Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví draci
Zjevení 20 : 1 – 15
1 Uviděl jsem, jak z nebe sestupuje [a] anděl, který měl klíč [b] od bezedné propasti [c] a ve [t1] své ruce veliký řetěz.
2 Zmocnil se draka, [a] toho dávného hada, jenž jest Ďábel [b] a Satan, [c] na tisíc let jej spoutal [d]
3 a uvrhl do bezedné propasti. [a] A zamkl a zapečetil [b] ji nad ním, aby již nesváděl [c] národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom [d] musí být ještě na krátký čas rozvázán.
4 A spatřil jsem trůny [a] a ty, kteří se na ně posadili, [b] a byl jim svěřen [t2] soud; [c] uviděl jsem také duše [d] těch, kteří byli sťati pro Ježíšovo svědectví [e] a pro [c]Boží [c]slovo, i ty, kteří se nepoklonili [f] šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její cejch na čelo [g] ani na ruku. I ožili a kralovali [h] s Kristem tisíc let.
5 Ostatní mrtví neožili, dokud se těch tisíc let nedovršilo. To je první vzkříšení. [a]
6 Blahoslavený [a] a svatý, [b] kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt [c] nemá pravomoc, nýbrž budou kněžími [d] [c]Božími a Kristovými a budou s ním kralovat tisíc let.
7 Až se těch tisíc let dovrší, bude Satan propuštěn [a] ze svého vězení
8 a vyjde, aby svedl národy, které jsou ve všech čtyřech úhlech [a] země, Góga [b] i Magóga, a shromáždil [c] je k boji; a bude jich [t3] jako písku v moři. [d]
9 Vystoupili [a] na šíři země a obklíčili ležení svatých [b] a milované [c] město. Ale sestoupil oheň z nebe [d] a pohltil je.
10 A Ďábel, který je sváděl, [a] byl uvržen do jezera ohně a síry, [b] kde je šelma [c] a falešný prorok. A budou trýzněni [d] dnem i nocí [e] na věky věků.
11 A uviděl jsem veliký bílý trůn [a] a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela [t4] země i nebe [b] a jejich místo již více nebylo. [c]
12 A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, [a] jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. [t5] Byla otevřena i jiná kniha, [b] to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, [c] zapsaných v těch knihách. [d]
13 A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes [a] vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků.
14 A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero.
15 A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.
Zjevení 12 : 9
9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, [a] nazývaný Ďábel a Satan, [b] který svádí [c] celý obydlený svět. [d] Byl svržen [e] na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
Izaiáš 27 : 1
1 V onen den Hospodin svým tvrdým, velikým a mocným mečem navštíví [a] livjátána, [b] hada mrštného, [t1] a livjátána, hada zkrouceného, [t2] a zabije draka, [t3] který je v moři. [c]
Zjevení 13 : 1 – 18
1 Tu jsem uviděl, jak z moře vystupuje šelma, [a] která měla deset rohů a sedm hlav; na svých rozích měla deset diadémů [b] a na svých hlavách jména [t1] urážející Boha.
2 Ta šelma, kterou jsem uviděl, byla podobná levhartovi, [a] její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu, svůj trůn [b] a velikou pravomoc.
3 A jednu z jejích hlav jsem viděl jakoby raněnou k smrti, ale její smrtelná rána byla vyléčena. Celá země nad tou šelmou užasla; [a]
4 poklonili se drakovi, že dal té šelmě svou pravomoc, a poklonili se také šelmě se slovy: „Kdo [a] je podobný té šelmě a kdo s ní může bojovat? [t2]“
5 Byla jí dána ústa mluvící [a] veliké věci a rouhání [b] a byla jí dána moc, [t3] (aby činila, co chce) [t4] po čtyřicet dva měsíce. [c]
6 I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku, (to jest těm), [t5] kteří přebývají [a] v nebi.
7 [A bylo jí dáno, (aby rozpoutala válku proti) [a] svatým [b] a aby je přemohla,] [c] a byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem; [d]
8 budou se jí klanět všichni obyvatelé země, [a] jejichž jména nejsou (od založení světa [b] zapsána v knize [t6] života toho zabitého Beránka). [t7]
9 Má-li kdo (uši, slyš). [a]
10 (Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí; kdo má být zabit mečem), [t8] musí být mečem zabit. Zde jest vytrvalost [a] a víra [t9] svatých.
11 A uviděl jsem jinou šelmu vystupovat ze země; měla dva rohy jako beránek, [a] ale mluvila jako drak.
12 Vykonává všechnu pravomoc té první šelmy v její přítomnosti. Nutí zemi a její obyvatele, aby se klaněli [a] té první šelmě, jejíž smrtelná rána byla vyléčena. [b]
13 Činí veliká znamení, [a] takže nechá i oheň [b] z nebe před zraky lidí sestupovat na zem,
14 a svádí [a] obyvatele země znameními, která jí bylo dáno učinit před očima šelmy. Říká obyvatelům země, aby učinili obraz šelmě, která měla ránu od meče a ožila.
15 A bylo jí dáno, aby vložila [t10] ducha do obrazu té šelmy, takže obraz šelmy promluvil [t11] a způsobil, aby byli zabiti všichni, kteří se nepokloní obrazu šelmy. [a]
16 A působí, aby všem, malým i velkým, [a] bohatým i chudým, [b] svobodným i otrokům, [c] byl dán cejch [d] na pravou ruku nebo na čelo [e]
17 [a] aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, leda ten, kdo má cejch: jméno šelmy nebo číslo [t12] jejího jména.
18 Zde je moudrost. Kdo má rozum, ať spočte číslo té šelmy. Je to číslo člověka, a jeho číslo je šest set (šedesát šest). [t13]
Zjevení 20 : 1 – 3
1 Uviděl jsem, jak z nebe sestupuje [a] anděl, který měl klíč [b] od bezedné propasti [c] a ve [t1] své ruce veliký řetěz.
2 Zmocnil se draka, [a] toho dávného hada, jenž jest Ďábel [b] a Satan, [c] na tisíc let jej spoutal [d]
3 a uvrhl do bezedné propasti. [a] A zamkl a zapečetil [b] ji nad ním, aby již nesváděl [c] národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom [d] musí být ještě na krátký čas rozvázán.
Izaiáš 51 : 9
9 (Probuď se, probuď,) [a] oděj se silou, Hospodinova paže, [b] probuď se jako za dávných dnů, odvěkých generací! Což jsi to nebyla ty, která jsi rozrazila obludu [c] a probodla draka? [d]
Job 40 : 15 – 20
15 Jen si všimni behemóta, [v9] kterého jsem učinil stejně jako [t10] tebe; žere trávu jako býk.
16 Jen pohleď, jeho síla je v jeho bedrech a jeho zdatnost v jeho břišních svalech.
17 Vzpřímí ocas jako cedr, [a] šlachy [b] jeho stehen jsou propletené.
18 Jeho kosti jsou jako bronzové roury, [t11] jeho kostra [t12] jako železný sochor.
19 On je prvotina Božího jednání, [v13] jeho Tvůrce ať mu přinese jeho meč. [v14]
20 Neboť hory mu poskytují [t15] pastvu, kde dovádí všechna polní zvěř.
Zjevení 16 : 13
13 A uviděl jsem z úst draka [a] a z úst šelmy [b] a z úst falešného proroka [c] vycházet tři nečisté [d] duchy jako žáby. [e]
Job 41 : 1 – 34
1 Hle, číhat na něho by bylo ošidné. [t1] Cožpak se člověk nezhroutí již při pohledu na něj? [t2]
2 Nikdo není tak smělý, [t3] že by jej probudil. [a] Kdo by se potom chtěl postavit proti mně? [t4]
3 Kdo mě v něčem předstihl, abych mu to musel odplatit? Cokoli se objeví pod celými nebesy, patří to mně. [a]
4 Nebudu mlčet [t5] o jeho údech, popisu jeho zdatnosti a o půvabu stavby jeho těla.
5 Kdo odhalí jeho svrchní oděv? Kdo může proniknout (jeho dvojitým chrupem?) [t6]
6 Kdo kdy mohl otevřít jeho tlamu? [t7] Kolem jeho zubů číhá hrůza. [a]
7 Jeho pýchou [t8] jsou řady [t9] štítů (sevřených těsnou pečetí.) [t10]
8 Tisknou [t11] se jeden ke druhému, [t12] ani vítr mezi ně nepronikne.
9 Jsou spjaty (jeden s druhým,) [t13] jsou sevřeny a neoddělí se.
10 Jeho supění [t14] zažehne světlo, jeho oči jsou jako víčka jitřenky.
11 Z tlamy mu vycházejí pochodně, unikají ohnivé jiskry.
12 Z nozder mu vychází kouř jako z roztopeného [t15] kotlíku s rákosem. [v16]
13 Jeho dýchání rozpaluje uhlíky, z tlamy mu vychází plamen.
14 V jeho šíji přebývá síla, před ním předchází [t17] zoufalství. [t18]
15 Laloky jeho těla přilnuly k sobě, nepohne se, co je na něm slito.
16 Jeho srdce je slité [t19] jako kámen, slité jako spodní mlýnský kámen.
17 Z jeho vznešenosti dostávají hrdinové [t20] strach, hrůzou [t21] jsou celí bez sebe. [t22]
18 Meč, který jej zasáhne, neobstojí, ani kopí, střela či šíp. [t23]
19 Železo považuje za slámu, bronz za ztrouchnivělé dřevo.
20 Šíp z luku jej nezažene, kameny z praku se před ním změnily v plevu. [a]
21 Kyj považuje [t24] za plevu, vysmívá se mávání srpáčem. [a]
22 Zespodu [t25] má ostré hrany, [t26] valí se blátem jako smyk.
23 Hlubinu přivádí do varu [a] jako hrnec, moře pokládá za kelímek na mast.
24 Zanechá za sebou světélkující dráhu, člověk si až myslí, že hlubina má šediny. [v27]
25 Není mu podobného na prachu země, takového, který je zbaven [t28] všeho děsu. [t29]
26 Na každého vyvýšeného dohlédne, [a] je králem nad všemi potomky šelmy. [b]
Zjevení 12 : 1 – 17
1 A ukázalo se veliké znamení [a] v nebi: žena [b] oděná [c] sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna [t1] z dvanácti hvězd.
2 Byla těhotná a křičela, [a] když v bolestech [b] a mukách pracovala ku porodu.
3 A ukázalo se jiné znamení v nebi: hle, veliký rudý [t2] drak, [a] mající sedm hlav [b] a deset rohů, [c] a na těch hlavách sedm diadémů. [v3]
4 Jeho ocas vlekl třetinu [a] nebeských hvězd; [b] i svrhl je na zem. [c] A drak stál před ženou, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile porodí. [d]
5 A porodila syna — muže, [t4] který má pást všechny národy železnou berlou. [a] Vtom bylo její dítě vytrženo [b] k Bohu a k jeho trůnu.
6 A žena utekla do pustiny, [a] kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dní. [b]
7 A v nebi nastala válka: Michael [a] a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé [b] bojovali,
8 ale neobstáli, a už pro ně nebylo [t5] místo v nebi.
9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, [a] nazývaný Ďábel a Satan, [b] který svádí [c] celý obydlený svět. [d] Byl svržen [e] na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
10 A uslyšel jsem mocný hlas v nebi, který říkal: „Nyní přišla [t6] záchrana, [a] moc a kralování [b] našeho [c]Boha a pravomoc jeho Krista, neboť byl svržen žalobce [c] našich bratří, který je obviňoval před naším [c]Bohem dnem i nocí. [d]
11 Oni nad ním zvítězili [a] pro krev [b] Beránkovu a pro [c]slovo svého svědectví; [c] a nemilovali svou duši [d] až na smrt.
12 Proto se radujte, nebesa [a] a vy, kdo v nich přebýváte. [t7] Běda [b] zemi a moři, neboť k vám sestoupil Ďábel [c] s velikou zuřivostí; ví, že má málo času.“ [d]
13 Když drak uviděl, že byl svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila toho syna. [t4]
14 Ale té ženě byla dána dvě křídla velikého orla, [a] aby mohla letět do pustiny na své místo, kde (skryta před hadem) [t8] bude [t9] živena čas a časy a půl času. [b]
15 A had vychrlil z tlamy za ženou vodu jako řeku, aby ji strhl proudem.
16 Ale země přispěla ženě na pomoc: země otevřela svá ústa [a] a pohltila řeku, kterou vychrlil drak ze své tlamy.
17 Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (aby rozpoutal válku proti ostatním) [t10] z jejího potomstva, [t11] kteří zachovávají [a] Boží přikázání a mají Ježíšovo svědectví. [b]
Ezechiel 32 : 2
2 Lidský synu, pozvedni žalozpěv [t2] nad faraonem, [v3] egyptským králem. Řekneš mu: Byl jsi připodobněn k mladému lvu [a] národů [t4] a byl jsi jako drak [b] v mořích, vyvaloval ses ve svých tocích, čeřil jsi vody svýma nohama a kalil jsi jejich toky.
Zjevení 12 : 3 – 4
3 A ukázalo se jiné znamení v nebi: hle, veliký rudý [t2] drak, [a] mající sedm hlav [b] a deset rohů, [c] a na těch hlavách sedm diadémů. [v3]
4 Jeho ocas vlekl třetinu [a] nebeských hvězd; [b] i svrhl je na zem. [c] A drak stál před ženou, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile porodí. [d]
Ezechiel 29 : 3
3 Promluv a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, jsem proti tobě, faraone, egyptský králi, ty velký draku, [a] odpočívající uprostřed svých řek, který říkáš: [t5] Můj Nil [t6] patří mně, já jsem si ho udělal.
Žalmy 74 : 13
13 Tys svou mocí rozbouřil moře, [a] roztříštils hlavy drakům [b] na vodách.
Zjevení 1 : 7
7 ‚Hle, přichází s oblaky‘ [a] a ‚uzří jej každé oko, i ti, kteří jej probodli‘, a ‚budou se pro něho bít v prsa [b] všechny kmeny země‘. [c] Ano, amen.
Zjevení 12 : 3
3 A ukázalo se jiné znamení v nebi: hle, veliký rudý [t2] drak, [a] mající sedm hlav [b] a deset rohů, [c] a na těch hlavách sedm diadémů. [v3]
Job 7 : 12
12 Cožpak jsem moře či drak, [a] že nade mnou musíš ustanovit stráž?
Zjevení 20 : 2
2 Zmocnil se draka, [a] toho dávného hada, jenž jest Ďábel [b] a Satan, [c] na tisíc let jej spoutal [d]
Leave a Reply