Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví dotazování Boha
Izaiáš 55 : 8 – 9
8 Vždyť moje myšlení [t10] nejsou myšlení vaše, ani vaše cesty nejsou cesty mé, je Hospodinův výrok.
9 Neboť jako jsou nebesa (vyšší než země,) [t11] tak jsou mé cesty [a] vyšší než cesty vaše a má myšlení vyšší než myšlení vaše.
Žalmy 10 : 1 – 18
1 Hospodine, proč stojíš opodál? Proč se skrýváš v dobách soužení? [a]
2 Ničema v pýše pronásleduje [t1] chudého. Kéž by byli lapeni [a] (do piklů, [b] které kuli!) [t2]
3 Vždyť ničema se vychloubá [v3] tužbami [a] své duše, (ten, kdo hrabe [b] pro sebe, zlořečí) [t4] a Hospodinem pohrdá. [c]
4 Ničema (pro svou povýšenost) [t5] moc nepřemýšlí. [t6] Bůh není [v7] — toť všechno jeho uvažování. [t8]
5 Jeho cesty jsou v každém čase úspěšné, vysoko [v9] před ním jsou tvé soudy. Všichni jeho nepřátelé? Nad těmi si odfrkne. [t10]
6 V srdci si říká: [a] (Z pokolení do pokolení) [v11] mnou nic nepohne, [v12] vždyť neupadnu do zlého. [t13]
7 Jeho ústa jsou plná klení, [a] klamu [b] a útisku; [c] pod jazykem [d] skrývá trápení [e] a nepravost. [f]
8 Sedí na číhané na (uzavřených místech,) [v14] v skrýších [a] nevinného [b] vraždí, [c] svým okem skrytě vyhlíží ubožáka. [t15]
9 Číhá v skrýších jako lev [a] v houští, číhá, aby se zmocnil ubohého. Zmocňuje [b] se ubohého, táhne ho svou sítí, [c]
10 takže je zkrušen [a] a pokořen. [b] Kvůli hordám ničemy bezmocní padají.
11 V srdci si říká: Bůh zapomíná, [a] (skryl svou tvář,) [v16] nikdy nic neuvidí. [b]
12 Povstaň, [a] Hospodine! Bože, (pozvedni svou ruku!) [v17] Nezapomeň [b] na zkroušené!
13 Jak to, že ničema pohrdá [a] Bohem? Říká si v srdci: (Nebudeš se tím zabývat, Bože!) [t18]
14 Ty však vidíš, [t19] hledíš na trápení [v20] a zášť, a vezmeš to do své ruky. Vždyť ubožák (se spoléhá na tebe.) [t21] Sirotkovi [a] (se staneš pomocí.) [t22]
15 Zlom paži [t23] ničemy i zlého! Odhal [v24] jeho ničemnost, až již žádnou nenajdeš. [t25]
16 Hospodin je králem [a] navěky a navždy. Pohanské národy z jeho země zmizí.
17 Hospodine, touhu [a] pokorných [b] jsi vyslyšel. Upevníš jim srdce, popřeješ jim sluchu,
18 abys zjednal právo sirotkovi [a] a utlačenému. [b] Člověk ze země [v26] je už nebude děsit.
1. Korintským 2 : 16
16 Neboť kdo poznal Pánovu mysl(, která [t8] mu dá porozumět)? [t9] My máme mysl Kristovu. [a]
Žalmy 74 : 1 – 23
1 Meditace — Asafův [v1] žalm. Proč [a] jsi nás, Bože, nadobro [b] odvrhl? [c] Tvůj hněv [d] plane [t2] proti ovcím tvého stáda. [e]
2 Pamatuj [a] na svou obec, kterou sis dávno získal, [t3] na svůj dědičný kmen, [v4] kterýs vykoupil, [b] na horu Sijón, na níž přebýváš. [c]
3 Obrať své kroky k tomu, co bylo dlouho v troskách, [t5] k vší té zkáze, kterou nepřítel způsobil ve svatyni. [t6]
4 Tví nepřátelé řvali [t7] uprostřed tvého shromáždění, vztyčili tam svá znamení. [t8]
5 Je známo, [t9] že jako se zvedají vzhůru sekery v houští,
6 tak nyní otloukali tvé řezby [a] — jak širočinou, tak mlatem.
7 Tvou svatyni podpálili, [t10] strhli k zemi, příbytek tvého jména [a] znesvětili.
8 V srdci si řekli: Vyhubme [a] je všechny! Vypálili [t11] všechna Boží shromaždiště [t12] v zemi.
9 Svá znamení [a] nevidíme, není již proroka, [b] a (nikdo z nás neví,) [t13] dokdy [c] to potrvá. [t14]
10 Bože, dokdy [a] se bude protivník [b] rouhat? To bude nepřítel pořád znevažovat [c] tvé jméno?
11 Proč odvracíš [a] svou ruku? Zvedni pravici [b] z klína a skoncuj s tím! [t15]
12 Bůh je můj [t16] král [a] odedávna. [b] Uprostřed země koná spásné činy. [c]
13 Tys svou mocí rozbouřil moře, [a] roztříštils hlavy drakům [b] na vodách.
14 Tys rozdrtil hlavy livjátána, [t17] dals ho za potravu pouštnímu lidu. [t18]
15 Tys (dal vytrysknout) [t19] prameni i potoku, [a] tys vysušil i stálé [v20] řeky. [b]
16 Tobě patří den, tobě patří i noc. Tys upevnil světlo [t21] i slunce. [a]
17 Tys ustanovil všechny hranice země, [a] tys utvořil léto i zimu. [b]
18 Vzpomeň [a] si, Hospodine, jak se nepřítel rouhal, jak ten bláznivý [b] lid znevažoval [c] tvé jméno.
19 Nevydávej [a] dravé zvěři [b] život své hrdličky, [t22] nezapomeň [c] nikdy na život svých chudých. [d]
20 Shlédni [a] na smlouvu! [t23] Vždyť temná místa [b] země se zaplnila příbytky násilí.
21 Kéž už utlačovaný [a] není znovu ostouzen. Chudý a nuzný ať chválí tvé jméno!
22 Povstaň, [a] Bože, veď svou při! [b] Připomeň [c] si, že blázen [d] tě denně tupí. [e]
23 Nezapomeň na křik tvých nepřátel, [t24] na stále rostoucí hukot tvých protivníků. [t25]
Leave a Reply