Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví hrubost
Matouš 5 : 22
22 Já vám však pravím, že soudu propadne každý, kdo se [bez příčiny] hněvá [a] na svého bratra. [b] Kdo by svému bratru řekl: ‚Raka [v16]‘, propadne veleradě. [v17] Kdo by mu řekl: ‚Blázne‘, [c] propadne ohnivé Gehenně. [v18]
1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]
Jakubův 3 : 6
6 I jazyk je oheň, [a] svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje [b] celé tělo, zapaluje (běh našeho života) [t4] a sám je zapalován Gehennou. [t5]
1. Timoteovi 2 : 1 – 15
1 Především tedy prosím, [t1] aby se konaly prosby, [t2] modlitby, přímluvy [a] a děkování [t3] za všechny lidi,
2 za krále [a]a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný [b] život ve vší zbožnosti [t4] a důstojnosti. [t5]
3 To je dobré a milé [a] před Bohem, naším Zachráncem, [b]
4 který chce, [a] aby byli všichni [b] lidé zachráněni [c] a přišli k poznání pravdy. [d]
5 Je totiž jeden [a] Bůh, jeden je také prostředník [b] mezi Bohem a lidmi, člověk [c] Kristus Ježíš,
6 který dal [a] sám sebe jako výkupné [b] za všechny, jako svědectví [c] ve svůj čas. [d]
7 K tomu jsem byl ustanoven [a] hlasatelem [b] a apoštolem [c]– mluvím pravdu [v Kristu], nelžu [d] –, učitelem národů [t6] ve víře a v pravdě.
8 Chci [a] tedy, aby se muži modlili na každém místě, [b] pozvedajíce [c] svaté ruce [d] bez hněvu a sváru. [t7]
9 Stejně i ženy ať se v slušném [a] oděvu zdobí [b] počestně a střízlivě, ne účesy [c] a zlatem, perlami nebo drahými šaty, [d]
10 nýbrž dobrými skutky, [a] jak se sluší na ženy, které se přiznávají k zbožnosti. [t8]
11 Žena (ať se učí) [t9] v tichosti [t10] a (s veškerou podřízeností). [t11]
12 Nedovoluji, aby žena učila [a] nebo měla moc nad mužem, nýbrž má být v tichosti.
13 Neboť první byl utvořen [t12] Adam, potom Eva. [a]
14 A nebyl sveden Adam; žena [t13] byla zcela svedena [a] a upadla do přestoupení.
15 Bude však zachráněna skrze rození; [t14] ženy jsou zachráněny, setrvají-li ve víře, lásce [a] a v posvěcení spolu se střízlivostí. [t15]
1. Petrův 2 : 1 – 25
1 Odložte [a] tedy každou špatnost [b] a každou lest, [c] pokrytectví, [d] závist [e] a každou pomluvu [f]
2 a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném [t1] (mléku [a] Božího slova), [t2] abyste jím [t3] vyrostli [b] [k záchraně],
3 jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý. [a]
4 (Když přicházíte) [t4] k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, [a] vzácný,
5 i vy sami jako živé kameny jste budováni [t5] jako duchovní dům [a] ve svaté kněžstvo, [b] abyste přinášeli [t6] duchovní oběti, [c] příjemné [c]Bohu skrze Ježíše Krista.
6 Proto stojí v Písmu: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.‘ [a]
7 Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, [t7] ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal (kamenem úhelným) [t8]‘
8 a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘. [a] Ti (narážejí, protože jsou neposlušni [b]slova; k tomu také byli určeni). [t9]
9 Vy však jste ‚rod vyvolený, [a] královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, [b] abyste rozhlásili [c] (mocné skutky) [t10]‘ [d] toho, jenž vás povolal [e] ze tmy do svého podivuhodného světla. [f]
10 Vy, kdysi [a] ‚Ne-lid‘, [b] jste nyní lid Boží; vy, kdysi ‚Ne-slitovaní‘, jste však nyní došli slitování.
11 Milovaní, [a] prosím [t11] vás jako cizince [b] a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí, [c] které vedou boj [d] proti duši;
12 veďte [t12] dobrý způsob života [a] mezi pohany, [t13] aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, (uviděli vaše dobré skutky [b] a oslavili [c]Boha) [t14] v den navštívení. [c]
13 Kvůli Pánu se podřiďte [a] každému lidskému zřízení: [t15] ať králi [b] jako svrchovanému vládci,
14 ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali [a] zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;
15 neboť taková [t16] je vůle [c]Boží, [a] abyste dobrým jednáním [b] umlčovali neznalost nerozumných [c] lidí;
16 jako svobodní, [a] a ne jako ti, kteří mají svobodu [b] za plášť špatnosti, [c] nýbrž jako otroci [d] Boží.
17 Všechny ctěte, [a] bratrstvo [b] milujte, [c] [c]Boha se bojte, [d] krále [t17] mějte v úctě. [e]
18 Sluhové, [t18] podřizujte se ve vší bázni [a] pánům, [b] nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým. [t19]
19 Je to totiž milost, snáší-li někdo bolesti kvůli svědomí [a] před Bohem [t20] a trpí [b] nespravedlivě. [c]
20 Neboť jaká to bude sláva, [t21] budete-li snášet rány [a] za to, že hřešíte? Ale budete-li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost [t22] před Bohem.
21 K tomu jste přece byli povoláni, [a] neboť i Kristus trpěl [b] za vás [t23] a zanechal vám příklad, [c] abyste šli [t24] v jeho šlépějích. [d]
22 On ‚se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech‘. [a]
23 Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.
24 On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo [a] kříže, abychom zemřeli hříchům [b] a byli živi spravedlnosti. [c] Jeho zraněním [t25] jste byli uzdraveni. [d]
25 Neboť jste bloudili jako ovce, [a] ale nyní (jste se obrátili) [t26] k pastýři a strážci [t27] svých duší.
Jan 15 : 6
6 Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně, a hoří. [t1]
Izaiáš 34 : 9
9 Jeho potoky se změní ve smolu a jeho prach v síru; [a] jeho země se stane planoucí smolou.
Přísloví 15 : 23
23 Člověk má radost z vhodné [t26] odpovědi — jak dobré je slovo v pravý [t27] čas.
Leave a Reply