Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Bůh miluje každého
Římanům 5 : 8
8 Bůh však projevuje svou lásku [a] k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
1. Janův 4 : 8
8 Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh [a] je láska.
1. Janův 4 : 10
10 V tom je láska: [a] ne že my jsme si zamilovali [c]Boha, ale že on miloval [t4] nás [b] a poslal svého Syna jako oběť smíření [c] za naše hříchy.
2. Petrův 3 : 9
9 Pán neotálí [a] s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), [t4] nýbrž je k vám [t5] shovívavý, [b] nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. [c]
Marek 12 : 31
31 Druhé je toto: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [a] Není jiné přikázání větší než tato.“
Matouš 5 : 43 – 48
43 „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního [t34]‘ [a] a nenávidět svého nepřítele.
44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, [a] [žehnejte [b] těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte [c] těm, kdo vás nenávidí,] a modlete [d] se za ty, kteří vás [urážejí a] pronásledují,
45 abyste byli syny [a] svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť [b] posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
46 Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? [a] Což i celníci [v35] nečiní totéž?
47 A pozdravíte-li jen své bratry, [t36] co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané? [t37]
48 Buďte tedy dokonalí, [t38] jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
Skutky 10 : 34 – 35
34 Petr otevřel ústa [a] a řekl: „Opravdu nyní chápu, že Bůh (nikomu nestraní), [t15]
35 ale v každém národě je mu milý [t16] ten, kdo se ho bojí [a] a činí spravedlnost. [b]
Kolossenským 3 : 14
14 A nad to všechno mějte lásku, [a] která je poutem dokonalosti. [b]
Přísloví 6 : 16 – 19
16 Šest věcí Hospodin nenávidí [a] a sedmá [v18] je pro něj [t19] ohavností: [b]
17 Povýšené [a] oči, lživý [b] jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, [c]
18 srdce, [t20] které kuje zlé plány, [a] nohy, které (rychle běží) [t21] za zlem, [v22]
19 falešného svědka, [a] který šíří [t23] lži, a toho, jenž zasévá sváry [t24] mezi bratry.
Přísloví 8 : 17
17 Já miluji ty, kteří milují mě; kdo mě usilovně hledají, naleznou [a] mě.
1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]
Římanům 6 : 1 – 23
1 Co tedy řekneme? [a] Máme zůstávat v hříchu, [b] aby se rozhojnila milost? [c]
2 Naprosto ne! [a] Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, [b] v něm ještě mohli žít?
3 Což nevíte, [a] že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v [t1] Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v [t1] jeho smrt?
4 Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve [t1] smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen [a] z mrtvých, (vstoupili na cestu nového [b] života). [t2]
5 Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými (tím, že jsme mu byli podobni ve) [t3] smrti, [a] jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. [b]
6 (A víme), [t4] [a] že náš starý člověk [b] byl spolu s ním ukřižován, [c] aby tělo hříchu (bylo zbaveno sil) [t5] a my už hříchu neotročili.
7 Vždyť ten, kdo zemřel, je (zproštěn hříchu). [t6]
8 Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. [a]
9 (A víme), [t7] že Kristus, když byl vzkříšen [a] z mrtvých, už neumírá; smrt nad ním už nepanuje. [b]
10 Neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu. [a]
11 Tak i vy se považujte [a] za mrtvé hříchu, [b] ale za živé [t8] Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu.
12 Ať tedy hřích nevládne [a] ve vašem smrtelném těle, [b] tak abyste (poslouchali jeho žádosti); [t9]
13 ani hříchu nepropůjčujte [t10] své údy [a] za nástroje [t11] nepravosti, ale vydejte [t10] sami sebe Bohu jako (ti, kteří byli mrtví, a ožili), [t12] a své údy vydejte Bohu za nástroje [t11] spravedlnosti. [b]
14 Hřích nad vámi nebude panovat; vždyť nejste pod Zákonem, [a] ale pod milostí. [b]
15 Co tedy? (Budeme hřešit), [t13] protože nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne!
16 Což nevíte, [a] že komu se propůjčujete [b] jako otroci k poslušnosti, koho posloucháte, toho jste otroky: [c] buď hříchu, který vede ke smrti, [d] nebo poslušnosti, která vede ke spravedlnosti?
17 Díky [c]Bohu, [a] že jste sice byli otroky hříchu, [b] ale stali jste se ze srdce poslušnými [c] vzoru učení, [d] jemuž jste byli svěřeni.
18 Byli jste osvobozeni [a] od hříchu a stali jste se otroky spravedlnosti.
19 Pro slabost vašeho těla to říkám po lidsku: [a] Jako jste propůjčili [t14] své údy za otroky nečistotě [b] a nepravosti [t15] k činění nepravosti, [t15] tak nyní předložte své údy za otroky spravedlnosti k posvěcení. [c]
20 Když jste byli otroky hříchu, byli jste svobodni od spravedlnosti.
21 Jaký jste tehdy měli užitek [t16] z těch věcí, za něž se nyní stydíte? Neboť jejich konec [t17] je smrt. [a]
22 Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu [a] a stali jste se otroky [c]Božími, [b] máte svůj užitek [t16] ku posvěcení a vašim cílem [c] je věčný život. [d]
23 Mzdou [t18] hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný [a] v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Leviticus 19 : 18
18 Nemsti [a] se a nehněvej [t9] se na syny svého lidu, ale miluj [b] svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin.
Jan 13 : 35
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ [a]
Římanům 8 : 7
7 Myšlení těla je totiž v nepřátelství [a] vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.
Marek 12 : 30 – 40
30 a ‚budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly‘. [a]
31 Druhé je toto: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [a] Není jiné přikázání větší než tato.“
32 I řekl mu ten učitel Zákona: „Dobře, Učiteli, pravdivě jsi řekl, že je jediný a není jiného mimo něho [a]
33 a milovat ho z celého srdce, z celého porozumění, [a] z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celopaly a oběti.“ [b]
34 Když Ježíš uviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se ho již neodvažoval zeptat.
35 A [a] když Ježíš odpověděl, začal vyučovat [b] v chrámě: „Jak to, že učitelé Zákona říkají, že Kristus je syn Davidův?
36 Sám David řekl v Duchu Svatém: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele (za podnož tvých nohou). [t5]‘ [a]
37 Sám David ho nazývá Pánem; jakpak [t6] je tedy jeho synem?“ A velký zástup [a] mu rád naslouchal.
38 Ve svém učení říkal: „Varujte se učitelů Zákona, kteří se chtějí procházet v dlouhých rouchách a (být pozdravováni) [t7] na tržištích
39 a chtějí přední sedadla v synagogách a přední místa na hostinách. [a]
40 Vyjídají domy vdov a okázale se dlouho modlí; ti dostanou větší odsouzení.“
Jan 15 : 9 – 10
9 Jako Otec miluje [a] mne, tak i já miluji [a] vás. Zůstaňte v mé lásce.
10 Zachováte-li má přikázání, [a] zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval [b] přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“
Leave a Reply