O čem Bible říká jak se chovat k ostatním – Všechny biblické verše jak se chovat k ostatním o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví jak se chovat k ostatním

Efezským 4 : 32
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]

Efezským 4 : 29 – 32
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
30 A nezarmucujte [c]Ducha Svatého [a] [c]Božího, jímž [t31] jste byli zapečetěni [b] ke dni vykoupení. [c]
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]

Jan 15 : 12
12 To je mé přikázání, [a] abyste se navzájem milovali, jako já miluji [b] vás.

Lukáš 6 : 31
31 Jak [a] chcete, aby lidé činili vám, i vy stejně čiňte jim.

1. Janův 4 : 20 – 21
20 Řekne-li někdo: ‚Miluji [c]Boha,‘ a přitom nenávidí [a]svého bratra, je lhář. [b] Vždyť kdo nemiluje svého bratra, [c] kterého viděl, nemůže [t12] milovat [c]Boha, kterého neviděl. [d]
21 A toto přikázání [a] máme od něho, aby ten, kdo miluje Boha, miloval také svého bratra.

Přísloví 24 : 17
17 Neraduj se, když tvůj nepřítel [t17] padne, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá, [a]

Matouš 7 : 12
12 Všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim; neboť to je (Zákon [a] a Proroci.“) [b]

Římanům 15 : 1 – 2
1 My silní [a] jsme povinni snášet slabosti těch, kteří nemají sílu, [b] a nemít zalíbení [c] sami v sobě.
2 Každý z nás ať se snaží líbit [a] bližnímu [b] k jeho dobru, pro jeho budování. [c]

1. Petrův 3 : 8 – 12
8 A konečně: buďte všichni jednomyslní, [a] soucitní, [b] (plní bratrské lásky), [t9] milosrdní [c] a pokorní. [d]
9 Neodplácejte zlým za zlé [a] ani urážkou za urážku, [b] ale naopak žehnejte; [c] vždyť k tomu jste byli povoláni, [d] abyste jako dědictví obdrželi požehnání. [e]
10 Neboť ‚kdo chce milovat život a vidět dobré dny, ať zdržuje jazyk [a] od zlého a rty (od lstivých slov), [t10]
11 ať se odvrátí od zlého a činí dobré, ať hledá pokoj a (usiluje o něj); [t11]
12 neboť Pánovy oči jsou obráceny na spravedlivé a jeho uši k jejich prosbě, [a] ale Pánova tvář proti těm, kdo činí zlo. [t12]‘ [b]

Římanům 12 : 10
10 Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, [a] (v prokazování úcty) [t16] předcházejte jeden druhého.

Kolossenským 3 : 12 – 14
12 Oblečte [a] se tedy jako vyvolení [b] [c]Boží, svatí [c] a milovaní, [d] v (slitovný soucit,) [t10] dobrotu, pokoru, [e] vlídnost [t11] a trpělivost. [f]
13 Snášejte [t12] se navzájem a odpouštějte [a] si, má-li kdo něco [t13] proti druhému. Jako [b] Pán [t14] odpustil vám, odpusťte i vy.
14 A nad to všechno mějte lásku, [a] která je poutem dokonalosti. [b]

Matouš 6 : 14 – 15
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
15 jestliže však lidem [jejich provinění] neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.“

1. Timoteovi 5 : 1 – 2
1 Na staršího [a] muže se neosopuj, [b] ale domlouvej [t1] mu jako otci, mladším [c] jako bratrům,
2 starším ženám jako matkám, mladším ve vší čistotě [a] jako sestrám.

Římanům 12 : 18
18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, [a] mějte pokoj [b] se všemi lidmi.

Filipenským 2 : 4
4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním [a] zájmům, [t4] nýbrž každý i zájmům [t4] těch druhých. [b]

1. Petrův 2 : 17
17 Všechny ctěte, [a] bratrstvo [b] milujte, [c] [c]Boha se bojte, [d] krále [t17] mějte v úctě. [e]

Jakubův 2 : 1 – 13
1 Moji bratři, nespojujte [t1] víru [a] v (našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,) [t2] s přijímáním osob. [t3]
2 Když vejde do vašeho shromáždění [t4] muž se zlatým prstenem a v nádherném [t5] šatě [a] a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě, [b]
3 a vy věnujete pozornost [t6] tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: ‚Ty si sedni pohodlně sem,‘ a chudému řeknete: ‚Ty postůj támhle nebo si sedni sem pod mou podnož,‘ [a]
4 cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci [a] (se zlými pohnutkami)? [t7]
5 Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil [a] [c]Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí [b] ve víře a stali se dědici království, [c] jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
6 Vy však jste zneuctili chudého. [a] Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí [b] vás právě oni před soudy?
7 Což nehanobí právě oni to drahé [t8] jméno, [a] (jímž jste byli nazváni)? [t9]
8 Jestliže vskutku plníte královský zákon [a] podle Písma: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého‘, [b] dobře činíte. [c]
9 Jestliže však někomu straníte, [t10] dopouštíte se hříchu a Zákon [a] vás usvědčuje [b] jako přestupníky.
10 Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, [a] stal by se vinným ve všech. [b]
11 Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ [a] řekl také: ‚Nezavraždíš.‘ [b] Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona. [c]
12 Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. [a]
13 Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; [a] milosrdenství přemáhá [t11] soud.

Matouš 7 : 3 – 5
3 Proč tedy hledíš na třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš?
4 Anebo jak můžeš říkat svému bratru: ‚Dovol, ať vyjmu třísku z tvého oka‘, a hle, ve tvém oku je trám?
5 Pokrytče, [a] nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak jasně uvidíš, jak vyjmout třísku z oka svého bratra.

1. Korintským 13 : 4 – 13
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *