Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví boj
1. Janův 4 : 4
4 Vy, dítky, [a]jste z [c]Boha a přemohli [b] jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší [c] než ten, který je ve světě. [d]
2. Korintským 12 : 9 – 10
9 ale on mi řekl: ‚Stačí ti má milost, [a] neboť [má] moc se dokonává [t8] ve slabosti.‘ (Velmi rád) [t9] se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula [t10] moc [b] Kristova.
10 Proto mám zálibu v slabostech, v zlém zacházení, v tísních, v pronásledováních [a] a úzkostech [b] pro Krista. Neboť když jsem slabý, tehdy jsem mocný.
1. Korintským 10 : 13
13 Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské; věrný [a] je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale (se zkouškou) [t9] dá i východisko, abyste ji mohli snést.
Jeremiáš 29 : 11
11 Vždyť já znám úmysly, [t7] které s vámi zamýšlím, [t8] je Hospodinův výrok. Úmysly o pokoji [t9] a ne o zlu, (abych vám dal) [t10] budoucnost [a] a naději. [b]
Žalmy 23 : 1 – 6
1 Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, [a] nebudu mít nedostatek. [t1]
2 Dává mi uléhat [t2] na travnatých pastvinách, [a] přivádí [t3] mě k (vodě na místech odpočinku.) [t4]
3 Obnovuje [t5] mou duši, [t6] (pro své jméno) [t7] mě vodí [a] po pravých [t8] stezkách. [b]
4 I kdybych šel údolím (nejhlubší tmy,) [t9] nebudu se bát [a] zlého, neboť ty jsi se [t10] mnou. [b] Tvé žezlo [v11] a tvá hůl [v12] mě potěšují. [v13]
5 Připravuješ [v14] mi [t15] stůl před zraky mých nepřátel, mažeš mi hlavu olejem, [v16] můj kalich [a] přetéká. [t17]
6 Dobrota [t18] a milosrdenství [a] mě budou jistě provázet [v19] po všechny dny mého života. Po dlouhé časy se budu vracet [t20] do Hospodinova domu. [b]
Římanům 5 : 3 – 5
3 A nejen to, chlubíme se také souženími, [t4] neboť víme, [a] že soužení působí vytrvalost, [b]
4 vytrvalost osvědčenost [a] a osvědčenost naději.
5 A naděje nezahanbuje, [a] neboť [c]Boží láska [b] je vylita v našich srdcích [c] skrze Ducha svatého, který nám byl dán. [d]
Římanům 14 : 1
1 Slabého [a] ve víře přijímejte, [b] ale (ne proto, abyste posuzovali jeho názory). [t1]
Římanům 8 : 1
1 Nyní tedy není žádného odsouzení [a] pro ty, kteří jsou v Kristu [b] Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha.
Jan 1 : 5
5 A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. [t5]
Matouš 7 : 1 – 2
1 „Nesuďte, [a] abyste (nebyli souzeni). [t1]
2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, [a] a jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno. [b]
Filipenským 2 : 3 – 5
3 nic nedělejte ze soupeření [t2] ani z ješitnosti, [t3] nýbrž v pokoře [a] pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. [b]
4 Nevěnujte pozornost každý jen vlastním [a] zájmům, [t4] nýbrž každý i zájmům [t4] těch druhých. [b]
5 (Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i) [t5] v Kristu Ježíši.
1. Korintským 6 : 19 – 20
19 Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní [a] svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? (Nevíte, že nejste sami svoji?) [t10]
20 Byli jste přece koupeni [a] za velikou cenu; [b] oslavte [c] tedy (svým tělem) [t11] [c]Boha. [d]
1. Korintským 2 : 1 – 16
1 Také já, bratři, když jsem přišel k vám, [a] nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství [t1] vznešenými slovy nebo moudrostí.
2 Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. [a]
3 A byl jsem u vás ve slabosti, [a] v bázni a v mnohém chvění.
4 Mé [c]slovo a má zvěst [a] nespočívaly v přesvědčivých slovech [lidské] moudrosti, ale v ukázání [t2] Ducha [b] a moci, [c]
5 aby vaše víra [a] nebyla (založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci). [t3]
6 O moudrosti mluvíme mezi zralými, [t4] ne ovšem o moudrosti tohoto věku [a] ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,
7 nýbrž o Boží moudrosti, skryté [a] v tajemství, [b] kterou [c]Bůh před věky předurčil [c] k naší slávě.
8 Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. [a]
9 Ale jak je napsáno: ‚Co [t5] oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to [t5] Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘ [a]
10 Nám to Bůh zjevil [a] skrze [svého] Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny. [b]
11 Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? [a] Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží.
12 A my jsme nepřijali [c]ducha [a] světa, ale [c]Ducha, [b] který je z [c]Boha, abychom věděli, co [t5] nám [c]Bůh daroval. [c]
13 O tom také mluvíme — ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, [a] ale těmi, jimž vyučuje [b] Duch svatý; duchovní věci vysvětlujeme duchovními [t6] slovy.
14 Duševní [a] člověk však nepřijímá [b] věci [c]Ducha [ [c]Božího], neboť jsou mu bláznovstvím [c] a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně.
15 Duchovní [a] člověk však posuzuje všechno [t7] a sám není od nikoho posuzován.
16 Neboť kdo poznal Pánovu mysl(, která [t8] mu dá porozumět)? [t9] My máme mysl Kristovu. [a]
2. Korintským 10 : 3 – 5
3 Neboť (ačkoli žijeme) [t3] v těle, nebojujeme [t4] podle těla.
4 Zbraně [a] našeho boje nejsou tělesné, ale (mají od Boha sílu) [t5] bořit [b] opevnění; [t6] boříme rozumování [t7]
5 a každou povýšenost, [t8] která se pozvedá proti poznání [a] [c]Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, [b] aby byla poslušna [c] Krista,
Římanům 14 : 10 – 13
10 Ty pak, proč soudíš [a] svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. [t7] [b]
11 Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, [a] praví Pán, skloní se (přede mnou) [t8] každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘
12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet [t9]Bohu.
13 Nesuďme [a] už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu [b] nebo svod. [t10]
1. Janův 1 : 1 – 10
1 Co bylo od počátku, [a] co jsme slyšeli, [b] co jsme na vlastní oči viděli, [c] co jsme spatřili [d] a čeho se naše ruce dotýkaly [e] ohledně [c]Slova života: —
2 Ten život byl zjeven, [a] viděli jsme a svědčíme [b] a zvěstujeme vám věčný život, [c] který byl u [d] Otce a nám byl zjeven. —
3 Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste také vy měli společenství s námi. Naše společenství [a] je s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.
4 Toto [vám] píšeme, [a] aby naše [t1] radost [b] byla úplná.
5 A toto je zvěst, [a] kterou jsme od něho slyšeli a vám ji zvěstujeme: Bůh je světlo [b] a není v něm žádná tma.
6 Řekneme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme v temnotě, [a] lžeme [b] a nečiníme [c]pravdu. [c]
7 Jestliže však chodíme v tom světle, [a] jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev [b] Ježíše Krista, jeho Syna, nás očišťuje [c] od každého hříchu. [v2]
8 Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, [a] klameme sami sebe a pravda [b] v nás není.
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
10 Řekneme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něj lháře [a] a jeho slovo [b] v nás není.
Římanům 12 : 18
18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, [a] mějte pokoj [b] se všemi lidmi.
Leave a Reply