Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví kompromis
Židům 10 : 26
26 Neboť jestliže dobrovolně [a] hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, [b] nezůstává již více oběť za hříchy,
Římanům 14 : 1 – 23
1 Slabého [a] ve víře přijímejte, [b] ale (ne proto, abyste posuzovali jeho názory). [t1]
2 Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu. [a]
3 Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje [a] toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí [b] toho, kdo jí. Vždyť [c]Bůh ho přijal. [c]
4 Kdo jsi ty, [a] že soudíš [b] cizího sluhu? (Pro svého pána) [t2] stojí [c] nebo padá. A on bude stát, neboť Pán [t3] je mocen ho postavit.
5 Někdo považuje jeden den za důležitější [a] než druhý, [t4] jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen [b] (o tom, jak sám smýšlí). [t5]
6 Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu. [a]
7 Nikdo z nás nežije sám sobě [a] a nikdo sám sobě neumírá.
8 Neboť žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. [a] Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.
9 Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, [t6] aby se stal Pánem [a] mrtvých i živých. [b]
10 Ty pak, proč soudíš [a] svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. [t7] [b]
11 Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, [a] praví Pán, skloní se (přede mnou) [t8] každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘
12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet [t9]Bohu.
13 Nesuďme [a] už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu [b] nebo svod. [t10]
14 Vím a jsem přesvědčen [a] v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; [b] jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.
15 Zarmucuje-li se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš [t11] již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby [a] toho, za nějž Kristus zemřel! [b]
16 Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás [t12] dobré.
17 Vždyť [c]Boží království [a] není pokrm [b] a nápoj, nýbrž spravedlnost, [c] pokoj [d] a radost [e] v Duchu Svatém.
18 Kdo takto [t13] slouží [a] Kristu, je milý [b] Bohu a (lidé ho mají v úctě). [t14]
19 A tak usilujme [t15] o to, [t16] co vede k pokoji, [a] a o to, [t16] co slouží k společnému budování. [b]
20 Neboř kvůli pokrmu Boží dílo. Všechno je sice čisté, ale slouží ke zlému tomu člověku, který (pohoršuje druhého tím, co) [t17] jí.
21 Je dobré nejíst maso [a] a nepít víno ani nedělat to, nad čím se tvůj bratr uráží [nebo co ho přivádí k pádu či zeslabuje].
22 (Víru, kterou máš ty, měj) [t18] pro sebe před Bohem. Blahoslavený je ten, kdo neodsuzuje [a] sám sebe za to, co pokládá za správné.
23 Ten však, kdo pochybuje [a] a jedl by, je odsouzen, (protože nejednal na základě víry). [t19] Všecko, co není z víry, je hřích. [b]
Jan 14 : 15
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte [t5] má přikázání.
Lukáš 10 : 27
27 On odpověděl: „Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou [a] a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého. [b]“
Římanům 12 : 1 – 21
1 Vybízím [a] vás tedy, bratři, [b] skrze milosrdenství [t1] [c]Boží, abyste vydali [c] svá těla [d] v oběť živou, svatou [e] a příjemnou [t2] [c]Bohu; to je vaše rozumná [t3] služba [f] Bohu.
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
3 Skrze milost, která mi byla dána, [a] pravím každému, kdo je mezi vámi: Nesmýšlejte výš, [t6] než je třeba smýšlet, ale smýšlejte [b] tak, abyste jednali rozumně, [t7] podle toho, jakou míru [c] víry udělil každému [c]Bůh.
4 Jako máme v jednom těle [a] mnoho údů a všechny ty údy nemají stejný úkol,
5 tak i my, i když je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu, ale jednotlivě jsme údy jeden druhého.
6 Máme rozdílné dary [t8] podle milosti, která nám byla dána: Má-li někdo proroctví, [a] ať ho užívá v souhlase s vírou.
7 Má-li službu, [a] (ať slouží). [t9] [b] Je-li vyučující, (ať učí). [t10]
8 Má-li dar povzbuzování, [t11] (ať povzbuzuje). [t12] Kdo rozdává, ať rozdává upřímně. [t13] Kdo stojí v čele, (ať je horlivý). [t14] Kdo prokazuje milosrdenství, [a] ať to činí radostně. [t15]
9 Láska [a] ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, [b] lněte k dobrému. [c]
10 Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, [a] (v prokazování úcty) [t16] předcházejte jeden druhého.
11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, [a] služte Pánu. [b]
12 V naději [t17] se radujte, v soužení [a] buďte trpěliví, [b] v modlitbě vytrvalí. [t18]
13 Sdílejte se se svatými [a] v jejich potřebách, usilujte [b] o pohostinnost. [c]
14 Dobrořečte těm, kteří vás pronásledují, [a] dobrořečte a nezlořečte.
15 Radujte [a] se s radujícími, plačte s plačícími. [b]
16 (Mějte jeden k druhému stejný ohled.) [t19] Nepomýšlejte na vysoké věci, [a] ale nechte se vést k obyčejným. [t20] Nebuďte moudří sami podle sebe. [b]
17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. [a] Přede všemi lidmi [b] mějte na mysli ušlechtilé věci. [c]
18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, [a] mějte pokoj [b] se všemi lidmi.
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
20 Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ [a]
21 Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Jozue 24 : 14 – 15
14 Nuže, bojte se Hospodina a služte mu bezúhonně a věrně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši otcové za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu.
15 Jestliže je však ve vašich očích nežádoucí, abyste sloužili Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete sloužit: Zda bohům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za [t4] řekou, nebo zda bohům Emorejců, když sídlíte v jejich zemi. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.
2. Janův 1 : 7 – 11
7 Neboť do světa vyšli [a] mnozí svůdci, [b] kteří nevyznávají Ježíše Krista přicházejícího v těle; [c] (každý takový člověk je) [t4] svůdce a antikrist. [d]
8 Dávejte si pozor, [a] (abyste nepřišli o to, na čem jsme pracovali, ale abyste dostali) [t5] plnou odměnu. [b]
9 Každý, kdo (zachází dále) [t6] a nezůstává v učení [a] Kristově, [v7] nemá Boha; kdo zůstává v učení [Kristově], má i Otce [b] i Syna.
10 Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, [a] nepřijímejte [b] ho do domu [v8] (ani ho nezdravte); [t9]
11 kdo ho zdraví, [a] má účast [b] na jeho zlých skutcích.
Matouš 6 : 33
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
Kolossenským 3 : 5
5 Umrtvěte [a] tedy [své] údy, které jsou na zemi: smilstvo, [b] nečistotu, [c] vášeň, zlou žádost a lakomství, [d] které je modloslužbou.
Římanům 1 : 25
25 vyměnili [c]Boží [c]pravdu za lež, [a] kořili se a sloužili [b] tvorstvu více než Stvořiteli, [c] jenž je požehnaný na věky. [d] Amen. [e]
1. Paralipomenon 10 : 13
13 Saul zemřel pro svou věrolomnost, [a] když [t8] se zpronevěřil [b] Hospodinu, Hospodinovu slovu, které nezachoval, [c] a také se doptával ducha [d] zemřelého, aby se dotázal [e] na radu,
Přísloví 25 : 28
28 Jako pobořené [a] město bez hradeb je člověk, který (neovládá svého ducha.) [t25]
Filipenským 4 : 6
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]
Jakubův 4 : 17
17 Kdo tedy umí činit dobré, ale nečiní, má hřích. [a]
1. Královská 18 : 21
21 Tehdy Elijáš přistoupil ke všemu lidu a řekl: Jak dlouho [a] budete kulhat [t9] (na dvě strany?) [t10] Jestliže je Bohem Hospodin, jděte za ním, a jestliže Baal, jděte za ním. Lid mu nic [b] neodpověděl.
Titovi 3 : 5
5 zachránil [a] nás ne (na základě) [t2] skutků, [b] které jsme my učinili ve spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství [c] skrze koupel [d] znovuzrození a obnovou [e] Ducha Svatého,
Numeri 25 : 1 – 13
1 Když pobýval Izrael v Šitímu, [a] začal lid smilnit [b] s moábskými ženami. [t1]
2 Ty volaly lid k obětem svým bohům a lid jedl a klaněl [a] se jejich bohům.
3 Izrael se spřáhl [t2] s Baal-peórem [a] a Hospodin vzplanul [b] proti Izraeli hněvem.
4 Hospodin řekl Mojžíšovi: Vezmi všechny předáky lidu a pověs [a] je před [t3] Hospodinem na slunci, [t4] aby se od Izraele odvrátil Hospodinův planoucí hněv. [b]
5 Mojžíš řekl izraelským soudcům: Zabijte každý ty své muže, kteří se spřáhli s Baal-peórem. [a]
6 Vtom přišel kdosi ze synů Izraele a přivedl ke svým bratrům Midjánku před očima Mojžíše a před očima celé pospolitosti synů Izraele, zatímco oni plakali u vchodu do stanu setkávání.
7 Když to uviděl kněz Pinchas, [a] syn Eleazara, syna Áronova, vstal zprostřed pospolitosti, vzal oštěp,
8 šel za tím Izraelcem do ženské části stanu a oba je probodl — toho Izraelce i tu ženu až do jejího břicha. Tak zadržel tu ránu [t5] od synů Izraele.
9 Mrtvých při té ráně bylo dvacet čtyři tisíc. [a]
10 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
11 Kněz Pinchas, syn Eleazara, syna Áronova, odvrátil můj hněv od synů Izraele, když uprostřed nich horlil mou horlivostí, [a] takže jsem ve své žárlivosti [t6] neskoncoval se syny Izraele.
12 Proto řekni: Hle, ustanovuji s ním smlouvu [a] pokoje. [b]
13 Jemu a jeho potomstvu po něm bude věčnou smlouvou kněžství, [a] protože horlil [b] pro svého Boha a vykonal obřad smíření [v7] za syny Izraele.
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Leave a Reply