Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví baal
Jeremiáš 23 : 13
13 I na samařských prorocích jsem viděl bláznovství: [t19] Prorokovali [a] (skrze Baala) [t20] a sváděli můj lid, Izrael.
Jeremiáš 7 : 9
9 Cožpak můžete krást, [a] vraždit a cizoložit, lživě přísahat, obětovat [b] Baalovi a chodit za jinými bohy, které jste neznali, [c]
Jeremiáš 2 : 8
8 Kněží neřekli: Kde je Hospodin? Ti, kteří se zabývají zákonem, [a] mě neznají. [v13] Pastýři [t14] se proti mně vzbouřili. [b] Proroci prorokovali (skrze Baala) [t15] a šli za tím, co jim neprospěje. [v16]
2. Královská 23 : 5
5 Odstranil žrece, [v5] které ustanovili judští králové, (aby pálili) [t6] oběti na návrších v judských městech a v okolí Jeruzaléma, a ty, kdo obětovali Baalovi, slunci, měsíci, [a] (hvězdám zvěrokruhu) a celému nebeskému zástupu.
1. Samuelova 7 : 4
4 Nato synové Izraele [t10] odstranili baaly a aštarty a sloužili [a] Hospodinu samotnému. [b]
Ozeáš 2 : 16 – 17
16 Ale hle, já ji přivábím, [t24] přivedu ji do pustiny a (budu mluvit k jejímu srdci. ) [t25]
17 Tam jí dám její vinici a údolí Akór [v26] jako bránu naděje. Tam (bude povolná) [t27] jako za dnů svého mládí, [a] jako v den, kdy [b] vyšla z egyptské země.
2. Královská 21 : 3
3 Znovu postavil návrší, která jeho otec Chizkijáš zničil, [a] postavil oltáře Baalovi, udělal posvátný kůl, [b] jak to udělal izraelský král Achab, klaněl se celému nebeskému zástupu [c] a sloužil jim.
Soudců 2 : 10 – 23
10 A také celá ona generace byla připojena [t10] ke svým otcům. Po nich potom povstala jiná generace, která neznala Hospodina ani dílo, jež pro Izrael vykonal.
11 Synové Izraele páchali to, co je (zlé v Hospodinových očích,) [a] a sloužili [b] baalům.
12 Opustili [a] Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z egyptské země, a chodili [b] za jinými [c] bohy z bohů těch národů, které byly okolo nich, (klaněli se jim) [t11] a provokovali [d] Hospodina ke hněvu.
13 Opustili Hospodina a sloužili Baalovi [a] a Aštoretě. [b]
14 Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv [a] a on je vydal [v12] do ruky pustošitelů, [b] kteří je plenili. Vydal [t13] je do ruky jejich okolním nepřátelům a nemohli už před svými nepřáteli obstát.
15 Všude, kam vytáhli, byla (Hospodinova ruka proti nim) [a] ke zlému, jak to Hospodin prohlásil a jak jim to Hospodin odpřisáhl. Bylo jim velmi úzko. [b]
16 Hospodin tedy dával povstat [a] soudcům [t14] a ti je zachraňovali z ruky jejich pustošitelů.
17 Ale ani své soudce neposlouchali, protože chodili [a] smilnit za jinými bohy a klaněli se jim. Odvrátili se rychle [b] od té cesty, po níž chodili jejich otcové v poslušnosti Hospodinových příkazů. Oni tak nejednali.
18 A když Hospodin dával kvůli nim povstat soudcům, (byl Hospodin s tím) [a] soudcem a zachraňoval je z ruky jejich nepřátel po všechny dny toho soudce, neboť Hospodin se slitovával [b] kvůli jejich sténání [c] před jejich utiskovateli a poháněči. [d]
19 Když však soudce zemřel, stalo se, že se navrátili zpět a (vrhali se do zkázy) [t15] více než jejich otcové, [a] chodili [t16] za jinými bohy, sloužili [b] jim a klaněli se jim. Nevzdali se svých činů ani svých zatvrzelých [c] cest.
20 Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on řekl: Kvůli tomu, že tento národ přestoupil mou smlouvu, kterou jsem dal [t17] jejich otcům, a neposlechli mě,
21 ani já je už nenechám [t18] podrobit si nikoho z národů, které Jozue zanechal, než zemřel.
22 To abych jejich prostřednictvím Izrael zkoušel, [a] zda budou zachovávat Hospodinovu cestu, [b] aby po ní chodili, jak to zachovávali jejich otcové, nebo ne. [c]
23 Tak Hospodin ponechal [a] tyto národy, aniž by si je rychle podrobili, ani je nevydal do Jozuovy ruky.
2. Královská 17 : 16
16 Opustili všechny příkazy Hospodina, svého Boha, a udělali si lité modly, dvě telata, [a] i [t16] posvátné kůly a klaněli se celému nebeskému zástupu [b] a sloužili Baalovi. [c]
2. Paralipomenon 33 : 3
3 Znovu postavil návrší, která jeho otec Chizkijáš strhl. [a] Postavil oltáře baalům, udělal posvátné kůly a klaněl se celému nebeskému zástupu a sloužil mu.
2. Paralipomenon 28 : 2
2 Chodil po cestách izraelských králů a také udělal lité [a] modly baalům.
2. Královská 10 : 18 – 25
18 Nato Jehú shromáždil všechen lid a řekl jim: Achab sloužil Baalovi málo, Jehú mu bude sloužit víc.
19 Nuže zavolejte ke mně všechny Baalovy proroky, všechny, kdo mu otročí, všechny jeho kněze, nikdo ať nechybí, protože chystám velký obětní hod pro Baala. Ten, kdo by chyběl, nezůstane naživu. Jehú však jednal lstivě, [t16] aby vyhubil ty, kdo otročili Baalovi.
20 Jehú řekl: Nachystejte [t17] shromáždění pro Baala! A bylo svoláno.
21 Jehú vzkázal do celého Izraele a přišli všichni, kdo otročili Baalovi, nezůstal nikdo, kdo by nepřišel. Přišli do Baalova domu a Baalův dům se naplnil (hlava na hlavu.) [t18]
22 Jehú řekl tomu, kdo byl nad šatnou: Přines oděv pro všechny, kdo otročí Baalovi. Přinesl jim oděv.
23 Jehú s Jónadabem, synem Rekábovým, přišel do Baalova domu a řekl těm, kdo otročili Baalovi: Porozhlédněte se a podívejte se, zdali tu s vámi není někdo z otroků Hospodinových, zda-li jsou zde jenom ti, kdo otročí Baalovi.
24 Když vešli obětovat (oběti a zápaly,) [t19] Jehú připravil venku osmdesát mužů a řekl: Ten, kdo by nechal uniknout někoho z mužů, jež přivedu do vašich rukou, svým životem zaplatí za jeho život.
25 I stalo se, když skončilo [t20] konání zápalné oběti, že řekl Jehú běžcům [a] a kapitánům: Jděte a pobíjejte je, ať nikdo neodejde. [b] Běžci a kapitáni je pobili ostřím meče a vyhodili ven; a pak šli do vnitřku [t21] Baalova domu.
Soudců 6 : 25 – 32
25 I stalo se oné noci, že mu Hospodin řekl: Vezmi býčka, býka, který patří tvému otci, ba toho druhého [a] sedmiletého býčka. Zboříš Baalův [b] oltář, který patří tvému otci, a pokácíš posvátný kůl, [t16] který je u něj.
26 Dále postavíš [a] patřičným [v17] způsobem oltář Hospodinu, svému Bohu, na vrcholu této skály. [t18] Vezmeš toho druhého býčka a přineseš zápalnou oběť na dříví z toho posvátného kůlu, který pokácíš.
27 Gedeón vzal deset mužů ze svých otroků a učinil, jak mu Hospodin pověděl. I stalo se, protože se to kvůli domu svého otce a kvůli mužům toho města bál provést ve dne, že to vykonal v noci.
28 Muži města časně ráno vstali a hle: Baalův oltář byl stržen a posvátný kůl, jenž u něj stával, byl skácen a druhý býček byl obětovaný na oltáři, který tu byl vybudován.
29 Tu se ptali jeden druhého: Kdo provedl něco takového? Pátrali, [t19] hledali a řekli: Tohle provedl Gedeón, syn Jóášův.
30 Nato řekli muži toho města Jóašovi: Vyveď svého syna. Ať zemře, [v20] protože strhl Baalův oltář a pokácel posvátný kůl, který byl u něj.
31 Ale Jóaš odpověděl všem, kteří se proti němu postavili: Cožpak vy (povedete při za) [t21] Baala? [a] Vy ho snad budete zachraňovat? Kdo za něho povede při, bude do rána usmrcen. Jestliže on je bůh, povede při za sebe; strhl přece jeho oltář.
32 I nazval jej v onen den Jerubaalem [t22] se slovy: Ať s ním vede při Baal, vždyť mu strhl oltář.
2. Paralipomenon 24 : 7
7 Vždyť ničemnice Atalja a její synové vtrhli do Božího domu [a] a všechny svaté věci [b] z Hospodinova domu použili [c] pro baaly.
1. Královská 18 : 24 – 29
24 Pak vzývejte jméno (svého boha) [t12] a já budu vzývat [a] jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bohem. Všechen lid odpověděl: Dobře jsi promluvil. [b]
25 Elijáš řekl Baalovým prorokům: Vyberte si jednoho býčka a připravte ho první, protože vás je víc. Vzývejte jméno svého boha, ale oheň nerozdělávejte.
26 Nato vzali býčka, kterého jim dal, připravili ho a vzývali Baalovo jméno od rána až do poledne se slovy: Baale, odpověz nám! Ale (žádný ohlas, nikdo neodpovídal. Přitom) [t13] poskakovali [t14] kolem oltáře, který udělali.
27 Když nastalo poledne, Elijáš se jim posmíval: Volejte [a] hlasitě, [t15] vždyť je to bůh. Snad (je zaneprázdněn) [t16] nebo má nutkání. Třeba je na cestě. Možná spí, ať se [b] probere.
28 Volali hlasitě [t15] a dle svého zvyku si zasazovali [a] rány meči a oštěpy, až jim tekla krev.
29 Když přešlo poledne, (chovali se jako proroci) [t17] až do doby, kdy se přináší [t18] přídavná oběť, ale žádný [a] ohlas, nikdo neodpovídal, nikdo tomu nevěnoval pozornost. [b]
Zjevení 17 : 1 – 18
1 Tu přišel jeden ze sedmi [a] andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: „Pojď, ukážu [b] ti soud nad tou velikou smilnicí, [t1] která sedí [c] na [t2] mnohých vodách,
2 se kterou smilnili králové země [a] a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.“ [b]
3 A odnesl [a] mne v Duchu [t3] do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové [b] barvy, plné rouhavých jmen, [c] mající sedm hlav [d] a deset rohů.
4 Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny [t4] a perlami; ve své ruce měla zlatou číši [a] plnou ohavností a nečistot (svého smilstva) [t5]
5 a na svém čele [a] měla napsané (jméno: ‚Tajemství, [b] Babylon), [t6] ten veliký, matka smilnic a ohavností země.‘
6 Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých [a] a krví Ježíšových svědků. [b] Velice jsem užasl, [t7] když jsem ji uviděl.
7 Anděl mi řekl: „Proč jsi užasl? Já ti řeknu tajemství [a] té ženy a šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů.
8 Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit [t8] z bezedné propasti [a] a jít [t9] do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa (v knize) [t10] života, užasnou, až uvidí, že ta šelma [b] byla a není, [c] a opět přijde.
9 Zde [a] je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů:
10 pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko.
11 A šelma, která byla a není, je tím osmým; je z těch sedmi a jde do záhuby.
12 Těch deset rohů, [a] které jsi viděl, je deset králů, kteří královskou moc ještě nepřijali, ale pravomoc jako králové (mají přijmout) [t11] (na jednu hodinu) [t12] spolu s šelmou.
13 Ti (budou mít stejný) [t13] úmysl a svou sílu a moc [a] dají šelmě.
14 Ti budou válčit s Beránkem, [a] ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, [b] a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení [c] a věrní.“
15 Ještě mi řekl: „Vody, [a] které jsi viděl, kde ta smilnice sedí, jsou lidé [b] a zástupy, národy a jazyky. [c]
16 Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nenávidět smilnici a učiní ji zpustlou a nahou, [a] budou jíst její maso a spálí ji v ohni. [b]
17 Neboť Bůh dal do jejich srdcí, [a] aby uskutečnili jeho úmysl, (jednali jednomyslně) [t14] a dali šelmě svou (královskou moc), [t15] dokud nebudou dokonána Boží slova.
18 A ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, [a] které má královskou moc nad králi země.“
Soudců 10 : 6
6 A synové Izraele dále [t3] páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, sloužili [a] baalům a aštoretám, [b] bohům aramejským, [v4] bohům sidónským, [v5] bohům moábským, [v6] bohům synů Amónových [v7] a bohům Pelištejců. [v8] Opustili [c] Hospodina a nesloužili mu.
2. Královská 23 : 4
4 Nato král přikázal veleknězi Chilkijášovi, kněžím druhým [a] v pořadí a strážcům prahu, [b] aby vynesli z Hospodinova chrámu všechny předměty učiněné pro Baala, Ašeru a pro celý nebeský zástup. [c] Spálil je venku za Jeruzalémem na polích Kidrónu [d] a jejich prach [e] odnesl do Bét-elu. [v4]
Jeremiáš 32 : 35
35 Vystavěli Baalova [a] návrší, která jsou v údolí Hinómova syna, [b] aby prováděli ohněm své syny a své dcery Molekovi, [c] což jsem jim nepřikázal a ani mi nepřišlo na mysl, aby činili takovou ohavnost [d] a sváděli Judu ke hříchu.
1. Královská 18 : 1 – 46
1 Přešlo mnoho dní, když se třetího [a] roku stalo Hospodinovo slovo k Elijášovi: Jdi, ukaž se Achabovi. Dám déšť na povrch země.
2 Elijáš šel, aby se ukázal Achabovi. V Samaří byl krutý [t1] hlad.
3 Achab si zavolal Obadjáše, který byl nad domem. [a] Obadjáš se velmi bál [t2] Hospodina.
4 Stalo se, že když Jezábel vyhlazovala Hospodinovy proroky, Obadjáš vzal sto proroků, ukryl [a] je po padesáti v jeskyni a zásoboval je chlebem a vodou.
5 Achab řekl Obadjášovi: Jdi v zemi ke všem pramenům vody [a] a ke všem potokům. Snad se najde tráva, abychom zachovali koně [v3] a mezky při životě a nemuseli vyhladit žádné ze zvířat.
6 Rozdělili si zemi, aby jí procházeli. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám druhou [t4] cestou.
7 Když byl Obadjáš na cestě, hle, potkal ho Elijáš. Jakmile jej Obadjáš zpozoroval, padl na tvář a zeptal se: Jsi to ty, můj pane, [a] Elijáši?
8 Odpověděl mu: Jsem. [a] Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš.
9 Nato on řekl: Čím jsem zhřešil, že dáváš svého otroka do ruky Achaba, aby mě usmrtil?
10 Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není národ či království, kde by tě můj pán nenechal [t5] hledat. Když řekli: Není zde, nechal království či národ přísahat, že tě nenašli.
11 A ty nyní říkáš: Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš.
12 I stane se, až od tebe odejdu, že tě Hospodinův Duch odnese nevím kam. Já to půjdu oznámit Achabovi, on tě nenajde a zabije mě. Tvůj otrok se přece od svého mládí bojí Hospodina.
13 Což nebylo oznámeno mému pánu, co jsem udělal, když Jezábel zabíjela Hospodinovy proroky? Ukryl jsem (sto z Hospodinových proroků vždy po padesáti) [t6] v jeskyni a zásoboval jsem je chlebem a vodou.
14 A ty nyní říkáš: Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš. Vždyť mě zabije.
15 Elijáš řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, jemuž sloužím, [a] dnes se mu ukážu.
16 Obadjáš šel vstříc Achabovi a oznámil mu to. Nato šel Achab vstříc Elijášovi.
17 I stalo se, když uviděl Achab Elijáše, Achab se ho zeptal: Jsi to ty, kdo (přivádí zkázu na Izrael?) [t7]
18 Odpověděl mu: Zkázu na Izrael nepřivádím já, ale ty a dům tvého otce, když opouštíte [a] Hospodinovy příkazy a chodíte [t8] za baaly.
19 Nyní vzkaž a shromáždi ke mně na horu Karmel [a] celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta Ašeřiných [b] proroků, kteří jídají [c] u Jezábelina stolu.
20 Achab vzkázal mezi všechny syny Izraele a shromáždil proroky na horu Karmel.
21 Tehdy Elijáš přistoupil ke všemu lidu a řekl: Jak dlouho [a] budete kulhat [t9] (na dvě strany?) [t10] Jestliže je Bohem Hospodin, jděte za ním, a jestliže Baal, jděte za ním. Lid mu nic [b] neodpověděl.
22 Elijáš řekl lidu: Já sám [a] jsem zůstal Hospodinovým prorokem a Baalových proroků je čtyři sta padesát.
23 Ať nám jsou dáni dva býčci. Jednoho býčka ať si vyberou oni, rozsekají ho na kusy, položí na dříví, ale oheň ať nerozdělávají. Já připravím [a] druhého [t11] býčka, dám ho na dříví, ale oheň nerozdělám.
24 Pak vzývejte jméno (svého boha) [t12] a já budu vzývat [a] jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bohem. Všechen lid odpověděl: Dobře jsi promluvil. [b]
25 Elijáš řekl Baalovým prorokům: Vyberte si jednoho býčka a připravte ho první, protože vás je víc. Vzývejte jméno svého boha, ale oheň nerozdělávejte.
26 Nato vzali býčka, kterého jim dal, připravili ho a vzývali Baalovo jméno od rána až do poledne se slovy: Baale, odpověz nám! Ale (žádný ohlas, nikdo neodpovídal. Přitom) [t13] poskakovali [t14] kolem oltáře, který udělali.
27 Když nastalo poledne, Elijáš se jim posmíval: Volejte [a] hlasitě, [t15] vždyť je to bůh. Snad (je zaneprázdněn) [t16] nebo má nutkání. Třeba je na cestě. Možná spí, ať se [b] probere.
28 Volali hlasitě [t15] a dle svého zvyku si zasazovali [a] rány meči a oštěpy, až jim tekla krev.
29 Když přešlo poledne, (chovali se jako proroci) [t17] až do doby, kdy se přináší [t18] přídavná oběť, ale žádný [a] ohlas, nikdo neodpovídal, nikdo tomu nevěnoval pozornost. [b]
30 Pak řekl Elijáš všemu lidu: Přistupte ke mně. Všechen lid k němu přistoupil. On opravil Hospodinův oltář, který byl pobořen.
31 Elijáš vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, ke kterému se stalo Hospodinovo slovo: Budeš se jmenovat Izrael. [a]
32 Z kamenů [a] postavil [b] oltář v Hospodinově jménu a udělal okolo oltáře příkop na dvě míry [v19] zrna.
33 Narovnal dříví, rozsekal býčka na kusy a položil ho na dříví.
34 Pak řekl: Naplňte čtyři džbány vodou a vylejte ji na zápalnou oběť i na dříví. Nato řekl: Udělejte to znovu. Udělali to znovu a on řekl: Udělejte to potřetí, a udělali to potřetí.
35 Voda tekla okolo oltáře a naplnila také příkop.
36 Když nastal čas přinášení přídavné oběti, přistoupil prorok Elijáš a řekl: Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, [t20] kéž se dnes pozná, [t21] že ty jsi Bůh v Izraeli a já jsem tvůj otrok [a] a všechny tyto věci jsem učinil podle tvého slova.
37 Odpověz [a] mi, Hospodine, odpověz mi, ať tento lid pozná, [b] že ty, Hospodine, jsi Bůh; a ty sám obracíš jejich srdce [c] nazpět. [d]
38 Nato spadl Hospodinův oheň [a] a strávil zápalnou oběť i dříví, kameny a prach a vylízal [t22] vodu, která byla v příkopu.
39 Když to všechen lid uviděl, padli na tvář a volali: Hospodin je Bůh, [a] Hospodin je Bůh.
40 Elijáš jim řekl: Chyťte Baalovy proroky, nikdo z nich ať neunikne. Když je chytili, zavedl je Elijáš k potoku Kíšón [a] a tam je pobil. [b]
41 Elijáš řekl Achabovi: Jdi, jez a pij, neboť (slyším hukot deště.) [t23]
42 Achab šel [v24] jíst a pít. Elijáš vystoupil na vrchol Karmelu, sklonil se k zemi a vložil svou tvář mezi kolena.
43 Svému služebníkovi [t25] řekl: Jdi a podívej se směrem k moři. Šel, podíval se a řekl: Nic tam není. (Řekl: Sedmkrát se vrať.) [t26]
44 Když to bylo posedmé, řekl: Hle, oblak malý jako lidská dlaň vystupuje z moře. Řekl: Jdi a řekni Achabovi: Zapřáhni a jeď, ať tě nezadrží déšť.
45 (Za chvíli) [t27] se zatměla nebesa oblaky a větrem a nastal velký déšť. Achab nasedl a jel do Jizreelu. [a]
46 Hospodinova ruka [a] byla s Elijášem, takže si přepásal bedra a běžel [v28] před Achabem, až dorazil do Jizreelu.
Leave a Reply