Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví alžběta
Lukáš 1 : 5 – 57
5 Za dnů judského krále Heroda [a] byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; [t7] měl ženu z dcer Áronových [t8] a její jméno bylo Alžběta. [t9]
6 Oba byli spravedliví [a] před Bohem a žili [t10] bezúhonně [b] podle všech Pánových příkazů a ustanovení.
7 Neměli však dítě, neboť Alžběta byla neplodná [a] a oba již byli (pokročilého věku). [t11]
8 Stalo se [v12] pak, když v pořadí [v13] svého oddílu konal před Bohem kněžskou službu [a]
9 podle zvyku [a] kněžského úřadu, připadlo na něj losem, [b] aby vešel do Pánovy svatyně a obětoval kadidlo. [v14]
10 A v hodinu [v15] obětování kadidla se celé shromáždění [t16] lidu modlilo venku.
11 Tu se mu ukázal Pánův anděl, [a] stojící po pravé straně oltáře [b] pro obětování kadidla.
12 Když ho Zachariáš uviděl, rozrušil [a] se a padl na něj strach. [b]
13 Anděl mu řekl: „Neboj se, [a] Zachariáši, neboť tvá prosba [b] byla vyslyšena, [c] a tvá žena Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno [d] Jan. [t17]
14 A budeš mít radost [a] a veselí [b] a mnozí se budou radovat z jeho narození.
15 Neboť bude veliký [a] před Pánem, vína a opojného nápoje se nenapije [b] a již od lůna své matky [c] bude naplněn Duchem Svatým. [d]
16 A mnohé ze synů Izraele obrátí [a] k Pánu, jejich Bohu.
17 A sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, [a] aby obrátil srdce otců k dětem [b] a neposlušné k smýšlení [c] spravedlivých [d] a přichystal [e] Pánu připravený [t18] lid.“
18 I řekl Zachariáš andělovi: „Podle čeho to poznám? [a] Vždyť jsem stařec [b] a má žena je již pokročilého věku. [c]“
19 Anděl mu odpověděl a řekl: „Já jsem Gabriel, [a] který stojí [t19] před [c]Bohem, a byl jsem poslán, [b] abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zprávu. [c]
20 A hle, budeš němý [a] a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi neuvěřil [b] mým slovům, která se ve svůj čas naplní.“
21 Lid čekal na Zachariáše [v20] a divil [a] se, že tak dlouho prodlévá ve svatyni.
22 Když vyšel, nemohl k nim promluvit, i poznali, že spatřil ve svatyni vidění. Dorozumíval se s nimi posunky a zůstával němý.
23 I stalo se, že jakmile se naplnily [t21] dny jeho služby, odešel (do svého domu.) [t22]
24 Po těch dnech jeho žena Alžběta otěhotněla, a skrývala se po pět měsíců a říkala:
25 „Tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž na mne pohlédl, aby odňal mé pohanění [a] mezi lidmi.“
26 V šestém měsíci [v23] byl anděl Gabriel [a] poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, [b]
27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, [a] z domu Davidova; [b] jméno té panny bylo Marie. [t24]
28 I vešel k ní a řekl: „(Buď zdráva), [t25] (milostí obdařená), [t26] Pán je s tebou. [a] Požehnaná tys mezi ženami.“
29 Ona však byla tím slovem velmi rozrušena [t27] a uvažovala, jaký je to pozdrav.
30 A anděl jí řekl: „Neboj [a] se, Marie, neboť jsi nalezla milost [b] u Boha.
31 A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. [a]
32 Ten bude veliký [a] a bude nazván synem Nejvyššího [t28] a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. [b]
33 Na věky [a] bude kralovat nad domem Jákobovým [b] a jeho kralování nebude konce.“ [c]
34 Marie řekla andělovi: „Jak se to stane, vždyť nepoznávám muže? [t29]“
35 A anděl jí odpověděl: „Duch Svatý [a] přijde na tebe a moc Nejvyššího [b] tě zastíní; proto také to Svaté, [c] co se z tebe narodí, bude nazváno Syn Boží. [d]
36 Hle, tvá příbuzná Alžběta — také ona počala ve svém stáří syna a toto je šestý měsíc té, která je nazývána neplodnou.
37 Neboť u Boha nebude žádná věc [t30] nemožná.“ [a]
38 Marie řekla: „Hle, jsem Pánova otrokyně; [a] nechť se mi stane podle tvého slova.“ [b] A anděl od ní odešel.
39 V těch dnech Marie vstala a vydala se spěšně na cestu do hor [a] do města Judova.
40 Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
41 I stalo se, že jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, poskočilo dítě v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým [a]
42 a zvolala silným hlasem: „Požehnaná jsi ty mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna!
43 Jak [t31] se mi to stalo, že ke mně přišla matka mého Pána?
44 Neboť hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl [t32] mých uší, poskočilo radostí dítě v mém lůně.
45 A blahoslavená, [t33] která uvěřila, [a] neboť se splní, co jí bylo řečeno od Pána.“
46 A Marie řekla:
47 „Má [v34] duše [a] velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci, [b]
48 že pohlédl na ponížení [a] své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit [b] všechna pokolení,
49 protože mi Mocný [a] učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno
50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení těm, kdo se ho bojí. [a]
51 Svou paží [a] učinil mocný skutek, [b] rozptýlil [c] ty, kteří jsou pyšní [t35] v smýšlení [d] svého srdce,
52 svrhl vládce z trůnů a povýšil pokorné, [a]
53 hladovějící nasytil dobrými věcmi [a] a bohaté poslal pryč s prázdnou.
54 Ujal se Izraele, svého služebníka, [a] pamatoval na své milosrdenství, [b]
55 jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho potomstvu [t36] až (na věčnost). [t37]“
56 Marie s ní zůstala asi tři měsíce a pak se vrátila do svého domu.
57 Alžbětě se naplnila doba k jejímu porodu, i porodila syna.
Lukáš 1 : 44
44 Neboť hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl [t32] mých uší, poskočilo radostí dítě v mém lůně.
Lukáš 1 : 41
41 I stalo se, že jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, poskočilo dítě v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým [a]
Lukáš 1 : 13
13 Anděl mu řekl: „Neboj se, [a] Zachariáši, neboť tvá prosba [b] byla vyslyšena, [c] a tvá žena Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno [d] Jan. [t17]
Leave a Reply