Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví dovolená
Jeremiáš 10 : 3 – 4
3 Vždyť náboženské zvyklosti [t3] národů jsou nicotnost. [a] (Vezmou třeba) [t4] kus pokáceného stromu z lesa, dílo řemeslníkovy ruky zhotovené sekerou. [b]
4 Okrášlí ho stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy ho [t5] upevní, aby se nekymácelo.
Genesis 2 : 1 – 25
1 Tak byla dokončena nebesa a země i všechny jejich zástupy.
2 Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne [a] přestal [t1] s veškerým svým dílem, které konal.
3 Bůh sedmý den požehnal a posvětil [t2] ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a [t3] učinil.
4 Toto je rodopis [t4] nebes a země, když [t5] byly stvořeny. [t6] V den, kdy Hospodin [v7] Bůh učinil zemi a nebesa,
5 na zemi ještě nebylo žádné polní křoví [a] ani ještě nevzcházela žádná polní zeleň, [b] protože Hospodin Bůh nesesílal [c] na zemi déšť [d] a nebyl člověk, aby zemi obdělával,
6 ale pramen [t8] vystupoval ze země a zavlažoval [a] celý zemský povrch.
7 Hospodin Bůh vytvořil [t9] člověka z prachu [t10] ze země, [t11] a do jeho chřípí [a] vdechl dech [b] života; a člověk se stal živou duší. [t12]
8 A Hospodin Bůh vysadil zahradu [v13] v Edenu [t14] na východě [v15] a umístil tam člověka, kterého vytvořil.
9 Hospodin Bůh dal ze země vyrůst veškerému stromoví žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu, stromu života [a] uprostřed zahrady a stromu poznání dobrého a zlého.
10 Z Edenu vytéká řeka, aby napájela zahradu. Odtamtud se rozděluje a tvoří čtyři ramena.
11 První se jmenuje Píšon, to obtéká celou zemi Chavílu, kde je zlato.
12 Zlato té země je ryzí. [a] Je tam také bdelium [v16] a kámen karneol. [b]
13 Druhá řeka se jmenuje Gíchón: ta obtéká celou zemi Kúš.
14 Třetí řeka se jmenuje Chidekel: [v17] ta teče na východ od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. [a]
15 Hospodin Bůh vzal člověka a umístil [t18] ho v zahradě v [t19] Edenu, aby ji obdělával [v20] a střežil.
16 A Hospodin Bůh člověku přikázal: [v21] Ze všeho stromoví zahrady směle jez,
17 ale ze stromu poznání dobrého a zlého, [a] z toho nejez. [t22] Neboť v den, kdy bys z něho jedl, (jistě zemřeš.) [b]
18 I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc [t23] jako jeho protějšek.
19 Hospodin Bůh vytvořil [a] ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. A jak člověk každou živou duši nazval, takové bylo její jméno.
20 A člověk pojmenoval všechen dobytek a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř, ale pro člověka [a] se nenalezla pomoc jako jeho protějšek.
21 Hospodin Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek, [a] a zatímco spal, vzal jedno z jeho žeber [t24] a to místo uzavřel masem.
22 A Hospodin Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku.
23 Člověk řekl: Teď [t25] je to kost z mých kostí a maso z mého masa! [a] Bude se nazývat ženou, [t26] protože byla vzata z muže.
24 Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne [a] ke své ženě a budou jedno tělo. [b]
25 A oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestyděli [t27] se.
Leviticus 25 : 2 – 7
2 Promluv k synům Izraele a řekni jim: Až vejdete do země, kterou vám dávám, bude země zachovávat odpočinek [t1] pro Hospodina.
3 Šest let budeš osévat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat její úrodu. [a]
4 Sedmého roku bude mít země (sobotu odpočinutí,) [t2] odpočinek [t3] pro Hospodina. Nebudeš osévat své pole ani prořezávat svou vinici.
5 To, co samo vyrostlo po tvé žni, nebudeš sklízet a hrozny (z neobdělané vinice) [t4] nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí.
6 Úrodu z odpočinku země budete mít za pokrm — ty, tvůj otrok, tvá otrokyně, tvůj najatý [a] dělník i příchozí, který u tebe pobývá jako cizinec,
7 tvůj dobytek i zvěř, která je v tvé zemi, bude mít k jídlu všechnu její úrodu.
Leave a Reply