Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Haran
Genesis 11 : 31
31 Terach [a] vzal svého syna Abrama, svého vnuka Lota, syna Háranova, svou snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vyšli spolu z chaldejského Úru, aby šli do kenaanské země. Přišli až do Cháranu [v14] a tam se usídlili.
1. Paralipomenon 2 : 46
46 Kálebova konkubína Éfa porodila Chárana, Mósu a Gázeza. Cháran zplodil Gázeza.
1. Paralipomenon 23 : 9
9 Synové Šimeího: Šelomít, Chazíel a Háran, tito tři. To byli předáci Laedánových rodů.
Genesis 11 : 31
31 Terach [a] vzal svého syna Abrama, svého vnuka Lota, syna Háranova, svou snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vyšli spolu z chaldejského Úru, aby šli do kenaanské země. Přišli až do Cháranu [v14] a tam se usídlili.
Genesis 12 : 5
5 Abram vzal svou ženu Sáraj, Lota, syna svého bratra, a všechen majetek, [a] jejž nabyli, i lidi, které získali v Cháranu, a vyšli, aby se ubírali do kenaanské země. I přišli do kenaanské země.
Skutky 7 : 4
4 Potom vyšel z Chaldejské země a usadil se v Cháranu. A odtud jej Bůh po smrti jeho otce přestěhoval do této země, ve které vy nyní bydlíte.
Genesis 11 : 32
32 Terachových dnů bylo dvě stě pět let, když Terach v Cháranu zemřel.
Genesis 12 : 5
5 Abram vzal svou ženu Sáraj, Lota, syna svého bratra, a všechen majetek, [a] jejž nabyli, i lidi, které získali v Cháranu, a vyšli, aby se ubírali do kenaanské země. I přišli do kenaanské země.
Genesis 27 : 43
43 Nuže, synu, poslechni mě a vstaň, [a] uteč k mému bratru Lábanovi [b] do Cháranu [c]
Genesis 28 : 7
7 A viděl, že Jákob otce a matku poslechl a odešel do Paddan-aramu.
Genesis 31 : 21
21 Tak utekl se vším, co měl. Vstal, přebrodil Řeku [v12] a (vydal se směrem) [t13] ke gileádskému pohoří.
2. Královská 19 : 12
12 Bohové národů, které moji otcové zničili — bohové Gózanu, Cháranu, Resefu a synů Edenu, kteří byli v Telasáru — vysvobodili je snad?
Ezechiel 27 : 23
23 Cháran, [v39] Kané [v40] a Eden, [a] prodejci Šeby, Ašúru a Kilmadu byli tvými prodejci.
Jozue 24 : 1 – 360
1 Jozue pak shromáždil všechny izraelské kmeny do Šekemu a svolal starší Izraele, jeho předáky, jeho soudce a jeho správce a oni se postavili před Bohem.
2 Jozue řekl všemu lidu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši otcové pobývali odedávna na druhé straně řeky Eufratu — Terach, otec Abrahamův a otec Náchorův — a sloužili [a] jiným bohům.
3 Vzal jsem vašeho otce Abrahama z druhé strany řeky [v1] a provedl jsem jej celou kenaanskou zemí, rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka.
4 Izákovi jsem dal Jákoba a Ezaua. Ezauovi jsem dal pohoří Seír, aby je obsadil. Jákob a jeho synové sestoupili do Egypta.
5 Poslal jsem Mojžíše a Árona, porazil jsem Egypt tím, co jsem učinil uprostřed něj, a potom jsem vás vyvedl.
6 Když jsem vyvedl [a] vaše otce z Egypta, přišli jste k moři a Egypťané vaše otce pronásledovali s vozbou a na koních k Rákosovému moři.
7 Když křičeli k Hospodinu, položil mezi tebe a Egypťany temnotu, přivedl na ně moře a přikryl je. Vaše oči viděly, co jsem učinil v Egyptě, a mnoho dnů jste pobývali v pustině.
8 Pak jsem vás přivedl do země Emorejců, kteří sídlí na druhé straně Jordánu, bojovali s vámi a vydal jsem vám je do ruky, obsadili jste jejich zemi a vyhladil jsem je před vámi.
9 Potom povstal (moábský král Balák, syn Sipórův,) [t2] bojoval proti Izraeli, poslal pro Bileáma, syna Beórova, a povolal ho, aby vás proklel.
10 Nechtěl jsem však Bileáma slyšet, a tak vám stále [a] žehnal a já jsem vás vysvobodil z jeho ruky.
11 Pak jste přešli Jordán a přišli jste k Jerichu. Bojovali proti vám emorejští, perizejští, kenaanští, chetejští, girgašejští, chivejští a jebúsejští občané Jericha a já jsem vám je vydal do ruky.
12 Poslal jsem před vámi děs [t3] a vyhnal [a] je před vámi, dva emorejské krále, [b] nikoli vaším mečem ani vaším lukem.
13 Dal jsem vám zemi, ve které ses nenamáhal a města, která jste nestavěli, a usadili jste se v nich. Jíte z vinic a olivových hájů, [a] které jste nesázeli.
14 Nuže, bojte se Hospodina a služte mu bezúhonně a věrně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši otcové za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu.
15 Jestliže je však ve vašich očích nežádoucí, abyste sloužili Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete sloužit: Zda bohům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za [t4] řekou, nebo zda bohům Emorejců, když sídlíte v jejich zemi. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.
16 Nato lid odpověděl. Řekl: Ať je to od nás vzdáleno, že bychom opustili [a] Hospodina, abychom sloužili jiným bohům.
17 Vždyť Hospodin, náš Bůh, je ten, kdo vyvedl nás a naše otce z egyptské země, z domu otroctví, [t5] a který učinil před [t6] našima očima tato velká znamení a zachoval nás na celé cestě, po které jsme šli, a mezi všemi národy, uprostřed nichž jsme procházeli.
18 Hospodin od nás vyhnal všechny ty národy a (emorejského obyvatele) té země. Také my budeme sloužit Hospodinu, protože on je náš Bůh.
19 Tu řekl Jozue lidu: Nebudete schopni sloužit Hospodinu, protože on je svatý Bůh. On je žárlivý Bůh, nesnese [t7] vaše přestoupení [a] a vaše hříchy.
20 Když opustíte [a] Hospodina a budete sloužit cizím bohům, odvrátí se a zle s vámi naloží, skoncuje s vámi i poté, co vám prokazoval dobro.
21 Ale lid řekl Jozuovi: Nikoli, vždyť budeme sloužit Hospodinu.
22 Jozue tedy řekl lidu: Jste svědky sami proti sobě, že vy jste si vybrali Hospodina, abyste mu sloužili. Oni řekli: Jsme svědky.
23 Nuže, odstraňte cizí bohy, které máte mezi [t8] sebou, a nakloňte své srdce k Hospodinu, Bohu Izraele.
24 A lid Jozuovi řekl: Hospodinu, svému Bohu, budeme sloužit a jeho hlas budeme poslouchat.
25 Jozue v onen den uzavřel s lidem smlouvu a předložil mu v Šekemu (ustanovení a právní) [t9] nařízení.
26 Jozue pak zapsal tato slova do knihy Božího zákona, vzal velký kámen a postavil ho tam pod terebint, který stojí v Hospodinově svatyni.
27 Nato Jozue řekl všemu lidu: Hle, tento kámen bude mezi námi na svědectví, [t10] protože on slyšel všechny řeči, které s námi Hospodin mluvil. Bude mezi vámi na svědectví, ať nelžete [a] proti svému Bohu.
28 Potom Jozue lid propustil, každého k jeho dědictví. [a]
29 I stalo se po těchto událostech, že Jozue, syn Núnův, otrok [a] Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let.
30 A pohřbili ho na území [t11] jeho dědictví v Timnat-serachu, [a] který je v efrajimském pohoří severně od hory Gaaše. [b]
31 Izrael sloužil Hospodinu po všechny Jozuovy dny a po všechny dny starších, kteří (Jozua přežili) [t12] a kteří znali celé Hospodinovo dílo, [a] jež vykonal pro Izrael.
32 Josefovy kosti, které vynesli synové Izraele z Egypta, pohřbili v Šekemu na dílu pole, který koupil Jákob od synů Chamóra, otce Šekemova, za sto kesít, [a] a dostaly se synům Josefovým do dědictví.
33 Zemřel i Eleazar, [a] syn Áronův, a pohřbili jej na návrší jeho syna Pinchasa, [b] které mu bylo dáno [t13] v efrajimském pohoří.
Leave a Reply