Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Izrael
Genesis 12 : 3
3 Požehnám těm, kdo žehnají [a] tobě, a na toho, kdo tě proklíná, [t4] uvedu prokletí. [t5] V [t6] tobě budou [t7] požehnány všechny čeledi [t8] země.
Ezechiel 5 : 1 – 17
1 A ty, lidský synu, vezmi si ostrý meč [a] jako holičskou čepel. [b] Vezmeš si ho a přejedeš si jím (přes hlavu a přes bradu.) [v1] Pak si vezmeš misky na vážení a rozdělíš to. [t2]
2 Třetinu zapálíš na ohništi uprostřed města, jakmile se naplní dny obléhání. Vezmeš další třetinu a rozsekáš mečem okolo něho [t3] a další třetinu rozptýlíš do větru. Já za nimi vytasím meč. [a]
3 Ale vezmeš odtamtud trochu [t4] a uzavřeš to [t2] (v cípech svého pláště.) [t5]
4 I z toho [t6] ještě vezmeš, hodíš to [t2] doprostřed ohně a spálíš to [t2] v ohni. Z něj vyjde oheň [a] na celý dům izraelský.
5 Toto řekl Panovník Hospodin: Postavil jsem tento Jeruzalém [v7] uprostřed národů a okolo něj jsem postavil země.
6 Ale pro svou ničemnost se vzpíral [a] mým nařízením více než národy [b] a mým ustanovením více než země, které jsou okolo něj. Vždyť mými nařízeními pohrdli [c] a (podle mých ustanovení nežili.) [t8]
7 Proto řekl Panovník Hospodin toto: Jelikož (křiklavěji [t9] než národy, které jsou okolo vás,) [a] jste nežili podle mých ustanovení a má nařízení jste nekonali ani jste nejednali podle nařízení národů, které jsou okolo vás:
8 Proto řekl Panovník Hospodin toto: Hle, já zase [t10] (jsem proti tobě) [v11] a vykonám uprostřed tebe soudy před očima těch národů.
9 A vykonám v tobě to, co jsem ještě nevykonal a co už nevykonám tomu podobného, kvůli všem tvým ohavnostem. [t12]
10 Proto (otcové uprostřed tebe budou jíst syny a synové budou jíst své otce.) [v13] Vykonám nad tebou soudy [v14] a rozptýlím veškerý tvůj ostatek [a] do všech větrů. [t15]
11 Jakože jsem živ, [v16] (je výrok Panovníka Hospodina,) [v17] jelikož jsi znečistil [a] mou svatyni všemi svými ohavnými modlami [b] a všemi svými odpornými věcmi, [c] já se od tebe zase [t12] stáhnu, (mé oko se neslituje a ani já nebudu mít soucit.) [d]
12 Třetina z tebe (zemře na mor a zajde od hladu uprostřed tebe, další třetina padne mečem) [a] okolo tebe a další třetinu rozptýlím do všech větrů a vytasím za nimi meč. [b]
13 Pak pomine [t18] můj hněv, zanechám své zloby proti nim a pocítím lítost. I poznají, že (já Hospodin jsem promluvil) [v19] ve své žárlivosti, [a] když skoncuji [t18] se svou zlobou proti nim. [b]
14 Proměním tě v trosky a v potupu mezi národy, které jsou okolo tebe, před očima každého kolemjdoucího.
15 A staneš se [t20] potupou a zhanobením, [a] ponaučením a úžasem [t21] pro národy, [b] které jsou okolo tebe, až nad tebou vykonám soudy v hněvu, v zlobě a v hněvivém trestání. [c] Já Hospodin jsem promluvil.
16 Až proti nim vystřelím zlé šípy [a] hladu, které se staly ničitelem, které vystřelím, aby vás zničily, přidám vám hlad a zlomím vám hůl [t22] chleba.
17 Pošlu na vás hlad a divou zvěř a (učiní tě bezdětným,) [a] projde tebou mor a krev a přivedu na tebe meč. [b] Já Hospodin jsem promluvil.
Římanům 11 : 1 – 36
1 Pravím tedy: Zavrhl [a] snad [c]Bůh svůj lid? [t1] Naprosto ne! [b] Vždyť i já jsem Izraelec, [c] potomek [t2] Abrahamův, z kmene Benjamínova. [d]
2 Bůh nezavrhl svůj lid, [a] který předem poznal. [t3] Což nevíte, [b] co praví Písmo (o Eliášovi, když vypráví), [t4] jak si stěžuje Bohu na Izrael?
3 ‚Pane, tvé proroky zabili, tvé oltáře rozbořili; já jediný jsem zůstal, a i o mou duši usilují.‘ [a]
4 Co mu však řekl božský výrok? [t5] ‚Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili koleno před Baalem. [t6]‘
5 Tak i v nynějším čase zůstal [t7] ostatek [a] lidu podle vyvolení z milosti.
6 Jestliže však z milosti, pak již ne ze skutků, jinak by milost již nebyla milostí. [t8]
7 Co tedy? Oč Izrael usiluje, [a] toho nedosáhl, ale dosáhli toho vyvolení. [t9] Ostatní byli zatvrzeni, [b]
8 jak je napsáno: ‚Bůh jim dal ducha otupělosti, oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, až do dnešního dne.‘ [a]
9 A David praví: ‚Ať se jim jejich stůl stane léčkou a pastí, [a] kamenem úrazu [b] a odplatou.
10 Ať se jejich oči zatmějí, aby neviděli, a jejich záda sehni navždy.‘ [a]
11 Ptám [t10] se tedy: Což klopýtli proto, aby padli? Naprosto ne! Ale jejich proviněním se dostalo záchrany [a] pohanům, [t11] aby to vzbudilo jejich žárlivost.
12 Jestliže jejich provinění znamená bohatství pro svět a jejich porážka bohatství (pro pohany), [t12] oč více bude znamenat jejich plnost! [t13]
13 Ale vám, pohanům, [t11] pravím: Právě proto, že jsem apoštolem pohanů, [t12] oslavuji [t14] svoji službu,
14 zdali bych nějak nemohl vzbudit žárlivost (svých pokrevních bratrů) [t15] a některé z nich zachránit. [a]
15 Neboť jestliže jejich zavržení [a] znamenalo smíření [b] světa, co jiného bude znamenat jejich přijetí než život (po zmrtvýchvstání)? [t16]
16 Jsou-li prvotiny [a] svaté, je svaté i těsto; je-li kořen svatý, jsou svaté i větve.
17 Jestliže však některé větve byly vylomeny [a] a ty, planá oliva, jsi byl naroubován na jejich místo a stal ses účastníkem [b] kořene i tučnosti [c] olivy,
18 nevynášej se nad ty větve! Jestliže se vynášíš, nezapomeň, že ty neneseš kořen, nýbrž kořen tebe. [a]
19 Řekneš tedy: Větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.
20 Dobře. Nevěrou [a] byly vylomeny, ty však stojíš [b] vírou. Nepovyšuj se, [c] ale boj se! [d]
21 Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, ani tebe [nijak] neušetří.
22 Považ tedy dobrotu [a] i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří padli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet; jinak budeš vyťat i ty.
23 A oni, nezůstanou-li v nevěře, [a] budou naroubováni, neboť Bůh má moc je znovu naroubovat.
24 Jestliže tys byl vyťat z olivy od přírody plané a proti přírodě naroubován na olivu ušlechtilou, tím spíše budou na svou vlastní olivu naroubováni ti, kteří k ní od přírody patří.
25 Nechci totiž, bratři, [a] abyste nevěděli o tomto tajemství [b] — abyste nebyli moudří sami u sebe [c] — že část Izraele se zatvrdila, [d] dokud nevejde plnost [e] pohanů.
26 (Bude však) [t17] zachráněn celý Izrael, jak je napsáno: ‚Ze Siónu přijde Vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnosti; [a]
27 a to bude (má smlouva) [t18] s nimi, až odejmu jejich hříchy.‘ [a]
28 Podle [t19] evangelia jsou nepřátelé [a] kvůli vám; ale podle [t19] vyvolení zůstávají milovanými [b] pro své otce. [c]
29 Vždyť dary milosti a Boží povolání [a] jsou neodvolatelné. [t20]
30 Jako vy jste kdysi [a] neposlouchali Boha, nyní však se vám dostalo milosrdenství [t21] pro jejich neposlušnost,
31 tak i oni nyní upadli v neposlušnost pro milosrdenství (prokázané vám), [t22] aby také [t23] došli milosrdenství.
32 Bůh totiž všechny uzavřel [a] pod [t24] neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.
33 Ó hlubino bohatství [a] a moudrosti [b] i poznání [c] Božího! Jak nevyzpytatelné [d] jsou jeho soudy a nepostižitelné [t25] jeho cesty!
34 ‚Kdo poznal Pánovu mysl a kdo se stal jeho rádcem?‘ [a]
35 ‚Anebo kdo mu dal něco dopředu, aby mu to on musel odplatit?‘ [a]
36 Vždyť z něho a skrze něho a (pro něho) [t26] jsou všechny věci. Jemu buď sláva [a] na věky. Amen. [b]
Izaiáš 8 : 14
14 On vám bude svatyní, [v18] ale (kamenem [a] úrazu) [t19] a skálou pohoršení [t20] pro oba domy izraelské, [b] pastí a léčkou [c] pro obyvatele Jeruzaléma.
Izaiáš 49 : 7
7 Toto praví Hospodin, vykupitel Izraele, jeho Svatý, [a] tomu [t12] opovrženému, [b] tomu, kterého si národ [t13] oškliví, [c] otroku vládců: Králové tě uvidí a povstanou, [v14] i knížata, a budou se klanět [d] kvůli Hospodinu, který je věrný, [e] Svatému Izraele, který tě vyvolil. [f]
Genesis 15 : 13
13 A Hospodin Abramovi řekl: S jistotou věz, že tvé potomstvo bude cizincem v zemi, která nebude jejich, [v11] a budou tam [t12] otročit a budou pokořováni [t13] čtyři sta let. [a]
Leave a Reply