Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví kapitalismus
2. Tessalonicenským 3 : 10
10 Neboť když jsme u vás byli, přikazovali jsme vám toto: Jestliže někdo nechce pracovat, [a] ať také nejí.
Přísloví 31 : 9
9 Otevři svá ústa, suď spravedlivě, pomoz získat právo chudému a nuznému. [a]
Skutky 4 : 34 – 37
34 Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kdo byli vlastníky polností nebo domů, svá pole nebo domy prodávali a výtěžky z prodeje přinášeli
35 a kladli k nohám apoštolů. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval. [a]
36 Také Josef, který byl apoštoly nazván Barnabáš, [a] což v překladu znamená ‚syn [b] potěšení‘, [t14] Levita, rodem z Kypru, [c]
37 měl pole, které prodal, peníze přinesl a položil k nohám apoštolů.
Amos 8 : 4 – 7
4 Slyšte to, vy, kteří bažíte [a] po nuzném, chcete odstranit chudé v zemi.
5 Říkáte: Kdy přejde novoluní, [a] abychom prodávali obilí, [b] sobota, [c] abychom otevřeli obilnice, [t4] umenšovali míru [t5] a zvyšovali cenu [v6] a podváděli falešnými [d] váhami,
6 abychom chudé kupovali za stříbro, nuzného za pár sandálů a prodávali obilný odpad?
7 Hospodin přísahal při Jákobově pýše: [a] Nikdy nezapomenu [b] na žádné jejich skutky.
Zachariáš 11 : 12
12 Řekl jsem jim: Jestliže se vám to líbí, [t11] dejte mi mzdu, jestliže nikoli, upusťte od toho. Odvážili mi mzdu třicet šekelů stříbra. [v12]
Matouš 19 : 23
23 Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám, že bohatý [a] do království Nebes vejde těžko.
Filipenským 2 : 1 – 30
1 Je-li tedy nějaké povzbuzení [a] v Kristu, je-li nějaké potěšení [b] lásky, je-li nějaké společenství [c] Ducha, je-li nějaký soucit [t1] a slitování, [d]
2 naplňte mou radost [a] a smýšlejte [b] stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, [c]
3 nic nedělejte ze soupeření [t2] ani z ješitnosti, [t3] nýbrž v pokoře [a] pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. [b]
4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním [a] zájmům, [t4] nýbrž každý i zájmům [t4] těch druhých. [b]
5 (Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i) [t5] v Kristu Ježíši.
6 (Ačkoli byl) [t6] ve způsobu [a] Božím, (nelpěl na tom), [t7] že je roven [t8] Bohu,
7 nýbrž sám sebe zmařil, [t9] vzal na sebe způsob otroka [a] a stal se podobným [b] lidem. [c] A (když se ukázal) [t10] v podobě [t11] člověka,
8 ponížil [a] se, stal se poslušným [b] až k smrti, a to smrti na kříži. [c]
9 Proto ho také Bůh povýšil [a] nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, [b]
10 aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; [a] ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, [b]
11 a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán. [a]
12 Proto, moji milovaní, [a] jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním [b] uvádějte ve skutečnost svou záchranu. [c]
13 Neboť Bůh je ten, který ve vás působí [a] i chtění i činění podle své dobré vůle. [b]
14 Všechno dělejte bez reptání [a] a pochybování, [b]
15 abyste byli bezúhonní [a] a bezelstní, [b] Boží děti [c] bez poskvrny [d] uprostřed pokolení pokřiveného [e] a zvráceného, v němž záříte [t12] jako světla [t13] ve světě.
16 Držte pevně [a] slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni [b] Kristovu, že jsem nadarmo neběžel [c] ani se nadarmo [d] nenamáhal. [e]
17 Ale i kdybych byl obětován [a] při oběti [b] a bohoslužbě vaší víry, raduji [c] a spoluraduji se s vámi se všemi;
18 a stejně i vy se radujte [a] a spoluradujte se mnou.
19 Doufám v Pánu Ježíši, že vám brzo [a] pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, (co je s vámi). [t14]
20 Nemám nikoho jiného stejně smýšlejícího, [a] jenž by se upřímně staral (o vaše dobro); [t15]
21 neboť všichni [a] hledají [b] svých věcí, a ne věcí [c] Ježíše Krista.
22 Víte sami, (jak se Timoteus osvědčil); [t16] vždyť se mnou sloužil [t17] evangeliu jako dítě [a] otci.
23 Jeho tedy, doufám, ihned pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou.
24 Jsem přesvědčen [a] v Pánu, že i sám brzo [b] přijdu.
25 Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, [a] svého bratra a spolupracovníka [b] i spolubojovníka, [c] (kterého jste poslali, aby mi posloužil v tom, co potřebuji). [t18]
26 Toužil [a] totiž (po vás všech) [t19] a byl znepokojen, [b] protože jste se doslechli, že onemocněl.
27 A opravdu byl nemocen, blízko smrti. Ale Bůh se nad ním smiloval, [a] a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek [b] na zármutek.
28 Poslal jsem ho tedy tím ochotněji, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a já abych byl méně zarmoucen.
29 Přijměte [a] ho v Pánu se vší radostí a mějte takové lidi v úctě; [b]
30 neboť pro dílo Kristovo [t20] se přiblížil až k smrti. (Vlastní život) [t21] dal v sázku, aby doplnil, co chybělo ve vaší službě pro mne. [a]
Přísloví 13 : 4
4 Lenoch [a] dychtí [b] a nic [t6] nemá, ale (touha pilných se naplní.) [t7]
Lukáš 14 : 33
33 Tak tedy žádný z vás, kdo neopouští všechno, co mu náleží, [a] nemůže být mým učedníkem.“
Lukáš 16 : 13
13 Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, jednoho se bude držet, a druhým bude pohrdat. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ [a]
Filipenským 2 : 1 – 4
1 Je-li tedy nějaké povzbuzení [a] v Kristu, je-li nějaké potěšení [b] lásky, je-li nějaké společenství [c] Ducha, je-li nějaký soucit [t1] a slitování, [d]
2 naplňte mou radost [a] a smýšlejte [b] stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, [c]
3 nic nedělejte ze soupeření [t2] ani z ješitnosti, [t3] nýbrž v pokoře [a] pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. [b]
4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním [a] zájmům, [t4] nýbrž každý i zájmům [t4] těch druhých. [b]
Marek 12 : 17
17 Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ Velice se nad ním [t3] divili. [a]
Římanům 13 : 1 – 7
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
2 takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají [t2] na sebe soud.
3 Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, [a] a budeš mít od ní chválu.
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen kvůli tomu hněvu, nýbrž i kvůli svědomí. [a]
6 Proto také platíte [t4] daně, [a] neboť vládcové jsou Božími služebníky [t5] a právě tomu se vytrvale věnují. [t6]
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
1. Timoteovi 6 : 4 – 10
4 je zaslepený, ničemu nerozumí, ale má chorobný zájem o sporné otázky a slovní potyčky. [a] Z toho vzniká závist, [b] svár, [c] urážky, zlá podezření, [t3]
5 ustavičné třenice mezi lidmi, kteří mají porušenou mysl [a] a jsou zbaveni [c]pravdy a kteří se domnívají, že zbožnost [b]je pramenem zisku. [c] [Takovým se vyhni.] [d]
6 Opravdu velkým pramenem zisku je totiž zbožnost, (která se spokojí s tím, co má). [t4]
7 Nic jsme si přece na svět nepřinesli [a] a [je jasné], že si z něho také nemůžeme nic odnést.
8 Máme-li však jídlo [a] a oděv, spokojíme [b] se s tím.
9 Ti, kdo chtějí být bohatí, [a] upadají do pokušení a do léčky [b] a do mnoha nerozumných [c] a škodlivých žádostí, [d] které (je vtahují) [t5] do zkázy [e] a záhuby. [f]
10 Neboť kořenem všeho zlého je láska k penězům; [t6] a někteří, kdo se po nich pachtili, zbloudili od víry a (způsobili si) [t7] mnoho bolestí.
Matouš 6 : 24
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
Marek 10 : 17 – 22
17 A [a] když vycházel na cestu, přiběhl jeden člověk, poklekl [b] před ním a ptal se ho: „Dobrý učiteli, [c] co mám učinit, [d] abych získal [e] věčný život?“
18 Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný: Bůh.
19 Přikázání znáš: Abys nezabil, nezcizoložil, neukradl, nevydal křivé svědectví, [nepodvedl]; cti svého otce a matku. [a]“
20 On mu řekl: [t3] „Učiteli, toto všechno zachovávám od svého mládí.“
21 Ježíš na něho pohlédl, (zamiloval si) [t4] ho a řekl mu: „Jedno ti chybí: Jdi, prodej všechno, co máš, a dej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“
22 On se nad tím slovem zachmuřil a se zármutkem odešel, neboť měl mnoho majetku. [a]
Efezským 4 : 28
28 Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje [a] a dělá [vlastníma] rukama [b] něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek. [t28]
Skutky 4 : 32
32 Všichni, [t12] kdo uvěřili, byli jednoho srdce [t13] a jedné duše [a] a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. [b]
Lukáš 12 : 27 – 34
27 Pozorně si všimněte [a] lilií, jak rostou; (nepracují ani nepředou). [t9] Avšak pravím vám, ani Šalomoun v celé své slávě nebyl tak oblečen jako jedna z nich.
28 Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra se hodí do pece, čím spíše obleče vás, malověrní. [a]
29 Ani vy nehledejte, [t10] co byste jedli a co byste pili, a nezneklidňujte se [t11] tím.
30 Toto všechno horlivě hledají národy [t12] tohoto světa. Váš Otec ví, že to potřebujete.
31 Hledejte [t13] však jeho [t14] království, a toto vám bude přidáno.
32 Neboj se, [a] malé stádečko, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.
33 Prodejte [a] svůj majetek [t15] a dejte almužnu. Udělejte si měšce, které nevetšejí, nevyčerpatelný poklad [b] v nebesích, kde nepřichází [t16] zloděj ani neničí mol.
34 Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“ [a]
Leave a Reply