O čem Bible říká adorace – Všechny biblické verše adorace o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví adorace

1. Paralipomenon 29 : 11 – 14
11 Tobě, Hospodine, patří velikost, [a] udatnost, [b] sláva, [c] síla [t13] i nádhera, [d] ano všechno, co je na nebesích i na zemi. Tobě, Hospodine, patří království, [e] vyvýšený [f] jsi jako hlava nade všechno.
12 (Bohatství i sláva) [a] jsou od tebe, ty vládneš [b] nade vším, ve tvé ruce je (síla [t14] a udatnost,) [c] ve tvé ruce je učinit velkým [d] a posílit každého.
13 Nyní, Bože náš, ti vzdáváme díky a chválíme [a] tvé slavné [b] jméno.
14 Vždyť kdo jsem já [a] a kdo je můj lid, že bychom (byli schopni) [t15] (se k něčemu takovému dobrovolně rozhodnout?) [t16] Vždyť od tebe je všechno a [t17] ze tvé ruky jsme ti dali.

Filipenským 2 : 10
10 aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; [a] ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, [b]

Židům 1 : 3
3 On je září [t2] jeho slávy a otiskem [t3] jeho podstaty, [v4] všechno nese [a] (svým mocným slovem). [t5] Když [skrze sebe] vykonal očištění [b] od našich hříchů, posadil se po pravici [c] Majestátu na výsostech.

Zjevení 5 : 13
13 A všechno stvoření, které [je] v nebi, na zemi, pod zemí i na moři, všechno, co je v nich, jsem slyšel volat: [t5] „Tomu, jenž sedí na trůnu, a Beránkovi dobrořečení, úcta, sláva i moc na věky věků!“ [a]

Matouš 22 : 37
37 On mu řekl: „‚Miluj [t25] Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ [a]

Exodus 20 : 1 – 26
1 Potom Bůh vyhlásil (všechna tato slova.) [a] Řekl:
2 Já [t1] (Hospodin jsem tvůj Bůh,) [t2] který jsem tě vyvedl [a] z egyptské země, z domu otroctví. [b]
3 Nebudeš mít jiné bohy vedle [t3] mne.
4 Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.
5 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i [t4] na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
6 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.
7 Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.
8 Pamatuj [t5] na sobotní den, abys ho posvětil.
9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
10 ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,
11 protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho. [a]
12 Cti [a] svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny [t6] na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
13 Nebudeš vraždit! [a]
14 Nebudeš cizoložit! [a]
15 Nebudeš krást! [a]
16 Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví! [a]
17 Nebudeš dychtit [a] po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě [b] svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
18 Všechen lid [a] sledoval hřmění a blýskání, zvuk beraního rohu a horu zahalenou kouřem. Když to lid sledoval, roztřásli se a zůstali stát opodál.
19 Řekli Mojžíšovi: Mluv s námi ty a budeme naslouchat. Ať s námi nemluví Bůh, abychom nezemřeli. [a]
20 Mojžíš lidu odpověděl: Nebojte [a] se, protože Bůh přišel, aby vás vyzkoušel [b] a aby na vás byla bázeň [c] před ním, abyste nehřešili. [d]
21 Lid zůstal stát opodál a Mojžíš přistoupil k (husté temnotě,) [a] kde byl Bůh.
22 Hospodin řekl Mojžíšovi: Toto řekneš synům Izraele: Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebe. [a]
23 Neuděláte si vedle [t7] mne bohy stříbrné, neuděláte si ani bohy zlaté. [a]
24 Uděláš mi oltář [a] z hlíny a budeš na něm obětovat své zápaly [t8] a své pokojné oběti, svůj brav a svůj skot. Na každém místě, kde nechám připomínat své jméno, [b] přijdu k tobě a požehnám ti.
25 Jestliže mi uděláš oltář z kamenů, [a] nesmíš používat kameny tesané, [b] protože když se nad ním [t9] rozeženeš svým dlátem, znesvětíš ho.
26 A nebudeš vystupovat na můj oltář po stupních, aby se na něm neodhalovala tvá nahota. [a]

Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Skutky 4 : 12
12 A v nikom jiném není záchrana; [a] neboť není pod nebem [b] jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.“ [c]

Filipenským 2 : 9
9 Proto ho také Bůh povýšil [a] nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, [b]

1. Timoteovi 2 : 5
5 Je totiž jeden [a] Bůh, jeden je také prostředník [b] mezi Bohem a lidmi, člověk [c] Kristus Ježíš,

1. Janův 3 : 16
16 (Podle toho) [t5] jsme poznali lásku, [a] že on za nás položil svou duši. [b] I my jsme povinni položit své duše [c] za bratry.

Efezským 2 : 8 – 10
8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; [a] a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; [b]
9 není (na základě) [t6] skutků, [a] aby se nikdo nechlubil. [b]
10 Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni [a] v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, [b] které [c]Bůh předem připravil, [c] abychom v nich žili. [t1]

Jan 1 : 1
1 Na počátku [a] bylo [c]Slovo [b] a to Slovo bylo u [t1] [c]Boha a to Slovo bylo Bůh. [c]

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *