Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví být laskavý k ostatním
Lukáš 6 : 31
31 Jak [a] chcete, aby lidé činili vám, i vy stejně čiňte jim.
Jan 13 : 34 – 35
34 Dávám vám nové přikázání, [a] abyste se navzájem milovali; jako já miluji [t16] vás, abyste se i vy navzájem milovali.
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ [a]
Římanům 12 : 9 – 13
9 Láska [a] ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, [b] lněte k dobrému. [c]
10 Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, [a] (v prokazování úcty) [t16] předcházejte jeden druhého.
11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, [a] služte Pánu. [b]
12 V naději [t17] se radujte, v soužení [a] buďte trpěliví, [b] v modlitbě vytrvalí. [t18]
13 Sdílejte se se svatými [a] v jejich potřebách, usilujte [b] o pohostinnost. [c]
Galatským 5 : 22 – 23
22 Ovocem [a] [c]Ducha je však láska, [b] radost, pokoj, [c] trpělivost, laskavost, [d] dobrota, [e] věrnost, [t15]
23 mírnost, [a] sebeovládání. [b] Proti takovým není žádný zákon.
Židům 13 : 1 – 2
1 Bratrská láska [a] ať zůstává.
2 Nezanedbávejte pohostinnost; [t1] vždyť skrze ni [t2] někteří nevědomky [t3] pohostili anděly. [a]
1. Petrův 4 : 9
9 Buďte jedni k druhým pohostinní, [a] a to bez reptání. [b]
Lukáš 10 : 30 – 37
30 Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha [v7] a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli.
31 Náhodou [a] sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho.
32 Podobně [se tam objevil] i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu.
33 Ale jeden Samařan [a] na své cestě přišel k němu, a když ho uviděl, byl pohnut soucitem. [b]
34 Přistoupil, na jeho rány nalil olej [a] a víno a obvázal je, položil ho na svého mezka, [t8] zavezl do hostince a postaral se o něj.
35 Druhého dne vyjmul dva denáry, [a] dal je hostinskému a řekl: ‚Postarej se o něj, a co bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se budu vracet.‘
36 Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“
37 On řekl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ [a] Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“ [b]
1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]
Židům 10 : 19 – 25
19 Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, [a] (že smíme vstoupit) [t8] do svatyně [b] Ježíšovou krví,
20 cestou [a] novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, [b] to jest skrze své tělo, [c]
21 a když máme velikého kněze [a] nad domem Božím, [b]
22 přistupujme [a] s opravdovým srdcem v plnosti [t9] víry, [b] se (srdcem očištěným) [t10] od zlého svědomí [c] a s tělem obmytým čistou vodou.
23 Neochvějně [t11] držme [a] své vyznání [b] naděje, neboť ten, který dal slib, [c] je věrný; [d]
24 a buďme pozorní jedni k druhým, [t12] (abychom se rozněcovali v) [t13] lásce a dobrých skutcích. [a]
25 Nezanedbávejme [t14] své společné shromažďování, [a] jak mají někteří ve zvyku, [b] nýbrž povzbuzujme se, [t15] a to tím více, čím více vidíte, že se ten den [c] přibližuje.
Matouš 7 : 21 – 23
21 „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, [a] vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí [b] vůli [c] mého Otce, který je v nebesích.
22 Mnozí mi v onen den [a] řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali [b] a tvým jménem nevyháněli démony [c] a tvým jménem neučinili mnoho (mocných činů)? [t6]‘
23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. [a] Odejděte ode mne, [b] činitelé nepravosti. [t7]‘“
Galatským 2 : 6
6 Od těch, kteří něco znamenají — na tom, jací kdysi byli, mi nezáleží, protože Bůh nepřijímá (člověka podle významu jeho osoby) [t7] — ti uznávaní mně tedy nic dalšího neuložili.
Kolossenským 3 : 12 – 14
12 Oblečte [a] se tedy jako vyvolení [b] [c]Boží, svatí [c] a milovaní, [d] v (slitovný soucit,) [t10] dobrotu, pokoru, [e] vlídnost [t11] a trpělivost. [f]
13 Snášejte [t12] se navzájem a odpouštějte [a] si, má-li kdo něco [t13] proti druhému. Jako [b] Pán [t14] odpustil vám, odpusťte i vy.
14 A nad to všechno mějte lásku, [a] která je poutem dokonalosti. [b]
1. Královská 17 : 10 – 24
10 Vstal tedy a odešel do Sarepty. Když přišel ke vchodu do města, uviděl tam vdovu, jak sbírá dříví. Zavolal na ni: Podej [t4] mi, prosím, trochu vody v nádobě, abych se napil.
11 Když šla, aby to přinesla, zavolal na ni: Vezmi mi, prosím, s sebou i kousek chleba.
12 Řekla: Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, nemám ani koláček, [t5] jenom hrst mouky ve džbánu a trochu oleje ve džbánku. Podívej, sbírám pár kousků dříví, abych to šla udělat pro sebe a svého syna, sníme to a zemřeme.
13 Elijáš jí řekl: Neboj se. Jdi a učiň podle svého slova. Avšak nejprve z toho udělej malý chléb pro mě a přines mi to. Pro sebe a pro svého syna udělej potom.
14 Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Mouka ve džbánu nedojde a oleje ve džbánku nebude nedostatek až do dne, kdy dá Hospodin déšť na povrch země.
15 Šla a učinila podle Elijášova slova a jedla ona i on a její dům po mnoho dní.
16 Mouka ve džbánu nedošla [a] a oleje ve džbánku nebyl nedostatek podle Hospodinova slova, které promluvil prostřednictvím Elijáše.
17 Po těchto událostech se stalo, že syn té ženy, paní domu, onemocněl a jeho nemoc byla velmi těžká, [t6] takže v něm nezůstal dech. [a]
18 Žena řekla Elijášovi: Co (je ti do mě,) [t7] muži [a] Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomenul mou vinu a usmrtil mého syna?
19 Odpověděl jí: Dej mi svého syna. Vzal ho z jejího klína, vynesl ho do horní místnosti, [a] kde bydlel, a položil ho na svou postel.
20 Potom volal k Hospodinu: Hospodine, můj Bože, což i se vdovou, u níž pobývám jako cizinec, naložíš zle [t8] a usmrtíš jejího syna?
21 Natáhl [t9] se třikrát na [t10] chlapce [t11] a volal k Hospodinu: Hospodine, můj Bože, ať se vrátí (duše tohoto chlapce do jeho nitra.) [t12]
22 Hospodin vyslyšel [a] Elijáše, [b] chlapcova duše se vrátila do jeho nitra a ožil. [t13]
23 Elijáš vzal chlapce, snesl ho z horní místnosti do domu a dal ho jeho matce. [a] Pak Elijáš řekl: Pohleď, tvůj syn žije.
24 Žena Elijášovi odpověděla: (Teď vím, že) [t14] jsi Boží muž, a Hospodinovo slovo ve tvých ústech [a] je pravdivé. [b]
Kolossenským 4 : 1 – 18
1 Páni, prokazujte otrokům, co je spravedlivé a správné; vždyť víte, že i vy máte Pána v nebi. [t1]
2 V modlitbě [a] buďte vytrvalí; [b] buďte v ní bdělí [c] (a vděční). [t2]
3 Modlete se současně i za nás, aby nám Bůh otevřel dveře [a] slova, [t3] abychom mohli mluvit o tajemství [b] Kristovu, pro něž jsem také spoután,
4 abych je učinil zjevným tak, jak jsem povinen o něm mluvit. [a]
5 Žijte [a] moudře [b] před těmi, kteří jsou vně, [c] vykupujíce [d] čas.
6 Vaše [c]řeč [a] ať je vždy laskavá, [t4] okořeněná solí, [b] abyste věděli, jak máte každému odpovědět. [c]
7 Co je se mnou, vám oznámí Tychikos, [a] milovaný [b] bratr, věrný služebník a spoluotrok [c] v Pánu,
8 jehož jsem k vám poslal právě proto, (abyste se o nás dověděli) [t5] a aby povzbudil [a] vaše srdce.
9 Posílám ho s Onezimem, [a] věrným a milovaným bratrem, jenž je od vás. Ti vám oznámí všechno, co se zde děje.
10 Pozdravuje vás můj spoluvězeň [a] Aristarchos [b] a Barnabášův bratranec Marek, [c] o němž jste dostali pokyny; až k vám přijde, přijměte ho.
11 Dále Ježíš zvaný Justus. Oni jsou ze Židů [t6] moji jediní spolupracovníci pro Boží království; stali se mou útěchou.
12 Pozdravuje vás Epafras, [a] který je od vás, otrok [b] Krista [Ježíše]; on za vás ustavičně zápasí [c] na modlitbách, abyste byli postaveni zralí [t7] a úplní [t8] v celé vůli [c]Boží. [d]
13 Dosvědčuji mu, že pro vás a pro ty, kdo jsou v Laodiceji [a] a v Hierapoli, vynakládá [t9] mnoho namáhavé práce. [t10]
14 Pozdravuje vás milovaný lékař Lukáš [a] a Démas.
15 Pozdravte bratry v Laodiceji i Nymfu a církev, [t11] která je v jeho [t12] domě. [a]
16 A až bude u vás tento dopis přečten, [a] zařiďte, [t13] aby byl přečten také v laodicejském sboru [t14] a abyste i vy přečetli (dopis Laodicejským). [t15]
17 A Archippovi [a]řekněte: ‚Hleď si služby, [b] kterou jsi v Pánu přijal, abys ji plnil.‘
18 Pozdrav mou, Pavlovou rukou. [a] Pamatujte [b] na (má pouta). [t16] Milost s vámi. [c] [Amen.]
1. Petrův 3 : 8 – 12
8 A konečně: buďte všichni jednomyslní, [a] soucitní, [b] (plní bratrské lásky), [t9] milosrdní [c] a pokorní. [d]
9 Neodplácejte zlým za zlé [a] ani urážkou za urážku, [b] ale naopak žehnejte; [c] vždyť k tomu jste byli povoláni, [d] abyste jako dědictví obdrželi požehnání. [e]
10 Neboť ‚kdo chce milovat život a vidět dobré dny, ať zdržuje jazyk [a] od zlého a rty (od lstivých slov), [t10]
11 ať se odvrátí od zlého a činí dobré, ať hledá pokoj a (usiluje o něj); [t11]
12 neboť Pánovy oči jsou obráceny na spravedlivé a jeho uši k jejich prosbě, [a] ale Pánova tvář proti těm, kdo činí zlo. [t12]‘ [b]
Židům 13 : 2
2 Nezanedbávejte pohostinnost; [t1] vždyť skrze ni [t2] někteří nevědomky [t3] pohostili anděly. [a]
Efezským 2 : 8 – 9
8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; [a] a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; [b]
9 není (na základě) [t6] skutků, [a] aby se nikdo nechlubil. [b]
Skutky 28 : 2
2 Domorodci [v2] nám prokazovali neobyčejnou [t3] přívětivost. [t4] Zapálili oheň [a] a všechny nás k němu pozvali, protože se schylovalo k dešti a bylo chladno. [b]
Micheáš 6 : 8
8 Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: [t10] Jenom abys jednal podle práva, [t11] miloval milosrdenství [a] a pokorně chodil se svým Bohem. [b]
Leave a Reply