Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví děti jsou požehnáním
Žalmy 127 : 3 – 5
3 Hle, synové [a] jsou dědictví od Hospodina, plod lůna [b] je mzda. [c]
4 Jako šípy [a] v ruce hrdiny [b] jsou synové zrození v mládí. [t7]
5 Blahoslavený je muž, [a] který jimi naplnil svůj toulec! [t8] Nebudou zahanbeni, až budou v bráně [v9] mluvit [v10] s nepřáteli.
Žalmy 127 : 3
3 Hle, synové [a] jsou dědictví od Hospodina, plod lůna [b] je mzda. [c]
Přísloví 22 : 6
6 Vyuč chlapce na počátku [v9] jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.
Žalmy 139 : 13 – 16
13 Vždyť tys utvořil [a] mé ledví, [t13] utkal [b] jsi mě v lůně [c] mé matky.
14 Vzdávám [a] ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen — vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné — má duše to velmi dobře ví.
15 Před tebou nebyla skryta má kostra, [a] když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách [b] země.
16 Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy [a] se zapisovaly všechny dny — utvářely se, nebyl ani jeden z nich.
Jan 16 : 21
21 Žena, když rodí, má zármutek, [a] protože přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná již na soužení pro radost, že se na svět narodil člověk.
Matouš 18 : 1 – 3
1 V [a] tu hodinu přistoupili učedníci k Ježíšovi a říkali: „Kdo je tedy v království Nebes největší?“ [b]
2 Ježíš přivolal dítě, postavil je doprostřed nich
3 a řekl: „Amen, pravím vám: [a] Neobrátíte-li se a nebudete-li [t1] jako děti, [b] jistě nevejdete [c] do království Nebes.
Izaiáš 54 : 13
13 Všichni tvoji synové budou Hospodinovými učedníky [a] a (hojný bude pokoj tvých synů.) [t14]
Jakubův 1 : 17
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, [a] sestupuje [t15] od Otce světel, u něhož není proměny [b] ani (zatmění z odvrácení). [t16]
Přísloví 17 : 6
6 Korunou [a] starců jsou vnuci, [t6] okrasou synů jejich otcové.
Matouš 18 : 10
10 „Dávejte si pozor, [t9] abyste nepohrdli [a] ani jedním z těchto maličkých. Neboť vám pravím, že jejich andělé [b] v nebesích stále [t10] hledí na tvář [c] mého Otce, který je v nebesích.
3. Janův 1 : 4
4 Nemám větší radost, než když slyším, že mé děti chodí v pravdě.
Marek 10 : 14
14 Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se [a] a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takových je Boží království. [b]
Numeri 6 : 24 – 26
24 Ať ti Hospodin žehná [a] a chrání [b] tě!
25 Ať nad tebou Hospodin rozjasní svou tvář [a] a je ti milostiv! [t15]
26 Ať k tobě Hospodin pozvedne svou tvář [t16] a (zahrne tě pokojem!) [t17]
Jeremiáš 29 : 11
11 Vždyť já znám úmysly, [t7] které s vámi zamýšlím, [t8] je Hospodinův výrok. Úmysly o pokoji [t9] a ne o zlu, (abych vám dal) [t10] budoucnost [a] a naději. [b]
Efezským 6 : 4
4 A vy, otcové, (nedrážděte své děti k hněvu), [t3] ale vychovávejte [t4] je v Pánově kázni [t5] a napomenutí. [a]
Žalmy 127 : 1 – 5
1 Píseň stupňů, [v1] Šalomounova. [a] Pokud Hospodin nebuduje dům, [v2] marně se na něm namáhají stavitelé. Pokud Hospodin nestřeží [b] město, [v3] marně bdí strážce. [c]
2 Marné [a] je pro vás časně vstávat, pozdě usedat [t4] a jíst chléb trápení, [t5] vždyť Bůh dává svému milému [b] spánek. [v6]
3 Hle, synové [a] jsou dědictví od Hospodina, plod lůna [b] je mzda. [c]
4 Jako šípy [a] v ruce hrdiny [b] jsou synové zrození v mládí. [t7]
5 Blahoslavený je muž, [a] který jimi naplnil svůj toulec! [t8] Nebudou zahanbeni, až budou v bráně [v9] mluvit [v10] s nepřáteli.
Žalmy 112 : 1 – 10
1 Haleluja! [t1] Blahoslavený [a] je muž, který se bojí [b] Hospodina! Má velké zalíbení [c] v jeho příkazech. [d]
2 Jeho (potomci budou mocnými) [t2] v zemi — pokolení [t3] přímých [a] bude požehnané. [b]
3 V jeho domě je majetek [a] a bohatství [b] a jeho spravedlnost trvá navždy. [c]
4 Přímým vzchází v temnotách světlo [a] — Bůh je milostivý, soucitný [b] a spravedlivý.
5 Dobře je tomu, kdo se slitovává a půjčuje; [a] své záležitosti spravuje dle práva.
6 Nikdy [t4] se nezhroutí; [a] spravedlivý zůstane v paměti navždy. [t5]
7 Nebojí se zlé zprávy; [a] jeho srdce je pevné, [t6] doufá [b] v Hospodina.
8 Jeho srdce je upevněné, [a] nebude se bát, [b] až jednou pohlédne [c] na své protivníky.
9 Rozděluje, [t7] dává chudým, [a] jeho spravedlnost trvá navždy, [b] jeho roh [c] se pozdvihne v slávě.
10 Ničema to vidí [a] a hněvá se, skřípe zuby [b] a ochabuje. [t8] Choutky [t9] ničemů pominou. [c]
Deuteronomium 6 : 7
7 Opakuj [t12] je svým synům, mluv o [t13] nich, když pobýváš [t14] (ve svém domě,) [t15] i když chodíš po cestě, když ležíš, [a] i když vstáváš.
Deuteronomium 29 : 29
Leave a Reply