Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví chválí
Žalmy 100 : 1 – 5
1 Děkovný žalm. Hlahol [a] Hospodinu, celá země!
2 Služte [a] Hospodinu s radostí, [b] předstupte [c] před něj [t1] s jásáním. [t2]
3 Vězte, [t3] že Hospodin je Bůh, [a] on nás učinil, [b] a (ne my sami sebe.) [t4] Jsme jeho lid, [c] ovce jeho stáda. [t5]
4 Vejděte [a] do jeho bran [b] s děkovnými písněmi, na jeho nádvoří [c] s chválami! [d] Vzdávejte mu chválu, dobrořečte [e] jeho jménu,
5 protože Hospodin je dobrý, [a] jeho milosrdenství je věčné [b] a jeho věrnost [c] od pokolení do pokolení.
Žalmy 150 : 1 – 6
1 Haleluja! Chvalte [a] Boha v jeho svatyni! [v1] Chvalte ho na nebeské klenbě, [b] plné jeho moci!
2 Chvalte ho za jeho mocné činy! [t2] Chvalte ho za jeho nesmírnou velikost! [a]
3 Chvalte ho dutím na beraní roh, [a] chvalte ho na harfu a lyru! [b]
4 Chvalte ho tamburínou a tancem, [a] chvalte ho strunami [b] a píšťalou! [t3]
5 Chvalte ho činely [a] hlasitými, chvalte ho činely zvučnými!
6 (Vše, co dýchá,) [v4] ať chválí Hospodina! [a] Haleluja!
Žalmy 147 : 1 – 20
1 (Haleluja! [t1] Jak dobré je) [t2] opěvovat [a] našeho Boha, jak líbezná, krásná je chvála! [b]
2 Hospodin buduje Jeruzalém, [a] on shromažďuje zapuzené [b] Izraelce.
3 Uzdravuje [a] ty, kdo mají zlomené [b] srdce; obvazuje [c] jejich rány. [d]
4 On (určuje počet) [v3] hvězd a všem jim dává jména. [a]
5 Velký [a] je náš Pán, [b] je velmi mocný, [c] jeho rozumnost nelze změřit. [t4]
6 Hospodin podpírá [a] pokorné, [b] ničemy snižuje [t5] až k zemi.
7 Zpívejte [t6] Hospodinu děkovnou píseň, při lyře [a] opěvujte [b] našeho Boha,
8 který pokrývá nebesa oblaky a připravuje zemi déšť, [a] který dává vyrůst trávě [b] na horách,
9 dává dobytku jeho potravu, i havraním mláďatům, když křičí. [a]
10 Nemá zalíbení v síle koně, [a] netouží [t7] po lýtkách [v8] muže.
11 Hospodin nachází zalíbení [a] v těch, kdo se ho bojí; [b] v těch, kdo očekávají na jeho milosrdenství. [c]
12 Jeruzaléme, oslavuj [a] Hospodina! Chval svého Boha, Sijóne! [b]
13 On upevnil závory [a] tvých bran, požehnal tvým synům ve tvém středu. [b]
14 Na tvém území zajišťuje pokoj, [a] sytí tě tou (nejlepší pšenicí.) [t9]
15 Posílá [a] svůj výrok [b] na zem — rychle běží jeho slovo. [c]
16 Dává sníh [a] jako vlnu, [b] jíní [t10] sype jako popel.
17 Vrhá celé kousky [v11] ledu [a] — kdo obstojí před jeho mrazem?
18 Pošle své slovo [a] a taje, vyžene [b] svůj vítr a vody se řinou.
19 Oznámil své slovo Jákobovi, [a] svá ustanovení a nařízení [b] Izraeli. [c]
20 Tak žádnému národu neučinil — jeho nařízení nepoznaly. [a] Haleluja!
Žalmy 148 : 1 – 14
1 Haleluja! Chvalte [a] Hospodina z nebes! [t1] Chvalte jej na výšinách! [b]
2 Chvalte jej, všichni jeho andělé! [a] Chvalte jej, všechny jeho zástupy! [b]
3 Chvalte jej, slunce i měsíc! Chvalte jej, všechny jasné hvězdy! [a]
4 Chvalte jej, nebesa nebes, [a] i vody, které jsou nad nebesy! [b]
5 Ať chválí jméno Hospodinovo, [a] neboť [t2] on přikázal a byly stvořeny, [b]
6 upevnil je navěky a navždy, stanovil hranice, které nepřekročí. [t3]
7 Chvalte Hospodina ze země, [t4] draci [a] a všechny propasti. [t5]
8 Ať ho chválí oheň a kroupy, [a] sníh a mlha, [t6] bouřlivý vítr, [b] jenž činí jeho slovo, [c]
9 pohoří a všechny pahorky, ovocný strom [a] i všechno cedroví, [b]
10 divá zvěř [a] a všechna dobytčata, plazi i okřídlené [b] ptactvo,
11 králové země a všechny národy, knížata i všichni, kdo soudí zemi,
12 mládenci [a] i panny, staří i mladí.
13 Ať chválí Hospodinovo jméno, neboť jen jeho jméno je vyvýšené, [a] jeho velebnost [b] je nad zemí i nebem.
14 Vyvýšil [t7] roh [a] svého lidu, chválu všech svých věrných, [b] synů Izraele, lidu, který je mu blízký. [c] Haleluja!
Žalmy 66 : 1 – 20
1 Pro vedoucího chval. [t1] Žalmová píseň. [v2] Hlahol [a] Bohu, celá země!
2 Opěvujte [a] slávu jeho jména, [t3] (učiňte jeho chválu slavnou!) [t4]
3 Řekněte Bohu: Jakou hrůzu vzbuzují [a] tvé skutky! Pro tvou velkou sílu ti lichotí [b] tví nepřátelé.
4 Ať se ti [a] klaní celá země, [b] ať tě opěvuje, ať opěvuje tvé jméno! Sela.
5 Pojďte a pohleďte na Boží skutky, [a] na hrůzu vzbuzující [b] činy, [c] jež se týkají lidských synů.
6 Moře proměnil v souš, [a] řeku [t5] přešli suchou nohou. Tehdy [t6] jsme se v něm radovali. [b]
7 Navěky vládne svou udatností. [a] Svým zrakem sleduje [t7] národy, [b] vzpurníci [t8] ať se nepozdvihují! [c] Sela.
8 Dobrořečte, [a] národy, [b] našemu Bohu, hlasitě rozhlašujte jeho chválu! [c]
9 (On zachoval) [t9] naši [t10] duši při životě a nedovolil, aby naše [t11] nohy [a] uklouzly. [b]
10 Ano, zkoušel jsi [a] nás, Bože, přečišťoval jsi [b] nás jako zlatník [c] stříbro.
11 Zavedls [a] nás do lovecké sítě, [b] vložils na naše bedra [c] těžké břemeno. [t12]
12 Nechals nám lidi jezdit po hlavě, [v13] prošli jsme ohněm i vodou, [a] ale vyvedls nás do hojnosti. [t14]
13 Vstoupím [v15] do tvého domu se zápalnými oběťmi, [a] splním ti své sliby, [b]
14 jež vyslovily mé rty, jež vyřkla má ústa, když jsem byl v tísni. [t16]
15 K zápalným obětem ti přinesu [a] tučné kusy, s kadidlem [t17] beranů připravím skot i kozly. [b] Sela.
16 Pojďte, slyšte! [a] Všem bojícím [b] se Boha budu vypravovat, [c] co učinil mé duši.
17 Volával jsem k němu svými ústy, (na jazyku jsem měl) [t18] jeho chválu. [t19]
18 Kdybych viděl [t20] ve svém srdci nepravost, Panovník by mě nevyslyšel. [a]
19 Avšak Bůh slyšel, [a] věnoval [b] pozornost hlasu mé modlitby.
20 Požehnaný [a] Bůh, který nezamítl mou modlitbu a neodňal mi své milosrdenství! [b]
Jakubův 5 : 13
13 Vede se někomu z [t6] vás zle? Ať se modlí! [a] Je někdo dobré mysli? [b] Ať zpívá Bohu chvály! [c]
Žalmy 76 : 1 – 12
1 Pro vedoucího chval. Na strunné nástroje. [t1] Asafův [v2] žalm — píseň. [t3]
2 V Judsku je Bůh znám; [a] v Izraeli je jeho jméno [t4] velké. [b]
3 Jeho stánek je v Šálemu, [t5] příbytek má na Sijónu. [a]
4 Tam rozlámal [a] ohnivé střely, [t6] štít i meč, skoncoval s válkou. [t7] Sela.
5 Záříš, ty vznešený, více než hory kořisti. [t8]
6 Siláci [t9] se stali kořistí, [t10] dřímají [a] svým spánkem, [b] a žádní bojovníci [t11] nenašli v rukách sílu. [t12]
7 Bože Jákobův, [a] od tvých hrozeb [b] zemdlely [t13] válečné vozy i koně. [c]
8 Ty vzbuzuješ hrůzu. [a] Kdo před tebou obstojí, když se rozhněváš? [t14]
9 Z nebes jsi vyhlásil právo. Zemi pojala bázeň a utichla, [a]
10 když Bůh povstal k soudu, aby zachránil všechny pokorné [a] země. [b] Sela.
11 Vždyť tebe chválí i lidské rozlícení. [v15] Opášeš se tím, co po hněvu zbude.
12 Čiňte sliby Hospodinu, svému Bohu, a plňte [a] je! Všichni kolem něj ať přinesou dar [b] Přehroznému. [c]
Židům 2 : 12
12 když říká: ‚Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu opěvovat.‘ [a]
Žalmy 118 : 15
15 (Hlasitý jásot) [t7] i vítězství [a] jsou ve stanech [t8] spravedlivých. [b] Hospodinova pravice vykonala [c] (mocné činy.) [t9]
Žalmy 71 : 8
8 Má ústa jsou plná tvé chvály, [a] celý den tě oslavuji. [t17]
Žalmy 136 : 1 – 26
1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné! [b]
2 Chválu vzdejte Bohu bohů [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
3 Chválu vzdejte Pánu pánů — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
4 Tomu, jenž jediný koná veliké divy [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
5 Nebesa [a] učinil s důmyslem [t1] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
6 Rozprostřel zemi [a] nad vodami [t2] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
7 Učinil [t3] veliká světla [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
8 Slunce, aby vládlo ve dne — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
9 Měsíc a hvězdy, aby vládly v noci — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
10 Pobil Egypt v jeho prvorozených [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
11 A vyvedl [a] Izraele z jejich středu — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
12 Mocnou rukou a vztaženou paží [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
13 Rákosové moře rozpoltil ve dví [t4] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
14 A provedl Izraele jeho středem [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
15 Faraona i jeho vojsko uvrhl [t5] do Rákosového moře [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
16 Svůj lid vodil pustinou [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
17 Pobil veliké krále — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
18 A zabil vznešené krále — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
19 Síchona, [a] krále emorejského — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
20 A Óga, krále bášanského — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
21 Jejich země dal do dědictví — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
22 Do dědictví Izraelovi, svému otroku [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
23 V našem ponížení na nás pamatoval [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
24 A vytrhl [a] nás z moci našich protivníků [b] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
25 Dává pokrm veškerému tvorstvu [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
26 Chválu vzdejte Bohu nebes [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
Leave a Reply