Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví být hrdý
Jakubův 4 : 6
6 Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: ‚Bůh se staví proti pyšným, [a] ale pokorným dává milost.‘ [b]
Přísloví 8 : 13
13 Bázeň [a] před Hospodinem znamená nenávidět zlo; povýšenost, pýchu, [b] zlou cestu a obojaká [c] ústa, to nenávidím.
Jakubův 4 : 10
10 Pokořte se před Pánem, a povýší [a] vás.
Lukáš 18 : 9 – 14
9 A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, [a] a ostatními pohrdali, [b] řekl toto podobenství:
10 „Dva lidé vystoupili [a] do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, [b] druhý celník. [c]
11 Farizeus se postavil [a] a takto se sám u sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
12 Postím se dvakrát týdně [v4] a dávám desátky [a] ze všeho, co získávám.‘
13 Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; [a] bil se do prsou [b] a říkal: ‚ [c]Bože, projev milost [t5] mně hříšnému.‘ [c]
14 Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“ [a]
Jan 8 : 44
44 Vy jste z otce Ďábla [a] a chcete činit žádosti svého otce. On byl vrah [b] od počátku a nestál v [c]pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví [c] ze svého vlastního, protože je lhář [d] a otec lži. [t18]
Matouš 18 : 1 – 35
1 V [a] tu hodinu přistoupili učedníci k Ježíšovi a říkali: „Kdo je tedy v království Nebes největší?“ [b]
2 Ježíš přivolal dítě, postavil je doprostřed nich
3 a řekl: „Amen, pravím vám: [a] Neobrátíte-li se a nebudete-li [t1] jako děti, [b] jistě nevejdete [c] do království Nebes.
4 Kdo se tedy pokoří [t2] jako toto dítě, ten bude [t3] největší v království Nebes.
5 A kdo přijme jedno takové dítě na základě mého jména, mne přijímá.“ [a]
6 „Kdo [a] by však (svedl k hříchu) [t4] jednoho z těchto maličkých, [b] kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu na krk pověsili velký [t5] mlýnský kámen [c] a potopili ho do mořské hlubiny. [t6]
7 Běda světu pro svody! [t7] Svody sice musí přijít, [a] avšak běda tomu člověku, skrze kterého svod přichází!
8 Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha (svádí k hříchu), [t8] utni ji a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý, než abys měl obě ruce nebo obě nohy, a byl uvržen do věčného ohně.
9 A jestliže tě svádí [t8] tvé oko, vyjmi je a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života jednooký, než abys měl obě oči, a byl uvržen do ohnivé Gehenny.“ [a]
10 „Dávejte si pozor, [t9] abyste nepohrdli [a] ani jedním z těchto maličkých. Neboť vám pravím, že jejich andělé [b] v nebesích stále [t10] hledí na tvář [c] mého Otce, který je v nebesích.
11 Vždyť Syn člověka přišel zachránit, co zahynulo. [a]
12 Co myslíte? [a] Kdyby [b] nějaký člověk měl sto ovcí [c] a jedna z nich by zabloudila, [d] nenechá těch devadesát devět na horách [e] a nevydá se hledat tu, která bloudí?
13 A stane-li se, že ji nalezne, amen, pravím vám, že se z ní raduje [a] víc než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.
14 Právě tak není vůle [a] (vašeho Otce), [t11] který je v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.“
15 „Jestliže tvůj bratr [proti tobě] zhřeší, [a] jdi a pokárej [b] ho (mezi čtyřma očima). [t12] Poslechne-li tě, získal jsi svého bratra. [c]
16 Jestliže by však neposlechl, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva, aby ‚ústy dvou nebo tří svědků byl potvrzen každý výrok‘. [a]
17 Jestliže by je neposlechl, pověz to shromáždění, [t13] a jestliže by neposlechl ani shromáždění, [t13] ať je ti jako pohan a celník.“ [v14]
18 „Amen, pravím vám, cokoli svážete na zemi, bude již svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude již rozvázáno v nebi. [a]
19 [Amen,] opět vám pravím: Shodnou-li [a]se dva z vás na zemi v jakékoli věci, o niž požádají, [b] stane se jim od mého Otce, který je v nebesích.
20 Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni [a] (v mé jméno), [t15] tam jsem já uprostřed nich. [t16]“
21 Tehdy přistoupil (Petr a řekl mu): [t17] „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?“
22 Ježíš mu řekl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. [t18]“
23 „Proto je království Nebes podobné [t19] králi, [t20] který chtěl provést vyúčtování [a] se svými otroky.
24 Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc talentů. [v21]
25 Protože však neměl čím zaplatit, rozkázal ho jeho pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh. [a]
26 Onen otrok padl na zem, klaněl [a] se mu a říkal: ‚Měj se mnou trpělivost, [b] [pane,] a všechno ti vrátím!‘
27 I slitoval se pán onoho otroka, propustil ho a dluh mu odpustil.
28 Ale když onen otrok vyšel, nalezl jednoho ze svých spoluotroků, [a] který mu byl dlužen sto denárů; [v22] popadl ho a začal ho škrtit, říkaje: ‚Zaplať, co mi dlužíš!‘
29 Jeho spoluotrok padl k jeho nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou trpělivost, a zaplatím ti.‘ [a]
30 On však nechtěl, ale šel a uvrhl ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
31 Když jeho spoluotroci uviděli, co se přihodilo, velmi se zarmoutili; [a] šli a oznámili svému pánu všechno, co se stalo.
32 Tehdy si ho jeho pán zavolal a řekl mu: ‚Otroku zlý, celý ten dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě poprosil.
33 Neměl ses také ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?‘ [a]
34 A jeho pán se rozhněval a předal ho mučitelům, [t23] dokud mu nezaplatí celý dluh. [a]
35 Tak i můj nebeský Otec [a] učiní vám, [b] jestliže ze srdce [t24] neodpustíte každý svému bratru jeho přestoupení. [c]“
Římanům 10 : 17
17 Víra je tedy ze slyšení [t8] zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo. [t9]
Efezským 4 : 31 – 32
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
1. Petrův 2 : 18
18 Sluhové, [t18] podřizujte se ve vší bázni [a] pánům, [b] nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým. [t19]
Římanům 10 : 9
9 Vyznáš-li [a] svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li [b] ve svém srdci, že ho [c]Bůh vzkřísil [c] z mrtvých, budeš zachráněn. [d]
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
Efezským 2 : 10
10 Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni [a] v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, [b] které [c]Bůh předem připravil, [c] abychom v nich žili. [t1]
Jan 5 : 1 – 47
1 Potom [a] byl židovský svátek [v1] a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma.
2 V Jeruzalémě je u Ovčí brány [v2] rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, [t3] který má pět sloupořadí. [t4]
3 V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých, [kteří čekali na pohyb vody.
4 Neboť Pánův anděl občas sestupoval do rybníka a vířil vodu. Kdo po zvíření vody první vstoupil do rybníka, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí].
5 Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let. [a]
6 Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: „Chceš [a] (být uzdraven)? [t5]“
7 Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, [t6] kdo by mě snesl [t7] do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.“
8 Ježíš mu řekl: „Vstaň, [a] vezmi své lehátko a choď.“
9 A hned [a] byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil. Ten den však byla sobota. [b]
10 Židé [a] tomu uzdravenému říkali: „Je sobota; není dovoleno, [b] abys nosil [své] lehátko.“
11 On jim však odpověděl: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: ‚Vezmi své lehátko a choď.‘“
12 Otázali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: ‚Vezmi [své lehátko] a choď‘?“
13 Uzdravený však nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se ztratil [a] v zástupu, který na tom místě byl.
14 Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi uzdraven. Už nehřeš, [a] aby se ti nepřihodilo něco horšího.“ [b]
15 Ten člověk odešel a oznámil Židům, že tím, kdo ho uzdravil, je Ježíš.
16 Proto Židé Ježíše pronásledovali [a usilovali ho zabít], [a] že tyto věci činil v sobotu.
17 Ježíš jim však odpověděl: „Můj Otec [a] až dosud pracuje, i já pracuji.“
18 Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným [a] Bohu. [b]
19 Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, [a] pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit [b] nic než to, co vidí činit Otce. Co činí on, to činí stejně i Syn.
20 Neboť Otec miluje [t8] Syna a ukazuje mu všechno, co sám činí. A ještě větší [a] skutky než tyto mu ukáže, abyste vy žasli. [b]
21 Jako totiž Otec křísí [t9] mrtvé a obživuje, tak také Syn obživuje [a] ty, které chce.
22 Vždyť Otec ani nikoho nesoudí, ale všechen soud [a] svěřil [t10] Synu,
23 aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí Otce, [a] který ho poslal. [b]
24 Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život [a] a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života. [b]
25 Amen, amen, pravím vám, že přichází hodina, [a] a nyní je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a ti, kdo uslyší, budou žít.
26 Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život [a] sám v sobě.
27 A dal mu pravomoc konat soud, [a] protože je Syn člověka.
28 Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, [a] v níž všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas
29 a vyjdou. Ti, kdo činili dobře, (budou vzkříšeni k životu), [t11] a ti, kdo jednali zle, (budou vzkříšeni k soudu). [t12]“
30 „Já sám od sebe nemohu dělat [a] nic. Jak slyším, tak soudím, [b] a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, kdo mne poslal.“ [c]
31 „Svědčím-li já sám o sobě, [a] není mé svědectví pravé. [t13]
32 Je jiný, kdo o mně svědčí, a vím, že svědectví, které o mně vydává, [t14] je pravdivé.
33 Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví [a] Pravdě.
34 Já sice nepřijímám svědectví [a] od člověka, ale toto říkám, abyste byli zachráněni.
35 On byl lampou hořící a zářící, a vám se zachtělo zaradovat se na chvíli v jeho světle. [a]
36 Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky, [a] které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec.
37 A sám Otec, který mne poslal, vydal o mně svědectví. [a] Vy jste nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste neviděli [b] jeho podobu
38 a jeho slovo ve vás nezůstává, [a] protože nevěříte tomu, koho on poslal.
39 Zkoumáte [a] Písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život, a právě ona svědčí o mně.
40 Ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život.“
41 „Slávu od lidí [a] nepřijímám.
42 Ale vím o vás, že v sobě nemáte lásku (k Bohu). [t15]
43 Já jsem přišel [a] ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
44 Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu [a] jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného [b] Boha, nehledáte?
45 Nemyslete si, že já vás budu obviňovat u Otce; vaším žalobcem je Mojžíš, [a] v něhož doufáte.
46 Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste mně, protože on psal o mně.
47 Nevěříte-li jeho zápisům, jak uvěříte mým výrokům?“
2. Petrův 2 : 9
9 Pán umí vysvobozovat [a] zbožné [b] ze zkoušky, [c] ale nespravedlivé [d] zachovávat (pro trest) [t9] ke dni soudu; [e]
Galatským 5 : 19 – 21
19 Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] [a] smilstvo, [b] nečistota, [c] bezuzdnost, [d]
20 modloslužba, [a] čarování, [b] nepřátelství, (svár, [c] žárlivost), [t12] hněvy, soupeření, [t13] rozdělení, sekty, [t14]
21 závisti, [vraždy,] opilství, [a] hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně [b] Boží království.
Zjevení 21 : 4
4 A Bůh setře každou slzu z jejich očí. [a] A smrti [b] již nebude, ani žalu [c] ani křiku [d] ani bolesti [e] již nebude, [neboť] první věci pominuly.“
1. Korintským 6 : 9 – 10
9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví [a] Boží království? Nemylte se! [b] Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci [t6] ani lidé praktikující homosexualitu, [c]
10 zloději [a] ani chamtivci, [b] opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.
Římanům 6 : 23
23 Mzdou [t18] hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný [a] v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Leave a Reply