Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví dávat minulost za hlavu
Filipenským 3 : 13 – 14
13 Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno [a] však činím: zapomínaje [b] na to, co je (za mnou), [t7] a natahuje se po tom, co je (přede mnou), [t8]
14 běžím k cíli pro cenu [a] Božího povolání [b] vzhůru v Kristu Ježíši.
2. Korintským 5 : 17
17 Proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. [a] Staré věci pominuly, hle, je tu [všechno] nové. [b]
Galatským 2 : 20
20 Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. [a] Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v (Syna [c]Božího), [t21] který si mne zamiloval [b] a vydal sebe samého za mne. [c]
Filipenským 3 : 13
13 Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno [a] však činím: zapomínaje [b] na to, co je (za mnou), [t7] a natahuje se po tom, co je (přede mnou), [t8]
2. Korintským 5 : 17 – 18
17 Proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. [a] Staré věci pominuly, hle, je tu [všechno] nové. [b]
18 A to všechno je z [c]Boha, [a] který nás smířil [b] sám se sebou skrze Krista a dal nám službu [c] smíření. [d]
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
Filipenským 3 : 14
14 běžím k cíli pro cenu [a] Božího povolání [b] vzhůru v Kristu Ježíši.
Jan 5 : 16 – 18
16 Proto Židé Ježíše pronásledovali [a usilovali ho zabít], [a] že tyto věci činil v sobotu.
17 Ježíš jim však odpověděl: „Můj Otec [a] až dosud pracuje, i já pracuji.“
18 Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným [a] Bohu. [b]
Jan 3 : 3
3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li [a] se kdo znovu, [t4] nemůže spatřit Boží království. [t5]“
Izaiáš 24 : 1 – 23
1 Hle, Hospodin nechává zemi zpustnout a pustoší ji, rozvrátí její povrch a rozptýlí [a] její obyvatele.
2 Pak na tom bude lid stejně jako kněz, otrok stejně jako jeho pán, [v1] služka stejně jako její paní, kupující stejně jako prodávající, věřitel stejně jako dlužník, lichvář stejně jako ten, kdo je u něj zadlužen.
3 Země bude zcela zpustlá a naprosto vypleněna, [a] protože Hospodin promluvil toto slovo.
4 Usychá, [t2] vadne země, chřadne, [a] vadne svět, (chřadnou velikáni [t3] lidu země) [t4]
5 a země je znesvěcena [a] pod [t5] svými obyvateli. Vždyť přestoupili zákony, změnili ustanovení, porušili [b] věčnou smlouvu. [v6]
6 Proto sžírá zemi prokletí a její obyvatelé nesou vinu. Proto ubude [t7] obyvatel země a lidí zůstane [v8] maličko.
7 Bude usychat [a] mladé víno, bude chřadnout réva, budou vzdychat všichni radostného srdce.
8 Ustane [a] veselí tamburín, [b] přestane hukot rozjařených, [c] ustane veselí lyry. [d]
9 Nebudou za zpěvu pít víno, [a] pivo pijanům [b] zhořkne.
10 Zdrceno bude město [a] marnosti, [t9] každý dům bude zavřen, [b] (takže bude nemožné vejít.) [t10]
11 Na ulicích bude slyšet žalostný křik [a] pro víno, [t11] veškerá radost potemní, veselí se vystěhuje ze země.
12 Ve městě zůstane hrozná spoušť a brána bude rozbita v troskách.
13 Neboť tak bude uprostřed země, mezi národy, jako po otlučení olivy, [a] jako paběrky, když pominulo vinobraní. [v12]
14 Ti [v13] pozvednou hlas a budou výskat, [a] v Hospodinově vznešenosti budou jásat od západu. [t14]
15 Proto na východě [t15] ctěte [a] Hospodina, na mořském pobřeží [t16] jméno Hospodina, Boha Izraele!
16 Od konce země jsme slyšeli zpěvy: Sláva [t17] Spravedlivému! Řekl jsem: (Jsem zničen, [t18] jsem [t18] zničen, běda mi! [a] Zrádci jednají zrádně. Zrádci jednají naprosto zrádně!) [v19]
17 (Strach, [a] propast a past na tebe,) [b] obyvateli země!
18 I stane se, že kdo uteče (před tou děsivou vřavou,) [t20] spadne do propasti, a kdo vyleze z propasti, chytne se do pasti; protože se otevřely [a] průduchy z výšin a otřásly [b] se základy země. [c]
19 Země se zcela rozbila, země se úplně rozdělila, země se velice rozkolísala. [t21]
20 Země se bude velmi potácet, [a] jako opilec, [b] bude se klátit jako strážní budka; [t22] těžce na ni dolehne její přestoupení. Padne a již nepovstane. [c]
21 I stane se v onen den, že Hospodin na výšině navštíví [a] armádu výšiny [b] a na zemi krále země.
22 A budou sebráni do shromáždění vězňů do jámy [a] a budou zavřeni ve vězení; [b] po mnohých dnech budou navštíveni. [c]
23 Zastydí se měsíc [t23] a bude zahanbeno [t24] slunce, když bude Hospodin zástupů kralovat [a] na hoře Sijón [b] a v Jeruzalémě, a před jeho starci (bude jeho sláva.) [t25]
Jan 21 : 15 – 25
15 Když posnídali, řekl Ježíš Šimonu Petrovi: „Šimone Janův, [t6] miluješ mne více než tito?“ [a] Odpověděl [t7] mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky.“ [b]
16 Řekl mu opět podruhé: „Šimone Janův, miluješ mne?“ Odpověděl [t7] mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé ovce.“
17 Řekl mu potřetí: [a] „Šimone Janův, máš mě rád?“ Petr se zarmoutil, že mu potřetí řekl: ‚Máš mě rád?‘, a odpověděl [t7] mu: „Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce.
18 Amen, amen, pravím tobě, [a] když jsi byl mladší, sám ses opásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš své ruce a jiný tě opáše [b] a povede, kam nechceš.“
19 Toto řekl, (aby mu naznačil), [t8] jakou smrtí [a] oslaví Boha. Po těchto slovech mu řekl: „Následuj mne.“ [b]
20 Petr se obrátil a uviděl, jak za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval [a] a který se také při večeři [b] naklonil k jeho prsům a řekl: ‚Pane, kdo je ten, který tě zrazuje?‘ [c]
21 Když jej Petr uviděl, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude s tímto?“
22 Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, co je ti po tom? Ty mne následuj.“
23 A tak (se mezi bratry [a] rozšířilo) [t9] to slovo, že onen učedník nezemře. [t10] Ježíš mu však neřekl, že nezemře, [t10] nýbrž: ‚Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, [b] co je ti po tom?‘
24 To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a který je zapsal; a víme, že jeho svědectví je pravdivé. [a]
25 Je ještě mnoho [a] jiných věcí, které Ježíš učinil; kdyby se o každé zvlášť napsalo, myslím, že by celý [t11] svět neobsáhl knihy [b] o tom napsané. Amen.
Římanům 12 : 3
3 Skrze milost, která mi byla dána, [a] pravím každému, kdo je mezi vámi: Nesmýšlejte výš, [t6] než je třeba smýšlet, ale smýšlejte [b] tak, abyste jednali rozumně, [t7] podle toho, jakou míru [c] víry udělil každému [c]Bůh.
Žalmy 37 : 1 – 40
1 Davidův žalm. [v1] Nerozčiluj [a] se kvůli zlovolníkům, [b] nezáviď [c] těm, kdo páchají zvrácenosti,
2 neboť brzy uschnou [t2] jako tráva [a] a zvadnou jako zelené býlí.
3 Důvěřuj [a] Hospodinu a čiň dobré; přebývej [b] v zemi a pěstuj poctivost. [t3]
4 Měj rozkoš [t4] z [t5] Hospodina — on naplní prosby tvého srdce. [a]
5 (Uval [a] na Hospodina) [t6] svou cestu a důvěřuj mu, on bude jednat. [b]
6 Vyvede tvou spravedlnost jako světlo, [a] tvé právo [t7] jako polední jas.
7 Umlkni [v8] před Hospodinem a toužebně na něj očekávej. [t9] Nerozčiluj [a] se kvůli těm, kterým se na jejich cestě daří, kvůli lidem, kteří kují pikle. [b]
8 Přestaň se hněvat [a] a zanech zloby, [b] nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého. [c]
9 Protože zlovolníci budou vyhlazeni, [a] ale ti, kdo očekávají [b] na Hospodina, ti obdrží zemi. [c]
10 Ještě chvilku a ničema [a] už nebude. Zadíváš se na jeho místo [b] a nebude tam. [c]
11 Ale pokorní [a] obdrží zemi [b] a budou si užívat množství pokoje. [c]
12 Ničema spravedlivému chystá [a] zlo a skřípe proti němu zuby. [b]
13 Panovník se mu ale směje, [a] vždyť vidí, že přichází jeho den. [v10]
14 Ničemové tasí meč, [v11] napínají [a] luk, aby srazili chudého a nuzného, [b] aby porazili ty, kdo žijí v upřímnosti. [t12]
15 Ale jejich meč jim pronikne do srdce a jejich luk [a] bude rozlámán.
16 Lepší je málo, které má spravedlivý, než bohatství mnoha ničemů. [a]
17 Neboť paže [v13] ničemů budou zlomeny, [t14] spravedlivé však Hospodin podepírá. [a]
18 Hospodin zná [a] dny [v15] bezúhonných, [b] jejich dědictví potrvá navěky.
19 Ve zlých dobách nebudou zahanbeni a ve dnech hladu [a] budou nasyceni.
20 Ničemové ale zahynou; [a] Hospodinovi nepřátelé pominou jak to nejlepší z pastvin, zmizí v dýmu. [b]
21 Ničema si půjčuje, ale nesplácí. [v16] Spravedlivý se slitovává [a] a dává. [b]
22 Jím [t17] požehnaní obdrží zemi, [a] ale jím [t17] zlořečení budou vyhlazeni.
23 Hospodin upevňuje kroky [a] muže, [b] oblíbil si jeho cestu.
24 Když upadne, [a] nebude zavržen, [t18] vždyť Hospodin mu podepírá [b] ruku.
25 Byl jsem mladý a teď jsem starý, ale neviděl jsem spravedlivého, [a] který by byl opuštěn a jehož potomstvo by žebralo [t19] o chléb. [b]
26 Každého dne se slitovává [a] a půjčuje [b] a jeho potomstvo je požehnáním.
27 Odvrať se od zlého a čiň dobré, [a] a budeš přebývat [t20] navěky.
28 Neboť Hospodin miluje právo [a] a neopouští své věrné. [b] Navěky je bude střežit. [c] Potomstvo ničemů však bude vyhlazeno. [t21]
29 Spravedliví obdrží zemi [a] a budou v ní přebývat navěky.
30 Ústa spravedlivého přemítají [t22] o moudrosti [a] a jeho jazyk mluví o právu. [t23]
31 V srdci [a] má zákon svého Boha, jeho kroky nebudou nejisté.
32 Ničema pozorně sleduje [a] spravedlivého [b] a hledá, jak by ho usmrtil. [c]
33 Hospodin ho nenechá v jeho ruce [t24] a až bude souzen, nebude usvědčen z viny.
34 Očekávej [a] na Hospodina a dbej na jeho cestu. [b] On tě vyvýší [c] a obsadíš zemi, [d] až budou ničemové vyhlazeni, [e] uvidíš [t25] to!
35 Viděl jsem ničemu, násilníka, [a] který se rozvaloval jako nepřesazovaná [v26] zeleň, [t27]
36 ale pominul a hle, už není. [a] Hledal jsem ho, ale nebyl nalezen. [b]
37 (Drž se bezúhonného,) [t28] hleď na přímého, [t29] vždyť pokojným (lidem patří) [t30] budoucnost, [t31]
38 ale vzpurníci budou [a] společně zničeni, budoucnost [t32] ničemů bude zmařena. [b]
39 Spása spravedlivých je od Hospodina, [a] on je jejich záštitou [b] v čas soužení. [c]
40 Hospodin jim pomáhá [a] a vytrhuje je, vytrhuje je od ničemů a zachraňuje je, neboť v něm hledají [b] útočiště.
Římanům 6 : 1 – 6
1 Co tedy řekneme? [a] Máme zůstávat v hříchu, [b] aby se rozhojnila milost? [c]
2 Naprosto ne! [a] Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, [b] v něm ještě mohli žít?
3 Což nevíte, [a] že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v [t1] Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v [t1] jeho smrt?
4 Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve [t1] smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen [a] z mrtvých, (vstoupili na cestu nového [b] života). [t2]
5 Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými (tím, že jsme mu byli podobni ve) [t3] smrti, [a] jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. [b]
6 (A víme), [t4] [a] že náš starý člověk [b] byl spolu s ním ukřižován, [c] aby tělo hříchu (bylo zbaveno sil) [t5] a my už hříchu neotročili.
Leave a Reply