Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví déšť
Jakubův 5 : 18
18 A znovu se pomodlil, [a] a nebe dalo déšť a země vydala svou úrodu.
Leviticus 26 : 4
4 dám vám deště [a] v jejich čas, země vydá svou úrodu [b] a polní stromy [c] vydají své ovoce,
Zachariáš 10 : 1
1 Od Hospodina žádejte [a] déšť v čase jarního [b] deště. Hospodin působí [c] bouřky [t1] a dá [d] jim [t2] silný [t3] déšť a každému zeleň na poli.
1. Královská 18 : 41 – 45
41 Elijáš řekl Achabovi: Jdi, jez a pij, neboť (slyším hukot deště.) [t23]
42 Achab šel [v24] jíst a pít. Elijáš vystoupil na vrchol Karmelu, sklonil se k zemi a vložil svou tvář mezi kolena.
43 Svému služebníkovi [t25] řekl: Jdi a podívej se směrem k moři. Šel, podíval se a řekl: Nic tam není. (Řekl: Sedmkrát se vrať.) [t26]
44 Když to bylo posedmé, řekl: Hle, oblak malý jako lidská dlaň vystupuje z moře. Řekl: Jdi a řekni Achabovi: Zapřáhni a jeď, ať tě nezadrží déšť.
45 (Za chvíli) [t27] se zatměla nebesa oblaky a větrem a nastal velký déšť. Achab nasedl a jel do Jizreelu. [a]
Izaiáš 55 : 10
10 Tak jako déšť [a] či sníh padá z nebe a nevrací se tam zpět, nýbrž zavlažuje [b] zemi a činí ji plodnou a úrodnou — dává zrno tomu, kdo rozsévá, a chléb [c] tomu, kdo jí —
Jeremiáš 14 : 22
22 Cožpak jsou mezi nicotnými modlami [a] národů takové, které působí déšť? Zdalipak nebesa vydávají sama od sebe přeháňky? [b] Copak to nejsi ty, Hospodin, náš Bůh? Na tebe čekáme, [c] protože ty činíš všechny tyto věci.
1. Královská 8 : 35
35 Jestliže budou uzavřena [a] nebesa a nebude déšť, [b] protože proti tobě zhřeší, ale pak se budou na tomto místě modlit, vzdají chválu tvému jménu a odvrátí [c] se od svého hříchu, protože je pokoříš, [d]
Jeremiáš 5 : 24
24 Neříkají si v srdci: [a] Bojme se Hospodina, svého Boha, který dává podzimní i jarní déšť [b] ve svůj čas [c] a zachovává nám týdny ustanovené pro sklizeň.
Žalmy 72 : 6
6 Sestoupí jak déšť [a] na posečenou louku, [t11] jako přeháňky skrápějící zemi. [v12]
Zachariáš 14 : 17
17 I stane se, když některá z čeledí země nepřijde do Jeruzaléma klanět se králi, Hospodinu zástupů, že nebude mít déšť. [a]
Jakubův 5 : 17
17 Eliáš byl člověk stejně podrobený utrpení [a] jako my; (pomodlil se opravdově), [t10] aby nepršelo, [b]a vskutku nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců. [c]
Skutky 14 : 17
17 ačkoliv nepřestal sám sebe dosvědčovat [a] tím, že činil dobro: [b] dával vám z nebe déšť [c] i úrodná období, vaše srdce sytil pokrmem a radostí.“ [d]
1. Samuelova 12 : 16 – 19
16 Nyní se tedy postavte a dívejte se na tu velkou věc, kterou Hospodin učiní před vašima očima.
17 Není dnes [t15] sklizeň pšenice? [a] Budu volat [b] k Hospodinu, aby dal hromobití [t16] a déšť. [v17] Pak poznáte a uvidíte, jak velké v Hospodinových očích je vaše zlo, které jste spáchali, když jste si vyžádali krále.
18 Samuel potom volal k Hospodinu a Hospodin v onen den dal hromobití [t16] a déšť. Všechen lid se proto velice [a] bál Hospodina i Samuela.
19 Všechen lid řekl Samuelovi: Modli [a] se za své otroky k Hospodinu, svému Bohu, abychom nezemřeli, neboť jsme ke všem svým hříchům přidali další zlo, že jsme si vyžádali krále.
Genesis 7 : 17 – 24
17 Potopa na zemi trvala čtyřicet dnů, voda přibývala, zvedla archu a ta stoupala od země.
18 Vody se na zemi rozmáhaly a velmi přibývaly a archa plula po povrchu vod.
19 Vody se na zemi převelice rozmáhaly, až byly přikryty všechny vysoké hory všude pod nebem.
20 Vody se rozmohly na patnáct loket [v6] výše, když byly přikryty hory.
21 A zahynulo všechno tvorstvo pohybující se na zemi — ptactvo, dobytek i zvěř, veškerá havěť [a] hemžící se na zemi i všichni lidé.
22 Všechno, co mělo ve svém chřípí [a] dech [t7] života, všechno, [t8] co bylo na souši, zemřelo.
23 Tak Bůh vyhladil vše živé z [t9] povrchu země od lidí až po zvěř, po plazy a po nebeské ptactvo, vše bylo smeteno ze země. Zůstal [a] jenom Noe a to, co bylo s ním v arše.
24 A vody se nad zemí rozmáhaly sto padesát dnů.
Job 37 : 6
6 Neboť zavolá na sníh: Padej na zem, též i na průtrž deště, a ve své síle padá průtrž dešťů.
Genesis 7 : 10 – 12
10 I stalo se za sedm dnů, že vody potopy přišly na zemi.
11 V šestistém roce života [t5] Noeho, ve druhém měsíci v sedmnáctém dni měsíce — v tom dni se rozevřely [a] všechny prameny veliké hlubiny [b] a uvolnily se nebeské průduchy. [c]
12 A na zemi nastal déšť trvající čtyřicet dnů a čtyřicet nocí.
Exodus 9 : 22 – 26
22 Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Vztáhni ruku k nebi a dopadne krupobití na celou egyptskou zemi. Na lidi, na dobytek i na všechnu polní zeleň [a] v egyptské zemi.
23 Mojžíš vztáhl svou hůl k nebi a Hospodin způsobil hřmění [t15] a krupobití a oheň sestupoval na zem. Tak Hospodin seslal krupobití na egyptskou zemi.
24 A nastalo krupobití a oheň se blýskal uprostřed toho krupobití, (tak ohromného,) [t16] že podobné nebylo v celé egyptské zemi od té doby, co se Egypt stal národem. [a]
25 Krupobití po celé egyptské zemi potlouklo všechno, co zůstalo na poli, od lidí až po dobytek; krupobití potlouklo všechnu polní zeleň a polámalo všechny polní stromy.
26 Pouze v zemi Gošenu, [a] kde žili synové Izraele, krupobití nebylo.
Ozeáš 6 : 3
3 Poznejme, usilujme [t4] poznat Hospodina! Vyjde jistě jako jitřenka, [a] přijde k nám jako déšť, [v5] jako jarní [b] déšť, který zavlažuje [t6] zemi. [c]
Exodus 9 : 33
33 Mojžíš vyšel od faraona z města a vztáhl dlaně k Hospodinu. Hřmění a krupobití přestalo a déšť se již neřinul na zem.
2. Paralipomenon 7 : 13
13 Jestliže uzavřu [a] nebesa a nebude déšť, jestliže přikáži kobylkám, aby požíraly zemi, či pokud pošlu na svůj lid mor,
Leave a Reply