Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví hlasování
Deuteronomium 1 : 13
13 Vyberte [t29] si (ve svých kmenech) [t30] moudré, rozumné [t31] a znalé [t32] muže a ustanovím je za vaše předáky.
Římanům 13 : 1 – 14
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
2 takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají [t2] na sebe soud.
3 Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, [a] a budeš mít od ní chválu.
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen kvůli tomu hněvu, nýbrž i kvůli svědomí. [a]
6 Proto také platíte [t4] daně, [a] neboť vládcové jsou Božími služebníky [t5] a právě tomu se vytrvale věnují. [t6]
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
8 Nikomu nebuďte nic dlužni, [a] než abyste se navzájem milovali, [v7] neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. [b]
9 Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ [a] a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta [t8] v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [b]
10 Láska [a] bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.
11 Víte také, jaký je čas, že už nastala hodina, abyste procitli [t9] ze spánku; vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili.
12 Noc pokročila, den se přiblížil. [a] Odložme proto skutky tmy [b] a oblečme zbroj [c] světla.
13 Žijme [t10] řádně jako ve dne: ne (v hýření a opilství), [t11] ne v chlípnostech a bezuzdnostech, [a] ne ve sváru [b] a závisti.
14 Nýbrž oblečte [a] se v Pána Ježíše Krista a nepečujte [t12] o tělo, abyste vyhovovali jeho žádostem. [b]
Exodus 18 : 17 – 21
17 Mojžíšův tchán mu odpověděl: To není dobré, jak si počínáš.
18 Zcela se vyčerpáš jak ty, tak i tento lid, který je s tebou: Je to pro tebe příliš těžké. Nemůžeš to dělat sám. [a]
19 Teď mě poslechni, poradím [a] ti a Bůh bude s tebou: [b] Ty (zastupuj lid) [t12] před Bohem a jejich [t13] záležitosti ty přinášej Bohu. [c]
20 Budeš je vyučovat [t14] ustanovením a zákonům a oznamovat [a] jim cestu, po níž mají chodit, a skutky, [t15] jež mají činit.
21 Ty si ze všeho lidu vyhlédni muže zdatné, [a] bohabojné, [b] muže spolehlivé, [t16] kteří nenávidí nekalý [c] zisk, a ustanov je nad nimi za správce nad tisíci, nad [t17] sty, [d] nad [t17] padesáti a nad [t17] deseti.
Deuteronomium 17 : 14 – 20
14 Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, obsadíš ji a usadíš se v ní a řekneš si: Ustanovím [a] si nad sebou krále jako všechny národy, které jsou okolo mě,
15 pak rozhodně ustanov králem nad sebou toho, koho Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí. Ustanov nad sebou krále ze svých bratří. Nesmíš si nad sebou určit cizince, [t17] který není tvým bratrem.
16 Jen ať nemá mnoho koní [a] a neposílá lid zpět do Egypta, [b] aby si obstarali mnoho koní. Hospodin vám přece řekl: Již nikdy se nevracejte [c] touto cestou.
17 Ať nemá mnoho žen, aby se neodvrátilo [a] jeho srdce, ani příliš mnoho stříbra a zlata.
18 Až usedne na (svůj královský trůn,) [t18] ať (si před lévijskými kněžími napíše) [t19] do knihy opis [a] tohoto zákona.
19 Ať je u něj a ať si v něm čte [t20] po všechny dny svého života, aby se naučil bát Hospodina, svého Boha, zachovávat všechna slova tohoto zákona a tato ustanovení a plnit je.
20 Ať není jeho srdce povýšené [t21] nad jeho bratry a ať se neodvrátí [a] od příkazů [b] (napravo ani nalevo,) [c] aby (prodloužil [d] dny nad svým královstvím) [t22] uprostřed Izraele on i jeho synové.
Titovi 3 : 1 – 11
1 Připomínej [a] jim, ať se podřizují vládcům [a] vrchnostem, [b] ať je poslouchají a jsou připraveni ke každému dobrému skutku. [c]
2 Ať nikoho neurážejí, ať nejsou svárliví, [a] nýbrž mírní, [b] a ať ukazují veškerou tichost [t1] ke všem lidem.
3 Neboť i my jsme kdysi [a] byli nerozumní, [b] neposlušní, [c] bloudící, [d]byli jsme otroky žádostí [e] a všelijakých rozkoší, [f] trávili jsme život v špatnosti a závisti, byli jsme odporní a navzájem jsme se nenáviděli.
4 Když se však zjevila [a] dobrota [b] a lidumilnost [c] Boha, našeho Zachránce, [d]
5 zachránil [a] nás ne (na základě) [t2] skutků, [b] které jsme my učinili ve spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství [c] skrze koupel [d] znovuzrození a obnovou [e] Ducha Svatého,
6 kterého na nás vylil [a] hojně skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce, [b]
7 abychom se ospravedlněni jeho milostí [a] stali dědici [b] v [t3] naději [c] života věčného. [d]
8 Věrohodné [a] je to slovo, a chci, [b] abys na ty věci kladl důraz, [t4] (totiž aby se) [t5] ti, kdo uvěřili [c] Bohu, soustředili na to, jak mají vynikat v dobrých skutcích; [d] je to krásné a lidem užitečné. [e]
9 Hloupým sporům, rodokmenům, [a] svárům [t6] a hádkám [b] o Zákon se vyhýbej! [c] Jsou neužitečné [d] a nikam nevedou.
10 Sektáře [t7] po jednom a druhém napomenutí [a] odmítni. [b]
11 Víš, že takový člověk je převrácený, hřeší, a sám sebe odsuzuje.
Kazatel 10 : 2
2 Srdce moudrého je po jeho pravici, kdežto srdce hlupáka po jeho levici. [v3]
Římanům 13 : 1
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
Přísloví 25 : 26
26 Jako zkalený pramen a znečištěný [t23] zdroj je spravedlivý, který se potácí před ničemou.
Žalmy 146 : 3 – 10
3 Nespoléhejte [a] na přední muže, na člověka, [t2] v němž není záchrana. [b]
4 Jeho duch odchází, on se vrací [a] zpět do své země; v ten den (je po) [t3] jeho nápadech. [t4]
5 Blahoslavený [a] je ten, jehož pomocí [b] je Bůh Jákobův, [c] ten, jenž má naději [d] v Hospodinu, svém Bohu,
6 který učinil nebesa i zemi, [a] moře a vše, co je v nich, který navěky zachovává věrnost. [b]
7 On zjednává právo utlačovaným [a] a dává chléb hladovým. [b] Hospodin osvobozuje vězně. [c]
8 Hospodin otvírá oči [t5] slepým, [a] Hospodin pozvedá sklíčené, [b] Hospodin miluje [c] spravedlivé.
9 Hospodin chrání cizince, podpírá sirotka [a] a vdovu, [b] maří [t6] však cestu ničemů. [c]
10 Hospodin bude kralovat věčně, [a] tvůj Bůh, Sijóne, [t7] po všechna pokolení. [b] Haleluja!
2. Tessalonicenským 3 : 1 – 2
1 Nakonec, [a] bratři, modlete se za nás, [b] aby se Pánovo [c]slovo [c] (rychle šířilo) [t1] a bylo slaveno tak jako u vás
2 a abychom byli vysvobozeni [a] od pobloudilých [t2] a zlých lidí; [b] neboť ne všichni mají víru.
Izaiáš 9 : 16
16 Proto se Panovník z jeho mládenců nebude radovat a nad jeho sirotky a vdovami se neslituje, [a] neboť každý z nich je bezbožný a zločinec a každá ústa mluví hanebnost. [b] V tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená. [c]
Deuteronomium 28 : 47 – 48
47 Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí [a] a vděčným [t29] srdcem v hojnosti všeho,
48 budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, [a] nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, [b] dokud tě nevyhladí.
Deuteronomium 28 : 1 – 68
1 I stane se, jestliže opravdu uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a plnit všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvýší [a] nad všechny národy země. [t1]
2 (Přijdou na tebe) [t2] všechna tato požehnání, dostihnou tě, jestliže uposlechneš Hospodina, svého Boha.
3 Požehnaný budeš ve městě, požehnaný budeš na poli. [a]
4 Požehnaný bude plod tvého lůna, plod tvé země, plod tvé zvěře, vrh [a] tvého dobytka i přírůstek [b] tvého stáda.
5 Požehnaný bude tvůj koš i tvá díže. [a]
6 Požehnaný budeš, když budeš (vcházet a požehnaný budeš, když budeš vycházet.) [t3]
7 Hospodin dá, že tvoji nepřátelé, kteří povstanou proti tobě, budou od [t4] tebe poraženi. Jednou cestou proti tobě vytáhnou, ale sedmi [t5] cestami budou před tebou utíkat. [a]
8 Hospodin přikáže, aby s tebou bylo požehnání ve tvých sýpkách [a] a při všem podnikání [b] tvých rukou. Požehná ti v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.
9 Hospodin si tě ustanoví za svatý [a] lid, jak ti přísahal, když budeš zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách. [b]
10 Všechny národy země uvidí, žes (byl nazván Hospodinovým jménem) [t6] a budou se tě bát.
11 Hospodin ti daruje hojnost [a] dobrého v plodu tvého lůna, v plodu tvé zvěře i v plodu tvé země v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, že ti ji dá.
12 Hospodin ti otevře svou hojnou pokladnici, [a] nebesa, aby dal tvé zemi ve svůj čas déšť [b] a požehnal každé dílo tvých rukou. Budeš půjčovat [c] mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat.
13 Hospodin tě učiní (hlavou, a ne ocasem.) [a] Budeš pouze nahoře a nebudeš dole, jestliže budeš poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které ti dnes přikazuji, abys je zachovával a plnil.
14 Neodvracej se od žádného ze slov, která vám dnes přikazuji, napravo [a] ani nalevo, abys šel za jinými bohy a sloužil [b] jim.
15 I [a] stane se, jestliže neuposlechneš Hospodina, svého Boha, abys zachovával a plnil všechny jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes přikazuji, že na tebe přijdou všechny tyto kletby [b] a dostihnou tě.
16 Prokletý budeš ve městě, prokletý budeš na poli.
17 Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.
18 Prokletý bude plod tvého lůna, plod tvé země, vrh tvého dobytka i přírůstek tvého stáda.
19 Prokletý budeš, když budeš vcházet, a prokletý budeš, když budeš vycházet.
20 Hospodin na tebe pošle kletbu, [a] zmatek [b] a nezdar [t7] při všem podnikání [c] tvé ruky, které budeš konat, dokud nebudeš vyhlazen, [d] dokud nevyhyneš rychle kvůli svým zvráceným [e] činům, kterými [t8] jsi mě [t9] opustil.
21 Hospodin tě bude stíhat morem, [a] dokud (tě nevyhubí) [t10] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
22 Hospodin tě bude bít (úbytěmi, horečkou,) [a] zápalem, horkostí, mečem, [t11] (obilnou rzí a snětí;) [b] budou tě pronásledovat, dokud nevyhyneš. [t12]
23 Nebe, které je nad tvou hlavou, (bude jako z mědi) [t13] a země, která je pod tebou, jako ze železa.
24 Hospodin promění déšť pro tvou zemi v prach [a] a z nebe [b] bude na tebe padat hlína, [t14] dokud nebudeš vyhlazen.
25 Hospodin dá, že budeš od svých nepřátel poražen. [a] Jednou cestou proti nim vytáhneš, sedmi cestami budeš před nimi utíkat. I staneš se úděsem [b] pro všechna království země.
26 Tvoje mrtvola se stane potravou všeho nebeského ptactva a zemské zvěře a nebude, kdo by je vyplašil. [a]
27 Hospodin tě bude bít egyptskými vředy [a] a nádory, [t15] hnisavými ranami [b] a svrabem, ze kterých se nebudeš moci uzdravit.
28 Hospodin tě bude bít šílenstvím, (slepotou a pomateností) [a] mysli.
29 Budeš tápat za poledne jako tápe slepý za tmy, [a] a (nebudeš moci najít cestu.) [t16] Budeš stále utlačován [b] a okrádán po všechny dny, a nebude, kdo by ti pomohl.
30 Zasnoubíš se s ženou, [a] a někdo jiný s (ní bude) [t17] spát. Postavíš dům, [b] a nebudeš v něm sídlit. Vysadíš vinici, [c] a nebudeš ji užívat. [d]
31 Tvůj býk bude poražen před tvýma očima, a nebudeš ho [t18] jíst. Bude ti [t19] ukraden tvůj osel, a nevrátí se ti. Tvé stádo bude dáno tvým nepřátelům, a nebude, kdo by ti pomohl.
32 Tvoji synové a tvé dcery budou dány cizímu [t20] lidu, tvé oči se budou na dívat to a celou dobu po nich toužit, a nebude to (ve tvé moci.) [t21]
33 Plod tvé země a všechen tvůj výtěžek [t22] pohltí [a] lid, který neznáš, a po všechny dny budeš jenom utlačován a vydírán.
34 Budeš třeštit [a] z (toho, co tvé oči uvidí.) [t23]
35 Hospodin tě bude bít na kolenou a na stehnech zlými vředy, ze kterých se nebudeš moci uzdravit, od (paty až k hlavě.) [t24]
36 Hospodin přivede tebe i krále, jehož nad sebou ustanovíš, k národu, který jsi neznal ty ani tvoji otcové, a budeš tam sloužit [a] jiným bohům, dřevu [b] a kameni.
37 Staneš se hrůzou, pořekadlem [a] a posměškem mezi všemi národy, kam tě Hospodin zažene. [b]
38 Přineseš [t25] na pole mnoho semene, ale sklidíš málo, [a] protože to sežerou kobylky. [b]
39 Vysadíš vinice a budeš je obdělávat, ale víno pít nebudeš [a] a hrozny nesklidíš, [t26] protože to sežerou červi. [b]
40 Budeš mít olivové háje na celém svém území, ale olejem se nepomažeš, [a] protože olivy opadají. [v27]
41 Zplodíš syny a dcery, ale nebudou tvoji, protože půjdou do zajetí. [a]
42 Všechny tvé stromy a plody tvé země si podrobí brouci.
43 Příchozí, který je ve tvém středu, bude nad tebe stoupat výš a výš, ale ty budeš klesat níž a níž.
44 Bude ti půjčovat, ale ty mu půjčovat nebudeš. On bude hlavou a ty budeš ocasem.
45 Přijdou na tebe všechny tyto kletby, budou tě pronásledovat a dostihnou tě, dokud nebudeš vyhlazen, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha, abys zachovával jeho příkazy a ustanovení, která jsem ti dal. [t28]
46 Budou při tobě a tvém potomstvu navěky jako znamení a div. [a]
47 Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí [a] a vděčným [t29] srdcem v hojnosti všeho,
48 budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, [a] nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, [b] dokud tě nevyhladí.
49 Hospodin proti tobě přivede národ zdaleka, z konce [a] země, který poletí jako orel, [b] národ, jehož jazyku nerozumíš, [t30]
50 národ surový, [t31] který nebere ohled [a] na starce [b] a nad chlapci se neslitovává.
51 Bude jíst plody tvé zvěře a plody tvé země, dokud nebudeš vyhlazen. Neponechá ti obilí, nové víno ani olej, [a] vrh tvého dobytka ani přírůstek tvého stáda, dokud tě nevyhubí. [b]
52 Způsobí ti soužení [a] ve všech tvých branách, [b] dokud nepadnou tvé vysoké a pevné hradby, na které spoléháš [c] v celé své zemi. Způsobí ti soužení ve všech tvých branách, v celé tvé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
53 V obležení a v úzkosti, kterou ti tvůj nepřítel přivodí, budeš jíst [a] plody svého lůna, maso svých synů a dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
54 Nejvlídnější [t32] a nejzhýčkanější [t33] muž (u tebe) [t34] (bude příliš lakomý) [t35] vůči svému bratru i ženě svého klína [a] a zbytku svých synů, které ponechá,
55 aby dal někomu z nich z masa svých synů, které bude jíst. Nic jiného mu totiž nezůstalo, kvůli obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve všech tvých branách.
56 Nejvlídnější [t36] a nejzhýčkanější žena u tebe, která (není zvyklá) [t37] kvůli zhýčkanosti a vlídnosti ani dát (svou nohu) [t38] na zem, (bude lakomá) [t39] vůči muži svého klína, vůči svému synu a své dceři,
57 vůči svému plodovému koláči, který vyšel mezi jejíma nohama a vůči svým synům, které porodí, protože je tajně sní kvůli nedostatku všeho v obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve tvých branách.
58 Jestliže nebudeš zachovávat a plnit všechna slova tohoto zákona zapsaná v této knize a bát se tohoto váženého a hrozného [a] jména, bát se Hospodina, svého Boha,
59 Hospodin způsobí podivuhodné rány tobě i [t40] tvému potomstvu, velké a trvalé rány, zlé a trvalé nemoci.
60 Přivede na tebe všechny egyptské choroby, [a] kterých se lekáš [b] a dolehnou [t41] na tebe.
61 Také všechny nemoci a všechny rány, které nejsou zapsány v knize tohoto zákona [a] na tebe Hospodin přivede, dokud nebudeš vyhlazen.
62 Zůstane [a] vás malá hrstka, [t42] místo aby vás bylo tolik, jako hvězd [b] na nebi, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha.
63 I stane se, že tak jako nad vámi Hospodin jásal, [a] když vám prokazoval dobro [b] a rozmnožoval vás, tak bude nad vámi Hospodin jásat, když vás bude hubit [c] a když vás bude vyhlazovat a budete vyrváni [d] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
64 Hospodin tě rozptýlí [a] mezi všechny národy z jednoho konce země až na druhý [t43] a budeš tam sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu [b] a kameni.
65 Mezi těmi národy se neusadíš a nebude tam místo odpočinku [a] pro tvou nohu, ale Hospodin ti tam dá třesoucí [b] se srdce, hasnoucí oči a zoufalou [t44] duši.
66 Tvůj život bude držet na vlásku. [t45] Budeš se lekat [a] (v noci i ve dne) [t46] a (nebudeš si jistý vlastním životem.) [t47]
67 Ráno řekneš: (Kéž by tak byl) [t48] večer: A večer řekneš: Kéž by tak bylo ráno — pro strach svého srdce, kterým se budeš bát, a kvůli tomu, co tvé oko uvidí. [t49]
68 Hospodin tě přivede na lodích zpět do Egypta, cestou, o které jsem ti řekl, že ji již nikdy [a] neuvidíš. Tam se budete nabízet svým nepřátelům na prodej za otroky a otrokyně a nebude, kdo by vás koupil.
1. Samuelova 8 : 1 – 22
1 Stalo se, že když Samuel zestárl, [v1] ustanovil za [t2] soudce nad Izraelem své syny.
2 Jméno jeho prvorozeného syna bylo Jóel [v3] a jméno druhého Abijáš; [v4] byli soudci v Beer-šebě. [a]
3 Jeho synové však nechodili po jeho cestě, [v5] hnali [a] se za nekalým ziskem, [b] brali úplatek [c] a převraceli [d] právo.
4 Všichni izraelští starší [a] se shromáždili a přišli k Samuelovi do Rámy.
5 Řekli mu: Hle, [t6] ty jsi zestárl a tvoji synové nechodí po tvých cestách. Ustanov [a] nyní nad námi krále, aby nás soudil, (jako tomu je u všech národů.) [t7]
6 (Samuelovi se to nelíbilo,) [t8] že řekli: (Ustanov nad námi) [t9] krále, aby nás soudil. Tak se Samuel modlil [a] k Hospodinu. [b]
7 Hospodin řekl Samuelovi: Uposlechni lid ve všem, co ti řekl, protože nezavrhli tebe, ale zavrhli [a] mě, abych nekraloval nad nimi. [b]
8 (Stejně jako jednali) [t10] ode dne, kdy jsem je vyvedl [a] z Egypta, až dodnes, kdy mě opouštěli a sloužili [b] jiným [c] bohům; tak činí i tobě.
9 Nyní je však uposlechni, jenom je naléhavě [a] varuj [b] a oznam jim právo krále, který nad nimi bude kralovat.
10 Samuel řekl všechna Hospodinova slova lidu, který od něj žádal krále.
11 Řekl: Toto bude právo krále, který nad vámi bude kralovat: Vezme vaše syny a ustanoví [t11] si je (na své válečné vozy a na své jezdecké koně) [t12] a budou běhat [a] před jeho válečnými vozy.
12 Ustanoví si je za velitele nad tisíci [t13] a nad padesáti, také aby orali jeho pole [t14] a sklízeli jeho žeň, aby zhotovovali jeho válečné zbraně [t15] a výstroj jeho vozů.
13 A vaše dcery vezme za mastičkářky, kuchařky a pekařky.
14 Vezme vaše nejlepší pole, vinice a olivové háje a dá je svým otrokům.
15 Bude brát desátky z vašeho zrní a vašich vinic a dá je svým dvorním úředníkům a otrokům.
16 Vezme vaše otroky a vaše služky, vaše nejlepší mládence [t16] a vaše osly a podrobí [t17] je práci pro sebe.
17 Bude brát desátky z vašeho stáda a stanete se jeho otroky.
18 V onen den budete volat o pomoc kvůli svému králi, kterého jste si zvolili, ale Hospodin vám v onen den neodpoví. [a]
19 Lid však nechtěl uposlechnout Samuela a řekli: Ne! (Ať je) [t18] nad námi král!
20 I my budeme jako všechny národy. Náš král nás bude soudit, bude před námi vycházet a bojovat naše boje.
21 Samuel vyslechl všechna slova lidu a pověděl je Hospodinu. [t19]
22 Hospodin Samuelovi řekl: Uposlechni je a ustanov [a] nad nimi krále. Samuel izraelským mužům řekl: Jděte každý do svého města.
1. Korintským 1 : 10 – 13
10 Napomínám [t9] [a] vás, bratři, [b] jménem našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili stejně a neměli mezi sebou roztržky, [t10] nýbrž abyste byli (dokonale spojeni) [t11] v tomtéž smýšlení [c] a v tomtéž úsudku.
11 Neboť lidé [t12] z domu Chloé mi o vás, moji bratři, oznámili, že jsou mezi vámi spory. [t13]
12 Mluvím o tom, že každý z vás říká: [a] ‚Já jsem Pavlův‘, ‚Já zase Apollův‘, [b] ‚Já zase Kéfův [t14]‘, ‚A já Kristův‘. [c]
13 Je Kristus rozdělen? [t15] Byl snad za vás ukřižován Pavel? Anebo jste byli pokřtěni v [a] Pavlovo jméno? [b]
Matouš 7 : 15 – 23
15 „Mějte se na pozoru před falešnými proroky, [a] kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. [b]
16 Po jejich ovoci [t4] je poznáte. [a] Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?
17 Tak každý dobrý strom nese dobré [t5] ovoce, [a] ale prohnilý strom nese špatné ovoce.
18 Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré [t5] ovoce.
19 Každý strom, který nenese dobré [t5] ovoce, bývá vyťat [a] a hozen do ohně.
20 Poznáte je tedy po jejich ovoci.“
21 „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, [a] vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí [b] vůli [c] mého Otce, který je v nebesích.
22 Mnozí mi v onen den [a] řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali [b] a tvým jménem nevyháněli démony [c] a tvým jménem neučinili mnoho (mocných činů)? [t6]‘
23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. [a] Odejděte ode mne, [b] činitelé nepravosti. [t7]‘“
1. Janův 5 : 19
19 Víme, že jsme z Boha [a] a celý svět [b] leží v tom Zlém.
Exodus 20 : 1 – 26
1 Potom Bůh vyhlásil (všechna tato slova.) [a] Řekl:
2 Já [t1] (Hospodin jsem tvůj Bůh,) [t2] který jsem tě vyvedl [a] z egyptské země, z domu otroctví. [b]
3 Nebudeš mít jiné bohy vedle [t3] mne.
4 Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.
5 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i [t4] na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
6 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.
7 Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.
8 Pamatuj [t5] na sobotní den, abys ho posvětil.
9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
10 ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,
11 protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho. [a]
12 Cti [a] svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny [t6] na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
13 Nebudeš vraždit! [a]
14 Nebudeš cizoložit! [a]
15 Nebudeš krást! [a]
16 Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví! [a]
17 Nebudeš dychtit [a] po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě [b] svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
18 Všechen lid [a] sledoval hřmění a blýskání, zvuk beraního rohu a horu zahalenou kouřem. Když to lid sledoval, roztřásli se a zůstali stát opodál.
19 Řekli Mojžíšovi: Mluv s námi ty a budeme naslouchat. Ať s námi nemluví Bůh, abychom nezemřeli. [a]
20 Mojžíš lidu odpověděl: Nebojte [a] se, protože Bůh přišel, aby vás vyzkoušel [b] a aby na vás byla bázeň [c] před ním, abyste nehřešili. [d]
21 Lid zůstal stát opodál a Mojžíš přistoupil k (husté temnotě,) [a] kde byl Bůh.
22 Hospodin řekl Mojžíšovi: Toto řekneš synům Izraele: Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebe. [a]
23 Neuděláte si vedle [t7] mne bohy stříbrné, neuděláte si ani bohy zlaté. [a]
24 Uděláš mi oltář [a] z hlíny a budeš na něm obětovat své zápaly [t8] a své pokojné oběti, svůj brav a svůj skot. Na každém místě, kde nechám připomínat své jméno, [b] přijdu k tobě a požehnám ti.
25 Jestliže mi uděláš oltář z kamenů, [a] nesmíš používat kameny tesané, [b] protože když se nad ním [t9] rozeženeš svým dlátem, znesvětíš ho.
26 A nebudeš vystupovat na můj oltář po stupních, aby se na něm neodhalovala tvá nahota. [a]
1. Samuelova 8 : 6 – 22
6 (Samuelovi se to nelíbilo,) [t8] že řekli: (Ustanov nad námi) [t9] krále, aby nás soudil. Tak se Samuel modlil [a] k Hospodinu. [b]
7 Hospodin řekl Samuelovi: Uposlechni lid ve všem, co ti řekl, protože nezavrhli tebe, ale zavrhli [a] mě, abych nekraloval nad nimi. [b]
8 (Stejně jako jednali) [t10] ode dne, kdy jsem je vyvedl [a] z Egypta, až dodnes, kdy mě opouštěli a sloužili [b] jiným [c] bohům; tak činí i tobě.
9 Nyní je však uposlechni, jenom je naléhavě [a] varuj [b] a oznam jim právo krále, který nad nimi bude kralovat.
10 Samuel řekl všechna Hospodinova slova lidu, který od něj žádal krále.
11 Řekl: Toto bude právo krále, který nad vámi bude kralovat: Vezme vaše syny a ustanoví [t11] si je (na své válečné vozy a na své jezdecké koně) [t12] a budou běhat [a] před jeho válečnými vozy.
12 Ustanoví si je za velitele nad tisíci [t13] a nad padesáti, také aby orali jeho pole [t14] a sklízeli jeho žeň, aby zhotovovali jeho válečné zbraně [t15] a výstroj jeho vozů.
13 A vaše dcery vezme za mastičkářky, kuchařky a pekařky.
14 Vezme vaše nejlepší pole, vinice a olivové háje a dá je svým otrokům.
15 Bude brát desátky z vašeho zrní a vašich vinic a dá je svým dvorním úředníkům a otrokům.
16 Vezme vaše otroky a vaše služky, vaše nejlepší mládence [t16] a vaše osly a podrobí [t17] je práci pro sebe.
17 Bude brát desátky z vašeho stáda a stanete se jeho otroky.
18 V onen den budete volat o pomoc kvůli svému králi, kterého jste si zvolili, ale Hospodin vám v onen den neodpoví. [a]
19 Lid však nechtěl uposlechnout Samuela a řekli: Ne! (Ať je) [t18] nad námi král!
20 I my budeme jako všechny národy. Náš král nás bude soudit, bude před námi vycházet a bojovat naše boje.
21 Samuel vyslechl všechna slova lidu a pověděl je Hospodinu. [t19]
22 Hospodin Samuelovi řekl: Uposlechni je a ustanov [a] nad nimi krále. Samuel izraelským mužům řekl: Jděte každý do svého města.
Leave a Reply