O čem Bible říká být poutníkem – Všechny biblické verše být poutníkem o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví být poutníkem

Genesis 12 : 1 – 20
1 Hospodin řekl [a] Abramovi: Odejdi [t1] ze své země, ze svého příbuzenstva [b] a (z domu svého otce) [c] do země, kterou ti ukážu.
2 A učiním tě (velkým národem,) [a] požehnám tě [b] a tvé (jméno učiním velkým,) [c] (a buď) [t2] požehnáním! [v3]
3 Požehnám těm, kdo žehnají [a] tobě, a na toho, kdo tě proklíná, [t4] uvedu prokletí. [t5] V [t6] tobě budou [t7] požehnány všechny čeledi [t8] země.
4 A Abram šel [v9] tak, jak mu Hospodin řekl, a s ním šel Lot. Abramovi bylo sedmdesát pět let, [a] když vyšel z Cháranu.
5 Abram vzal svou ženu Sáraj, Lota, syna svého bratra, a všechen majetek, [a] jejž nabyli, i lidi, které získali v Cháranu, a vyšli, aby se ubírali do kenaanské země. I přišli do kenaanské země.
6 Abram prošel zemi až do místa Šekemu, [t10] až k dubu v Móre. [a] Tehdy byli v zemi Kenaanci.
7 I ukázal [a] se Abramovi Hospodin a řekl: Tuto zemi dám tvému semeni. [t11] Pak tam postavil oltář Hospodinu, [b] který se mu ukázal.
8 Odtamtud táhl k pohoří východně od Bét-elu [v12] a postavil [t13] svůj stan. Na západ měl Bét-el a na východ Aj; [a] tam postavil Hospodinu oltář a vzýval [b] Hospodinovo jméno. [c]
9 Pak Abram vyrazil [t14] a stále táhl k Negebu. [t15]
10 Pak v zemi nastal hlad. [a] Abram sestoupil [t16] do Egypta, aby tam pobýval jako cizinec, protože hlad v zemi byl tíživý. [b]
11 Když se přiblížil k [t17] Egyptu, řekl své ženě Sáraji: Hle, [t18] vím, že jsi žena (krásného vzhledu.) [a]
12 Když tě Egypťané uvidí a řeknou: To je jeho žena, pak mě zabijí a tebe nechají naživu.
13 Říkej prosím, že jsi má sestra, [v19] aby se mi díky tobě vedlo dobře [a] a aby kvůli tobě má duše zůstala naživu. [b]
14 Když přišel Abram do Egypta, Egypťané uviděli tu ženu, jak velice je krásná.
15 Když ji spatřila faraonova knížata, chválila ji u faraona. Žena byla vzata do paláce faraona,
16 který Abramovi kvůli ní prokázal dobro: dostal brav, skot a osly, otroky a otrokyně, [t20] oslice a velbloudy.
17 Faraona a jeho dům však Hospodin zasáhl [a] velikými ranami [b] pro Sáraj, ženu Abramovu.
18 Farao si zavolal Abrama a řekl: Cos mi to provedl? Proč jsi mi neoznámil, že je to tvá žena?
19 Proč jsi řekl: Je to má sestra, takže jsem si ji vzal za ženu? Nuže, zde je tvá žena. Vezmi si ji a jdi!
20 A farao o něm dal příkaz [a] svým mužům, a poslali [t21] pryč jej i jeho ženu se vším, co měl.