O čem Bible říká klid v duši – Všechny biblické verše klid v duši o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví klid v duši

Jan 14 : 27
27 Pokoj [a] vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje [b] a není bázlivé. [c]

Filipenským 4 : 6 – 7
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]
7 A pokoj [a] [c]Boží, který převyšuje [b] všechno porozumění, [t8] bude střežit [c] vaše srdce a vaše myšlenky [d] v Kristu Ježíši.

Jan 16 : 33
33 Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. [a] Ve světě máte soužení. [b] Ale buďte dobré mysli, [c] já jsem přemohl svět.“ [d]

Izaiáš 26 : 3
3 (Mysl [t1] upevněnou v tobě) [t2] budeš střežit [a] (dokonalým pokojem,) [t3] protože (tobě důvěřuje.) [t4]

Římanům 15 : 13
13 [c]Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí [a] a pokojem ve víře, [t8] abyste se rozhojňovali [b] v naději [c] mocí Ducha Svatého. [d]

Římanům 16 : 20
20 [c]Bůh pokoje [a] brzo [b] srazí Satana [c] pod vaše nohy. Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi. Amen.

Římanům 8 : 6
6 Myšlení [a] těla znamená smrt, [b] myšlení [c]Ducha život [c] a pokoj. [d]

Římanům 5 : 1
1 Když jsme tedy byli ospravedlněni [a] z víry, [b] máme [t1] pokoj [c] s [c]Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.

Lukáš 2 : 14
14 „Sláva na výsostech [a] Bohu a na zemi pokoj (mezi lidmi Božího zalíbení). [t15]“

Jan 1 : 12
12 Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc [t9] stát se Božími dětmi, [a] těm, kteří věří [b] v jeho jméno.

Izaiáš 11 : 1 – 16
1 I vzejde proutek z pařezu Jišajova [a] a výhonek z jeho kořenů (ponese ovoce.) [t1]
2 A spočine na něm Duch Hospodinův: [a] Duch moudrosti [b] a rozumnosti, [c] Duch rady [d] a udatnosti, [t2] Duch poznání [e] a bázně před Hospodinem.
3 (Bude mít zálibu v bázni) [t3] před Hospodinem a nebude soudit podle toho, co vidí svýma očima, [a] ani rozhodovat podle toho, co slyší svýma ušima,
4 ale bude spravedlivě [a] soudit chudé a podle práva rozhodovat pro pokorné [b] v zemi. Bude bít zemi holí svých úst a duchem [t4] svých rtů usmrtí ničemu.
5 Spravedlnost bude pásem jeho boků a věrnost [t5] pásem jeho beder. [a]
6 Pak vlk [a] bude pobývat s beránkem [b] a leopard [c] uléhat s kůzletem. [d] Tele, [e] mladý lev [f] a krmný dobytek budou [t6] spolu a malý chlapec je povede.
7 Kráva [a] i medvědice [b] se budou pást, i jejich mláďata budou uléhat spolu. Lev [c] bude požírat píci jako skot.
8 Kojenec si bude hrát (nad hadí dírou) [t7] a odstavené dítě [a] strčí ruku do doupěte zmije. [b]
9 Nikdo nikomu neublíží ani neuškodí na celé mé svaté hoře, [a] protože země bude naplněna poznáním [b] Hospodina, [c] tak jako vody pokrývají moře.
10 I stane se v onen den, že na kořen Jišajův, který bude stát jako korouhev národů, se budou dotazovat [a] pohané. [b] Jeho místo odpočinku [c] bude sláva. [d]
11 I stane se v onen den, že Panovník podruhé [a] přiloží svou ruku, aby získal [t8] ostatek [b] svého lidu, který zůstal [t9] v [t10] Asýrii, v Egyptě, v Patrósu, [t11] v Kúši, [t12] v Élamu, [c] v Šineáru, [t13] v Chamátu [d] a na mořských ostrovech. [t14]
12 Pozdvihne korouhev k národům a posbírá zapuzené [a] z Izraele, shromáždí rozptýlené [b] z Judy ode čtyř stran země. [c]
13 Efrajimova žárlivost odstoupí a (Judovi nevraživci) [t15] budou odňati; Efrajim nebude závidět Judovi a Juda nebude nevražit na Efrajima. [a]
14 A vletí na rameno Pelištejců na západě, společně oloupí syny východu. K Edómu a Moábu dosáhne jejich moc, synové Amónovi jim budou poddáni.
15 Hospodin zasvětí záliv [a] egyptského moře zkáze [t16] a v prudkosti svého dechu zamává rukou nad Řekou, [v17] rozbije ji na sedm potoků tak, že se tam bude chodit jen v sandálech. [t18]
16 A bude silnice pro ostatek [a] jeho lidu, který zůstane [t9] v [t10] Asýrii, tak jako byla pro Izrael v den, kdy vyšel [b] z egyptské země.

Matouš 7 : 7
7 „Žádejte, [a] a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. [b]

Židům 12 : 14
14 Usilujte [a] o pokoj se všemi a o posvěcení, [b] bez něhož nikdo neuvidí [c] Pána.

Římanům 5 : 1 – 2
1 Když jsme tedy byli ospravedlněni [a] z víry, [b] máme [t1] pokoj [c] s [c]Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.
2 Skrze něho jsme [vírou] získali přístup [a] k [t2] této milosti, [b] v níž stojíme [c] a chlubíme se nadějí [t3] [c]Boží slávy. [d]

Římanům 14 : 19
19 A tak usilujme [t15] o to, [t16] co vede k pokoji, [a] a o to, [t16] co slouží k společnému budování. [b]

Izaiáš 9 : 7
7 Panovník poslal slovo proti Jákobovi, [v16] a dopadlo na Izrael.

Matouš 11 : 1 – 30
1 A stalo se, když Ježíš dokončil [a] příkazy svým dvanácti učedníkům, že odtamtud odešel, aby učil [b] a kázal v jejich městech. [c]
2 Jan [a] uslyšel ve vězení o Kristových [t1] činech, poslal (vzkaz po svých učednících) [t2]
3 (a otázal se ho:) [t3] „Ty jsi (Ten, který má přijít), [t4] nebo máme očekávat [a] jiného?“
4 Ježíš jim odpověděl: „Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte:
5 Slepí [a] opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, [b] hluší [c] slyší, mrtví vstávají a chudým se zvěstuje evangelium. [t5]
6 Blahoslavený [a] je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil. [b]“
7 Zatímco odcházeli, začal Ježíš říkat zástupům o Janovi: „Co jste vyšli spatřit do pustiny? Třtinu [v6] zmítanou větrem?
8 Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných [a] šatů? Hle, ti, kdo nosí jemné šaty, [b] jsou v (královských palácích). [t7]
9 Ale co jste vyšli uvidět? Proroka? [a] Ano, pravím vám, a více než proroka.
10 To je ten, o němž je napsáno: ‚Hle, já posílám svého posla [a] před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou.‘ [b]
11 Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel; avšak ten nejmenší [a] v království Nebes je větší [b] než on.
12 Ode dnů Jana Křtitele až dosud (je království Nebes vystaveno tlaku a ti, kdo se do něho tlačí,) [t8] je uchvacují.
13 Neboť všichni Proroci i Zákon [a] prorokovali až do Jana. [b]
14 A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, [a] který má přijít. [b]
15 Kdo má uši k slyšení, ať naslouchá. [t9]“
16 „Ke komu připodobním [t10] toto pokolení? Je podobné dětem, které sedí na tržištích a volají na ostatní: [t11]
17 ‚Pískali [a] jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy (jste se nebili v prsa). [v12]‘
18 Přišel Jan, nejedl [a] a nepil, [b] a říkají: ‚Má démona!‘ [c]
19 Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: ‚Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!‘ [a] Ale moudrost je ospravedlněna svými dětmi. [t13]“
20 Tehdy začal Ježíš kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných činů, [a] že nečinila pokání. [b]
21 „Běda [a] tobě, Chorazin! [v14] Běda tobě, Betsaido! [v15] Protože kdyby se byly v Týru [b] a Sidónu staly ty mocné činy, které se staly ve vás, dávno by v žíni [c] a popelu [d] učinili pokání. [e]
22 Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude v den soudu snesitelněji [a] než vám.
23 A ty, Kafarnaum, [a] (budeš snad vyvýšeno) [t16] až do nebe? Až do podsvětí [t17] budeš strženo! [t18] Neboť kdyby se v Sodomě [b] staly mocné činy, které se staly v tobě, zůstala by až do dnešního dne.
24 Ale pravím vám, že sodomské zemi bude v den soudu snesitelněji nežli tobě.“
25 V ten čas pak [t19] Ježíš řekl: „Vzdávám ti chválu, [a] Otče, [b] Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými [t20] a zjevil [c] jsi je maličkým. [t21]
26 Ano, Otče, protože tak (se ti zalíbilo.) [t22]
27 Všechno [a] mi předal můj Otec; [b] a nikdo nezná Syna, jen Otec, ani Otce nikdo nezná, jen Syn [c] a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit. [d]
28 Pojďte ke mně [a] všichni, kteří těžce pracujete [t23] a jste přetíženi, [b] a já vám dám odpočinek. [c]
29 Vezměte na sebe mé jho [a] a učte [t24] se ode mne, [b] neboť jsem tichý [c] a pokorný [d] v srdci; [e] a [f]naleznete odpočinutí [f] svým duším.
30 Vždyť mé jho je příjemné [t25] a mé břemeno je lehké.“ [a]

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *