Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví démonští duchové
1. Petrův 5 : 8
8 Buďte střízliví [a] a bděte! [b] Váš protivník Ďábel [c] obchází jako řvoucí lev [d] a hledá, koho by pohltil.
Deuteronomium 18 : 9 – 12
9 Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, neuč [a] se jednat podle ohavností oněch pohanských národů.
10 Ať se (u tebe) [t6] nenajde ten, kdo by provedl [t7] svého syna či svou dceru ohněm, věštec [v8] přinášející věštby, [a] hadač [t9] ani ten, kdo vykládá [v10] znamení, ani čaroděj [v11]
11 ani zaklínač [t12] ani ten, kdo se doptává [a] ducha zemřelého, ani věštec [t13] ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.
12 Vždyť každý, kdo dělá takové věci, je ohavností [a] pro Hospodina. Kvůli těmto ohavnostem je před tebou Hospodin, tvůj Bůh, vyhání. [b]
Zjevení 16 : 14
14 Jsou to duchové démonů, [a] činící znamení; [b] vycházejí ke králům celé obydlené země, [c] aby je shromáždili [d] k boji ve veliký den [e] [c]Boha, Všemohoucího. [f]
Efezským 6 : 10 – 18
10 Nakonec, [moji bratři,] posilujte [a] se v Pánu a v převaze [b] jeho síly.
11 Oblečte [a] si celou výzbroj [c]Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým [b] nástrahám. [c]
12 Neboť náš [t11] zápas [t12] není proti krvi a tělu, [a] ale proti vládám, proti autoritám, [b] proti světovládcům [c] této temnoty, [d] proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. [e]
13 Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý [a] vzepřít, [b] všechno vykonat a zůstat stát.
14 Stůjte [a] tedy opásáni na bedrech [b] pravdou, oblečeni v pancíř [c] spravedlnosti,
15 nohy [a] obuté v připravenosti k službě evangelia pokoje;
16 k tomu všemu vezměte štít [a] víry, jímž budete moci uhasit všechny hořící šípy [b] toho Zlého. [c]
17 A vezměte přilbu záchrany a meč [a] Ducha, jímž je Boží slovo. [t13]
18 Každou modlitbou [a] a prosbou [b] se v každý čas [c] modlete duchem [t14] a k tomu bděte [d] s veškerou vytrvalostí a prosbou za všechny svaté, [e]
2. Tessalonicenským 2 : 9
9 (Příchod Bezzákonného) [t10] je podle působení Satana [a] se [t11] vší mocí, znameními a lživými zázraky [b]
Skutky 19 : 19
19 Mnozí, kteří se zabývali magií, snesli své knihy a přede všemi je pálili. A spočítali jejich cenu a shledali hodnotu padesáti tisíc stříbrných. [v15]
2. Korintským 11 : 14
14 A není divu; vždyť sám Satan [a] se přestrojuje za anděla světla.
Jan 8 : 44
44 Vy jste z otce Ďábla [a] a chcete činit žádosti svého otce. On byl vrah [b] od počátku a nestál v [c]pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví [c] ze svého vlastního, protože je lhář [d] a otec lži. [t18]
Římanům 12 : 2
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
Židům 1 : 14
14 Což nejsou oni všichni služební [a] duchové, posílaní k službě kvůli těm, kdo mají dostat do dědictví [b] záchranu? [c]
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
1. Janův 4 : 4
4 Vy, dítky, [a]jste z [c]Boha a přemohli [b] jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší [c] než ten, který je ve světě. [d]
Skutky 8 : 9 – 13
9 Ve městě však byl již dříve nějaký muž jménem Šimon, který provozoval magii [t6] a ohromoval [a] samařský národ; říkal o sobě, že je někdo veliký. [b]
10 Všichni od nejmenšího do největšího [a] mu věnovali pozornost a říkali: „Tento člověk je ta moc Boží, [b] která se nazývá Veliká.“
11 Věnovali mu pozornost proto, že je dlouhý čas ohromoval svou magií. [t7]
12 Když však uvěřili [a] Filipovi, který jim zvěstoval evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se pokřtít [b] muži i ženy.
13 Dokonce sám Šimon uvěřil, byl pokřtěn a držel se Filipa. Když viděl, jak se dějí veliká znamení a mocné činy, [a] velmi nad tím žasl.
Zjevení 22 : 15
15 Venku zůstanou psi, [a] kouzelníci, [v7] smilníci, [b] vrahové a modloslužebníci i každý, kdo miluje a činí lež.“ [c]
Zjevení 16 : 13
13 A uviděl jsem z úst draka [a] a z úst šelmy [b] a z úst falešného proroka [c] vycházet tři nečisté [d] duchy jako žáby. [e]
Žalmy 24 : 1 – 10
1 Davidův žalm. Hospodinu [a] patří země a (vše, co je na ní,) [t1] celý [b] svět a všichni jeho obyvatelé.
2 Vždyť on ji založil [v2] na vodách, [t3] upevnil [a] ji na vodních proudech. [t4]
3 Kdo vystoupí [v5] na Hospodinovu horu? [a] Kdo stane [t6] na jeho svatém místě? [b]
4 Ten, kdo má nevinné [t7] ruce [v8] a čisté [t9] srdce, [v10] kdo nepozvedá svou [v11] duši ke klamu a nepřísahá [a] falešně. [t12]
5 Ten vezme [t13] od Hospodina požehnání, [a] přijme spravedlnost [t14] od Boha, své spásy. [b]
6 Takové je pokolení [v15] těch, kdo [a] hledají Boha. [t16] Jákob [v17] — to jsou ti, kteří vyhledávají [b] tvou tvář. [t18] Sela.
7 Brány, [v19] pozdvihněte své hlavy. Věčné vchody, zvedněte se! Vchází [t20] Král slávy! [t21]
8 Kdo to [a] je, ten Král slávy? Hospodin, silný [b] a udatný, [c] Hospodin, (udatný válečník.) [t22]
9 Brány, pozdvihněte své hlavy. Věčné vchody, pozdvihněte se! Vchází Král slávy!
10 Kdo to je, ten Král slávy? Hospodin zástupů [v23] — on je Král slávy! [a] Sela.
Marek 13 : 22
22 Neboť povstanou falešní kristové a falešní proroci a budou činit [t4] znamení a divy, aby, kdyby to bylo možné, svedli vyvolené.
Zjevení 22 : 16
16 „Já, Ježíš, jsem poslal svého anděla, aby vám ve sborech [a] tyto věci dosvědčil. Já jsem kořen [b] a rod Davidův, jasná hvězda jitřní.“ [c]
Židům 2 : 14
14 Protože děti mají účast na krvi a těle, [a] podobně i on se jich stal účastným, [b] aby skrze smrt zahladil [t13] toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla, [c]
Skutky 19 : 1 – 360
1 Stalo se, že když byl Apollos v Korintě, prošel Pavel (hornatým vnitrozemím) [t1] a přišel [t2] do Efesu; tam nalezl nějaké učedníky. [a]
2 Řekl jim: „Přijali [a] jste Ducha Svatého, když jste uvěřili?“ [b] Oni mu odpověděli: „Ne, vždyť jsme ani neslyšeli, že je Duch Svatý.“ [c]
3 Řekl: „Jak [t3] jste tedy byli pokřtěni?“ Oni řekli: „(Janovým křtem). [t4]“
4 Pavel řekl: „Jan křtil křtem [a] pokání a říkal lidu, aby uvěřili [b] v toho, který přijde po něm, to jest v Ježíše.“
5 Když to uslyšeli, (dali se pokřtít) [t5] ve jméno Pána Ježíše.
6 A když na ně Pavel vložil ruce, [a] přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky [b] a prorokovali.
7 Těch mužů bylo celkem asi dvanáct.
8 Pavel vstoupil do synagogy [a] a směle [b] v ní mluvil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval [c] je o věcech [c]Božího království. [d]
9 Když se však někteří [a] zatvrzovali [b] a nechtěli se dát přesvědčit, ba přede všemi tu Cestu [c] tupili, Pavel od nich odstoupil, oddělil [t6] učedníky a denně [d] rozmlouval ve škole [t7] nějakého Tyranna.
10 To trvalo dva roky, [v8] takže všichni obyvatelé provincie Asie [a] uslyšeli Pánovo [c]slovo, [b] Židé i Řekové. [c]
11 A [c]Bůh skrze Pavlovy ruce [a] konal neobvyklé [b] mocné činy, [c]
12 takže i na nemocné odnášeli šátky a zástěry, [a] (které se dotkly jeho těla), [t9] a nemoci se od nich vzdalovaly a zlí duchové vycházeli. [b]
13 Také někteří potulní židovští zaklínači [t10] se pokusili nad těmi, kteří měli [a] zlé [c]duchy, vyslovovat jméno Pána Ježíše [b] a říkali: „Zaklínám [t11] vás Ježíšem, kterého hlásá [c] Pavel.“
14 To činilo sedm synů nějakého Skévy, židovského velekněze.
15 Zlý duch jim však odpověděl: „Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?“
16 A ten člověk, v němž byl zlý duch, se na ně vrhl, ovládl (dva z nich) [t12] a přemohl je, takže nazí a zranění utekli z toho domu.
17 (Dověděli se o tom všichni) [t13] Židé a Řekové, kteří bydleli v Efesu. I padl na všechny strach [a] a jméno Pána Ježíše bylo velebeno. [b]
18 A mnozí z těch, kteří uvěřili, přicházeli, otevřeně vyznávali [a] a odhalovali [t14] své skutky.
19 Mnozí, kteří se zabývali magií, snesli své knihy a přede všemi je pálili. A spočítali jejich cenu a shledali hodnotu padesáti tisíc stříbrných. [v15]
20 Tak (Pánovo slovo [a] mocně rostlo [b] a sílilo). [t16]
21 (Po těchto událostech) [t17] se Pavel v [c]duchu rozhodl! [a], že projde Makedonii [b] a Achaju [c] a půjde do Jeruzaléma. [d] Řekl: „Až tam pobudu, musím spatřit také Řím.“ [e]
22 Poslal do Makedonie dva své pomocníky, [t18] Timotea [a] a Erasta, [b] a sám zůstal nějaký čas v Asii.
23 V té době nastalo nemalé pobouření pro tu Cestu. [a]
24 Nějaký zlatník [t19] jménem Demétrios, který vyráběl stříbrné modely Artemidiny [v20] svatyně a poskytoval řemeslníkům nemalý výdělek, [a]
25 svolal řemeslníky [t21] i ostatní pracovníky v tomto oboru a řekl: „Muži, víte, že z této práce máme blahobyt,
26 a vidíte a slyšíte, že tento Pavel nejen v Efesu, nýbrž téměř v celé Asii [a] přesvědčil a svedl značný zástup. [b] Říká, že bohové, kteří jsou děláni rukama, nejsou bohové. [c]
27 Hrozí nebezpečí, že nejenom náš obor [t22] přijde v opovržení, ale i chrám [v23] veliké bohyně Artemidy nebude považován za nic, a bude stržena velebnost [a] té, kterou uctívá celá Asie i obydlený svět.“ [b]
28 Když to uslyšeli, rozpálili [t24] se hněvem a začali křičet: „Veliká [a] je efeská Artemis!“ [b]
29 Celé město [a] se naplnilo zmatkem; všichni se společně hnali do divadla [v25] a vlekli s sebou Pavlovy průvodce [b] na cestách, Makedonce Gaia [c] a Aristarcha. [d]
30 Pavel chtěl vejít mezi lid, ale učedníci mu v tom bránili. [a]
31 Také někteří vysocí úředníci provincie, [t26] kteří byli jeho přáteli, mu poslali vzkaz a prosili ho, aby se nevydával do divadla.
32 Každý křičel něco jiného [a] , neboť shromáždění bylo zmatené a většina ani nevěděla, proč se sešli.
33 Ze zástupu vytáhli Alexandra, kterého Židé postrčili dopředu. Alexandr pokynul rukou [a] a chtěl se před lidem hájit.
34 Když však poznali, že je to Žid, zvolali všichni jedním hlasem [t27] a asi dvě hodiny křičeli: „Veliká je efeská Artemis!“
35 Městský tajemník [v28] utišil zástup a řekl: „Muži efesští, kdo z lidí by nevěděl, že město Efeských je strážcem chrámu veliké Artemidy a (jejího obrazu spadlého z nebe)? [t29]
36 Protože o tom tedy není pochyb, musíte zachovat klid [t30] a nedělat nic ukvapeného. [a]
37 Přivedli jste tyto muže, ale oni se nedopustili svatokrádeže, [t31] ani neuráží naši [t32] bohyni.
38 Mají-li tedy Demétrios a řemeslníci, kteří jsou s ním, proti někomu žalobu, konají se přece veřejné soudy [t33] a jsou tu místodržitelé. [a] Tam ať žalují jeden druhého.
39 Žádáte-li něco jiného, [t34] bude to vyřešeno [t35] v zákonném shromáždění. [v36]
40 Vždyť jsme v nebezpečí, [a] že budeme kvůli dnešku obviňováni ze vzpoury. [b] Není žádný důvod, kterým (bychom mohli) [t37] vysvětlit [t38] toto srocení.“ [v39] Po těch slovech [t40] shromáždění rozpustil.
Leave a Reply