Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví desetinu
Malachiáš 3 : 8 – 9
8 Což smí člověk okrádat Boha? [a] Ale vy mě okrádáte! [b] Ptáte se: Jak tě okrádáme? Na desátcích a darech pozdvihování. [c]
9 Kletbou [a] jste prokleti, protože mě okrádáte, celý národ.
Malachiáš 3 : 10
10 Přineste celý desátek [a] do skladu, [t6] ať je potrava v mém domě. Vyzkoušejte mě takto, praví Hospodin zástupů, zdali vám neotevřu nebeské průduchy [b] a nevyleji [t7] na vás požehnání, dokud nebude dostatek. [t8]
Leviticus 27 : 30
30 Celý desátek [a] země, ať ze semena země či z ovoce stromů, patří Hospodinu. Je to svatá věc pro Hospodina.
2. Korintským 9 : 7
7 Každý ať dá, jak si předsevzal v srdci, [a] ne se zármutkem nebo z donucení; [b] vždyť radostného dárce miluje Bůh.
2. Královská 2 : 23 – 24
23 Odtud šel do Bét-elu. Jak šel cestou, vyšli z města (malí chlapci) [a] a posmívali [b] se mu. Volali na něho: Pojď, [t11] plešatče, [t12] pojď, [t11] plešatče! [t11]
24 Ohlédl se za nimi, uviděl je a proklel [a] je v Hospodinově jménu. Tu vyšly z lesa dvě medvědice [b] a čtyřicet dva dětí z nich rozsápaly.
Židům 7 : 1 – 28
1 Tento Melchisedech, král Sálemu, kněz Boha Nejvyššího, [a] který se setkal s Abrahamem, když se navracel od porážky králů, a požehnal mu,
2 a kterému také Abraham oddělil ze všeho desátek, [a] je nejprve podle překladu ‚král spravedlnosti‘, dále pak i král Sálemu, což znamená ‚král pokoje‘.
3 Je bez otce, bez matky, bez rodokmenu, [a] nemá ani počátek dnů ani konec života; a tím je připodobněn Synu Božímu a zůstává knězem navždy.
4 Hleďte, jak veliký je ten, jemuž [i] patriarcha [a] Abraham dal desátek z kořisti.
5 A vskutku ti ze synů [a] Léviho, kteří přijímají kněžský úřad, mají příkaz brát podle Zákona desátek od lidu, to jest od svých bratrů, ačkoliv i oni vyšli z beder [b] Abrahamových.
6 Avšak ten, který nepochází z jejich rodokmenu, obdržel desátek od Abrahama a požehnal tomu, který měl zaslíbení. [a]
7 Není sporu, že nižší (přijímá požehnání) [t1] od vyššího.
8 A zde přijímají desátek smrtelní lidé, tam však někdo, o němž se svědčí, že žije.
9 Lze také říci, že skrze Abrahama dal desátek i Lévi, který přijímá desátky.
10 Vždyť byl ještě v bedrech otcových, když mu Melchisedech vyšel vstříc.
11 Kdyby tedy byla dokonalost [a] skrze levitské kněžství — neboť na jeho základě lid dostal Zákon — proč by ještě bylo potřeba, aby povstával jiný kněz podle řádu Melchisedechova a nebyl jmenován podle řádu Áronova?
12 Neboť mění-li se kněžství, nutně nastává i změna zákona.
13 A ten, o němž se toto říká, patří k jinému kmeni, z něhož nikdo nesloužil u oltáře.
14 Je přece dobře známo, že náš Pán pochází z Judy, [a] a vzhledem k tomuto kmeni Mojžíš nic neřekl o kněžích.
15 A je to ještě mnohem zřejmější, povstává-li podle podobnosti Melchisedechovy jiný kněz,
16 který není podle zákona (tělesného [a] nařízení), [t2] nýbrž podle moci neporušitelného života.
17 Neboť [se o něm] svědčí: ‚Ty jsi kněz (na věčnost) [a] podle řádu Melchisedechova.‘ [b]
18 (Tím se sice ruší předchozí nařízení pro jeho slabost [a] a neužitečnost —
19 vždyť Zákon [a] nic nepřivedl k dokonalosti [b] — uvádí se) [t3] však lepší [c] naděje, [d] skrze niž se přibližujeme [e] k [c]Bohu.
20 A tím více, že se to nestalo bez přísahy [t4] — neboť oni vskutku jsou kněžími bez přísahy, [t4]
21 kdežto on s přísahou [t4] od toho, který mu řekl: ‚Přísahal Pán a nebude toho litovat: Ty jsi kněz na věčnost [a] [podle řádu Melchisedechova].‘ [b] —
22 tím spíše se stal Ježíš [také] ručitelem lepší [a] smlouvy. [b]
23 A jich se mnoho stalo kněžími, protože smrt bránila, aby jimi zůstávali.
24 Protože však on sám zůstává na věčnost, [a] má nezměnitelné [t5] kněžství.
25 Proto také může dokonale [t6] zachránit [a] ty, kteří skrze něho přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. [b]
26 Takový velekněz [a] byl pro nás vhodný: svatý, [b] bezelstný, [c] neposkvrněný, oddělený od hříšníků, ten, který se stal vyšším nad nebesa [d]
27 a který nemusí jako tamti velekněží denně přinášet oběti [a] napřed za vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to učinil jednou provždy, [b] když obětoval [c] sebe sama.
28 Neboť Zákon ustanovuje za velekněze lidi mající slabosti, ale [c]slovo (přísežného ujištění), [t4] které bylo dáno po Zákonu, ustanovuje Syna, [a] který se stal dokonalým [b] veleknězem na věčnost. [c]
Malachiáš 3 : 1 – 18
1 Hle, posílám svého posla a připraví cestu [a] přede mnou. [b] Panovník, kterého hledáte, vstoupí náhle do svého chrámu, posel smlouvy, jehož si přejete, hle, přijde, praví Hospodin zástupů.
2 Kdo vydrží [a] den jeho příchodu? Kdo obstojí, až [b] se ukáže? Vždyť on je jako zlatníkův [t1] oheň a pradlákův louh. [t2]
3 Posadí se jako zlatník a čistič stříbra, pročistí [a] syny Léviho, přečistí [b] je jako zlato a stříbro a budou Hospodinu přinášet spravedlivé [t3] přídavné oběti
4 a Hospodinu bude přídavná oběť Judy a Jeruzaléma příjemná jako za dnů dávných, jako v letech pradávných. [a]
5 Přiblížím se k vám se soudem a budu rychlým svědkem proti čarodějům, [a] cizoložníkům [b] a těm, kdo lživě [c] přísahají, těm, kdo [d] utlačují za mzdu najatého, [e] vdovu a sirotka, křivdí [t4] příchozímu a nebojí se mě, praví Hospodin zástupů.
6 Neboť já Hospodin jsem se nezměnil, [a] (ani vy jste nepřestali být synové Jákobovi.) [t5]
7 Ode dnů svých otců jste se odvrátili [a] od mých ustanovení a nezachovávali jste je. Vraťte [b] se ke mně a vrátím se k vám, praví Hospodin zástupů. Ptáte se: Jak se máme navrátit?
8 Což smí člověk okrádat Boha? [a] Ale vy mě okrádáte! [b] Ptáte se: Jak tě okrádáme? Na desátcích a darech pozdvihování. [c]
9 Kletbou [a] jste prokleti, protože mě okrádáte, celý národ.
10 Přineste celý desátek [a] do skladu, [t6] ať je potrava v mém domě. Vyzkoušejte mě takto, praví Hospodin zástupů, zdali vám neotevřu nebeské průduchy [b] a nevyleji [t7] na vás požehnání, dokud nebude dostatek. [t8]
11 Kvůli vám okřiknu žrouta [v9] a nezničí vám výnos země; ani réva na poli vás nepřipraví o plody, praví Hospodin zástupů.
12 Budou vás blahoslavit [a] všechny národy, neboť budete oblíbenou [t10] zemí, praví Hospodin zástupů.
13 (Protivili jste se mi svými slovy,) [t11] praví Hospodin. Ptáte se: Co jsme mluvili proti tobě?
14 Říkáte: Sloužit [a] Bohu je k ničemu! [t12] Jaký zisk [b] z toho máme, že zachováváme [t13] jeho řád, [c] když chodíme před Hospodinem zástupů ve smutku? [d]
15 Nuže, [t14] nazýváme domýšlivce [a] šťastnými [b] — nejenže (se dobře daří těm, kdo páchali [c] ničemnost, [d] ale provokovali [t15] Boha, a unikli.
16 Tehdy ti, kdo se bojí Hospodina, mluvili jeden s druhým a Hospodin dával pozor a slyšel. [a] Pamětní kniha byla před ním sepsána (pro ty,) [t16] kdo se bojí Hospodina a kdo si váží jeho jména.
17 Budou mým vlastnictvím [a] — praví Hospodin zástupů — v den, který učiním. Budu mít s nimi soucit, jako má člověk soucit se svým synem, který mu slouží.
18 Znovu budete vidět rozdíl mezi spravedlivým a ničemou, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu neslouží.
Genesis 14 : 20
20 A požehnán buď Bůh Nejvyšší, který vydal tvé protivníky do tvé ruky. Nato mu Abram dal desátek [a] ze všeho.
Skutky 20 : 35
35 Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, [a] ujímat se slabých [b] a pamatovat na slova [v35] Pána Ježíše, neboť on řekl: ‚Blaženější je dávat než brát.‘“ [v36]
Lukáš 16 : 19 – 31
19 „Byl jeden bohatý [a] člověk, [t8] a oblékal se do purpuru [b] a kmentu a den co den skvěle hodoval. [c]
20 U jeho vrat lehával [t9] nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
21 a toužil se nasytit aspoň (tím, co padalo) [t10] ze stolu toho boháče; dokonce i psi přicházeli a lízali jeho vředy.
22 Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly [a] odnesen do klína Abrahamova; [t11] zemřel pak i boháč [b] a byl pohřben.
23 A když v podsvětí [t12] v mukách [a] pozdvihl oči, uviděl v dáli Abrahama a Lazara v jeho klíně.
24 I zvolal: ‚Otče Abrahame, [a] smiluj [b] se nade mnou a pošli Lazara, aby namočil špičku svého prstu vodou a ochladil můj jazyk, neboť trpím bolestí v tomto plameni.‘ [c]
25 Abraham řekl: ‚Synu, [t13] vzpomeň [a] si, že (sis už vybral) [t14] své dobré [b] ve svém životě, a Lazar podobně zlé. [c] Nyní je zde potěšován, ty však jsi sužován.
26 A k tomu všemu je mezi námi a vámi upevněna veliká propast, aby ti, kdo chtějí, nemohli přejít odtud k vám, ani se přepravit odtamtud k nám.‘
27 Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce,
28 neboť mám pět bratrů, ať jim svědčí, [t15] aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘
29 Abraham řekl: ‚Mají Mojžíše [a] a Proroky, ať je poslechnou!‘
30 On řekl: ‚Ne, otče Abrahame, ale kdyby k nim přišel někdo z [t16] mrtvých, budou činit pokání.‘ [a]
31 Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, [a] ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“
1. Korintským 11 : 31
31 Kdybychom rozsuzovali sami sebe, nebyli bychom souzeni.
Leave a Reply