Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví kázání
Marek 16 : 15
15 A řekl jim: „Jděte [a] do celého světa a vyhlašte evangelium všemu stvoření.
Exodus 4 : 10 – 12
10 Mojžíš Hospodinu odpověděl: Dovol, [a] Panovníku, nikdy jsem nebyl (výmluvným člověkem,) [t7] ani [t8] předtím, ani od té doby, co jsi promluvil ke svému otroku, protože jsem těžkopádných úst a těžkopádného jazyka.
11 Hospodin mu však řekl: Kdo dal člověku ústa? Či kdo učiní němého [a] nebo hluchého, [b] vidícího [c] nebo slepého? Zdali ne já, Hospodin?
12 Nyní tedy jdi, a já budu s tvými ústy [a] a budu tě učit, co máš [b] mluvit.
2. Timoteovi 2 : 15
15 Horlivě usiluj, [a] aby ses před [c]Boha postavil jako člověk osvědčený, [b] pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje [c]slovo [c]pravdy. [c]
Jakubův 3 : 1
1 Nebuďte mnozí učiteli, [a] moji bratři; víte, že (budeme souzeni [b] přísněji). [t1]
2. Timoteovi 3 : 16
16 Veškeré Písmo [a] je (vdechnuté Bohem) [t16] a je užitečné [b] k učení, k usvědčování, [c] k napravování, k výchově ve spravedlnosti,
1. Korintským 1 : 21
21 Neboť když svět [a] v [c]Boží moudrosti nepoznal skrze svou moudrost [c]Boha, zalíbilo [b] se [c]Bohu skrze bláznovství této zvěsti [c] zachránit [d] ty, kdo věří. [e]
1. Korintským 2 : 13
13 O tom také mluvíme — ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, [a] ale těmi, jimž vyučuje [b] Duch svatý; duchovní věci vysvětlujeme duchovními [t6] slovy.
2. Timoteovi 2 : 16
16 Vyhýbej [a] se prázdným světským řečem, [b] neboť ti, kdo tak mluví, budou stále víc postupovat [c] k bezbožnosti [d]
1. Korintským 1 : 17
17 Neboť Kristus mne neposlal křtít, ale hlásat evangelium, [a] a to ne (moudrostí slov), [t18] aby Kristův kříž nebyl vyprázdněn. [t19]
1. Korintským 2 : 1 – 8
1 Také já, bratři, když jsem přišel k vám, [a] nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství [t1] vznešenými slovy nebo moudrostí.
2 Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. [a]
3 A byl jsem u vás ve slabosti, [a] v bázni a v mnohém chvění.
4 Mé [c]slovo a má zvěst [a] nespočívaly v přesvědčivých slovech [lidské] moudrosti, ale v ukázání [t2] Ducha [b] a moci, [c]
5 aby vaše víra [a] nebyla (založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci). [t3]
6 O moudrosti mluvíme mezi zralými, [t4] ne ovšem o moudrosti tohoto věku [a] ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,
7 nýbrž o Boží moudrosti, skryté [a] v tajemství, [b] kterou [c]Bůh před věky předurčil [c] k naší slávě.
8 Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. [a]
1. Korintským 1 : 23
23 my však hlásáme Krista [a] ukřižovaného: [b] Židům pohoršení, [c] pohanům [t23] bláznovství,
1. Janův 1 : 1 – 10
1 Co bylo od počátku, [a] co jsme slyšeli, [b] co jsme na vlastní oči viděli, [c] co jsme spatřili [d] a čeho se naše ruce dotýkaly [e] ohledně [c]Slova života: —
2 Ten život byl zjeven, [a] viděli jsme a svědčíme [b] a zvěstujeme vám věčný život, [c] který byl u [d] Otce a nám byl zjeven. —
3 Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste také vy měli společenství s námi. Naše společenství [a] je s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.
4 Toto [vám] píšeme, [a] aby naše [t1] radost [b] byla úplná.
5 A toto je zvěst, [a] kterou jsme od něho slyšeli a vám ji zvěstujeme: Bůh je světlo [b] a není v něm žádná tma.
6 Řekneme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme v temnotě, [a] lžeme [b] a nečiníme [c]pravdu. [c]
7 Jestliže však chodíme v tom světle, [a] jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev [b] Ježíše Krista, jeho Syna, nás očišťuje [c] od každého hříchu. [v2]
8 Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, [a] klameme sami sebe a pravda [b] v nás není.
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
10 Řekneme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něj lháře [a] a jeho slovo [b] v nás není.
1. Timoteovi 4 : 13
13 Než přijdu, [a]věnuj se předčítání, [b] napomínání, [t13] vyučování. [t14]
Marek 1 : 15
15 A říkal: „Naplnil se čas [t18] a přiblížilo se Boží království; [t19] čiňte pokání [a] a věřte evangeliu. [t20]“
1. Korintským 1 : 18
18 [c]Slovo kříže [t20] je totiž bláznovstvím [a] těm, kteří hynou, [b] ale nám, kteří jsme zachraňováni, [t21] je mocí Boží. [c]
2. Korintským 2 : 14 – 16
14 Díky [c]Bohu, [a] který nás stále (vede v triumfálním průvodu [b] v Kristu) [t10] a zjevuje skrze nás na každém místě vůni [c] své známosti. [d]
15 Neboť jsme Kristovou libou vůní Bohu (mezi těmi), [t11] kteří jsou zachraňováni, [a] i (mezi těmi), [t11] kteří jdou do záhuby. [b]
16 Jedněm jsme vůní smrti [t12] ke smrti, druhým vůní života [t13] k životu. Ale kdo je k tomu způsobilý?
1. Korintským 1 : 27 – 29
27 Ale co je u světa bláznivé, to si vybral [a] Bůh, aby zahanboval moudré, a co je u světa slabé, to si vybral Bůh, aby zahanboval silné;
28 a co je u světa neurozené a méněcenné, to si vybral Bůh, vybral [dokonce] i to, co není, aby zrušil to, co je,
29 aby se žádné tělo nemohlo před Bohem chlubit. [a]
2. Korintským 3 : 12
12 Když tedy máme takovou naději, [a] počínáme si zcela otevřeně. [t3]
Galatským 1 : 6 – 10
6 Divím [a] se, že se od toho, který vás povolal [b] (Kristovou milostí), [t6] tak rychle odvracíte k jinému [t7] evangeliu.
7 Není jiné [t8] evangelium, ale jsou někteří, kteří vás uvádějí ve zmatek [t9] a chtějí (Kristovo evangelium) [t10] překroutit.
8 Ale i kdybychom [vám] my nebo sám anděl z nebe (zvěstoval v evangeliu) [t11] něco (jiného než) [t12] to, co jsme vám zvěstovali, [t13] budiž proklet! [a]
9 Jak jsme řekli dříve, i nyní říkám znovu: Jestliže vám někdo (zvěstuje jako evangelium) [t11] něco mimo [t12] to, co jste přijali, budiž proklet!
10 Získávám si teď lidi, nebo [c]Boha? [a] Či se snažím líbit lidem? [b] Kdybych se chtěl ještě líbit lidem, nebyl bych Kristův otrok. [c]
Matouš 4 : 1 – 296
1 Tehdy [a] Duch Ježíše vyvedl do pustiny, aby byl pokoušen [t1] od Ďábla. [t2]
2 A když se postil [a] čtyřicet dní a čtyřicet nocí, [b] nakonec vyhladověl. [c]
3 Tu přistoupil Pokušitel [a] a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, [b] řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“
4 On však (na to) [t3] řekl: „Je napsáno: ‚Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘ [a]“
5 Potom ho Ďábel vzal do svatého města, [a] postavil ho na okraj střechy chrámu
6 a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je napsáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě, a na rukou tě ponesou, abys snad nenarazil nohou na kámen.‘ [a]“
7 Ježíš mu řekl: „Je také napsáno: ‚Nebudeš pokoušet [t4] Pána, svého Boha.‘ [a]“
8 Pak ho Ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa [a] a jejich slávu.
9 A řekl mu: „Toto všechno ti dám, jestliže padneš na zem a pokloníš se mi.“
10 Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, [a] Satane. [b] Vždyť je napsáno: ‚Pánu, svému [c]Bohu, se budeš klanět [c] a jeho jediného uctívat.‘ [d]“
11 A tehdy ho Ďábel opustil. A hle, andělé [a] přistoupili a sloužili mu.
12 Když Ježíš uslyšel, že byl Jan uvězněn, [t5] odebral se do Galileje.
13 Opustil Nazaret, [a] šel a usadil se v Kafarnaum, [b] které je u moře, v oblastech Zabulón [c] a Neftalí, [d]
14 aby se naplnilo, [a] co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše:
15 ‚Země Zabulón a země Neftalí, cestou u moře, za Jordánem — Galilea pohanů; [t6]
16 lid sedící v temnotě uviděl veliké světlo, těm, kteří seděli v krajině a stínu smrti, vzešlo světlo.‘ [a]
17 Od té chvíle začal Ježíš hlásat a říkat: „Čiňte pokání, [a] neboť se přiblížilo [b] království Nebes.“
18 Když [a] se procházel podél Galilejského moře, [v7] uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr [b] a jeho bratra Ondřeje, jak do moře vrhají kruhovou síť; [c] byli totiž rybáři.
19 ekl jim: Ř„Pojďte za mnou [a] a učiním z vás rybáře lidí. [v8]“ [b]
20 Oni hned opustili [a] sítě a následovali [b] ho.
21 A když odtamtud poodešel, uviděl jiné dva bratry, Jakuba, [a] syna Zebedeova, [b] a jeho bratra Jana, [c] jak v lodi se svým otcem Zebedeem spravují své sítě. I povolal je.
22 Oni ihned opustili loď i svého otce a následovali ho.
23 Procházel celou Galilejí, učil [a] v jejich synagogách, [v9] hlásal (evangelium království) [t10] a uzdravoval [b] každou nemoc a každou slabost [t11] v lidu.
24 Pověst [t12] o něm se roznesla po celé Sýrii. [a] Přinesli k němu všechny nemocné, [t13] kteří byli sužováni rozličnými nemocemi a trápeními, démonizované, [b] náměsíčné [c] i ochrnuté [d] a on je uzdravil.
25 Šly za ním veliké zástupy [a] z Galileje, Dekapole, [v14] Jeruzaléma, Judska i Zajordání. [b]
Leave a Reply