepříteli a uvidíš koně a vozbu, lid [t1] početnější, než jsi ty, neboj [a] se jich, neboť s tebou [b] je Hospodin, tvůj Bůh, který tě (vyvedl z egyptské země.) [c]
2 I stane se, když se přiblížíte [a] k boji, že přistoupí kněz, promluví k lidu
3 a řekne jim: Slyš [a] Izraeli! Blížíte se dnes do boje proti svým nepřátelům. Vaše srdce [b] ať neochabne! Nebojte se, (nepodléhejte panice) [t2] a nemějte z nich strach, [c]
4 protože Hospodin, váš Bůh, jde s vámi, aby bojoval [a] za vás proti vašim nepřátelům a (zachránil vás.) [t3]
5 Potom nechť správcové [a] promluví k lidu takto: (Postavil někdo) [t4] nový dům, ale nezasvětil ho? Ať jde a vrátí se domů, [b] jinak by mohl zemřít v boji a zasvětil [v5] by ho někdo jiný.
6 Vysadil někdo vinici, ale neužíval ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a užíval [a] by ji někdo jiný.
7 Zasnoubil se někdo s ženou, ale nevzal si ji? Ať jde a vrátí se domů, jinak by mohl zemřít v boji a vzal by si ji někdo jiný.
8 Nechť správcové dále promluví k lidu a řeknou: Bojí se někdo a (má slabé [t6] srdce?) [t7] Ať jde a vrátí se domů, aby (neoslabil [t8] srdce svých bratří tak, jako je jeho srdce.) [t9]
9 Až správcové domluví k lidu, ustanoví do čela lidu velitele armády.
10 Když se přiblížíš k nějakému městu, abys proti němu bojoval, (vyzvi ho k míru.) [t10]
11 I stane se, jestliže ti odpoví mírem a otevře ti, potom všechen lid, který v něm bude, [t11] ti bude vydán na nucené práce [a] a bude ti sloužit. [b]
12 Jestliže s tebou neuzavře [a] mír, ale pustí se s tebou do boje, oblehni ho.
13 Až [t12] jej Hospodin, tvůj Bůh, vydá do tvé ruky, pobij všechny, kdo jsou v něm mužského pohlaví, ostřím meče.
14 Pouze ženy, malé děti, dobytek a všechno, co bude ve městě, celou kořist z něj zaber [a] pro sebe. Jez z kořisti svých nepřátel, které ti Hospodin, tvůj Bůh, vydal.
15 Tak jednej se všemi městy, jež jsou od tebe velmi vzdálená, [a] která (nepatří k městům) [t13] těchto národů.
16 Pouze (ve městech) [t14] těchto národů, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, nenech [a] při životě (nic, co má dech.) [t15]
17 Zcela zasvěť [a] zkáze Chetejce a Emorejce, Kenaance a Perizejce, Chivejce a Jebúsejce, [t16] tak jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh,
18 aby vás neučili dělat [a] všechny své ohavnosti, které dělali kvůli svým bohům, takže byste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu.
19 Když bys obléhal město po mnoho dní, abys proti němu bojoval a zmocnil se ho, nenič jeho stromy a nerozháněj se proti nim sekerou; jez z nich, ale nevytínej je. Cožpak je polní strom člověkem, (abys ho obléhal?) [t17]
20 Pouze stromy, o kterých víš, že nejsou ovocné stromy, ty můžeš zničit, pokácet a postavit si obležení kolem města, které se s tebou pustilo do boje, dokud nepadne.
Leave a Reply