Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví být unavený
Matouš 11 : 28
28 Pojďte ke mně [a] všichni, kteří těžce pracujete [t23] a jste přetíženi, [b] a já vám dám odpočinek. [c]
Jan 16 : 33
33 Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. [a] Ve světě máte soužení. [b] Ale buďte dobré mysli, [c] já jsem přemohl svět.“ [d]
Filipenským 4 : 6
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]
Jeremiáš 29 : 11
11 Vždyť já znám úmysly, [t7] které s vámi zamýšlím, [t8] je Hospodinův výrok. Úmysly o pokoji [t9] a ne o zlu, (abych vám dal) [t10] budoucnost [a] a naději. [b]
Matouš 11 : 29
29 Vezměte na sebe mé jho [a] a učte [t24] se ode mne, [b] neboť jsem tichý [c] a pokorný [d] v srdci; [e] a [f]naleznete odpočinutí [f] svým duším.
Izaiáš 40 : 28
28 Což to nevíš? Cožpak jsi neslyšel, že věčný Bůh, Hospodin, stvořitel končin země, [v37] neochabne ani se neunaví? [a] Jeho rozumnost [b] je nevyzpytatelná. [c]
Jakubův 1 : 2
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
Přísloví 3 : 6
6 Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.
Matouš 28 : 18
18 Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá [a] pravomoc na nebi i na zemi.
1. Janův 3 : 1 – 24
1 Pohleďte, jakou lásku nám Otec dal, abychom byli nazváni Božími dětmi; [a] a také jimi jsme. Proto nás svět nezná, neboť nepoznal [b] jeho.
2 Milovaní, [a] nyní jsme děti Boží; a ještě se neukázalo, [b] co budeme. Víme [c] však, že až se zjeví, [d] budeme mu podobni, [e] protože ho uvidíme takového, jaký je. [f]
3 A každý, kdo v něm má tuto naději, [a] očišťuje [b] se, tak jako on je čistý.
4 Každý, kdo činí hřích, činí také svévoli. [t1] Hřích [a] je svévole. [t1]
5 A víte, že on se zjevil, [a] aby odstranil [naše] hříchy, [b] a hříchu v něm není. [c]
6 Žádný, kdo v něm zůstává, [a] nehřeší. [b] Žádný, kdo hřeší, ho neviděl [c] ani nepoznal. [d]
7 Dítky, [a] ať vás nikdo nesvádí. [b] Kdo činí spravedlnost, [c] je spravedlivý, tak jako on je spravedlivý.
8 Kdo činí hřích, je z Ďábla, [a] neboť Ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil [t2] skutky Ďáblovy.
9 Žádný, kdo je narozen [a] z Boha, nečiní hřích, [b] protože v něm zůstává Boží [t3] símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.
10 Podle toho (se poznají) [t4] děti Boží a děti Ďáblovy: žádný, kdo nečiní spravedlnost a kdo nemiluje [a] svého bratra, není z Boha.
11 Neboť to je ta zvěst, [a] kterou jste slyšeli od počátku: [b] abychom se navzájem milovali. [c]
12 Ne jako Kain, [a] který byl ze Zlého [b] a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé, [c] kdežto skutky jeho bratra byly spravedlivé.
13 Nedivte [a] se, bratři, když vás svět nenávidí. [b]
14 My víme, že jsme přešli ze smrti do života, [a] neboť milujeme bratry; [b] kdo nemiluje [bratra], zůstává ve smrti.
15 Každý, kdo nenávidí [a] svého bratra, je vrah; a víte, že žádný vrah nemá věčný život, [b] který by v něm zůstával.
16 (Podle toho) [t5] jsme poznali lásku, [a] že on za nás položil svou duši. [b] I my jsme povinni položit své duše [c] za bratry.
17 Má-li však někdo dostatek [t6] v tomto světě a vidí, že jeho bratr má nouzi, a zavře před ním své srdce, [t7] jak v něm může zůstávat Boží láska? [a]
18 Dítky, nemilujme slovem [a] ani jazykem, ale v skutku [b] a v pravdě.
19 (Podle toho) [t5] poznáme, že jsme z pravdy, [a] a tak před ním upokojíme své srdce,
20 i když by nás naše srdce odsuzovalo; [a] neboť [c]Bůh je větší [b] než naše srdce a zná všechno. [c]
21 Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme (radostnou důvěru [a] k Bohu) [t8]
22 a oč bychom žádali, [a] dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání [b] a činíme to, co se jemu líbí. [c]
23 A toto je jeho přikázání, abychom uvěřili [a] jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, [b] jak nám přikázal.
24 Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává (v Bohu [a] a Bůh) [t9] v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, [b] kterého nám dal.
Judův 1 : 4
4 Neboť se vloudili [a] někteří lidé, (kteří jsou dávno předem zapsáni k tomu odsouzení), [t7] bezbožní, [b] kteří milost [c] našeho [c]Boha proměňují v bezuzdnost [d] a zapírají [e] našeho jediného vládce [t8] a Pána, Ježíše Krista.
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Jakubův 1 : 1 – 27
1 Jakub, [a]otrok [b]Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav [c] dvanácti kmenům, [d]které jsou v rozptýlení. [t1]
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, [a] ať ji žádá [b] od Boha, který dává [c] všem štědře [d] a nevyčítá, a bude mu dána.
6 Ať však žádá (ve víře) [t7] a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, [a] podobá se mořské vlně, [b] hnané a zmítané větrem. [c]
7 Ať si takový [t8] člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;
8 je to muž nerozhodný, [t9] nestálý (ve všem, co činí). [t10]
9 Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení [a]
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: [a]
11 vyjde slunce se svým žárem [a] a vysuší [b] trávu, její květ opadne [c] a krása jeho [t11] vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v (tom, co činí). [t12]
12 Blahoslavený [a] muž, který snáší zkoušku, [t13] neboť když se osvědčí, dostane věnec [b] života, jejž Pán zaslíbil [c] těm, kdo ho milují. [d]
13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen (ke zlému) [t14] a sám také nikoho nepokouší.
14 Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. [a]
15 Žádostivost pak počne [a] a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. [b]
16 Nemylte se, [a] moji milovaní [b] bratři.
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, [a] sestupuje [t15] od Otce světel, u něhož není proměny [b] ani (zatmění z odvrácení). [t16]
18 On se rozhodl a zplodil [a] nás slovem pravdy, [b] abychom byli jakousi prvotinou [c] jeho stvoření.
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.
21 Proto odložte [a] veškerou nečistotu [b] a přemíru špatnosti [c] a v tichosti [d] přijměte [e] zaseté [c]slovo, které má moc [f] zachránit vaše duše. [v19]
22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, [a] nebuďte pouze posluchači, [b] kteří klamou sami sebe. [c]
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle [a] pozoruje svou přirozenou tvář;
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody [a] a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený [b] ve svém jednání.
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě [a] svůj jazyk, [b] klame [c] své srdce; [d] jeho zbožnost [e] je marná. [f]
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]
Jan 5 : 28 – 29
28 Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, [a] v níž všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas
29 a vyjdou. Ti, kdo činili dobře, (budou vzkříšeni k životu), [t11] a ti, kdo jednali zle, (budou vzkříšeni k soudu). [t12]“
Exodus 20 : 5
5 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i [t4] na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
Leave a Reply