Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví joseph
Genesis 39 : 2 – 5
2 A Hospodin byl s Josefem, [a] a proto (byl úspěšný člověk.) [t1] Zůstal v domě svého egyptského pána.
3 Jeho pán viděl, že Hospodin je s ním a že všemu, co dělá, Hospodin dopřává v jeho rukou [t2] úspěch.
4 Josef nalezl v jeho očích milost [a] a sloužil [v3] jemu samému. Potifar ho ustanovil [t4] nad svým domem [b] a všechno, co měl, svěřil do Josefových [t5] rukou.
5 A od té doby, co ho ustanovil nad svým domem a nade vším, co měl, Hospodin kvůli Josefovi Egypťanovu domu žehnal. [a] Hospodinovo požehnání bylo na všem, co měl, jak v domě, tak na poli.
Genesis 37 : 4
4 Když jeho bratři viděli, že ho otec miluje nade všechny bratry, začali ho nenávidět [a] a nedokázali s ním pokojně [t3] promluvit.
Genesis 45 : 1 – 28
1 Josef se už přede všemi, kdo kolem něho stáli, nemohl ovládat [a] a zvolal: Všichni ode mne odejděte! Nikdo u něho tedy nezůstal, když se dal Josef svým bratrům poznat.
2 Tu se dal do hlasitého pláče. [t1] Slyšeli to Egypťané a slyšel o tom faraonův dům.
3 Josef bratrům řekl: Já jsem Josef. [a] Je můj otec ještě naživu? Ale jeho bratři mu nebyli schopni odpovědět, protože z něho byli [b] vyděšeni.
4 Josef tedy bratrům řekl: Jen ke mně přistupte. Když přistoupili, řekl: Já jsem Josef, váš bratr, kterého jste prodali do Egypta.
5 A teď se netrapte [a] a nehněvejte se (na sebe,) [t2] že jste mne sem prodali. Neboť Bůh mne poslal před vámi pro zachování života.
6 Protože to byly dva roky hladu v zemi, ale orba a žeň [a] nebude ještě pět let.
7 Bůh mne poslal [a] před vámi, (aby zajistil váš ostatek) [t3] na zemi a aby vás zachoval při životě pro [t4] veliké vysvobození. [t5]
8 Nyní tedy ne vy jste mě sem poslali, nýbrž Bůh. On mě učinil otcem [v6] faraonovi, pánem celého jeho domu a vládcem celé egyptské země.
9 Rychle vystupte [a] k otci a řekněte mu: Toto vzkazuje tvůj syn Josef: Bůh mě učinil pánem celého Egypta. Neotálej a sestup ke mně.
10 Usadíš se v zemi Gošenu [v7] a budeš blízko mě ty, tvoji synové i synové tvých synů, tvůj brav i tvůj skot a vše, co máš.
11 Budu se tam o tebe starat, protože bude ještě pět let hladu, abys nezchudl ty, tvůj dům ani nic z toho, co máš.
12 Hle, vidí to vaše oči i oči mého bratra Benjamína, že (já sám) [t8] k vám mluvím.
13 Povězte otci o vší mé slávě v Egyptě a o všem, co jste viděli. Pospěšte si a přiveďte otce sem dolů.
14 Tu padl na šíji svého bratra Benjamína a rozplakal se. I Benjamín plakal na jeho šíji.
15 Pak políbil všechny bratry a plakal při [t9] nich. Teprve potom s ním jeho bratři byli schopni mluvit.
16 Když ve faraonově domě slyšeli zprávu, [t10] že přišli Josefovi bratři, bylo to milé (faraonovi i jeho) [t11] otrokům.
17 Farao Josefovi řekl: Řekni svým bratrům: Udělejte toto: Naložte náklad na svůj dobytek, jděte rychle do kenaanské země,
18 vezměte svého otce a své rodiny a přijďte ke mně. Dám vám to nejlepší z egyptské země [a] a budete jíst tuk [t12] země.
19 Dále máš přikázáno jim říct: Udělejte toto: Vezměte si z egyptské země vozy pro své děti a ženy a naložte svého otce a přijďte.
20 Nelitujte [t13] svého zařízení, protože to nejlepší z celé egyptské země bude vaše.
21 A Izraelovi synové tak učinili. Josef jim podle faraonova příkazu vydal vozy a dal jim zásobu potravin na cestu.
22 Každému z nich [t14] dal proměnný [t15] oděv a Benjamínovi dal tři sta šekelů [v16] stříbra a pět proměnných [t15] oděvů.
23 A svému otci poslal toto: Deset oslů nesoucích (nejlepší věcí) [t17] Egypta a deset oslic nesoucích obilí, chléb a potraviny [a] pro otce na cestu.
24 Když bratry propouštěl a oni odcházeli, řekl jim: Nedrážděte [t18] se po cestě.
25 I vystoupili [a] z Egypta a přišli do kenaanské země ke svému otci Jákobovi.
26 A oznámili mu: Josef ještě žije a nadto je vládcem celé egyptské země. Jeho srdce zůstalo netečné, [t19] protože jim nevěřil.
27 Když mu vyprávěli všechno, co jim Josef říkal, a když viděl vozy, které (pro něho) [t20] Josef poslal, duch jejich otce Jákoba ožil. [a]
28 Izrael zvolal: Stačí! Můj syn Josef ještě žije! Půjdu a uvidím ho, dříve než zemřu!
Genesis 50 : 25
25 A zapřisáhl [t17] syny Izraelovy slovy: Bůh vás jistě navštíví, a pak odsud vyneste mé kosti. [a]
Lukáš 2 : 39
39 A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. [a]
Genesis 41 : 38
38 I řekl farao svým otrokům: Zda se najde někdo podobný tomuto muži, v němž je (Duch Boží?) [t13]
Genesis 50 : 25 – 26
25 A zapřisáhl [t17] syny Izraelovy slovy: Bůh vás jistě navštíví, a pak odsud vyneste mé kosti. [a]
26 A Josef zemřel ve věku sto deseti let. Balzamovali [a] ho a položili do rakve v Egyptě.
Lukáš 2 : 7
7 I porodila svého (syna, toho prvorozeného), [t7] zavinula ho do plenek a položila do jeslí, [t8] protože pro ně nebylo místo v útulku [t9] pro pocestné.
Lukáš 1 : 27
27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, [a] z domu Davidova; [b] jméno té panny bylo Marie. [t24]
Genesis 47 : 1 – 12
1 Josef pak šel a oznámil faraonovi: Můj otec a bratři se svým bravem a skotem a vším, co mají, přišli z kenaanské země a jsou v zemi Gošenu.
2 Vzal pět mužů ze svých bratrů a postavil je před faraona.
3 Farao jeho bratrům řekl: Jaké je vaše zaměstnání? Odpověděli faraonovi: Tvoji otroci jsou pastýři ovcí, my i naši otcové.
4 A řekli faraonovi: Přišli jsme, abychom jako cizinci pobývali v zemi, protože v kenaanské zemi je tíživý hlad a není pastva pro ovce tvých [t1] otroků. Nuže dovol, aby tvoji otroci pobývali v zemi Gošenu.
5 Farao řekl Josefovi: Tvůj otec a tvoji bratři přišli k tobě.
6 Egyptská země je před tebou. Svého otce a své bratry usídli v nejlepší zemi. [t2] Mohou bydlet v zemi Gošenu. A jestli znáš [t3] mezi nimi zdatné [a] muže, ustanov je (správci nad mým dobytkem.) [v4]
7 Pak Josef přivedl svého otce Jákoba, postavil ho před faraona a Jákob faraonovi požehnal. [t5]
8 Farao Jákobovi řekl: Kolik je let [t6] tvého života?
9 Jákob faraonovi odpověděl: Času [t6] mého putování [a] bylo sto třicet let. Nemnohá a zlá byla léta [t6] mého života a nedosahují let [t6] života mých otců v čase jejich putování.
10 Pak Jákob faraonovi požehnal [t5] a odešel z faraonovy přítomnosti.
11 Josef usídlil svého otce a své bratry a dal jim v egyptské zemi do vlastnictví půdu v nejlepší části země, v zemi Ramesesu, [t7] tak jak farao přikázal.
12 A Josef zásoboval svého otce, bratry a celý dům svého otce potravou (podle jejich počtu.) [t8]
Genesis 41 : 39
39 Farao tedy řekl Josefovi: Potom, co ti Bůh dal toto všechno poznat, nikdo není tak rozumný a moudrý jako ty.
Žalmy 105 : 18
18 Sevřeli [t8] mu nohy do okovů, na jeho duši [v9] dolehlo železo, [v10]
Genesis 41 : 51
51 Josef dal prvorozenému jméno Manases, [v23] neboť řekl: Bůh mi dal zapomenout na všechno mé trápení a na celý dům mého otce.
Jozue 24 : 32
32 Josefovy kosti, které vynesli synové Izraele z Egypta, pohřbili v Šekemu na dílu pole, který koupil Jákob od synů Chamóra, otce Šekemova, za sto kesít, [a] a dostaly se synům Josefovým do dědictví.
Matouš 13 : 55
55 Není to ten syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka [a] Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda?
Matouš 2 : 19 – 23
19 Když Herodes zemřel, hle, Pánův anděl se ukázal ve snu [a] Josefovi v Egyptě
20 a řekl: „Vstaň, vezmi dítě a jeho matku a jdi do země izraelské, neboť ti, kteří (ukládali dítěti o život), [t15] již zemřeli. [a]“
21 On tedy vstal, vzal dítě a jeho matku a vešel do izraelské země.
22 Když však uslyšel, že v Judsku kraluje místo svého otce Heroda Archelaos, [v16] bál se tam odejít. Na pokyn ve snu odešel do oblasti Galileje.
23 I přišel a usadil se ve městě zvaném Nazaret, [a] aby se naplnilo, [b] co bylo řečeno skrze proroky: ‚Bude nazýván Nazaretský. [t17]‘
Matouš 1 : 19 – 24
19 Její muž [v8] Josef byl (spravedlivý, [a] ale nechtěl) [t9] ji vystavit hanbě; rozhodl se propustit [b] ji tajně. [c]
20 Když to rozvážil, [a] hle, Pánův anděl [b] se mu ukázal ve snu [c] a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se [d] přijmout Marii, svou ženu; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha Svatého. [e]
21 Porodí syna a (dáš mu jméno) [t10] Ježíš, [t11] neboť on vysvobodí svůj lid z jeho [t12] hříchů.“ [a]
22 To všechno se událo, aby se naplnilo, [v13] co bylo řečeno od Pána skrze proroka:
23 ‚Hle, ta panna otěhotní a porodí syna a dají [a] mu jméno Immanuel‘, [b] [v14] což v překladu znamená: ‚ [c]Bůh s námi.‘ [c]
24 Když se Josef probudil [t15] ze spánku, učinil, [a] jak mu nařídil Pánův anděl, a přijal svou ženu.
Skutky 7 : 9
9 Patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta; [a] ale Bůh byl s ním, [b]
Žalmy 105 : 17 – 22
17 Poslal před nimi muže prodaného [a] do otroctví — Josefa.
18 Sevřeli [t8] mu nohy do okovů, na jeho duši [v9] dolehlo železo, [v10]
19 až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo — řeč [a] Hospodinova ho protříbila. [t11]
20 Král poslal a uvolnil ho; vládce národů [v12] ho rozvázal. [a]
21 Učinil ho pánem svého domu a vládcem všeho svého majetku.
22 Aby připoutal svá [t13] knížata ke své [t13] duši a [v14] aby starcům [v15] dal moudrost. [a]
Žalmy 105 : 1 – 456
1 Vzdávejte [a] chválu Hospodinu! Vzývejte [b] jeho jméno! Oznamujte mezi národy [c] jeho činy! [d]
2 Zpívejte [a] mu, opěvujte [b] ho, přemýšlejte [t1] o všech jeho divech!
3 Chlubte se jeho svatým jménem! [a] Ať se raduje srdce [b] těch, kdo hledají Hospodina!
4 Hledejte [a] Hospodina a jeho sílu! [t2] Ustavičně vyhledávejte jeho tvář! [t3]
5 Pamatujte na divy, které vykonal, [a] na jeho znamení, na rozsudky jeho úst,
6 vy, símě Abrahama, [a] jeho otroka, [t4] synové Jákobovi, jeho vyvolení. [b]
7 On je Hospodin, náš Bůh. Jeho soudy jsou nad celou zemí. [a]
8 Navěky pamatuje [t5] na svou smlouvu, [a] na slovo, které přikázal tisíci [b] pokolení.
9 Uzavřel ji s Abrahamem [a] a odpřisáhl [b] ji Izákovi.
10 Potvrdil ji Jákobovi jako ustanovení, [a] Izraeli jakožto věčnou smlouvu.
11 Řekl: Tobě dám kenaanskou zemi, váš dědičný úděl! [t6]
12 Byla vás jen hrstka, nevelký počet, [a] a pobývali jste v ní jako cizinci.
13 Putovali od národa k národu, od jednoho království k jinému lidu.
14 Nedovolil, aby je někdo [t7] utlačoval, káral kvůli nim i krále. [a]
15 Nesahejte na mé pomazané, mým prorokům [a] neubližujte!
16 Přivolal na zemi hlad, [a] zlomil každou hůl chleba. [b]
17 Poslal před nimi muže prodaného [a] do otroctví — Josefa.
18 Sevřeli [t8] mu nohy do okovů, na jeho duši [v9] dolehlo železo, [v10]
19 až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo — řeč [a] Hospodinova ho protříbila. [t11]
20 Král poslal a uvolnil ho; vládce národů [v12] ho rozvázal. [a]
21 Učinil ho pánem svého domu a vládcem všeho svého majetku.
22 Aby připoutal svá [t13] knížata ke své [t13] duši a [v14] aby starcům [v15] dal moudrost. [a]
23 I přišel Izrael do Egypta [a] a Jákob se stal hostem v zemi Chámově. [b]
24 Svůj lid učinil velmi plodným [a] a učinil jej silnějším, [b] než byli jeho protivníci.
25 Těm [t16] změnil srdce, [a] takže jeho lid nenáviděli [b] a jednali s jeho otroky lstivě. [c]
26 Poslal Mojžíše, [a] svého otroka, [b] a Árona, [c] kterého si vyvolil.
27 Předložili jim [t17] záležitosti jeho znamení a divů [a] v Chámově zemi.
28 Seslal temnotu, způsobil tmu, [a] a nemohli odporovat jeho slovu. [t18]
29 Jejich vody proměnil v krev [a] a jejich ryby nechal uhynout.
30 Země se zahemžila žábami — i v jejich královských komnatách. [a]
31 Přikázal a na celé jejich území se přihnali mouchy [a] a komáři. [b]
32 Z jejich dešťů učinil krupobití [a] a blesky [t19] po celé jejich zemi.
33 Potloukl jejich révu i fíkovníky [a] a polámal stromy na jejich území.
34 Přikázal a přitáhly kobylky jelek, [a] kobylky [b] arbe bezpočtu.
35 Sežraly veškerou zeleň v jejich zemi, sežraly plody půdy.
36 Pobil v jejich zemi vše prvorozené [v20] — prvotinu veškeré jejich síly. [a]
37 Své [t21] však vyvedl se stříbrem a zlatem [a] a nikdo z jeho kmenů nebyl vyčerpaný. [t22]
38 Egypt se radoval, když odcházeli, [a] protože na ně padla hrůza [b] z nich.
39 Rozprostíral oblak jako oponu [a] — a v noci oheň, aby jim svítil. [b]
40 Žádali a přivedl jim křepelky; [a] sytil je nebeským chlebem. [b]
41 Otevřel skálu a vytryskla voda, [a] jak řeka tekla vyprahlou zemí. [b]
42 On totiž pamatoval [a] na své svaté slovo a na Abrahama, [b] svého otroka. [c]
43 A tak s veselím vyvedl svůj lid, s jásotem své vyvolené, [a]
44 a dal jim země pohanských národů [a] — obdrželi to, co národy vydřely, [b]
45 aby zachovávali jeho ustanovení [a] a střežili jeho zákony. Haleluja! [b]
Leave a Reply