O čem Bible říká hořkost – Všechny biblické verše hořkost o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví hořkost

Efezským 4 : 31 – 32
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]

Přísloví 15 : 1
1 Vlídná [t1] odpověď odvrátí zlobu, [a] ale slovo, které zraňuje, [t2] budí hněv.

Matouš 6 : 14 – 15
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
15 jestliže však lidem [jejich provinění] neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.“

Přísloví 20 : 22
22 Neříkej: „Odplatím [a] zlo!“ Čekej [b] na Hospodina a zachrání [c] tě.

Efezským 4 : 31
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]

Židům 12 : 14 – 15
14 Usilujte [a] o pokoj se všemi a o posvěcení, [b] bez něhož nikdo neuvidí [c] Pána.
15 Dbejte na to, aby se někdo nepřipravoval o [c]Boží milost, [a] aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen [b] hořkosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni [c] mnozí.

Jakubův 1 : 19 – 20
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.

Židům 12 : 15
15 Dbejte na to, aby se někdo nepřipravoval o [c]Boží milost, [a] aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen [b] hořkosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni [c] mnozí.

Přísloví 10 : 12
12 Nenávist podněcuje sváry, ale láska přikrývá [t15] všechna přestoupení.

Římanům 12 : 17 – 21
17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. [a] Přede všemi lidmi [b] mějte na mysli ušlechtilé věci. [c]
18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, [a] mějte pokoj [b] se všemi lidmi.
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
20 Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ [a]
21 Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.

Jakubův 1 : 26
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě [a] svůj jazyk, [b] klame [c] své srdce; [d] jeho zbožnost [e] je marná. [f]

Efezským 4 : 26
26 ‚Hněvejte se, [a] a nehřešte;‘ [b] slunce ať nezapadá [c] nad vaším hněvem.

Římanům 12 : 2
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]

Marek 11 : 25
25 A kdykoliv stojíte [a] a modlíte se, odpouštějte, [b] máte-li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení. [t13]

1. Janův 4 : 8
8 Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh [a] je láska.

Jakubův 4 : 1
1 Odkud jsou boje a hádky [t1] mezi [t2] vámi? Zdali ne odtud — z vašich rozkoší, [t3] které bojují ve vašich údech? [a]

Kolossenským 3 : 5 – 10
5 Umrtvěte [a] tedy [své] údy, které jsou na zemi: smilstvo, [b] nečistotu, [c] vášeň, zlou žádost a lakomství, [d] které je modloslužbou.
6 (Pro tyto věci) [t4] přichází Boží hněv [a] [na (syny neposlušnosti) [b]].
7 I vy jste (tak kdysi [a] jednali), [t5] když jste v nich žili.
8 Ale nyní odložte [a] to všechno: hněv, [b] vztek, [c] špatnost, [d] rouhání [t6] a nemístné řeči [t7] ze svých úst.
9 Nelžete [a] jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka [b] s jeho skutky
10 a oblékli toho nového, [a] který se obnovuje [b] (k pravému poznání podle obrazu) [t8] toho, který ho stvořil. [c]

Leviticus 19 : 18
18 Nemsti [a] se a nehněvej [t9] se na syny svého lidu, ale miluj [b] svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin.

Římanům 14 : 10 – 12
10 Ty pak, proč soudíš [a] svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. [t7] [b]
11 Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, [a] praví Pán, skloní se (přede mnou) [t8] každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘
12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet [t9]Bohu.

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *