Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví být zodpovědný
Kolossenským 3 : 23
23 Cokoli děláte, [a] dělejte z duše jako Pánu, a ne lidem.
Přísloví 22 : 6
6 Vyuč chlapce na počátku [v9] jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
Efezským 6 : 4
4 A vy, otcové, (nedrážděte své děti k hněvu), [t3] ale vychovávejte [t4] je v Pánově kázni [t5] a napomenutí. [a]
Lukáš 16 : 10
10 Věrný [a] v nejmenším je věrný i ve velkém; nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém.
Římanům 14 : 12
12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet [t9]Bohu.
Kolossenským 2 : 8
8 Dávejte si pozor, [a] ať vás někdo neodvede [b] jako zajatce skrze filozofii [c]– prázdný svod podle lidské tradice, podle živlů [d] světa, a ne podle Krista.
Deuteronomium 6 : 1 – 25
1 Toto jsou příkazy, ustanovení a nařízení, která mi Hospodin, váš Bůh, přikázal vás učit, abyste je plnili v zemi, do které procházíte Jordánem, [t1] abyste ji obsadili.
2 Aby ses bál Hospodina, svého Boha, a [t2] po všechny dny svého života zachovával všechna jeho ustanovení [a] a jeho příkazy, které ti přikazuji, ty i tvůj syn i tvůj vnuk, aby se prodloužily [b] tvé dny.
3 Poslouchej je, Izraeli, (zachovávej a plň) [t3] je, aby se ti vedlo dobře a velmi jste se rozmnožili v zemi (oplývající mlékem a medem,) [a] jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců.
4 (Slyš, Izraeli,) [v4] (Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.) [v5]
5 Miluj [a] Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, [v6] celou svou duší [t7] a celou svou silou. [t8]
6 (Ať jsou [t9] tato slova, která ti dnes přikazuji, ve [t10] tvém srdci.) [t11]
7 Opakuj [t12] je svým synům, mluv o [t13] nich, když pobýváš [t14] (ve svém domě,) [t15] i když chodíš po cestě, když ležíš, [a] i když vstáváš.
8 Přivaž [a] je jako znamení [v16] na ruku, ať jsou značkou [b] (mezi tvýma očima.) [t17]
9 Napiš je na veřeje [v18] svého domu a na své brány.
10 I stane se, až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede [a] do země, o které přísahal [b] tvým otcům, (Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,) [c] že ti ji dá — zemi, kde jsou velká a dobrá města, která jsi nestavěl,
11 domy plné (všelijakých dobrých věcí,) [t19] které jsi nenaplnil, vykopané studny, [t20] které jsi nevykopal, vinice a olivové háje, [a] které jsi nevysadil, — až se najíš a nasytíš,
12 měj se na pozoru, abys nezapomněl [a] na Hospodina, který tě vyvedl [b] z egyptské země, z domu otroctví. [c]
13 Hospodina, svého Boha, se boj, [a] jemu služ [b] a v [t21] jeho jménu přísahej. [c]
14 Nechoďte za jinými [a] bohy, (za bohy) [t22] národů, které jsou okolo vás,
15 neboť Hospodin, tvůj Bůh, ve tvém středu, je Bůh žárlivý. [a] Jinak vzplane hněv [b] Hospodina, tvého Boha, proti tobě a vyhladí [c] tě z povrchu země.
16 Nezkoušejte [a] Hospodina, svého Boha, jako jste ho zkoušeli v Masse. [t23]
17 Bedlivě zachovávejte příkazy Hospodina, svého Boha, jeho svědectví a ustanovení, která vám přikázal.
18 Dělej, co je správné a dobré v Hospodinových očích, [v24] aby se ti vedlo [a] dobře a abys šel a obsadil tu dobrou zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům,
19 (a abys vypudil) [t25] všechny tvé nepřátele před tebou, jak Hospodin řekl.
20 Až se tě tvůj syn později [t26] zeptá: Co znamenají ta svědectví, ustanovení a nařízení, která vám Hospodin, váš Bůh, přikázal?
21 Odpověz svému synovi: Byli jsme v Egyptě faraonovými otroky, ale Hospodin nás z Egypta mocnou [a] rukou vyvedl.
22 Hospodin dal před našima očima velká a zlá [t27] znamení [a] a divy na [t28] Egypt, na faraona a [t29] celý jeho dům [t30]
23 a nás odtamtud vyvedl, aby nás přivedl sem a dal nám zemi, o které přísahal našim otcům.
24 Hospodin nám přikázal, abychom plnili všechna tato ustanovení a báli se Hospodina, svého Boha, aby se nám dobře dařilo [a] po všechny dny a zůstali jsme naživu, jak je tomu dodnes.
25 (To nám přinese) [t31] spravedlnost, když budeme zachovávat a plnit [a] každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.
Jan 16 : 33
33 Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. [a] Ve světě máte soužení. [b] Ale buďte dobré mysli, [c] já jsem přemohl svět.“ [d]
Žalmy 127 : 3
3 Hle, synové [a] jsou dědictví od Hospodina, plod lůna [b] je mzda. [c]
Židům 4 : 12
12 Neboť [c]Boží [c]slovo [a] je živé, [b] činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; [c] proniká až do rozdělení duše a ducha, [d] kloubů a morku a je schopné rozsoudit [e] myšlenky a postoje [t9] srdce.
Marek 16 : 16
16 Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen.
Efezským 5 : 1 – 33
1 Napodobujte [a] tedy Boha jako milované děti [b]
2 a žijte [t1] v lásce, jako i Kristus miloval [a] nás [t2] a vydal sám sebe [b] za nás jako dar a oběť [c]Bohu v příjemnou vůni. [c]
3 Smilstvo [a] ani žádná nečistota [b] nebo chamtivost [t3] ať nejsou mezi vámi ani zmiňovány, [t4] jak se sluší na svaté. [c]
4 Ani hanebnost, hloupé [a] řeči nebo laškování, což se nesluší; [b] nýbrž raději vzdávejte díky. [c]
5 Neboť toto vězte a znejte, že žádný smilník [a] ani nečistý ani lakomec [b] — to jest modloslužebník [c] — nemá dědictví [d] v království Kristově a Božím.
6 Ať vás nikdo nesvádí prázdnými [a] slovy, neboť pro tyto věci přichází [c]Boží hněv [b] na (syny neposlušnosti). [c]
7 Nemějte s nimi tedy nic společného. [t5]
8 Kdysi [a] jste byli tmou, [b] ale nyní jste světlem [c] v Pánu. Žijte [t1] jako děti světla [d] —
9 ovoce světla [t6] je ve veškeré dobrotě, [a] spravedlnosti [b] a pravdě —
10 zkoumejte, [t7] co se líbí [a] Pánu,
11 a nemějte žádnou účast [a] na neplodných skutcích tmy, [b] spíše je usvědčujte. [t8]
12 Neboť o tom, co se u [t9] nich vskrytu děje, je hanba i mluvit. [a]
13 Ale všechno, co je (světlem usvědčováno, je zjevováno), [t10]
14 neboť všechno, co je zjevováno, je světlo. [a] Proto praví: ‚Probuď se ty, kdo spíš, a vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.‘ [t11]
15 Dbejte tedy (pečlivě na to, jak žijete;) [t12] nežijte jako nemoudří, ale jako moudří; [a]
16 vykupujte [t13] čas, [a] protože dny jsou zlé. [b]
17 Proto nebuďte nerozumní, [a] ale rozumějte, co je Pánova vůle. [b]
18 A neopíjejte [t14] se vínem, [a] v němž je prostopášnost, [b] ale (naplňujte se Duchem), [t15]
19 mluvíce k sobě v chvalozpěvech, [t16] v (oslavných zpěvech) [t17] a v [duchovních] písních, svým srdcem zpívajíce [a] Pánu a velebíce [t18] ho
20 a vždycky za všechno děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci.
21 Podřizujte se [t19] jeden druhému v bázni před Kristem: [a]
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]
23 neboť muž je hlavou [a] ženy, jako je Kristus hlavou [b] církve; on [je] zachráncem těla.
24 Ale jako církev je podřízena [t20] Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům.
25 Muži, [a] milujte své ženy, jako i Kristus miloval [b] církev a sám sebe za ni vydal, [c]
26 aby ji posvětil, [a] když ji očistil (vodní koupelí) [t21] v slovu, [b]
27 aby sám sobě postavil [a] slavnou [t22] církev, která by neměla poskvrny [b] ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá [c] a bezúhonná.
28 Takto jsou povinni [i] muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí [t23] je a pečuje [t24] o ně, jako i Kristus o církev.
30 Vždyť jsme údy jeho těla, [a] [z jeho masa a z jeho kostí].
31 ‚Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo.‘ [a]
32 Toto tajemství [a] je veliké; vztahuji je však na Krista a na církev.
33 Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.
Leave a Reply