Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví jazyk
Přísloví 12 : 18
18 Někdo [a] žvaní, [t30] jako když bodá [t31] mečem, [b] ale jazyk moudrých přináší uzdravení. [c]
1. Petrův 3 : 10
10 Neboť ‚kdo chce milovat život a vidět dobré dny, ať zdržuje jazyk [a] od zlého a rty (od lstivých slov), [t10]
Přísloví 21 : 23
23 Kdo si hlídá ústa a jazyk, [a] chrání [b] svou duši před soužením. [c]
Přísloví 18 : 21
21 V moci jazyka je smrt i život, kdo ho miluje, nají se jeho ovoce.
Jakubův 3 : 8
8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu. [a]
Jakubův 3 : 6
6 I jazyk je oheň, [a] svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje [b] celé tělo, zapaluje (běh našeho života) [t4] a sám je zapalován Gehennou. [t5]
Jakubův 1 : 26
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě [a] svůj jazyk, [b] klame [c] své srdce; [d] jeho zbožnost [e] je marná. [f]
Leviticus 19 : 16
16 Nechoď pomlouvat [a] mezi svým lidem. (Nestav se na krev svého bližního.) [t7] Já jsem Hospodin.
Jakubův 3 : 5
5 Tak i jazyk je malý úd, ale honosí [a] se velkými věcmi. Hle, jak malý oheň, [b] a jak velký les zapálí!
Jakubův 3 : 1 – 18
1 Nebuďte mnozí učiteli, [a] moji bratři; víte, že (budeme souzeni [b] přísněji). [t1]
2 Neboť všichni (často chybujeme. [a] Kdo nechybuje) [t2] ve slově, ten je dokonalý [b] muž, schopný držet na uzdě [c] i celé tělo.
3 (Dáváme-li koňům [a] do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím) [t3] celé jejich tělo.
4 Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, [a] jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí.
5 Tak i jazyk je malý úd, ale honosí [a] se velkými věcmi. Hle, jak malý oheň, [b] a jak velký les zapálí!
6 I jazyk je oheň, [a] svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje [b] celé tělo, zapaluje (běh našeho života) [t4] a sám je zapalován Gehennou. [t5]
7 Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským,
8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu. [a]
9 Jím dobrořečíme [t6] Pánu a Otci, a jím také zlořečíme [a] lidem, učiněným podle Boží podoby. [b]
10 Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být!
11 Cožpak chrlí pramen z téhož otvoru vodu sladkou i hořkou? [a]
12 Moji bratři, může fíkovník nést olivy nebo réva fíky? [a] [Tak] ani slaný pramen nevydá sladkou vodu.
13 Kdo je mezi vámi moudrý [a]a rozumný? Ať ukáže [b] dobrým způsobem života [c] své skutky v moudré tichosti. [d]
14 Máte-li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete [a] proti pravdě. [b]
15 To není moudrost sestupující shůry, [a] ale pozemská, [b] duševní, [c] démonská. [d]
16 Vždyť kde je závist a soupeření, [a] tam je zmatek [b] a kdejaká [t7] špatná věc. [c]
17 Moudrost shůry je především čistá, [a] potom pokojná, [b] mírná, [c] poddajná, plná milosrdenství [d] a dobrého ovoce, nepochybující, [t8] bez přetvářky. [e]
18 Ovoce spravedlnosti [a] je v pokoji zaséváno těm, kdo působí pokoj. [b]
Žalmy 12 : 3 – 4
3 Každý (obelhává svého bližního,) [t5] (z dvojakého srdce mluví úlisnými [a] rty.) [v6]
4 Kéž by Hospodin vyhladil [t7] všechny úlisné rty i jazyk, [a] jenž mluví velikášsky! [t8]
Efezským 4 : 29
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
Přísloví 20 : 19
19 Kdo roznáší pomluvu, [a] odhaluje důvěrnosti, proto se nezaplétej [b] se žvanilem. [t29]
Leave a Reply